Ketfl komentáře u knih
Hlava plná lásky je dalším příběhem z vědeckého prostředí. Tentokrát nás ale autorka zavede do tajů neurovědy a inženýrství v NASA. Musím uznat, že téma je to rozhodně zajímavé a v romantických knihách ne úplně běžné. Pokud jste četli knihu Hypotéza lásky a líbila se vám, tak vám mohu zaručit, že si zamilujete i tento příběh.
Taky zbožňujete knihy, kde chlap je bručoun a holka naopak sluníčko?
Já teda ano a tady přesně tohle dostanete. Bee je trochu bláznivka, ale zároveň skvělá holka se smyslem pro humor. Levi se tváří jako by ho nezajímalo nic jiného než jeho práce, a přitom je to absolutní miláček, který by pro lidi, které miluje, udělal cokoliv. Když jsem četla interakce mezi těma dvěma, fakt jsem se musela kolikrát usmívat, protože to bylo opravdu skvělé.
Autorka drží stejný styl příběhu, jako tomu bylo u Hypotézy lásky, přesto mě to vůbec nezklamalo. Naopak mi každý příběh přišel svým způsobem jedinečný. V příběhu se odhalí několik tajemství, ať už se jedná o ty v pracovním prostředí či osobním životě, mezitím je ale skvělé sledovat romantickou linku mezi hlavními hrdiny. I v tomto případě se jedná o slow burn, takže nějaké rošambíčko na prvních stranách neočekávejte. Spíš se jedná o skvělou a humornou romantickou oddechovku. Já si čtení užila od první do poslední strany a nemohu se dočkat další knihy z pera této autorky.
DOPORUČUJI!
Když Wren poprvé přijede k domu Daxe Moodyho, aby mu poskytla objednanou masáž, vůbec netuší, že právě onen tajemný a pohledný muž bude tím, kdo úplně vyhodí její život ze zajetých kolejí. Na poprvé se masáž nepodaří dokončit, stejně tak na podruhé. Zadaří se až na třetí pokus. Mezi jednotlivými návštěvami ale vznikne mezi dvojicí zvláštní spojení. Chemie, kterou nelze ignorovat. Jenže Dax má postranní motiv, proč si Wren stále zve do svého domu i života. A je zatraceně těžké udržet vztah na profesionální úrovni, když jste přitahováni k člověku, kterého nesmíte milovat.
Autorka si připravila pro své čtenáře příběh zabývající se hned několika zajímavými tématy. Celý příběh je jednoduše a příjemně napsaný, nikde se nezadrhává a protkává ho jemný nádech melancholie. Je těžké vyrovnat se se smrtí blízkých osob, je těžké milovat někoho, koho milovat nesmíte. A když člověk potká spřízněnou duši, žádná překážka ani čas není natolik silný, aby takovému citu zabránil. Nebo snad ano?
Musím říct, že téma zakázané lásky mám poměrně ráda. Vývoj vztahu mezi Wren a Daxem byl spíše slow burn, ale mně osobně se moc líbil a přála jsem jim happyend. Kniha celkově nabídla hned několik témat, které mě oslovily, přesto si myslím, že autorka plně nevyužila jejich potenciál. Příběh mi přišel místy plytký. Za mě je to tedy milá odpočinková kniha, u které vám možná i jedna dvě slzičky ukápnou, ale u mě se nebude řadit k příběhům, ke kterým bych se pravidelně vracela. Přesto je to fajn počtení na jeden, dva večery.
Hodnotím 3,5 z 5
I padouch si zaslouží lásku
James, kterému se říká Hook, má za sebou těžké dětství, které ho zformovalo do velice chladného a nemilosrdného muže, který touží po jediném – po pomstě. Takže když se rozhodne, že Petera Michaelse zničí, je mu celkem jedno, jak toho dosáhne. Když se u něj v baru objeví Wendy, Peterova dcera, rozhodne se James využít ke své pomstě právě ji.
