kiraa komentáře u knih

Příběh jedné fiktivní prezidentské kampaně. Novinářka a bývalá televizní reportérka Dominika je novou tiskovou mluvčí MUDr. Viktora Vranského, který, kde se vzal, tu se vzal jako Fénix vstává z popela a rázem je z něj horký kandidát na prezidenta. Téměř celých čtyři sta stran je o zákulisních intrikách, personálních rošádách ve volebním týmu a také o prazvláštním panu primáři trpícím misofonií, což v překladu znamená, že jeho mozek není schopen akceptovat pro ostatní zcela běžné zvuky. Celou touto bizarní kampaní jsem se horko těžko prokousávala. Téměř jsem nenašla místo, které by mě bavilo. Za mě obrovská nuda a doslova monotónní strana za stranou. Tady jsem se s knížkou doslova míjela.

16 16.01.2023

Vše nasvědčovalo tomu, že se Životice relativně v poklidu, byť v atmosféře strachu dočkají konce druhé světové války. Nestalo se tak. Přestřelka v místním hostinci, kterou iniciovala polská partyzánská skupina a při níž zemřeli také tři příslušníci gestapa, se stala spouštěčem krvavé odvety, na jejímž konci bylo třicet pět mrtvých a dalších několik desítek skončilo v koncentračních táborech. Vrátili se jen čtyři a nejmladší oběti bylo sedmnáct let. Nikdo z nich se ničím neprovinil. Oběti byly uloženy do hluboké jámy, zasypány vápnem a hrob zamaskován. Zbytky životických rodin se dodnes se srpnovým ránem roku 1944 nevyrovnaly i z důvodu, že událost se stala téměř pozapomenutou. I proto se Lednická rozhodla věnovat Životicím tuto knihu. Se svolením potomků obětí použila fotografie a dokumenty, které jsou v drtivé většině publikovány poprvé až nyní. Skvělá práce.

39 15.12.2022

Co napsat a neprozradit pointu? Zpočátku si příběh plyne poklidně. Takový houpáníčko ve vlnkách. S jedním ALE. Jak se v podstatě nedělo nic zásadního, cítila jsem doslova mrazení v zádech, a čekala na ten megaprůser. Celou dobu ta zlověstná předtucha visela ve vzduchu. A najednou to spadlo a uhodilo jako blesk.
Jarek byl kluk, kterýmu život podrazil nohy už jako malýmu. Nyní pětatřicetiletý, nevzhledný, obtloustlý a bez lidí kolem sebe. Sám jako kůl v plotě. Nepočítám tátu, kterej chlastá první ligu ve svým zaneřáděným kutlochu. Babi s dědou již na věčnosti. Ale i máma, která to nedala ještě před nimi a kterou rakovina doslova sežrala. Možná i to byl důvod, proč se Jarek dal “na kněze” a zvolil službu církvi. Jednoho dne ale zjistil, že už nechce a “nemá to rád”. Vrací se domu nebo spíše do ruiny po prarodičích a snaží se vplout do civilního života. Nic nejde, jak by si přál a jediný v čem nachází útěchu, je kdysi krásná a všemi obdivovaná zahrada u domu. Jarek, který talent k zahradničení zdědil po svém dědovi, začíná zahradu zvelebovat a nová zelená kráska mu doslova vzkvétá pod rukama. Až jednoho dne se stane něco, co i samotnýho Jarka doslova srazí na kolena a ne úplně veselý život dostává až tragický nádech. Ještě větší samota, pohrdání a nenávist Jarka doslova požírají. Někdo možná ne, ale já Jarkovi děsně držela pěsti, aby to peklo uvnitř sebe, ale i venku ustál.
S každou novou knížkou P.D. jsem jako slintající pes, kterýmu předhodí kost. Chňapnu ji, nepustím a sežvejkám.

