keduler komentáře u knih
Další kniha s oblíbeným hrdinou Harrym. Chvílemi sice trošku ztrácí šťávu, možná i proto, že se Harry opět rozhodl tvrdě abstinovat. Ale já prostě ty jeho knihy žeru!
Kniha je natolik realisticky napsána, že má čtenář skoro obavu jestli se něco takového nemůže stát…nebo že už by se něco podobného stalo?!?
Docela chytrá kniha, která může pomoci vyřešit mnohé problémy.
Další dost dobrá kniha pana Niedla, o životních osudech profesionálního vojáka za dob před, během a po první světové válce, kdy zároveň dochází k rozpadu Rakousko – Uherské monarchie. Životní a postojový cynismus hlavního hrdiny Viktora Kouteckého je prostě úžasný! I když za svou osobu se domnívám, že přestože důstojníci císařské monarchie si mohli dovolit hodně, tak být tato jeho postava skutečná a ne pouze románová, tak v jeho kariéře nedojde jen k degradaci o jeden stupeň, ale že ve skutečnosti a hlavně při případné absenci válečného konfliktu první světové války by Viktor Koutecký se svým postojem skončil nejspíše jako vojín a úplně nakonec by byl s armády vyhozen. Ale pan Niedl to každopádně napsal moc pěkně, v celé jeho knize. Snad s malou výjimkou, toho úplného konce, který mi přijde jako určité opakování, které je hodně přitažené za vlasy. Knize ale velice fandím a hodnotím ji 4 hvězdičkami.
Tato kniha není románem, ale spíše odbornou publikací, která zobrazuje pohled zevnitř na palubu největšího bojového prostředku všech dob. Ano letadlové lodě jsou plovoucími městy s vlastní infrastrukturou a s minimální závislostí na ostatních. Jsou dlouhodobě schopné vykonávat své bojové úkoly, aniž by potřebovali nějakou zásadní podporu. Naopak ony jsou velikou podporou pro celou strukturu válečného námořnictva. Nechci tvrdit, že jsem tuto knihu přečetl celou, na to je až příliš odborná a pro čtenáře, kteří jsou více znalí daného problému než já. Každopádně některé popisné pasáže těchto plovoucích měst jsem přečetl jedním dechem. Také obrazové a tabulkové přílohy jsou i pro laika, pocházejícího ze státu který nemá moře, velice zajímavé a poučné pro četbu románů, které se nějak týkají válečného námořnictva.
Životní příběhy dvou hlavních hrdinů narozených mezi první a druhou světovou válkou. Žijí v Chebu a jsou kamarádi na život a na smrt. Ovšem jeden je němec a druhý žid. Může jejich kamarádství v tomto historickém časovém období vytrvat a pokračovat? To vše se dozvíte z knihy, která je jejich životním příběhem. Já sám za sebe bych knize, která je označována jako válečný román, dal spíše nálepku – román ze života, v kterém figuruje i druhá světová válka.
Tato kniha od autorsko-manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler se mi líbila víc než Paganiniho smlouva, která byla první knihou kterou jsem od nich četl.
Svědkyně ohně má mnohem větší spád a je více oproštěna od zbytečností, které se netýkají příběhu ani vzdáleně. I když tentokrát jsem pro změnu nepochopil, proč dobrý příběh je zakončován naroubovaným příběhem jiným? Ale možná je to můj subjektivní dojem a do knihy to patří. Také je z mého pohledu trošku škoda, že přibližně tak od 350 strany je asi většině čtenářů celkem jasné kdo vraždil a jediné co mu ještě schází k tomu aby knihu odložil, jsou pouze dvě otázky. A to: Jak a hlavně proč? Ale samozřejmě, že pro budoucí čtenáře tu nebudu rozkrývat věci, které se mají dozvědět až při četbě knihy. Celkově bych řekl, že se jedná o slušný detektivní román s nádechem thrilleru. Určitě už jsem četl lepší, ale i mnoho a mnoho horších…
Kniha Midwichské kukačky od Wyndhama mi dali docela zabrat....začátek dobrý....prostředek se táhnul jak žůžu....a konec zase lepší...i když tak nějak jsem ho od určité chvíle předpokládal. Ale jak píši, ta knížka mě zas tak moc nechytla, autor již napsal lepší.