Wendy je mladá a naivní holka, která se pořád snaží zavděčit svému otci. Zároveň se taky stará o mladšího bratra, o kterého otec nejeví absolutně žádný zájem. Je tedy jasné, že když ji začne nadbíhat přitažlivý a o něco starší James, Wendy mu rychle sedne na lep.
Autorka si pro čtenáře připravila zajímavý příběh inspirovaný pohádkami. A právě to mě moc zaujalo. A taky nejspíš způsobilo, že jsem si myslela, že kniha Lapeni je fantasy. Dovedete si tedy asi představit to překvapení při čtení, že jsem žádné fantasy nedostala a místo toho na mě čekala dark romance. Možná i proto mi to ale celkově neskutečně sedlo. Příběh se četl skvěle, autorka má úžasný styl psaní. Mezi Wendy a Jamesem byla opravdu žhavá chemie a postelových hrátek v knize rozhodně nebylo pomálu. Některé zvraty jsem očekávala, jiné pro mě byly překvapující. Celkově musím říct, že jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Jediné, co opravdu musím vytknout, je hlavní hrdinka Wendy. Ta mi prostě moc nesedla. Jinak se příběh četl téměř sám. I padouši si zaslouží lásku a já jsem ráda, jak cukříkově to v závěru pro Jamese dopadlo. Další díl této série si určitě nenechám ujít.
Hodnotím 4,5 z 5.
Autorku L.J. Shen označuji za královnu příšerných charakterů, ale její knihy opravdu zbožňuji. Na Plavbu zlých snů jsem se tedy mimořádně těšila, nejen kvůli autorce, ale právě i kvůli tématu zaoceánské plavby lodí. Nakonec musím říct, že mě příběh dost překvapil. Nepřišel mi jako úplně takový ten typický od Shen. Charaktery postav tentokrát totiž nejsou tak zvrácené, jako je tomu u jiných knih. Kniha sama o sobě je spíš pojatá komediálně, dalo by se říct až parodicky. Já si ale čtení nesmírně užila. Ano, příběh má celkem dost much, ale i přesto mě neskutečně bavil. Vážně jsem zírala, jak se celé město, a především vlastní rodina, chovala k hlavní hrdince. Nessy měla tendence přijímat roli, kterou jí obyvatelé města přisoudili a vadilo mi, že pořád poukazovala na to, že chce chránit svého syna a být mu dobrým příkladem, a pak se stavěla do role lehké a hloupé holky. Cruz mě svým chováním také někdy rozčiloval, ale i přesto jsem příběh doslova zhltla. Moc mě bavily ty části, kdy byla ústřední dvojice na lodi. U těch jejich vymyšlených historek jsem se opravdu nasmála. Autorka má určitě lepší knihy, ale i tato mi přišla skvělá. Přitažená za vlasy, ale skvělá.
Musím říct, že autorce se povedlo vytvořit opravdu nádherný příběh. Arya i Christian pochází z úplně rozdílných světů – Arya je z bohaté rodiny, Christian naopak z velice chudé, přesto si oba nosí ve svých nitrech velkou bolest a osamělost. Příběh se ale čte doslova sám. Hlavní hrdiny si musí zamilovat snad každý čtenář, i když rukopis Shen se nezapře a určitě nejsem jediná, kdo by občas nejradši plácl Christiana po hlavě, jak hnusně se k Arye choval. Ač čtenář dopředu ví, co je hlavní zápletka, stejně jsem si to rozplétání životních příběhů obou hrdinů maximálně užila. Ti dva navíc mají mezi sebou naprosto úžasnou jiskru, která by snad spálila půlku New Yorku, takže já jsem celkově velice spokojená. Krásný příběh, který si mileráda přečtu do budoucna znovu. A navíc se teď ještě moc těším na další díly, na Christianovi kamarády – Arsèna a Riggse. Moc pěkné.
