Kikina105 komentáře u knih

Ještě teď mě při pomyšlení na životní příběh "cácory" mrazí. Příběh o jedné rodině, ve které jsou lži na denním pořádku a neexistuje prostor pro akceptování reality takové, jaká skutečně je. O vinně a nevinně. O odhodlání po letech čelit skutečnosti. O uvědomění si dopadu svých činů. O dívce, která ze všeho nejvíc, potřebovala být slyšena. Pochopena. A ne umlčena tíhou rodinného břemene.

Přečteno jedním dechem. I když jsem už dál číst nemohla a potřebovala jsem pauzu, stále jsem četla, jen abych rozklíčovala co vše se má ještě stát, aby bylo dosaženo zadostiučinění a uvědomění si tíhy na bedrech jedné malé holky/puberťačky a dospělé ženy. Pravda od lži má mezi sebou jenom tenkou hranici. Čemu tedy věřit a jak poznat skutečnost?

23 11.07.2023

Pravda? Dlouho jsem přemýšlela, jak shrnout a pár slovy vyjádřit - nejen pro vás, ale i pro sebe - o co v knize vlastně jde. Protože ač se občas zdá, že nejde o nic nebo naopak, že jde o hodně, nikdy se v příběhu nezašmodrcháte, a kdyby, tak se zase z něj pomocí nitek rozmotáte.

Kniha je o mě, o vás... o všech. Je bláznivá, filozofická, obyčejně neobyčejná, jak by snad řekla i Estelle - tajnusnubná. Anna-Lena si občas říkala, že všichni lidé mají v životě vteřiny, které prozrazují, kým doopravdy jsou, drobné okamžiky, do nichž lze zabalit celou jejich duši. A přesně o tom jsou Úzkosti. O drobných okamžicích, o víře, o láskách, o vás-nás-mě. Každý jsme nějaký a je dobré si to jednou za čas připomínat. Třeba i touto nevšední knihou Backmana. Propojuje zde rozporuplné osobnosti s různými životními příběhy. Bohatství, chudoba, láska, nenávist, štěstí, smutek, zrada, zmar - mohla bych pokračovat, a i přesto bych neshrnula vše, co mi kniha dala. Každý má vlastní démony i anděly, i když si to třeba nepřizná. A jednou za čas vylezou na povrch a my se jim musíme postavit čelem.

Lidé totiž potřebují pohádky, alespoň občas.

15 06.01.2022

Příběh kluka, který se rozhodne ve svých třech letech, že už nevyroste. Příběh kluka, který svým křikem tříští sklo. Příběh kluka, který i na vzdory režimu brojí svým bubínkem proti systému. Příběh ve kterém se na pozadí odehrávají důležité historické milníky a vás to rozhodně nenechá chladnými.

Günter Grass nás provádí obdobím před druhou světovou válkou až do poválečných let. Vykresluje nám různorodý osud malého a mladého hrbatého Oskara Matzerata, jeho autobiografii. Využívá při tom velice košatou slovní zásobu a formu, musíte si tedy na styl chvíli zvykat, ale určitě zde při čtení není překážkou. Někdy je možné, že se v textu ztratíte, ale Grass co nevidět opět připomene, kde se nacházíte - malými vsuvkami, opakováním příběhů jež se v průběhu vyprávění udály.

Při jeho vyprávění máte pocit, že spolu s Oskarem procházíte ulicemi Gdaňsku, bráníte Polskou poštu, cestujete spolu s divadlem po Francii, sedíte na betonovém bunkru či spolu s ním naprosto nazí a bezbranní stojíte modelem. Tak dokonale popsané jsou situace, až si představíte, že jste samotnou součástí knihy. Pravdou ale zůstává, že hlavní hrdina je často velice nesnesitelný. Činy, které páchá vám vlezou pod kůži a příčí se. Nicméně věřím, že to je celý záměr knihy reflektující tehdejší Polsko a politickou situaci. Ještě nějakou dobu bude ve mě Oskarovo vyprávění doznívat. A asi mi nezbývá nic jiného, než to celé zakončit slovy:

"Avšak když si samou láskou ukousali ředkvičky a víra v Plynaře byla prohlášena za státní náboženství, zbýval po víře a lásce, kterou jsme vzali napřed, už jen ten třetí ležák z dopisu Korintským: naděje. A tak, chroupajíce ředkvičky, ořechy a mandle, kojili se nadějí, že už brzy bude konec, aby mohli nanovo začít anebo pokračovat, doufajíce, že po závěrečném hudebním finále anebo ještě během finále už brzy bude konec konci. A pořád ještě nevěděli, čeho konec. Jenom doufali, že brzy konec, už zítra konec, dnes doufejme ještě ne konec..." A jestli vás zajímá konec, tak čtěte.