40 22.11.2022

Úzkostná matka Monika řeší každej zaraženej prdíček, ale když její osmiměsíční syn padne plnou vahou nazad a lebku si pomalu rozlouskne jako kokosovej ořech, tak je to podle ní běžná nehoda. Bez MUDRa. Vše se zkonzultuje jen fotkou a esemeskou přes telefon s panem Dušanem (otec Matěje) a ten, nevím podle čeho, usoudí, že to bude oukej. Ani fakt, že na hlavě je boule velikosti mandarinky a tkáň je měkká jako rozvařená těstovina. Nou problém. Následně je diagnostikována sedmicentimetrová tříštivá zlomenina lebky a ošetřující lékař podezřelý úraz nahlašuje. Rozjede se celá řada opatření ze strany policie, OSPOD a stanovení dohledu nad rodinou. Vypracovaný posudek znalcem vyústí v podání žaloby a následný soud. Neustále dokola jsou popisovány kontrolní návštěvy fúrií ospoďaček. Mezi tím opět Matěj padá v noci z postele. Tedy ne ze svojí, protože tu nevlastní. Přece nebude chudák ležet jako v nemocniční postýlce, která připomíná cirkusový klece pro zvířátka. Ani vysokoškolsky vzdělaná matka nechápe funkci zábran. Dušan není o moc pozadu. Tomu třeba zase nechce porozumět jeho zaměstnavatel, jelikož mu neumožní pracovat doma. On je přece RODIČ a nehodlá promarnit ani jednu minutu z dětství svých synů. Matka se omlouvá Matějovi a prosí za odpuštění, že ho zradila (tedy jako její tělo) a porodila o pět týdnů dříve. Stále pláče, objímá, řeší příkrmy a kojí. A kojit bude. Ale to my už tady nebudem :)
Tak a tohle jsem vydržela skoro tři sta stran. Uffff!!!

19 02.11.2022

Simona nebo-li Símka.
Život se s ní moc nemazlil nebo spíš nikdo se s ní nemazlil. První slova, která slyšela, když se prodrala na svět byla … “ no, jo holka”. Sedmnáctiletá mamina absolutně mateřsky nenaladěná a “předvojnový” otec raději kámíky v hospě. Jediný lásky se Símce dostává od babičky s dědou. Ale i toho mála štěstí je bohužel jen do času. Jaký to je, když klepete na dveře a nikdo neotevírá? Jaký to je, když se snažíte udělat mámě radost a dočkáte se jen opovržení a úsměšků? Sebeobviňování a pochybnosti hlavně o sobě provází Símku už od doby, kterou si je schopna pamatovat. Nerozzlobila mamku zbytečně, udělala vše tak jak měla, nepřekáží, mluví málo, mluví moc ….??? Občas ji svitne naděje, ale vzápětí i ta malá jiskra zhasne a zbyde jen štiplavý dým. I tak nade vše mámu miluje a bojí se, aby o ni nepřišla. Předčasně dospělá Símka za každý situace mámě Haně pomáhá, nikdy nezapomene na vánoční i narozeninový dárky, který sama nedostává. Snaží se ze všech sil a “ono” to nikdy nepřichází.
Naprosto, ale naprosto luxusní prvotina a jedna z nejlepších knížek, jaký jsem letos četla. Pro mě ještě o něco atraktivnější v tom, že děj se odehrává v Boršově, obci, která je od nás, co by kamenem dohodil.

23 30.09.2022

Audio
Špionážní thriller, kde je mrtvých víc jak spadaných švestek. Court Gentry je profesionální zabiják a žije podle svéráznýho morálního kodexu. Kosí to sice hlava nehlava, ale za duhu posílá jen zločince a největší padouchy. Svět očišťuje od morálního bahna a největších sígrů. Během jedný takový očisty zjistí, ze se karty obrátily, on je tím nepohodlným a sám se stává lovnou zvěří. Těžce zraněný má v patách komanda ne úplně hodnejch hochů. Nejen, že chce přežít, ale musí včas dorazit do cíle, kde na záchranu čekají dvě malý holky, kterým hodiny začínají až moc rychle odpočítávat jejich poslední minuty života.
Gentry je vlastně takovej mladší brácha pana “Protřepat, nemíchat” :) Drsný, šarmantní i zatraceně osobitý.
Audiokniha, která je namluvená Martinem Stránským bude vždycky dobrá. A bude dobrá, i kdyby byla špatná. Po několika jeho čteních vím, že by dokázal povznést i úplnej brak do nebeských výšin :)