Autorka otřesných charakterů opět zazářila a připravila si pro svoje čtenáře knihu, kterou bych vůbec nezařadila mezi její běžný styl. Ale samozřejmě svůj rukopis Shen nezapře. Stačí, aby jeden z hlavních hrdinů měl důvod k nenávisti a vy jen zase budete kulit oči, co takový člověk dokáže druhému udělat a říct. Každopádně (a možná i právě proto) jsem si knihu maximálně užila. Předem upozorňuji, že kniha vůbec nešla odložit. Jak jsem se začetla, musela jsem prostě číst a číst, dokud jsem nebyla na konci. Příběh byl opravdu nádherný. Čeká na vás mnoho tajemství, lásky, která snad i hory přenáší (času se tedy postavila statečně). Na druhou stranu si ale připravte kapesník, protože o smutné scény také není nouze. Autorka to vzala ale i s humorem. Mně osobně se moc líbily ty poznámky dalších postav či předmětů. No a čokoládová tyčinka? No, řekněme, že to bylo docela něco a úplně nevím, jak se teď budu tvářit, až budu nějakou jíst. Každopádně hvězdičku ubírám za to, že příběh byl místy až překombinovaný. Moc nevěry a propletených vztahů. Ale jako celek to hodnotím velice kladně. Jedna z opravdu hodně povedených knih. Líbilo se mi to.
Máme tu novou sérii od oblíbené Elle Kennedy a z prvního dílu vůbec nejsem zklamaná. Jen se přiznám, že jsem od hlavní hrdinky měla možná trochu jiná očekávání. Myslela jsem, že bude víc taková milá, hodná, ochotná, sklánět přede všemi hlavu. Ona to vlastně tak nějak dělala, ale zároveň to byla neskutečně tvrdohlavá dračice. Byla mi sympatická, ale od anotace jsem čekala něco trochu jiného. Příběh sám o sobě se ale skvěle četl, prostě typická Elle. Krásná romantika s dávkou erotiky, knihu nešlo odložit. Konec byl na můj vkus trochu urychlený, ale rozhodně nemám jinak moc co vytknout. Za mě skvělá kniha, i když vyloženě wow efekt se nedostavil, ale na další díl série se maximálně těším.
Travis mě v díle o Archerovi dost naštval, i když ke konci bylo jasné, že se snaží s bratrem udobřit a stát se lepším člověkem. No a v tomto příběhu jsem si Travise fakt zamilovala. Líbilo se mi, že jsme mohli nahlédnout do jeho pocitů a myšlenek. Chudák se prostě těžko vyrovnával s tím, že se otec nerozhodl pro něho, ale pro Archera. Bohužel tuto svou bolest ventiloval kolikrát nesprávným způsobem a rád působil bolest někomu jinému (hlavně Archerovi). Každopádně v průběhu příběhu nastal jeho vývoj k lepšímu člověku a autorka to podala opravdu moc pěkně. Navíc mě potěšilo, že ne všechno bylo tak, jak si Travis myslel.
Druhá hlavní postava, Haven, mi byla neskutečně sympatická. Byla hodná, vtipná a laskavá. Moc se mi líbilo, jak komunikovala s rostlinami. To totiž dělám taky, tak jsem ráda, že nejsem sama. Jejich vztahu s Travisem jsem moc fandila, byla tam úžasná jiskra. Příběh se četl skvěle, jak je u Mii zvykem. Ke konci mi i slzička ukápla. Moc se těším na další příběhy z pera této úžasné autorky.
Čenichovka byla dobrá! :-D
Každopádně opět krásná jednohubka od autorky. Ano, příběh není ničím originální a trochu připomíná Kontrakt, ale já se stejně nemohla odtrhnout. Chemie mezi Jaxsonem a Grace byla skvělá. Sice mě Jaxson štval, že si pořád nechtěl přiznat city ke Grace, když to bylo úplně evidentní, ale za mě parádní odpočinkové romantické počteníčko. Rozhovory mezi Richardem a Jaxsonem mě pobavily, ale nedovedu si představit, že by i u nás probíhaly takové hlášky mezi mnou a tchánem nebo partnerem a mým otcem, ale nevadí. :-D Už se moc těším na příběh Ronana.