4 19.09.2021

Byl to právě název, co mě přimělo knihu v knihkupectví uchopit do rukou. A jsem ráda, že se tak stalo. Bohatě ilustrovaná kniha přináší vhled do životního cyklu obchodních center. Proč tu jsou, k čemu slouží, jak zapadají do konceptu měst a co vše s sebou přináší. Od jejich počátků až po současnost. Teorie je doplněná praxí. Na stránkách se tedy setkávají jak světová obchodní centra (pasáže, domy), tak i ty české, na kterých si jasně dokážete představit jak fungují, jak jsou tvořeny. Pak si jen řeknete - "No jo, však je to obrovský barák s jedním vstupem a východem, kde člověk zapomene na plynutí času a svět se jakoby zastaví." Nejsem odborník na architekturu, jsem jenom laik co si ze zvědavosti občas přečte zajímavé knihy. Tato je bezesporu jedna z nich. Otevírá prostor pro vlastní otázky a snění. Skvělý počáteční bod (a nenáročný) pro rozšíření obzorů.

05.08.2021

"...Říká se, že žádný člověk není tak důležitý, aby měl nad námi moc. Říká se ale také, že není dobré nechat se uvěznit v minulosti, protože každý si zaslouží budoucnost." - Knihu jsem doma měla už několik let, nikdy jsem však nenašla vhodnou dobu, abych si ji přečetla. Jsem ráda, že ta doba nastala nyní. Naprosto uchvacující příběh o Sage, která hledá cestu jak se vyrovnat nejen sama se sebou ale i s údělem, jenž na ni připadl. O Mince, která prožila holocaust. O Josefovi, jenž hledá vykoupení za své hříchy.

Příběh, kde se střetávají osudy a hledají odpovědi na otázky o tom, co je správné nebo by snad správné být mělo. A zároveň příběh, v němž se ukrývá další, který pod maskou fantazie ukrývá mnohem více, než se na první pohled zdá. Nádherně, snad až děsivě dojemný.

4 26.11.2020

Nedělní odpoledne strávené v příběhu Vytěženého kraje od Veroniky Bendové byla rozhodně správná volba. Ústřední dvojice hledající lokace pro natáčení jednoho severského filmu. Osudy místních obyvatel. Příběhy rozpadlých stavení, zničené přírody, zatopených lomů a pár ještě přežívajících kostelů. 170 stran o tom, jak se na zemi podepsal zub času a lásce, která se prodírá životem. Čtivé, milé a k zamyšlení. I přesto, že se autorka občas zatoulá v časové ose, ničemu to nevadí a čtenář se i tak může ponořit do tohoto trochu ponurého děsivě krásného kraje.

3 14.09.2020

Tato kniha je jiná než ostatní co jsem doposud četla. Je romantická, smutná, divoká a občas zapomenete, že nejste v realitě. A přesně taková, by měla kniha být. Bylo to, jako kdybych prožívala jejich život společně s mým. A na konci jsem se jich nechtěla vzdát. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, kterou autorka sama prožila. Chce se vám brečet a chce se vám smát. Ale proč sakra ne? Však tak to má být a to je život. Aneb "Svět zlomí každého a pak jsou mnozí silní na zlomených místech".

3 23.02.2020

\"No, takže si sepíšu život na lísteček a pak to zkrátka... udělám.\"
Jak nebýt kluk je osobní zpověď jednoho z nejznámějších komiků současnosti. Upřímnost zde rozhodně nechybí. Stejně tak pro sprostá slova si autor nejde daleko. Budete se smát, budete smutní ale zároveň budete i naštvaní na hlavní postavu, neboť se občas vážně chová jako totální debil. Ale takový je život, ne? Robert Webb svůj život vzal a dal ho na papír. Nic netají a nic nepopírá. Píše souvislosti tak, jak je prožil, i přesto že to kolikrát na něj nevrhá pěkné světlo. Měl temné chvíle i temné myšlenky. Utápěl se v alkoholu i špatném chování. Nicméně dal tak za vznik čtivého příběhu nabytého špetkou - dobře hrstmi - humoru. A abych se vyjádřila k první větě - Robert si skutečně tento lísteček napsal. Bylo mu osmnáct a udělal si seznam toho, čeho chce v životě dosáhnout. K tomu to lístečku se vrátil ještě jednou o mnoho let později a zjistil, že velká část z toho se mu povedla. :)

