kiraa komentáře u knih

Už chápu, proč je D.D. jedním z nejúspěšnějších u bratrů Slováků. Zajímavý je pohled ze strany vraha, jeho úchylné představy, "myšlení" s absencí veškerých citů. A oproti tomu pachtění se policie, hektolitry vypitých kafí, stovky vyhulených cigár, mraky hodin navíc a nic. Stovky otazníků a žádná odpověď. A to je fajn, protože ve skutečném světě nikdo není dokonalý, ani polda není vědma a pro přiblížení reality je střídání úspěchu i neúspěchu ku prospěchu věci. Ó díky dobrý bože, že jsi dokázal stvořit náhody, hlavně ty šťastné, kde bychom bez nich byli ... Každopádně skvěle zpracovaný příběh inspirovaný skutečnými událostmi a tzv. ponožkovým vrahem Ondrejem Rigou, nejhorším sériovým vrahem v historii Slovenska, je napsán tak věrohodně, že mi ještě pár dní "po" zejména v nočních hodinách pěkně cvakala prdel. :)

26 17.06.2017

Jsem nadšena další knihou této dámy. Generační příběh​ Anny, Alžběty a Anežky je sepsán na pozadí těch nejdůležitějších historických událostí 20. století. Skvělý vypravěčský talent mě opět uchvátil. Dá se říci, že jsem knihu nečetla, já ji žila.

58 14.06.2017

Moyes neumí napsat propadák. Samozřejmě, že se těžko navazuje na takový trhák, jakým byl díl první. Tato kniha je jiná. Jiná hlavně proto, že chybí Will. Ale Lou si zasloužila pokračování svého příběhu. Ač se řadí k románům pro ženy, jsem si jista, že do jisté míry může pomoct těm, kterým se podobným způsobem zhroutil život. I takových knížek je třeba, ač se někomu mohou zdát jednoduché, brakové a nereálné. Pro mě je Moyes tou, která umí dávat radost, ale i naději. A to je přednost, kterou se rozhodně ne každý může pyšnit.

23 02.05.2017

Naposloucháno v audio formě. Ovšem jaký brykule nechala autorka provádět zkušenou advokátku, tak to mě tedy chvílemi přecházel v tomto případě sluch. V reálném životě bych dotyčné z fleku sebrala diplom včetně občanky. Vytvořila z Maggie hloupatou, naivní nanynku, která se chovala jako by ji mozek změknul v želatinu. Zápletka vykonstruovaná dost nesmyslně a nereálně. Číst se asi dá, ale to nakonec leták z Kauflandu taky.

8 24.04.2017

Asi přestávám být cílovou skupinou románů pro ženy. Občas se na ně vrhnu, kdy už mám pocit, že mé neurotransmitery přenáší těch vzruchů moc, ale po této knize jsem jaksi nenašla ten náležitý druh klidu. Ani jedna osoba mi nebyla sympatická, a to by zřejmě alespoň ta kladná být měla. A když budu úplně otevřená, tak mi vlastně ta květinářka neuvěřitelně lezla na nervy. Trochu začínám pupínkovatět z dnešních moderních matek, tzn. super vizáž, geniální dítě, chůva s diplomem z Oxfordu (přinejmenším) a vše zvládající s brilantní nonšalancí, bio strava, bio oblečky, bio hovínko, možná i bio manžel (a ten to samozřejmě sem tam nedává) a tady, aby toho bio nebylo málo, tak navrch k tomu všemu i bio sex. Protože jak jinak tuto činnost nazvat, že ... "z cecíků jí kape mléko, tak se přisaju a lačně hltám... " :)
Takže prostě za všechny matky z Gucciho gangu dvojka za čtivost a to mhouřím obě oči, protože ten konec byl stvořen snad ve stavu delirium tremens a nebo se autorce chtělo děsně na záchod a musela tu slátaninu chtě nechtě nějak v rychlosti uzavřít. :)

