Ketrin.TR komentáře u knih
Vůně uvařené melty, teplý, čerstvý chléb a černý, důlní prach, který usedá na celý příběh. Čtivé kukátko do historie Těšínska, přes které nahlížíme na tvrdý život karvinských havířů na konci 19. století. Příběh je těžký, smutný a plný útrap, kterými lidé museli v tehdejší době procházet. Autorka sleduje osudy několika rodin a jejich členů a mistrně nás provádí jejich obtížným a nesnadným životem, se kterým se každý popasoval po svém. Velmi ráda sáhnu po druhém díle!
Tohle je prostě základ každé knihovny! Ač holka, tak příběhy Rychlých Šípů jsem doslova žrala a jako puberťačka jsem je četla pořád dokola. Tajemný příběh záhadného hlavolamu a jeho strůjce na vás dýchá krásnou, až děsivou, atmosférou a vy si přejete jediné; patřit do té party správných kluků, sedávat s nimi v klubovně, pobíhat po ztemnělých uličkách Stínadel a zažívat všechny ty útěky pryč od reality všedního dne.
Tak tohle se opravdu nepovedlo. Na téma koncentračních táborů jsem přetla už x knih a tuto řadím mezi nejhorší. Ne příběhem, ale zpracováním. Takové těžké téma musí zpracovat někdo, kdo umí psát, vyprávět a vykreslovat, což tato paní rozhodně neumí. Svým plytkým, studeným a jednoduchým vyprávěním celý příběh neskutečně zabila. Téměř všechno mi přišlo neuvěřitelné; čtenář má pocit, že život v koncentračním táboře byl těžce na pohodu a byl to jen takový obyč pracovní kemp. Ano, jako tatovier měl možná štěstí a byl víc volnější, ale mě to nepřesvědčilo. K postavám jsem měla absolutně nulový vztah; knížce chybí jakékoliv emoce a konverzace mezi lidmi jsou o ničem. Po přečtení tohoto typu knih se cítím vždycky podivně prázdně a smutně, tady jsem byla ráda, že už ji mám za sebou, protože prokousávat se jejími stránkami byla ztráta času.
Úsvit bledým prstem rozškrábne oblohu, tráva je kropenatá slunečním svitem...
Ta knížka je jedním slovem SKVOST. Zpočátku jsem taky měla trošku problém se naladit na styl vyprávění a lehce mi vadil i ten tučný font. Po pár stránkach jsem ale tak zapadla do příběhu, že jsem se nemohla odtrhnout. Bavilo mě, že oproti jiným knížkam s touto tématikou, nás autorka netradičně zavádí do bohaté rodiny Židů, a já si ten čas před válkou neskutečně užívala. Naškrobené ubrousky, afgánský koberec, polévková mísa se zlatým okrajem... O to smutnější pak byl ten pád na samé dno, kdy rodina cukrovarníka o všechnu tuhle krásu a přepych přišla.
Autorka vládne neskutečným darem všechno krásně a kouzelně popsat, ať už roční období, pokoj nebo počasí. A to vše v krátkých a jednoduchých větách, což je neskutečné umění.
Moc doporučuji přečíst!
Jedním slovem lahoda. Autorce prostě tyhle venkovské příběhy a rozplétání sousedských vztahů sedí jako ulité. K tomu bravurně zvládá popisy prostředí a navození té správné, venkovské atmosféry, až jsem nemálokrát vzpomínala na babičky starý dům a okolní krajinu. Díky za tuhle exkurzi a už teď se těším na autorčin další počin, protože její knížky jsou prostě super!
Kořeněná vůně svařené melty na plotně, tikot hodin na zdi a všudypřítomný, voňavý heřmánek. Knížka tak nádherně popisuje až se vám zdá, že koukáte Anně přes rameno a chodíte po chalupě za ní. A že teda není co závidět. Osud a život se s ní nemazlil a přestože skončí válka a stěhování do zájezdního hostince slibuje konečně dobré časy, veselo opravdu není. Smutné vyprávění sleduje s čím vším se silná a nezlomná Anna musí prát, aby konečně našla klid a spokojené stáří. Moc doporučuji přečíst!!
