Khamul1
komentáře u knih
Jméno růže
Umberto Eco
Už dlouho na mě žádná kniha nezapůsobila tak jako Jméno růže, a to ve všech svých rovinách - filosofické, detektivní, historické, iniciační i milostné (kdo ví kolik dalších jich tam ale ještě bylo). Posledních sto padesát stran jsem se od textu nemohl odtrhnout a samotný závěr mě doslova rozklepal. Hluboce se skláním před géniem Umberta Eca.
"A možná, že úkolem toho, kdo miluje lidi, je přivést je k tomu, aby se smáli pravdě, přivést pravdu k tomu, aby se smála, protože jediná pravda je umět se osvobodit od chorobné vášně k pravdě."
Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
Moudrá kniha, která člověka velmi poučí. Zároveň ji ale neschází vynikající atmosféra, jež čtenáře dokáže dokonale vtáhnout do děje. Čtení jsem si moc užíval, běhal mi při něm mráz po zádech.
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Mé nejoblíbenější dílo vůbec. Jde o smršť naprostých ujetostí s filosofickým podtextem, která vás zcela pohltí. Mistr a Markétka dokáže být vtipná, děsivá a moudrá kniha zároveň. Za mě 120%! Jedině román v románu o Pilátovi mi přišel lehce slabší. Woland a jeho poskoci jsou neskuteční sympaťáci. Dílo je zároveň jakousi variací na Fausta, jak dokládají hlavní postavy Woland, Mistr a Markétka, což se mi taky líbilo.
Továrna na Absolutno
Karel Čapek
Karel Čapek byl geniální spisovatel. Tahle kniha je naprosto úžasná. Je vtipná a čtivá, ale má i dokonalej jazykovej styl a filosofickou hloubku.
Proměna
Franz Kafka
Krásná povídka. Řehořovo postavení je neskutečně děsivé. Z jeho bezradnosti mi bylo skoro špatně.
Svět jako vůle a představa II.
Arthur Schopenhauer
Jde o dodatky k prvnímu svazku díla, takže kniha není příliš jednolitá. Některé části mě přímo uchvátily, některé mě neoslovily vůbec. Za sebe doporučuji k přečtení zejména kapitoly:
O nerozumném intelektu, K teorii směšného, O myšlenkové asociaci, O metafyzické potřebě člověka, O primátu vůle v sebevědomí, Charakteristika vůle k životu, O géniovi, Sjednocené poznámky o přírodní kráse, O vnitřní podstatě umění, O historii, K estetice architektury + celé dodatky ke čtvrté knize
Skrytá pravda Země
Zdeněk Neubauer
Z hlediska scientistů se zcela jistě jedná o kacířskou knihu, která v přírodě podobně jako Friedrich Schelling, Henri Bergson a jiní vidí živelnou prasílu, nikoli pouze suchopárný mechanismus. Téma této knihy přesahuje do velkého množství oborů a odkazuje na všechno možné z dějin (nejen) západního myšlení (stoiky, kabalu, zednáře, Hérakleita, Platóna atp. atp). Pro mě byla zdrojem neuvěřitelné inspirace. Zaujal i rozbor překrásných ukázek z Nietzscheho a Goetheho na konci knihy, oba totiž mají v pojetí přírody k Neubauerovým názorům velmi blízko. Zajímavé je také srovnání západní koncepce čtyř živlů s čínským systémem pěti živlů a Jungovou teorií čtyř kognitivních funkcí. Velkou část díla zabírají poznámky, bohužel jsem neměl sílu si je všechny projít souběžně s čtením hlavního textu. Za sebe knížku vřele doporučuji.
Mor
Albert Camus
Na pozadí skvělého románu jde de facto o esej nad chováním jednotlivce v krizové situaci, smyslem lidské existence, hrdinstvím, zlem a podobně. Nemám co vytknout.
Osm smrtelných hříchů civilizace
Konrad Lorenz
Velmi rozporuplné dílo, jež čtenáře donutí zamyslet se nad tím, kam spěje naše civilizace. Ačkoli je kniha prezentována jako populárně vědecká, leckde pro laika ztrácí na srozumitelnosti.
U kapitoly Přelidnění jsem očekával uvedení problému životního prostoru a zdrojů obživy, k mému překvapení zde Lorenz však probírá spíše problematiku odlidštění velkých měst, což ale určitě není na škodu. Zaujaly mě především kapitoly Běh o závod se sebou samým, Vyhasnutí citů a Genetický úpadek, v nichž autor často využívá vynikající přirovnání a má výborné postřehy. Jinde byl bohužel značně ovlivněn soudobým hnutím Hippies, které mu zjevně hodně lezlo na nervy, takže tyto pasáže dnes nejsou příliš aktuální. Zdálo se mi, že Lorenz některé otázky zjednodušuje nebo přehání. Řešení řady jím uvedených hříchů civilizace je dnes naneštěstí mnohem naléhavější než v době, kdy knihu psal. Domnívám se, že těch hrozeb pro dnešní civilizaci navíc dost přibylo.
Ač se s mnoha Lorenzovými stanovisky neztotožňuji, kniha je to bezesporu úžasná. Jistě se k ní ještě vrátím a znovu nad ní popřemýšlím. Dávám 85 %
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Krátké, ale krásné a moudré. V jednoduchosti je síla.
Poslední bitva
C. S. Lewis (p)
Nejlepší díl celé Narnie, který celý cyklus posouvá do úplně jiných rozměrů. Je to fakt velkolepé a fascinující zakončení.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
V podobných knihách si sice moc nelibuju, avšak tahle mě bavila, protože Salinger má velmi čtivý způsob vyprávění a hlavní postava byla prostě sympaťák.
Proces
Franz Kafka
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Jde zároveň o jednu z nejvýznamnějších knih 20. století.
Schopenhauer
Thomas Mann
Bezvadné shrnutí "Světa jako vůle a představy". Doporučuji pro začátečníky ve studiu Schopenhauerovy filosofie.
O pravdě a Bytí
Martin Heidegger
V této studii se Heidegger táže po pravdě. Čtenáře krok za krokem vodí po svých myšlenkách, a nakonec dospívá k úžasné odpovědi - pravdu vysvětluje pomocí světliny bytí a duality skrytosti a neskrytosti. Samozřejmě by to nebyl Heidegger, aby tázání po pravdě nakonec neskloubil s tázáním po bytí.
Tuším, že je to první Heideggerova práce po takzvaném obratu, kdy zavrhl některé své myšlenky z Bytí a času, a vydal se novou cestou. I proto knížka stojí za přečtení. Dle mého patří k tomu jednoduššímu a polopatičtějšímu, co Heidegger kdy napsal.
Existencialismus je humanismus
Jean-Paul Sartre
Výborný a srozumitelný úvod do Sartrova nesrozumitelného díla. Jen mě docela pobuřuje, že Sartre mluví jménem celého existencialismu - taky že se proti tomu Heidegger oprávněně ohradil.
Mýtus o věčném návratu
Mircea Eliade
Velmi inspirativní a poutavé. Eliade čtenáře nezatěžuje složitou terminologií, ani typickými rozkecávacími pasážemi, a míří rovnou k meritu věci. Navíc dobře napsáno.