Krásná a uchvacující kniha, na které jsem si opravdu pochutnal. Jedna povídka dokonalejší než druhá, i když každá s naprosto rozdílného prostředí. Tuto povídkovou knihu jsem četl již podruhé a věřím, že se k ní vždy rád vrátím.
Malá kniha s velkým humorem. Ano dnes už mohu říci s humorem, i když bohužel v těch létech osmdesátých nám mnohdy poněkud zamrzal úsměv na rtech. Dnes už se naštěstí u této knihy mohu nejen smát, ale i všelijak šklebit a pitvořit, a pouze v duchu si říkat…jojo hochu, u toho jsi tenkrát vlastně byl…
Velice čtivá, i když místy hodně brutální až skoro nechutná kniha. Nebo je to možná jen můj dojem, protože pedofilie není zrovna můj šálek čaje. Děj je ale naprosto strhující a částečně se dá říci, že i plný zvratů. Tato anglická autorka píše romány, které se opravdu dobře čtou a já osobně se těším, až se dostanu k její další knize Tokio.
Docela dobrá knížka, přelouskal jsem ji za necelý víkend. Trochu mě zklamala v tom ohledu, že se čtenář už v přibližně polovině knihy dozví jméno vraha. Mám detektivky od pana Dána rád, ale Mucholapku, na rozdíl od pěti knih, které jsem již od tohoto autora přečetl dříve, hodnotím pouze na čtyři hvězdičky.
Hodně složitá kniha, která se odvíjí nejen na několika dějových rovinách, ale také zároveň v několika časových rovinách. Takže čtenář musí opravdu bedlivě hlídat kdo s kým a kdy. Možná to střídání dějů a časů je na můj vkus poněkud příliš časté. Každopádně tato kniha nepatří ke knihám, které můžete vzít do ruky třeba i několikrát za den, přečíst jednu či dvě kapitoly a zase odložit. Musí se číst intenzivně, protože jinak se v ní člověk začne ztrácet. Kniha se mi líbila, i když je plná protikladů. Začátek, a poté několikrát v průběhu knihy je velice drsná (chvílemi až skoro nechutně) a úplný závěr mi vychází jak z pohádky…dobro zvítězilo nad zlem a hlavní hrdinové žili a žili, až dokud se jim nezkrátili žíly…, i když mohl být ten jejich život v některých aspektech docela zajímavý…
Jelikož se mi ale kniha v celkovém pohledu líbila, tak se docela těším až se dostanu k Evangeliu podle Satana, která je všeobecně hodnocena jako lepší.
Tuto knihu hodnotím jako dobrou. Řekl bych že je na ní znát, že je prvotinou pana Kinga. Protože pokud si ji člověk porovná s jinými knihami, které od Kinga četl, tak její styl je oproti těmto knihám poněkud mdlý. Každopádně i tato knížečka stojí za přečtení. Sice neuchvátí, ale každopádně potěší.
Tato kniha je naprosto dokonalá a domnívám se, že její překlad do češtiny je ještě mnohonásobně dokonalejší než originál. Čeština je totiž specifikum. I když mnohé jiné jazyky mají různě přehlasovaná a naopak polykatelná písmena ve svém jazyku. Tak taková originalita, jakou jsou naše háčky má pouze „jazyk český“.
Mohu podotknout, že jako nositel hned tří háčků ve svém jméně a příjmení o tom vím své. Pokud naprosto pominu různé komolení či úplné přejmenování svého příjmení, tak mohu říci, že jsem se pouze naprosto výjimečně za hranicemi naší zemičky setkal s člověkem, který by správně vyslovil mé příjmení, které začíná, ale i končí na písmenko „ř“. No prostě užil jsem si ze svým příjmením Řehoř mnoho štrapácí, ale i legrace. A to mohu být velice rád, že rodiče byli při mém narození rozumní a nedali mi stejné jméno jako mám příjmení. V kalendáři opravdu existuje a já bych v tom případě byl na odstřel asi ve všech případech kdy by se mé jméno a příjmení pokoušel vyslovit cizinec.