Knížky nikdy nečtu víckrát. To už by musela být jóó kniha s velkým K aby se tak stalo. Nu, a stalo se. Den Trifidů jsem četla už hodně dávno, ale na ten děj se nikdy nedá zapomenout. Wyndham je prostě stará, úžasná a nepřekonatelná klasika. Děsivá tím, že stačí tak málo a celý svět jde doslova „do kytek“…
Trhák, dech beroucí dílo? Ani omylem. Zase jsem se jednou přesvědčila, že kniha se zlatou nálepkou neznamená vždy to, co by čtenář očekával. Opakovaně jsem se nutila knížku vůbec otevřít a doslova jsem se kopala k tomu, abych ji vůbec dočetla. V ději vystupuje spousta postav, ve kterých se člověk poměrně docela dlouho ztrácí, a jak odstavce přeskakují z jednoho na druhý, tak se dost často utopíte v tom kdo co vlastně dělá, na čem pracuje, co hledá, kam jede. Spousta situací mi přišly přitažené za vlasy a stejně tak i samotný konec, který mě vůbec neohromil. V hlavě mi zůstala spousta nezodpovězených otázek, na jejichž rozuzlení vlastně celou dobu čtenář čeká. Hvězdu dávám hlavně díky Edmunsovi, který mi jako jediný byl sympatický a odváděl nějakou práci.
Paní Körnerová prostě umí. Má tak krásný dar vás přenést do doby, ve které se knížka odehrává, a napínavě vás provést nejen rodinnými událostmi, ale i historickými zvraty. Její styl vyprávění a popisování je tak působivý, že knížku zhltnete raz dva. Ona a paní Mornštajnová jsou v tomhle prostě top autorky!
Krásná exkurze do jedné malé, blíže nejmenované dědiny, kde autorka krásně vykreslila charakteristiku postav, ve které mnozí mohli poznat ať už sami sebe, tak svoje sousedy. Zpočátku jsem měla trošku problém se zorientovat v postavách kdo je kdo a kdo ke komu patří. Co byla však bomba bylo nářečí, ve kterém autorka knížku pojala. Zvostal, pout, furt pryč, musijou... Tak strašně moc mi to připomnělo moji babičku a její krásné nářečí, které jsme každé léto se sestřenkou tak rády používaly!
Konečně další knížka od paní Klevisové! Příběh nás tentokát z dalekého severu zavádí zpět do našich luhů a hájů; a to doslova. Kouzelné Beskydy, kam autorka děj tentokrát zasadila, jsou tak úžasně popsané, že úplně cítíte tu vůni pastvin při západu slunce, zatímco sedíte na zápraží staré a půvabné horské chaloupky. Rozjezd je trošku pomalejší, seznámení se všemi účastníky příběhu mi přišlo tentokrát mírně rozvláčnější, ale pak knížka dostane obvyklý spád a vy jen koukáte Bergmannovi přes rameno a snažíte se sami přijít na to, kdo může v tak malebných koutech vraždit. Opět marně, v tomhle prostě nejsem dobrá a vždycky jsem napnutá až do samého konce :-)
Zase další super knížka, tahle autorka mě prostě baví! Svým lehkým a rychlým stylem psaní během pár stránek opět rozehraje napínavý příběh, tentokrát mezi sousedy v jedné ulici. Poklidný život na maloměstě naruší vražda jedné atraktivní ženy a sousedé si musí dát setsakra dobrý pozor, aby jejich tajemství nevyplula na povrh. Protože nikomu se najednou nedá věřit!
Vůně petroleje z lampy, vrzání starých a ošlapaných schodů, hukot rezavých, vodovodních trubek... Přestože téma dědictví starého domu i s nějakým přízrakem není žádná novinka, tohle zpracování se mi hodně líbilo. Knížka je sakra čtivá, autorka dům popisuje tak dobře, až máte pocit, že po rozvrzaných schodech jdete společně s Adrienne a zaprášená stísněnost se stahuje kolem vás. Děj rychle ubíhá a drží vás v napětí, které se postupně začne mísit se strachem. Hlavně když čtete ve dvě ráno, to úplně nedoporučuji! Jít pak na záchod a podívat se do zrcadla je trošku o infarkt :-) Těším se na další autorčin počin!
Dokonalost sama!! Tak jak vás první díl pohltí, tak tenhle vás doslova sežere. Stránky knížky vás spolknou takovým způsobem, že vůbec nevnímáte a celý kouzelný Prythian vás obestře svojí magií tak silně, že svět a realita okolo jsou na míle vzdálené. Postavy jsou tak dokonale vykreslené, že se dostanou pod kůži, jsou s vámi celý den a v noci vám nedají spát. Autorka dokáže mistrně pracovat jak s popisem, tak s napětím a dějovými zvraty, že jen lítáte očima po řádcích. Romanticko - flirtující dějová linka je přímo božská!! A vy nedokážete nic jiného, než toho mrazivě krásného a kouzelného zmetka s pronikavýma, fialovým očima, prostě milovat...
Přeji si jediné...alespoň na pár dní vidět a zažít krásu Velarisu. A taky aby tahle sága nikdy neskončila, protože až tohle někdy dočtu, tak asi umřu nad tou prázdnotou a strachem, že žádná knížka už nikdy nebude takhle dokonalá.
