katy238 komentáře u knih
Obracený půlměsíc pánů Hanzelky a Zikmunda je jeden z řady cestopisů, které vyšly a vzešly z jejich cest po světě, do jakého jim tehdy bylo dovoleno jet a o kterých psát. Tento konkrétně pojednává o cestě přes Balkán až do dalekého Orientu. Byť jejich úplně první cesta započala spíše jako obchodní, s ohledem na změnu poměrů za jejich nepřítomnosti se pak z pánů stali ryze autoři cestopisů v rámci cestami za poznáním nejenom socialistického přátelství. Jejich svědectví však dává mnohem více, než ideologickou masírku a sepsané zápisky navždy zůstanou nesmírně zajímavým svědectvím o životě v dodnes dalekých zemích v časech, kdy byly mnohem nedostupnější, než je tomu dnes. Jejich odkaz přežil nejenom období totality i následnou změnu poměrů a budí zájem u dalších generací. Což je jedině dobře a já pevně doufám, že tomu tak bude i nadále.
Duna autora Franka Herberta je stále aktuálním poselstvím o světě, kde se voda stává vzácnou a jen málo dostupnou komoditou a vše podléhá tlaku na těžbu zázračného koření, látky, která prodlužuje život, modrají po ní oči a každý národ s ní dokáže velké věci po svém. Příběh rodiny Atreidů přicházejících na planetu Arrakis vystřídat zlotřilé Harkonneny s poněkud naivní vizí překračuje svou dobu a ať již se čtenář podívá na jakoukoliv linii příběhu, nalezne spojitost až do současnosti. Problém s dostupností vody klepe na dveře i u nás stejně jako války o cenné komodity, které naše planeta vydává. Hlas vypravěče se tedy může zdát mnohdy trochu protivný, ale o to zajímavější. Příběh mladého Paula, který se musí vyrovnat s úlohou, jež nenaleží jeho věku ani zkušenostem a osudem, jaký mu byl dán ještě před jeho narozením, však zajímá čtenáře či diváky dodnes, a to i díky novému filmovému zpracování, o něco stravitelnějšímu masám než počin Davida Lynche. Kdo tedy neznáte, zkuste se ponořit do horkého písku planety Arrakis a naslouchat dunění obřích červů. Je pravděpodobné, že Vás to strhne v mnoha významech tohoto slova.
Kniha Seznam sedmi autora Marka Frosta je akční jízdou z britských ostrovů 19. století. Mladý Artur Conan Doyle je vtažen z poklidu své četby v malém bytě přímo do událostí přesahujících jeho chápaní a celý dosavadní známý svět. Událost stíhá událost a tehdy ještě mladý doktor se nestačí divit, co vše je možné. A přitom mu jde nejenom o život.
Seznam sedmi patří mezi skvělou akční duchařinu, která i když nerozvine všechny potenciály nastíněných dějových linek, strhne čtenáře s sebou až do samého závěru. Jednotlivé postavy se svou osobností Vám přirostou k srdci a žijete s nimi jejich příběh a prožíváte veškerá příkoří. A to s mrazením v zádech, protože děsivá atmosféra knihy je vykreslena skutečně mistrně. I když se dnes jedná už o starší knihu, stále stojí za to se po ní podívat a užít si ji.
Kniha Puls nemocnice autora Štěpána Neuwirtha je přepracovaným vydáním jeho původní knihy Tep nemocnice, která byla doplněna o další příběhy a myšlenky. Autor postupuje jednotlivými odděleními Fakultní nemocnice Ostrava a nechává promlouvat lékaře i sestry o zkušenostech ze své praxe. Nejedná se však o suchopárný příliv pojmů a termínů, ale o lidské příběhy plné bolesti. Vyslechnete příběhy dětí mučených svými rodiči, příběhy autonehod zaviněnými alkoholem a nezodpovědností, kdy umírali nevinní, vyprávění o sobeckosti a agresi namířené proti zdravotníkům jako hromosvodu frustrace pacientů. Je to těžké čtení o hnusu lidské mysli. Ale pak blýskne paprsek světla a přijdou vyprávění i úsměvná, nadějná, o dobrých koncích a šťastných setkáních. Vzpomínky plné naděje. Puls nemocnice je těžká kniha. Vůbec ne odpočinková. Ale zhltnete ji v průběhu několika dnů a věřím, že se k ní budete vracet. Ne pro to čtení o zlobě a beznaději. Ale pro všechnu tu naději a krásu, která se ve vyprávěních skrývá.