1 02.02.2020

Ke knize jsem se dostala po neskutečně dlouhé době co mi byla doporučena. A nehledě na můj věk mě kniha neskutečně bavila. Do ruky mi ihned po skončení příběhu přiběhl druhý a třetí díl. Doporučuji čtenářům všech věkových kategorií - mladým, starým, malým, velkým... Jak příběh prožijete je jen na Vás... Poznejte Willa a jeho přátele a vydejte se spolu do nespoutaného světa Araluenu. :)

1 02.04.2019

Monika mi dodala sílu a odvahu. A věřím, že nejenom mě, ale i stovkám dalších čtenářů. Její příběh je neuvěřitelný - jak z malé rozmazlené holky dokáže dospět v sebevědomou ženu a nejen to. Cesta jí přináší hromadu překážek a vlastního uvědomění. Zjišťuje, že na spoustu věcí stačí sama a nepotřebuje dohled ostatních, zda to dělá správně. A to je to, co jí pomalu otevírá oči a posilňuje ducha. Občas by takovou cestu potřeboval každý - aby pochopil nejen sám sebe, ale i lidi kolem. Děkuji za inspirativní čtení! A jak sama Monika píše to, co ji jeden hiker prozradil ... "každý z nás si neseme batoh svého trápení a svých problémů" ... Teď jdu zapracovat na tom svém. :)

5 17.02.2019

Poslední díl trilogie Milénium - poslední soud, poslední šance na záchranu - Pomsta, je nejsilnější motivace. U Stiega Larssona jsem se naučila jednu zásadní věc - nesnažit se nic předvídat. Neboť ať si myslíme, že jakkoliv je příběh zamotaný, může být ještě víc a ve výsledku dokonce i překvapit. Miluji tuhle sérii, miluji tohle napětí. Jsem člověk, který si na detektivky moc nepotrpí - ale jakmile se mi dostala do rukou tato kniha, nemohla jsem si pomoci - nějaký způsobem se mi dostala pod kůži a nepustila. Doporučuji všem příznivcům detektivek ale i jejím odpůrcům - tato kniha stojí za přečtení, ať už jste milovníkem napětí a dramatu či nikoli. Stejně jako Stieg Larsson, tak i Lisbeth, Mikael, Palmgreen a další postavy, zůstanou po nějakou dobu v mé mysli.

6 10.04.2018

Jaká je kniha Tulák po hvězdách? Je to kniha plná toulání a neskutečných zážitků. Muž odsouzený na doživotí co znovu a znovu prožívá životy minulé. Toulá se ve svých snech, aby nemusel snášet bolest vnějšího světa. Čtenář si z této knihy odnese dvě úrovně - první z nich je, utrpení samotného vězně Darrella Standinga, které prožívá ve věznici s San Quentinu. Druhou úrovní je úroveň duchovní. Momenty, kdy se Darrell Standing nachází ve svěrací kazajce a přivádí se do "malé smrti", aby se tak mohl odebrat mimo své tělo a navštěvovat své předešlé životy. Věřím, že ve čtenáři to na konci knihy, zanechá víc než jen pouhý pocit. Život je přeci duch a duch nikdy nemůže zemřít.

4 05.02.2018

Tuto knihu stačí ohodnotit jediným a jedinečným slovem - BOMBA!!
Pamatuji si, když jsem četla první díl a jak se polovina knihy hrozně dlouhou dobu táhla a až od půlky se to pořádně rozjelo. Zde tomu tak nebylo. Kniha si čtenáře udrží od začátku do konce a nenechá ho ani chvilku vydechnout! A přesně to, se má od knihy očekávat... Nic extra jsem si od toho neslibovala, čekala jsem, že to bude dobré.. ale překvapila mě, a byla ještě lepší. Čtenář si zde přejde přes všechny pocity - lásku, nenávist, bolest, zoufalství, beznaděj, štěstí a mnohem dalšího ... nebudu vám říkat děj, to by bylo zbytečné. Jednoduše si tuto knihu vezměte do ruky, pohodlně si sedněte a jednoduše čtete! To nebolí a zamilujete si to - tak jako já.