Slaná vůně moře, syčení plynové lampy, vůně grilované ryby na pláži... Autorka tak krásně dokáže nastínit prostředí, že máte pocit, jako byste tam byli taky, opírali se o žlutě natřenou, dřevěnou chatku na pláži a všechno zpovzdálí sledovali. Čtení se tak perfektně hodí do současných parných dnů! Na pozadí krásné, teplé pláže se však odehrává studený příběh mezi dvěmi kamarádkami, naplněný smutkem, lží, zradou a nepochopením. Konec mě opravdu dostal a knížku jsem několik dní nemohla dostat z hlavy. Doporučuji všemi dvaceti!
Chvíli trvá než se člověk do knížky začte. Na druhou stranu těžký psychický stav hlavní postavy nejde nastínit jen v pár stránkách, takže delší vyprávění o pocitech Anny je důležité aby do její situace čtenář pořádně proniknul. Já místy pronikla až tak silně, že jsem začala dumat jak bych se s takovou fóbií třeba vyrovnala já. Pak se však příběh rozjede a hltáte jednu stránku za druhou, takže za mě fajn čtení!
Sérii ACOTAR bezmezně miluju, proto mě mrzí že tenhle díl, kterého jsem se nemohla dočkat, mě tolik neoslnil a zasloužil si ode mě jen tři hvězdy. Byla jsem připravená, že se děj bude točit kolem Nesty a Cassiana, ale nečekala jsem, že ostatní děj autorka v podstatě naprosto pozastaví a potlačí. Žádné nečekané zvraty, napínavé scény (krom té v bažině), zatajený dech při převracení stránek. Knížka nás provází přerodem zlomené, uražené a zapšklé Nesty zpět v silnou ženu, účastníme se jejího bojového cvičení a neustále s ní běháme po schodech nahoru a dolu. Jo, a taky si užijeme hoooodně moc sexu. A to je tak nějak vše, tak jak jsem předchozí díly hltala do tří do rána, tady jsem měla naopak problém knížku otevřít nebo jsem u jejího čtení nevydržela dlouho. Tak snad se v dalším díle už trošku zase posuneme někam dál!
Tak tohle byla jedna velká magická nádhera. Rowlingovou a její vypravěčský styl prostě zbožňuji, a i když je knížka spíš směřovaná na dětské čtenáře, ani dospělák při jejím čtení není o nic ochuzený a najde si v příběhu to svoje. Bavilo mě, jak autorka opět mistrně pracuje s fantazií, místopisy a jmény, ruku v ruce s tím samozřejmě kráčí i brilantní překlad. Knížce nechybí absolutně nic a já jen směle doufám, že JKR tyhle kouzelné příběhy bude dál sypat z rukávu jako sníh nad Skládkou.
No tak to byla BOMBA! Vůbec jsem netušila co od knížky vlastně čekat, na seznamu "must read" jsem měla Kariku už hodně dlouho a jen co jsem knížku viděla v knihovně, ani vteřinu jsem neváhala. Když vypravěč najde ve starém bývalém blázinci chorobopis jednoho pacienta, byl to teprve začátek a ani já netušila kam mě příběh vláká. Zatáhl mě až do pohoří Tribeč, nenápadné vrcholky, které však uvnitř skrývají mystické, pekelně děsivé tajemno. Příběh je nadupaný tíživou a deprimující atmosférou, protkaný takovými zvraty, že se druhý den bojíte jít sami do lesa! Knížka mě doslova pohltila, až jsem si sama na internetu pak hledala různé informace a do tří do rána koukala na videa nadšenců, kteří se v horách rozhodli taky strávit noc... Vřele doporučuji, tohle byla fakt pecka!!!
Téma starých, zlověstných domů protkaných hrůznou historií mě prostě tak baví! Do sídla rodiny Carrowů na mořském útesu poprvé nakoukneme při prohlídce, kdy nás sympatická Remy provádí po tajemných zákoutích a seznamuje nás s jeho hrozivou minulostí a přízraky, které prý v domě bloudí dodnes. Jejich popisy a tragické osudy mě ohromně bavily. V momentě, kdy se v domě skupina nadšenců rozhodně strávit dva týdny plné zkoumání důchů a paranormálních jevů, se děj roztočí a totálně vtáhne čtenáře do víru tajemna a záhad. Pohodové seance, vyvolávání duchů a běhání po domě s kamerami se samozřejmě zvrtne takovým způsobem, že jsem měla strach jít ve tři ráno na záchod. Autorka umí tak perfektně vykreslit hustou a strachem naplněnou atmosféru, že ty zvuky z knížky prostě slyšíte za dveřmi vašeho pokoje! Pravda, konec bych taky trošku upravila a méně osladila, ale i tak se strasně těším na její další počin!