Moc pěkný příběh. Líbilo se mi téma, mezi hlavními hrdiny byla žhavá jiskra. Celkově mě ten příběh o dvou znepřátelených rodinách moc bavil, jak jsem se začetla, nemohla jsem knihu odložit. Oba hlavní hrdinové opět řešili i svoje osobní a rodinné problémy. Příběh Westona byl tedy samozřejmě o dost smutnější, bylo mi líto, že ho rodiče takhle hnusně využili a jinak o svého syna nestáli. Člověk se pak nemůže divit, že svoje problémy řešil tak, jak je řešil. Epilog s vánočním stromečkem mi ale vykouzlil úsměv na tváři. Pěkné.
Já tomu musím dát pět hvězdiček, i když ten kluk byl absolutní šílenec. Upřímně, trochu jsem byla v šoku, že se děj odehrává na střední škole. Nepřečetla jsem si totiž anotaci a dle názvu a obálky jsem si prostě myslela, že to bude něco o mafii (třeba na styl Meghan March). Takže jsem byla docela překvapená. Trochu mi to taky připomínalo knihy od L. J. Shen - ta taky umí napsat takové odporné charaktery postav, že by se jeden divil. Ale na druhou stranu mi to přišlo prostě neskutečně čtivé. A ten závěr? Zase si akorát nadávám, že jsem to četla a nepočkala na případné další díly. Protože to zase skončilo v tom nejzajímavějším, samozřejmě. Snad se tedy brzy dočkáme pokráčka.
To teda byla ale pitomá situace, do které se hlavní dvojice dostala. Nezávidím. Každopádně četlo se to pěkně. Říkám si akorát, že možná do toho příběhu mohly autorky zakomponovat trochu nějakou minulost, přeci jen se Presley s Levim určitě znala od mládí, když Tanner byl do Presley zamilovaný od 8. třídy a od střední spolu chodili. No, nevadí. I tak to byla opět fajn jednohubka od této dvojice. Těším se na další knihu.
Téma knihy je teda naprosto a totálně otřepané, něco podobného jsme četli asi všichni už několikrát, ale musím uznat, že se to zase četlo úplně samo. Jedná se o friends to lovers romanci, kdy chlap radí nejlepší kámošce, jak randit a balit jiné chlapy, ale nakonec se zamilují do sebe. Je ale fakt, že Whitney má dar to napsat tak čtivě, že jsem měla opravdu problém se od knihy odtrhnout. Prostě a jednoduše se mi to fakt líbilo.
Mně se kniha líbila. Hlavní hrdinka Audrey Rose měla opravdu zvláštní koníček. Dost mě zaujalo, že se autorka nerozpakovala napsat to dost krvavě. Ale četlo se to opravdu samo. Hlavně ty rozhovory mezi Audrey Rose a Thomasem, ty mě opravdu bavily. Kdo je Jack Rozparovač čtenář pozná sice docela brzy, nebo alespoň určitě tipuje, ale nevadí. Těším se na druhý díl.
I tuto knihu vydala autorka v době covidu, takže je na hodně podobné úrovni jako kniha Muž mých snů. Opět se to hezky četlo, příběh se mi líbil. Je to spíš taková hodně velká oddychovka, než kniha, na kterou budete myslet ještě příští týden, ale na to jsme od této autorky zvyklí. Svůj účel to splnilo. Dost jsem se mohla vcítit do hlavní hrdinky, protože sama mám teď malé miminko. Ale na rozdíl od Sunny je můj chlapeček úplně zdráv, čímž chci říct, že si vážím toho, že autorka do děje zakomponovala i takovéto postižení. Zatím jsem na to totiž v žádné knize nenarazila. Jediné co, tak mi vrtá v hlavě to slovo lůno. To je tak zvláštní. Hlavně v té chvíli, kdy v knize dojde na nějaký rajc a pak se ozve: "nic není lepší než tvoje mokré lůno." To pak chvíli mrkáte a přemýšlíte, jestli vůbec na světě může existovat chlap, který by tohle řekl. Ale tak nevadí. Lůno nelůno, bylo to fajn.