Kniha katalogového formátu Horrorstör autora Gradyho Hendrixe přišla s nápadem umístit děj tradičního strašidelného domu do netradičního prostředí. S hrůzami a nečistými tvory se máte šanci setkat ve fiktivní prodejně nábytku ORSK, vymyšlený americký gigant nepokrytě kopírující konkurenční řetězec IKEA. Několik zaměstnanců se rozhodne přijít na kloub záhadě nočního řádění zlotřilců ničící majetek firmy v této konkrétní pobočce a spustí tím více či méně vědomě pohromu nadpozemských rozměrů, která však číhala za policovým systémem těžkého názvu již dlouho.
Příběh sám aspiroval s neobvyklými kulisami na něco nového a netradiční pojetí mohlo dodat příběhu švih hodný zapamatování. Jenže se to nestalo. Postavy Vám k srdci nepřirostou, spíše Vás budou svými poněkud nelogickými kroky štvát, prostředí nakonec svůj potenciál nevyužije a pokud měl být příběh i poněkud humorný, ztratilo se to mezi malůvkami fiktivního nábytku s prodejními texty. Kniha je napsána překvapivě čtivě, ale mezi klenot žánru nepatří. Spíše něco jako cetka z výprodeje u pokladen. Hezký, ale už je toho moc.
Krvavý duben albánského spisovatele Ismaila Kadara zachycuje několik cest. Cestu mladého Ďorga, který po vykonání krevní msty putuje krajinou v rámci krátkého příměří, než jej budou moci zabít členové druhé rodiny. Cestu zarputilého spisovatele Besiana a jeho mladé ženy Diany, který se rozhodl pro svatební cestu na tzv. plošině, kde stále trvají zákony krevní msty, aby dokázal, že jeho dílo bylo pravdivé. Je na čtenáři, aby zjistil, zda se jejich cesty zkříží a jak z putování jednotliví účastníci vyjdou.
Jedná se o ponuré čtení, kdy není možné čekat pevný úvod ani zakončení, spíše pouze vhled do několika osudů, které nejisté do úhlu vyprávění vejdou a nejisté vyjedou. Ovšem jsou to právě myšlenky a rozhodnutí jednotlivých postav, které dodávají příběhu to světlo v temnotách, že i na oné plošině může ještě být někde skryta naděje a že i v dobách největšího temna stojí za to ji zkusit najít.
Sbírka Žádná kapka není ta poslední autora Mausera de Vadera je jeho druhým výletem z duše i temnoty, kde však odhaluje mnoho důvodů, proč stále žít, proč krok po kroku překonávat každodenní úděl osudu, který máme každý dán jiný, ovšem každý v něm máme i jiný odstín naděje i krásy. Autor navazuje na své velmi úspěšné Třetí nástupiště, a přitom není stejný. Obrací se tentokráte skrze předmět každodenní potřeby, každému důvěrně známé umyvadlo, ke každému čtenáři a prostřednictvím kapek svých očíslovaných básní dávkuje krásu, kterou ve svém údělu může vidět každý. V jeho básních nalezneme životní touhu i zklamaní, strach i bídu dnů, ale také vždy důvod opět vstát, zase o něco silnější. Tak jako je silnější i tato sbírka, která pro mě bude navždy nedočtenou knihou, protože si ji nikdy nebudu přát dočíst. A vždy se k ní budou vracet s novou bolestí i nadějí.
Díky za to.
Serhij Rudenko podal svědectví, hodně důležité svědectví, o muži, kterého nyní zná celý svět. 24. 2. 2022 se onen svět zase o něco změnil, a právě Volodomyr Zelenskyj se stal osobností světové politiky, a nikoliv jen tématem té vnitřní, ukrajinské. Pojednání podává velmi zajímavé svědectví o jeho přešlapech, předvolební kampani, minulosti a výzvám, kterým čelil. Není to snadné čtení a nemá šanci se zalíbit ani jednomu táboru. Jeho odpůrci se rozčílí, proč o něm někdo vůbec píše, jeho příznivci, že to psaní není vůbec hezké. Ať již máte na současného ukrajinského prezidenta názor jakýkoliv, kniha pouze předkládá fakta událostí předešlých let. Překvapivě zde nenalezete soudy, jen výčet událostí a názor si může každý čtenář udělat sám. Pro mě osobně to bylo velice užitečné čtení a možnost doplnit si chybějící místa v povědomí o jednom z našich evropských sousedů.