Ale to jsem poněkud odbočil od hodnocení knihy. Kdysi prý Louis de Funes po zhlédnutí (spíše poslechu a snad i překladu) českého dabingu od pana Filipovského, pronesl něco v tom smyslu: „Tak toto jsem já ve francouzštině vůbec neřekl, to francouzština neumí, to je naprosto dokonalé!“ A já se domnívám, že nemůže ve světě existovat lepší a originálnější překlad Pana Kaplana než je překlad do jazyka českého. Samozřejmě že tím nechci v žádném případě znevažovat přímo sysyfofskou práci pana Antonína Přidala, ale chci tím pouze zdůraznit, že tak krásná a humorná kniha mohla vzniknout jen díky tak krásnému a humorem obdařenému jazyku jako je čeština.
Řekl bych že tato kniha bez zbytečných kudrlinek a přikrašlování popisuje život německých ponorkářů za II. Světové války. Ano jsou tam určité malé nesrovnalosti oproti technické literatuře. Například počet členů posádky na konkrétním typu ponorky. Ovšem to jsou maličkosti, které se opravdu mohly měnit a podle dochovaných svědectví také měnily, podle momentálních rozkazů, přesné výbavy a výzbroje a hlavně určení akcí každé konkrétní ponorky. I když je kniha napsaná jako velice poutavý román, tak by podle mého mohla být částečně zařazena i do literatury faktu.
Kniha je velice obsáhlá a místy i značně rozvláčná. Ovšem on život bojového ponorkáře podle dochovaných pramenů takový opravdu byl. Pokud zrovna nebyla ponorka v akci, tak většina její osádky byla nucena odpočívat aby spotřebovávala co nejméně vzduchu a také aby co nejméně překážela ostatním členům posádky, kteří byly ve službě a zajišťovaly za velice stísněných podmínek plavbu ponorkového člunu.
Já sám za sebe hodnotím tuto knihu jako naprosto excelentní, a dovolil bych si tvrdit, že ohledně pravdivosti budete jen těžko hledat srovnatelnou konkurenci. Hodnotím plným počtem hvězdiček, protože tato kniha si to opravdu zaslouží.
Úsměvná povídková kniha, která obsahuje mnoho povídek, co už byly zveřejněny v předešlých titulech, které paní Fuchsová vydala v minulých letech. Každopádně je to kniha u které se čtenář často směje, ještě častěji potulně usmívá a v mnohých případech i zamýšlí, protože si říká…, tak skoro tohle jsem vlastně také zažil, slyšel nebo viděl. Akorát jsem neměl ten um a odvahu hodit to na papír…
Kdysi jsem, jako mladý hoch hodně četl sci-fi literaturu a jelikož na tuto knihu jsem slyšel (četl) samé ódy, tak jsem se pustil do její četby. Musím přiznat, že asi tak do poloviny mi přišla hodně zdlouhavá a rozvláčná. Pak teprve dostal děj knihy patřičný spád a akci. Podle mého mínění je to kniha, která ve svém žánru patří k tomu lepšímu. Ovšem pro mne osobně na špičku fantasy literatury nedosahuje.
Velice pěkný encyklopedický přehled terénních automobilů od poválečné výroby až přes rok 2000. Automobily jsou řazeny abecedně podle značek, a je zde mnoho moc pěkných a zajímavých fotografií. Skoro každý automobil má alespoň základní technická data a něco málo o historii značky, případně přímo i typu vozu. Prostě velice hezká kniha pro fandy benzínové a naftové vůně…
Asi jako každá povídková kniha. Jsou zde povídky slabší, průměrné, i naprosto báječné. Možná, že jsem byl trochu překvapen sexuální vulgaritou některých povídek. Tím spíše nebo možná právě proto, že kniha je složena s povídek, které napsaly pouze a jenom autorky – ženy…