3 23.12.2017

Tak moc ráda bych chtěla napsat komentář, který by byl hodné této knihy. Nejsem však stále schopna slov. Ještě po dočtení posledního řádku jsem seděla a strnule koukala na poslední slova "... a možná jsem tam někde i já." Myslím, že nic nedokáže lépe vyjádřit, jak jsem se cítila, než samotný závěr.

Jedná se o pozoruhodné dílo. Fakta o atentátu mi jsou známá. Doposud jsem se však nesetkala s takovýmto románovým zpracováním. Binet vypráví svůj vlastní příběh. Jedná se o jeho vlastní výzkum, o jeho vlastní úvahy. Nikoliv však o smyšlené události. Pokud se dostane za hranice faktu, řekne to. Člověk se tedy dozví ve výsledku skutečnost. Je popsán souběh dějin od narození R. Heydricha po stvoření monstra "Pražského kata". Události, jež celou tuto dobu protínají. Německo. Francie. Rudá armáda. Londýn. Protektorát Čech a Moravy.

A ať už jsou to rodiny, které zaplatily životem, Lidice či Ležáky, jež padly, Kubiš, Gabčík, otec Hájský, Beneš... miliony Židů, nevinných obětí... jak už bylo řečeno - Dějiny, to je jediný skutečný osud: můžete je číst zepředu zezadu, ale přepsat se nedají... I když by si to člověk tolikrát přál.

Myslím si, že pokud hledáte knihu, kde nejsou jen samé údaje a nepřeberné množství dat. Doporučuji vám HHhH. Přečtěte si ji a myslím, že na konci rozhodně nebudete litovat své volby.

Pro uzavření jak komentáře, tak i svých myšlenek, si vypůjčím pár slov od Bineta "... rád bych ale věřil tomu, že lidé existují, i když se o nich nemluví..."

7 13.10.2016

No páni. Sice jsem si četla o čem tato kniha je, ale dokud jsem knihu neměla v ruce a neobrátila poslední stránku... a se zatajeným dechem ji nechala klesnout do klína... neměla jsem ani tušení. Jedná se vážně o skvělé autorské dílo od R. James.

Ne každá kniha dokáže zaujmout a ne každá kniha dokáže vyvolat napětí tak, aby Vám na rukou stáli chloupky. Tohle dílko to ale dokáže!

Anna - skvěle vykreslený charakter postavy. Vážně jsem si myslela, že je blázen a možná i trochu schizofrenička, která neví co dělá. Tim - obyčejný kluk, který se snaží uchopit svůj vlastní život a vypořádat se s bývalou láskou. Celkový dojem? Strhující.

Ráda bych Vám prozradila více, ale myslím si, že kniha to neumožňuje, bez prozrazení souvislostí. Proto jen doporučuji přečíst - možná se začtete a možná, pak pochopíte.

2 22.08.2015

No páni!

Nějak nevím co k tomu dodat. Trvalo mi hrozně dlouho dobu, než jsem tuto knihu dočetla. Vážně hoodně dlouho dobu. Ale popravdě musím říct, že i když jsem ji četla takhle dlouhý časový interval, kniha mě v posledních chvílích naprosto ohromila a to jsem myslela, že už to není možné.

Co se týče první poloviny knihy - táhne se, ale o tom se už hovořilo mnohokrát. Je to stále dokola omílané téma. Sice je tam pár skvělých odstavců, ale to je asi tak vše - což byl důvod proč jsem číst přestala. Nedávno jsem se ke knize vrátila a byla jsem mile překvapená. Po pár stránkách se děj vyvinul v poutavý příběh, plný zvratů, otazníků, nadějí a ... lásky.

Nebudu zde rozebírat děj, protože ten je to nejdůležitější na díle "Muži kteří nenávidí ženy" a s každým prozrazeným řádkem se Vám odkrývá celá jeho podstata. Rozhodně byste nechtěli, abych Vám prozradila něco, co si nepřejete. :)

Proto říkám: "Zkuste tu půlku vydržet a pak rozhodně nebudete litovat, že jste se do tohoto díla pustili. Né vše co začíná jako nudný příběh, se v nudný příběh nutně musí vyvinout. Zkuste to."