Kniha Balkán, bejby! autorky Lucie Römer popisuje tříměsíční cestu balkánskými zeměmi v obytném autě značky Iveco, do této podoby přestavěné nadšencem, od kterého jej koupili. Spolu s ročním chlapečkem se jeho rodiče vypravili na cestu bez předem daného cíle i pocitů a vletěli tak po hlavě do zkušeností, které nečekali. V popisovaných zemích nebyli sice úplně poprvé, ale cesta zrovna tímto způsobem a s ještě tak malým dítětem se od individuálního cestování liší natolik, že autorku přiměla sepsat své zkušenosti do útlého spisku deníkového formátu, doprovázeného fotografiemi přímo z popsané cesty a také spoustou krásných ilustrací. O cestopis se nejedná, na to hned zapomeňte. Vyprávění je to všem krásné a pro mnohé čtenáře inspirativní, je však důležité vědět, že dynamika většiny popisovaných zemí je obrovská a před návštěvou každé je nutné si zjistit aktuální situaci přímo v místě. Co však platí stále je to, že Balkán je nádherný a je tam možné opravdu cokoliv. Úplně cokoliv.
Román Bílá Voda se opírá o skutečné události 50. let, kdy došlo k internaci členů církevních řádů a tito byli násilně vystěhování ze svých domovských klášterů na odlehlá místa v naší tehdejší vlasti. Tím však jejich utrpení nekončilo a režim se snažil zbytek násilně zkracovaných životů co nejvíce ztrpčit. To se dělo i v klášteru Bílá Voda, kam přichází tajemná Lena o jejíchž osudu má ponětí jen málokdo, a která zde hledá vykoupení, byť sama v sobě tuto touhu popírá. Postupně jej však nalézá v odhalování temné historie již omšelého místa, ve kterém se toho skrývá ještě více než v jejím bolestném nitru.
Kniha patří mezi objemné, ovšem při čtení ubíhající svazky a stejně jako další knihy autorky se nejedná o čtení o jedné dějové linii. Příběhu porozumí i čtenář, který toho o popsané historii příliš neví, a i přes námitky k trochu cimrmanovskému konci se jedná o knihu, kterou mohu vřele doporučit úplně každému.
Nedžmije Hodžová byla manželkou albánského diktátora Envera Hodži a na rozdíl od mnoha jiných manželek diktátorů nebyla úplně blbá. Byla však také dost nebezpečná. Už i tím, že jako mnoho jiných svrhnutých papalášů začala psát své paměti a mnoho příčetných, které je přečetlo, si přálo, aby madam trpěla minimálně Alzheimerem. Autor tenké knížky plné vzteku a jmen z albánské vrcholné i nižší politiky na toto zareagoval a sepsal její hříchy v reakci na její tlusté spisky plné lží, polopravd a manipulací. Což je v našich krajích problém, protože tyto knihy u nás zřejmě mnoho lidí nečetlo, pokud vůbec někdo. Reakce na minimálně čtyři tlusté knihy, a to mnohdy dost přímé, mohou českého čtenáře bez znalosti kontextu albánských dějin dost mást. Ale i přes to se kniha přečíst dá, chce to však mít v sobě dost touhy jít později do ještě větší hloubky albánských dějin. Číst jen tuto knihu není příliš rozumné, je dobré si pak načíst něco dalšího ke zpětnému pochopení textu. I tak se jedná o velmi pozoruhodné dílko a nemělo by chybět v seznamu literatury kohokoliv, kdo se rozhodne zajímat se o Albánii o něco hlouběji, než kolik tam stojí kuřecí řízek a kolik se platí za lehátko na přecpaných plážích.