22 19.09.2022

Vzpomínky osmi hornických vdov. Od nejstarší, která je dnes již více než osmdesátiletou ženou až po nejmladší čtyřicetiletou Ivanu. Každá z nich se dokázala svěřit s jedním ze svých nejhorších dnů v životě a dalším nelehkém žití, které následovalo. Ani jedna z nich nebyla připravena na to, že se jim jednoho dne manžel nevrátí, ani na to, že jejich malé děti se budou sklánět nad otcovým hrobem, v horším případě, že děti svého tátu nikdy nepoznají.
Dříve horník býval “někdo”, měl výhody, ale tvrdě odpracovaný. Hornický rodiny i party ze šachty držely hodně při sobě. Ukázalo se to i při těchto tragédiích, které popisují právě ty dříve narozené. Nejvíce mě zasáhl příběh paní Květy. Život jí vymyslel hodně krutý příběh, kdy se těsně před smrtí manžela musela rozloučit i s tragicky zesnulým otcem a poté dcerou. Dnes už nemá ani sestru, ani maminku. Jak sama říká “ všichni moji blízcí jsou mrtví a já tu ještě pořád otravuju”.
Podle plánu se mělo uhlí pod Ostravou těžit ještě v roce 2050. Po listopadu 89 to
politici viděli jinak. Zůstává jen dvousetletá historie uhelného hornictví a zaprášené dokumenty v archivech, ale také rezivějící monstra areálů důlních závodů a koksoven.

23 05.09.2022

Nejdříve to byla Brynhilda Størsetová, která se narodila v roce 1859 do těch nejchudších a nejnuznějších norských poměrů. Po příjezdu do Ameriky se stala Bellou a umínila si, že už nikdy nechce plnit žaludek nevábně vonící vodovou kaší a oděvem jí nebudou stokrát látovaný hadry. Začala si plnit svůj americký sen. Milovala vůni peněz, plnou spíži a sladký karamely. To, že za sebou zanechávala mrtvolky, který padaly jako figurky ve hře “Člověče”, byl detail, který pro Bellu nebyl podstatný. Vdaná byla dvakrát a dvakrát se stala předčasně vdovou. Samozřejmostí před jejich skonem byly uzavřené vysoké životní pojistky, které Belle zajistily víc než pohodové žití a nákup její vysněné farmy s prasaty. Tam už ty hlavy lítaly jedna za druhou a prasátka si chrochtala nad přísunem lahodných plíčků :) Dodnes se neví, zda těch maníků bylo čtrnáct nebo čtyřicet. Ani není úplně jisté, zda Bella došla trestu a uhořelé tělo patřilo jí a nebo se jí podařilo svět opět oklamat a vypařit jinam. V závěru autorka perfektně popisuje, co je popsaná prokázaná realita a co a koho si do příběhu přidala. Jedna z nejlepších, co jsem pro tento rok četla a kvůli který jsem nejedla ani nespala. A to už je co říct :)

18 16.08.2022

Dvě hlavní postavy, který se potkaj a každá si řekne svůj příběh. Gábina má pocit, že její vztah už není “horečkou sobotní noci” a dá přednost před spořádaným manžou mladšímu, docela šik borci. Nuda je pryč, nastupuje adrenalin. Ale i modrofialový záda a vybílený konto. Druhý dítě počatý s típlou cigárou v zádech. Nějak to přestává být pro Gabču vzrušující. Na můj vkus jí to odhodlání k úprku trvalo dost dlouho. Ani Ondra to s výběrem úplně nevychytal. Jeho Zrzka by nikdy nevyhrála titul Matka roku a zřejmě chtěla dokázat, co všechno mohou děti přežít. Jednoduchej styl, někdo by mohl napsat školáckej. Mně nevadil. Na každý stránce se dělo něco zásadního. Na konci to vypadalo, že by se mohlo jednat o samotnou autorku. Pokud je to ” živej” příběh, nechápu, že existuje někdo tak sebedestruktivní a ty šipky do hnoje skáče zcela dobrovolně.

