Katka2382 komentáře u knih
Tuhle knížku už jsem si koupila před několika měsíci a v podstatě na ni zapomněla.Ale dneska ráno když jsem šornila v knihovničce co si vyberu na čtení mi padla do oka a o pár hodin později jsem ji s chutí dočetla.
O příběhu už tu bylo napsáno snad všechno co lze napsat.
Za sebe můžu říct jediné,že se tahle skvělá knížka zařadí mezi mé nejoblíbenější knihy.
Opět zajímavé a neotřelé téma.
O vlcích se toho dozvíte opravdu hodně.
Mě se tedy kniha moc líbila.Dostala se mi v knihovně do ruky víceméně náhodou a jsem za to ráda.
No jasně že je příběh víceméně nereálný,ale o to kouzelnější.
Mě se kniha moc líbila a jsem ráda,že jsem jsem ji na své cestě knižním světem potkala.
Pro mě to bylo pohlazení po duši.
Napínavé čtení, ke konci jsem skoro nedejchala.
Moc se mi kniha líbila,doporučuji.
Na tuhle útlou knížku jsem narazila v knihovně úplnou náhodou.
Símky mi bylo moc líto,ale do určité míry mi bylo líto i jeji matky.Sama asi nepocházela z nejvřelejšího prostředí.Ani její matka zřejmě neoplývala kdovíjakou mateřskou láskou.
Ještě že měla Simka babičku s dědou a alespoň jejich péči a něhu.
Věřím tomu že pak,po matce našla svoje štěstí.
Moc pěkná kniha.
Milé vyprávění pana učitele,který byl náhodou stejný ročník jako můj dědeček.
Bavilo mě to moc.
Asi půjdu proti proudu.Je to takovéto dámské počteníčko,aby slzička ukápla.
Za mě žádný šlágr.
Umíme vylétnout do vesmíru i se potopit na dno oceánu,ale nedokážeme se jako lidi domluvit mezi sebou.
Nedokážeme zabránit válkám,usurpování cizího území a nerespektování jeden druhého.
Čtu o válce v Čečensku a v televizi vidím záběry z Ukrajiny,je mi z toho smutno.
Jakoby na světě nebylo už tak dost utrpení,nemocí a živelných pohrom.
Chtěla bych věřit že se jednou lidstvo umoudří a přestane se navzájem vyvražďovat,ale vzhledem k tomu že se toto děje už od počátku lidstva tak se bojim že je to nesplnitelný sen.
Kniha se mi moc líbila.Jen bych také uvítala pokračování Polinina života.
Velice krátké povídky,spíše takové střípky ze špitálu.Tu pohledem sestry,tu pohledem lékaře a onde z pohledu pacienta.
Umět říct ne,jít proti proudu,bojovat s předsudky.To je poselství této knihy.
Díky všem ženám které se umí vzepřít jsme dnes tam kde jsme.
Kolikrát může člověk padnout na kolena a zase vstát,oklepat se a jít dál?Lea tak prožila v podstatě celý svůj život.Její síla nebyla jen fyzická,ale hlavně duševní.
Pokaždé když už viděla světlo na konci tunelu,bác něco se stalo a ona zase byla sražená na dno.
Střídání časových rovin a vypravěčů mi vůbec nevadilo,docela to příběhu sedlo.
Pozor,pozor kniha je velmi čtivá a je těžké se od ní odtrhnout:).
Zajímavý příběh.
Jedna rodina a tři naprosto odlišné pohledy na společný život.
Jako vždy čtivé a tajemné.
Mě se kniha líbila.
Vážit si toho co člověk má bychom měli v každé životní fázi.
A nikdy není pozdě na to něco změnit.
A co mi víme co nás čeká až se ocitneme na druhém břehu.
Velmi silný příběh dvou lotyšských rodin.V knize je moc pěkně popsána Lotyšská historie.
Bolševici se nezastavili před ničím a před nikým.Myslím že už nikdy nikdo nezjistí kolik lidských životů má toto zrůdné zřízení nasvědomí.
Kniha byla moc pěkně a čtivě napsána,jen mi trochu chyběl popis jejich životů po návratu do Lotyšska.
Zase trochu jiný pohled na život v GULAGu.
Řekla bych, že kniha ma to nejlepší z knihy a film to nejlepší z filmu.
Jako první jsem viděla film a ke knize jsem se dostala až teď po letech.
Vždy stojí za to bojovat,i za cenu nejvyšší.