Sešitek S bílou holí autora Rudolfa Krchňáka popisuje každodennost nevidomého člověka v první polovině 20. století. Nelehký úděl nevidomých, jejich „vidění“ světa i velice zajímavé příměry jsou důležitým svědectvím z nitra člověka, který se nebál žít, a to s velikou radostí. Některé momenty jeho vyprávění jsou hořké, jiné úsměvné, ale každý z nich je rozšířením obzorů vidoucím lidem, pro které je život nevidomých velkou neznámou. Autor se toho zhostil velice dobře a s velkým optimismem hledí vpřed. I když dnes je již situace nevidomých naštěstí jiná, než v roce 1948, kdy byl sešitek vydán, mnohé situace budou velmi podobné tomu, co zažívají nevidomí i dnes. Pokud vás zajímá, jaký svět se skrývá za slepýma očima, nebojte se otevřít tento tenký svazek, který vám ukáže nejenom zkušenosti z života člověka narozeného bez zraku, ale také nesmírně bohatý vnitřní svět jednoho muže, který miloval život i se všemi nesnázemi, se kterými se musel vypořádat.
Noir román Ocelové srdce ostravského herce a nejen herce Alberta Čuby tne do živého. Sledujeme příběh Martina, jednoho z nočních lidí a jeho souputnice Nikol. Oni nejsou partneři a zároveň pro sebe znamenají všechno. Beze slov, že jeden pro druhého znamená vše a zároveň nikdy nic. Tento neskutečný vztah pokračuje do jedné osudné noci, kdy Martin dostane nabídku. Nabídku, která změní vše a přitom neměla změnit vůbec nic. A rozjíždí se události, které už nelze nijak zastavit.
Ocelové srdce je neskutečná kniha. Neskutečná a zároveň skutečná jako ono město na severu, o kterém se říká, že je černé. A ano, skutečně to má být Ostrava, ale pokud Ostravu neznáte a ani jste tu v životě nebyli, vůbec to nevadí. Kniha si na místopis nehraje a vůbec jej nepotřebujete znát. Kulisy si v hlavě každý dosadí sám. Ostravští jen konkrétněji. Jedná se však o naprosto neuvěřitelný příběh, který prožijete od začátku do konce téměř bez dechu a který po dočtení ve vás zůstane. Jako šmouha, které je správné se zbavit, ale s něčím vás pojí. Jako celé toto město na severu, o kterém se říká, že je černé.
Kniha Čistí investigativního novináře Janka Kroupy čerpá svůj děj ze skutečné politické kauzy, která svého času otřásla Brnem. V knížce novinář Martin a detektiv Smutný odhalují pozadí obrovských krádeží a manipulací, které je ale zase až tak nepřekvapí. Nyní však nemají čas se ani jeden dojímat, je nutné jednat, může jít o další životy.
Kniha není nijak rozsáhlá ani složitá, autor jednoduše popisuje činy a myšlenky jednotlivých aktérů a čerpá z reality více, než by se čtenáři mohlo líbit. Děj nejde nijak do hloubky, ale ani do patosu, což je velmi příjemné. Čas strávený s aktéry příběhu byl fajn a já jsem ráda, že mi kniha připomněla něco, co už jsem mohla taky pozapomenout.
Kniha Příběhy české šlechty autora Vladimíra Votýpky se nečte snadno. Autor podnikl ještě před rokem 1989 mnoho cest za potomky slavných šlechtických rodů a pokusil se vyzvědět něco z jejich historie. Nejenom té staré několik století, ale také té novější. Setkal se logicky často s nedůvěrou. Rodiny si ještě moc dobře pamatovaly, co soudruzi vyváděli v jejich domovech, které byly později povětšinou vyplundrovány a zdevastovány a jejich obyvatelé se stali třídními nepřáteli se vším, co k tomu přináleželo. Nakonec však vyprávěli téměř všichni. Čtenář se tak stává smutným svědkem zničení století krás a zmaření práce několika generací. Nenašel však zlomené lidi, našel stále vzdělané a silné osobnosti, které se podělily o svůj osud, a nezapomněly se dívat do budoucna na časy, ve které doufaly, že zase mohou přijít. Někteří se jich už neměli šanci dožít. Jiní však ano a ty pak čekala další bitva s novým zřízením. O tom však již vyprávějí jiné knihy…
Kniha Katastrofa letu 001 slovenského autora Davida Púchovského přináší důležité svědectví o letecké katastrofě z roku 1976, kdy se letadlo typu Iljušin 18 zřítilo po nezdařeném pokusu o přistání na bratislavském letišti v nedalekém jezeře Zlaté písky, před zraky šokovaných rekreantů. Drtivá většina lidí na palubě zemřela a přeživší si odnesli celoživotní trauma. Autor odkrývá vrstvu po vrstvě důvody havárie a nevyhýbá se ani jednotlivým osudům posádky i cestujících, jejichž život byl dramaticky přerván leteckou katastrofou. Publikace přináší cenné svědectví o tragické události, o které neměl režim ve své době žádný zájem informovat a ukazuje jak letadlo, tak aerolinky, v celé své nahotě. Vyšetřování tragédie má přesah i na jiné stroje a v historických souvislostech autor odkazuje i na jiná neštěstí tohoto typu letadla, kterých bylo překvapivě mnoho. Kniha je velmi důležitým čtením pro každého zájemce o leteckou historii naší země i pro milovníky letecké techniky.