No to byla síla! Jak už to u této autorky mívám, tak pro mě to byla kniha plná odporných lidí. Jako vážně, u spousty scén jsem si říkala, že to snad ani není možný, aby se ty postavy takhle otřesně chovaly. Ale jinak celkově můžu říct, že se mi to mega líbilo. Od začátku je tak nějak patrné, co se Vaughnovi asi stalo, i když jsem sama sobě namlouvala, že to snad bude něco jiného. Bohužel nebylo a byl to fakt hnus. Není se tedy čemu divit, že to člověka takhle poznamená. I když mi z těch postav bylo kolikrát úplně zle, jak se k sobě strašně chovaly, tak v závěru mě tento díl ale bavil nejvíc. Ta jiskra mezi Vaughnem a Lenny byla skvělá. A ten epilog? Opravdu moc moc pěkné.
Byla to zase síla, co si budeme povídat. Nevím, jak to tato autorka dělá, ale od jejích knih se nemůžu absolutně odtrhnout, i když témata, o kterých píše, rozhodně nejsou úplně jednoduchá a veselá. Tady toho bylo hned několik, nad čím se mi úplně lámalo srdce. Logan to neměl rozhodně jednoduché, vyrůstat v takových podmínkách - no, člověk se nemůže divit, co se z něj stalo. A Alyssa? Musela hodně milovat a musela umět hodně odpouštět. Každopádně kniha rozhodně stojí za přečtení, stejně jako první díl.
Pokud chcete opravdu nenáročnou, ale zároveň milou a odpočinkovou knihu ke čtení, pak je tato autorka přesně to pravé pro vás. Já bych ten její styl psaní přirovnala k jízdě ve vlaku. Hezky si to jede svým tempem, občas vidíte nějaký pěkný barák nebo se někde pasou kravičky, tak je to jůů, pak možná přijde nějaký ten jeden tunýlek, tak je 20 sekund vzrušení a pak už jste v cíli. Je to příjemné, milé, fajn, ale až si za pět minut půjdete už po svých starostech, tak celou tu cestu vypustíte z hlavy. A takhle je to pro mě i s touto knihou. Líbila se mi, fakt skvěle se to četlo, trochu vzrušení tam taky proběhlo (příklad ten jeden tunýlek), pak to hezky skončilo a život jde dál. Pokud se člověk nechce zbytečně stresovat a odpočinout si u milé knihy, tak je to správná volba. Druhý díl si určitě ale také nenechám ujít.
Milá kniha, ač předvídatelná, tak odpočinková. Mě se to líbilo, hezky se to četlo a srdíčko si chvíli zaplesalo. Obě hlavní postavy mi byly celkem sympatické a při nahlédnutí do života slavných jsem vždycky ráda, že jsem úplně obyčejný člověk. Sice je to kniha pro mladší čtenáře, ale za mě docela fajn.
Tak tohle byl moc hezký příběh. Já osobně jsem se moc těšila na to, jak to s Chelsea bude dál poté, co jí opustil Elec. A musím říct, že s Damienem si určitě nepohoršila, to je jasné. :-D
"Víš, proč to s ním nevyšlo? ... Protože Bůh tě stvořil pro mě."
Příběh jsem si mimořádně užila, byla to krásná, romantická a oddychová jednohubka. Hlavní postavy si nešlo nezamilovat a k tomu dvojice psů, no za mě opravdu velká spokojenost. Těším se moc na další knihy.