5 23.04.2017

V úvodu je zmíněno, že kniha je určena učitelům a má být nápomocna při výuce dějin. Určitě nelze jinak než souhlasit, protože občas když vidím, jaké pitominy se tlačí do hlav dětem dnes, tak mě přepadají dosti smíšené pocity. A to fakt nemám ráda termín "povinná četba" a nucení do čehokoliv. Je dost smutné, že dnes už je toto téma jaksi odsouváno do pozadí a vůbec téma druhé světové války a holocaustu je dobré občas tak akorát pro filmaře z Hollywoodu, kteří si to také rádi "nakroutí" po svém. Celá rodinná tragédie je popsána citlivou formou a přesto člověku tlačí slzy do očí. Doplnění rodinných fotografií jen umocňuje atmosféru a dává postavám osobitost a autenticitu. Nesouhlasím s kritikou, že kniha má málo stran, a že z námětu šlo vytěžit víc. Není třeba doplňovat smyšlené dialogy, vše podstatné bylo řečeno. O nejvyšším ohodnocení jsem ani na minutu nezapochybovala.

9 23.04.2017

Myslím, že jsem objevila nového vypravěčského génia. S klidem mohu říci, že jsem za poslední dobu nečetla nic, co by předčilo tento příběh. Zpočátku jsem pořád špekulovala, co asi tak mohl způsobit ten věneček? :) A nakonec jedno takový malý, sladký kolečko má na svědomí, že se svět začne otáčet špatným směrem ...
Naprosto výjimečná záležitost, styl, kterému se nelze naučit. Já tomu říkám dar od boha.

80 21.04.2017

Samozřejmě i já jsem podlehla reklamní masírce a musela ji mít. A nelituju. Četla se skvěle, taková chutná jednohubka, kterou polknete jako malinu. Nečekejte horror, pouze lehké, příjemné chvění s pomalým odhalováním pravdy. Lhát se bude jako o život a kdože je tím největším tlučhubou? No, přece úplně všichni. :)

28 10.04.2017

Má první Moriarty a naprosté nadšení. Styl, který je mi ušit na míru. Temné i komediální. Již na samém začátku jsem došla k životnímu poznatku ... přehnaně aktivní matka je tisíckrát horší hrozbou než kdejaký masový vrah. :)

23 04.04.2017

Příjemné překvapení. Co na tom, že Dana prožene té zrůdičce šroubovák mozkem již hned v první kapitole. Čekala jsem, že dějově se příběh odehraje právě kolem tohoto sériového vraha, ale víceméně se jednalo o jakousi předmluvu k nadcházejícím událostem. Je znát, že autorkou je žena, cítím estrogen, ale nic co by mi bytostně vadilo. I tak mám pocit, že babám se bude číst líp.

4 25.03.2017

Naprostá dokonalost. Příběh, jaký jsem dlouho nečetla. Ukradl mi několik hodin času, ale nelituju ani jedný minuty. Byl to skok do propasti, volný pád, kdy jen čekáte, jaký bude dopad. Fyzicky O.K., ale po psychický stránce vyždímaná jako pytlík od čaje.
Čtení z bazaru za pár drobných ... tož nazdar, bazar. Už tě nedám.

15 13.03.2017

Asi půjdu proti proudu, ale proboha, čemu jsem se to propůjčila. Dvanáct kapitol a dvanáct bab, kterým se život nějakým zázrakem na samém konci protne. Trochu sci-fi normálně neuškodí, ale tohle by nevymyslel ani scénárista mysteriózních Akta X. Pořád dokola si upamatovávat a pátrat, kdo v tom blbinci kam patří, ke komu, kdo s kým, kdo ne, kdo je kdo. Něco jako situace, kdy jedu nakoupit a u kasy zjistím, že šrajtofle leží na botníku v předsíni. Vytočená jedu zpět ... 12x. Další průser jsou souvětí na půl stránky. Takhle snad někdo mluví??? Audio přednes by zvládl snad jen profesionální trumpetista. Tramtadadáááá ...

35 07.03.2017

Zpravidla pokud si něco začnu s Joy, tak všechno ostaní jde stranou. I v tomto případě tomu nebylo jinak. S Caroline jsem snídala, obědvala i večeřela. Pochroupala jsem za víkend a chci další.

11 24.01.2017

Knížka bez majestátního obalu z roku 1968, ale o to s lepším obsahem. Řadím ji mezi nejpůsobivější knihy, které jsem kdy četla a kterou jsem sfoukla jedním dechem. Vyprávění o vojenské morálce a cti ... vyprávění vlastencem, nezdolným bojovníkem, ale především velkým člověkem.