Kniha Hořké vzpomínání kolektivu autorů dokumentární komise a pamětníků sborů PTP přináší čtenáři soubor vyprávění. Vyprávění o časech, které už naštěstí zůstávají jen ve vzpomínkách a pamětech. A protože pamětníci ubývají, tenký bílý svazek s jednoduchou grafikou, první z několika, přináší jednotlivé vzpomínky každému, kdo se touží dozvědět více. Kniha neoplývá vysokou jazykovou úrovní už jen z toho důvodu, že se jedná o jednotlivá vyprávění, předaná buď formou dopisu, nebo zachycená na schůzích a je zde zaměření spíše na emociální stránku a autentičnost. Jedná se však o soubor jedinečných svědectví, která již nebude možné z jiných pramenů získat. V mnohém bohužel, v něčem naštěstí.
Fantastická zvířata a kde je najít fiktivního autora Mloka Scamandera ze světa J. K. Rowling jsou průvodcem po světě série o Harrym Potterovi. Útlá učebnice čtenáře podrobněji seznámí se zvířenou kolem bradavického hradu i skrytého čarodějného světa a pro případ nouze je zde i přehledná klasifikace nebezpečnosti tvorů. Mezi řádky jsou vepsány poznámky samotného Harryho Pottera a pro ilustraci příběhů se jedná o báječnou věc. Knížka se dá přečíst i samostatně, jen tak, tvorové jsou známí i z mnoha bájí a pověstí z celého světa nezávisle na světě HP, ale užít si svébytnost učebnice při čtení dobrodružství party přátel je lepší. Jako dobré koření k dochucení báječného jídla. Proto ke čtení dnes již legendární série tuto špetku vřele doporučuji.
Soubor kriminálních příběhů a případů Masakr v Pomněnkové ulici autora Jiřího Bílka uvádí několik kriminálních kauz ze světa. Jedná se o příběhy ze zahraničí, ale ani lehká exotika z míst činu neubírá příběhům na atraktivnosti. Nejedná se o čtení přehnaně těžké nebo drastické, příběhy jsou spíše popsány poněkud bulvárně a s pomocí přímé řeči čtenáře autor uvádí do jednotlivých lidských neštěstí. Pokud se tedy necítíte na vyloženě drastické popisy, ale zase nechcete navždy číst jen existenční svazky či romantiku, zkuste sáhnout po tomto modrém sešitku, který pomůže ukrátit nejedno ospalé víkendové odpoledne.
Deníky spisovatele Čestmíra Jeřábka, publikované po roce 1989 jeho synem Dušanem Jeřábkem pod názvem V zajetí stalinismu, jsou neuvěřitelným světectvím absurdity režimu a jeho paranoie. Evropa byla omotána rudým provazem, který byl pečlivě utahován z Moskvy, a protože o konce se prali fanatičtí diletanti, život v satelitních sovětských státech dle toho i vypadal. Úpadek mysli i veřejného života autor glosuje se sarkasmem i smutkem, místy vztekem. V zápiscích však lze nalézt i mnoho nadějí, když ilegálně sledoval zahraniční politickou scénu a nepřestával doufat, že spásný konec nadvlády Sovětského svazu se blíží.
Po deseti letech psát svůj tajný deník přestal, onen kýžený konec ani nezaznamenal a bohužel ani nezažil. Nechal však dalším generacím jedinečné svědectví Brna 50. let se všemi aspekty doby. Neváhá poukázat na absurditu režimu, na všechny lži a bídu, jež přinášel. S autorem prožijete také měnovou reformu i proces s Rudolfem Slánským. Kniha se sice dnes složitěji shání, ale pokud vás tato část dějin zajímá, jedná se o fantastický zdroj mnoha informací.