3 17.04.2015

"Papírové děti se papírově bavily." - Jinak se začít snad ani nedá.

Jedna z dalších knih s úžasným příběhem od stejně úžasného spisovatele Johna Greena. Dokud jsem se nezačetla, netušila jsem, co od knihy jako je tato mohu očekávat. Nevěděla jsem ani v nejmenším do čeho jdu... pak jsem to zjistila...

Jedná se o příběh dívky, kterou nebaví stereotyp - ten, který mají všichni. Tato dívka se nechce držet pravidel - vysoká, zaměstnání, manžel, děti.. Chce dělat to, co dělat skutečně chce. Ne to, co jí diktuje svět. Žije svůj vlastní život - život papírové dívky v papírovém světě.. Ale pak je tu TEN chlapec - ten, který si tento život užívá a nemá s ním nejmenší problémy. Margo ho však z tohoto světa vytahuje, aby nahlédl mimo něj - mimo uspěchanou realitu, aby poodhrnul oponu - viděl lidi, viděl příběhy - ve světle, před kterým se každý ukrývá, aby neukázal svoji pravou tvář..

A samozřejmě jsou tu naprosto skvělé postavy v podobě Quentinových kamarádů.. Jejich rozhovory mě nesmírně bavily. Jednoduše se nedalo nezasmát. Toť k příběhu vše...

Co k tomu dodat dál.. Knihu jsem přelouskala v neuvěřitelné rychlosti - nemohla jsem ji ani odložit, tak moc byla úžasná (možná od konce jsem čekala trochu víc - ale pokud se mám vžít do hrdinky příběhu, zcela jí chápu)

Jednoduše knihu doporučuji - skvěle se čte, utíká a na konci poslední věty Vám nezbude říct nic jiného než "TO JAKO VÁŽNĚ??"

5 12.03.2015

Tuto knihu jsem zahlídla na pultu knihkupectví. Hned jsem si jí přiřadila ke stejnojmennému filmu, který vznikl v roce 2012. I když jsem nejprve viděla film, který je mimochodem prvotřídní, tak kniha na mě udělala zcela stejný dojem. Nijak se od filmu zásadně neliší. Je velmi čtivá s velmi rozsáhlou slovní zásobou (na vulgarismech se zde nešetří, což je možná i dobře). Jsem nadšená, že jsem si knihu mohla přečíst a vřele ji doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst nějakou oddychovou literaturu - jíž tahle kniha stoprocentně je!

1 16.01.2015

Tuto knihu jsem dostala jako doporučenou k mému studiu na Filozofické fakultě. Čekala jsem, že bude napsaná více podrobněji než tomu doopravdy je. Zdá se mi, že je stručná až moc. Mnoho výrazů není vysvětlených, tedy že tomu rozhodně normální člověk rozhodně rozumět nemůže. Je to napsáno trochu zmateně a tak jsem se v tom chvílemi ztrácela. Ale k mému hodnocení, kniha je dobrá, jen né zase tak.

14.10.2014

Kniha. Příběh o dívce s nezdolnou vůli bojovat a rvát se životem. Příběh o chlapci, který je bláznivě zamilovaný. Příběhy lidí, kteří si prožili zlou dobu, a přesto dokázali najít štěstí. Jedná se o knihu mnoha barev s mnoha odstíny. Po přečtení nemám ani odvahu si klást otázku.. Co je vlastně slovo? Dokáže ublížit, ale i rozesmát? Dokáže dojmout a nahnat strach...?

Pokud byste v této knize hledali pouhá holá fakta zasazena do "strohého" příběhu, nenajdete je. Místo toho najdete příběh odehrávající se v ne zrovna moc krásné době a odehrávající se dějovou linií v podobě mladé dívky, která prožívá své dětství v nacistickém Německu.

Příběh jednoduše vypráví sama Smrt...

Všem tuto knihu doporučuji. Sama osobně ráda čtu fantasy, či občas i románky. Rozhodla jsem se jednou pro Zlodějku knih a myslím si, že brzy se k ní zase vrátím.. Pro mě patří rozhodně mezi TOP.

7 03.07.2014