18 09.01.2017

Jedna z několika knih, které na mě čekaly pod stromkem. Přečtena ani ne za jeden den. I když se jedná o pouhých 220 stran, asi jsem trhla rekord.
Příběh dvojčat Evy a Miriam je příběhem neskutečně silným a dojemným. Myslím, že dnes už si nikdo neumí představit, čím vším si museli lidé v koncentračních táborech projít . Jakkoliv se nám z toho všeho může dělat ne úplně dobře, či úzko, realita byla jistě tisíckrát horší. Rozdělené rodiny, násilím odtržené matky od dětí, hrůza, kde mnohdy smrt byla vysvobozením. Za zvlášť odporné považuji nesmyslné a sadistické experimenty Anděla smrti - dr. Mengeleho.
Obdivuji sílu obou děvčat, vzájemnou lásku i podporu. Obdivuji všechny, kteří si prošli tímto peklem a měli sílu žít dál.

7 25.12.2016

Po předchozí četbě "Izolovaného" byl cíl jasný. Opít mozek nějakým tlamolepem, po kterým nebudu usínat s vidinou vyskládaných lidských orgánů na pitevním pultíku. Ač by se mohlo podle přebalu zdát, že jsem nemohla netrefit, opak byl pravdou. Knížku bych rozdělila na etapy. Začátek vypadal nadějně, možná ve stylu Sexu ve městě, i když tuhle „legendu“ asi jako jediná ženská těžce nemusím. Načež následovalo cca sto stran nesmyslných úvah jedný protivný a afektovaný pipiny. Jedním slovem nuda. Ale vzhledem k tomu, že knížky z 99% dočítám i když se jedná o pěknej vopruz, jela jsem dál. Nic neodkládám, nepamatuji, kdy jsem něco „vzdala“, vždycky věřím, že něco zajímavýho ještě přijde … i když nepřijde. :-) Ale bacha, tady to přišlo a se vší parádou. Finiš majestátní i šokující. Z nudnýho příběhu se rázem vyklubalo slušný drama. Najednou vše, co vypadalo divně, začalo dávat smysl a střípky se poskládaly v ucelenou mozaiku. Děj popisovat nebudu, snad jen, že celý příběh je o ženě, ženě jako oběti trestného činu, který byl jen dalším spouštěčem ještě daleko horší tragédie. Ale také o minulosti, která někdy může ležet na člověku jako balvan, se kterým nelze hnout. Takže za mě rozhodně knižní TIP, ne FTIP. Jo,s ef ... nečti Josef :-)

3 22.12.2016

Neuvěřitelnej fičák, jízda po černý. Pouze pro silné nátury, ale také pro ty, kterým nevadí, že se jim domov na pár dní promění v pitevní sál. Syrové, drsné, skličující. Psychothriller, který zvláště ženy budou mít problém číst o samotě. Nic pro křehké květinky, osoby zmítající se v depresích a úzkostlivé matky, které v každém druhém chlapovi vidí potenciálního strýčka "Péďu".

15 04.12.2016

Čtení na pohodu, ale ve finále jsem byla ráda, že jsem se dostala na konec. Nějak moc úžasných a Popelek v jedný "chalupě". Všeho moc škodí a po pravdě, už jsem od Bagshawe četla pohádky daleko lepší. Trojka s odřenýma ušima.

2 03.12.2016

Je chybou si nalhávat, že s nespokojeným životem, či traumaty z dětství nám může pomoci parta magorů, která trpí tím samým "syndromem"...
Označeno jako psychothriller, ale tady bych ten plyn přece jen trochu ubrala. Až tak úplně strachy jsem se netřepala a ani nemám potřebu následně prohnat skrz mozek nějakou sladkobolnou pitominu ... i když na rozčísnuté lebky sekyrkou taky dojde. :-)
Konečné resumé: krásný čtyřky, a pokud započítám naprosto luxusní obálku, tak 4, 5.

5 08.11.2016

Ani bych nečekala, že Fox Mulder (DD) dokáže psát. A ejhle, dokáže a dost dobře. Příjemná záležitost, která není určena pouze pro telátka ... :-) Nenásilným a vtipným způsobem se člověk dokáže najít, jak v krávě, krocanovi či prasátku. Myšlenkové pochody zvířat jsou podobné těm lidským. Touha a úcta po životě je podobná jak u zvířat, tak u lidí. K zamyšlení i zábavě. Palec hore, agente Muldere.

8 22.10.2016