15 11.08.2022

Úplně náhodná koupě a knížka o který jsem si zprvu myslela, že je určená pro kindry. Skvostně pospojovaný příběh několika nájemníků jednoho domu. Jolany, ultraprotivný kariéristky, který už dávno ujel vlak a jejím jediným rozptýlením je její ženatý milenec. Samozřejmě ne vždy má na Jolanu čas, náladu a už vůbec neplánuje s bezdětnou protivou společný život. Axel. Chudák osmiletej, šikanovanej kluk s mámou topící se v depkách. Věčně na všechno sám. Protivnej, nesnášenlivej dědek, kterýmu to myslí jen občas a jedinýmu, komu nevadí, je koktající Axel. A Cyril. Kluk posedlej čistotou a nezávaznými úlety na jeden večer. Zvláštní partička, kde si každej prochází ne úplně lehkou cestou a ne každej je takovej, jakým se na první dobrou zdá. A vlastně bych zapomněla na tu myš. Myší kožíšek jako vypravěč. Divný co? Ani náhodou. Úplně geniální. Všechno má svůj důvod. Doslova.

27 17.07.2022

Páni, velký překvápko. Ani jsem neměla takový očekávání. Příběh Renáty nebo-li Tulipánka byl chvílemi až zdrcující. Nesnášela jsem ji, nechápala a vzápětí bych nad ní brečela. Její chorobný úsudky, hysterie, podezíravost a dokola opakující se výslechy byly pro mě nepochopitelný. Nekonečný sliby, že už nikdy víc, mi připomínaly feťáka, kterej taky jen dokola žvaní o poslední dávce. Chorobná žárlivost z Renáty doslova vysávala život jako pijavice. Konec neskutečně vygradoval a já ještě tak deset minut koukala jako vosel :)

22 06.07.2022

Jsem v rozpacích. Takový královský hodnocení a já jen dobro. Příběh je životním osudem třech hlavních postav. Ludmily, Amélie a Věry. Tři generace, který osud nešetřil a každá z nich je svým způsobem pro okolí divná, jiná a samotářská. Mně vadil velkej časovej rozptyl, kdy se v kapitolách skákalo po desítkách let tam a nazpátek. Současnost, minulost, zúčastněný osoby jako děti a vzápětí pomalu důchodci. Do toho tam vlítl vir z Wuchanu, potom únosová eskapáda v důchoďáku (která tedy byla fakt hodně mimo), no a potom už jsem byla ráda, že jsem na konci.

18 26.06.2022

Shari Lapena je věrná svýmu stylu. Čtivý, krátký kapitoly a jednoduchej příběh. Žádný hluboký myšlenky zločince. Začátek mě docela navnadil, nicméně postupem času ze mě nadšení vyprchávalo. Kapitoly mi začaly splývat, jelikož se nesly stále v jednom duchu. Nekonečný úvahy ultraprotivných sourozenců se stávaly čím dál nezáživnější. Ani konec žádnej extra zvrat. Naopak krátký, ne moc vysvětlený pohnutky vraha. Takovej slaboučkej čajíček pro kojence :)

24 20.06.2022

Na Helenu mi stačilo jedno odpoledne a musím říct, ze mi ho neskutečně zpříjemnila. Příběh Heleny, která se ocitá za branami ženský věznice. Po dvanácti letech. Bez rodiny, přátel, bydlení i práce. Naskakuje do života s vědomím, že zpátky už nikdy více. Helena začíná od nuly. Postupně jí vstupují do života noví lidé i láska. Nicméně v pozadí stojí jeden strašák v poli. Celý je to o smutných věcech i děsivý minulosti. Palec hore za to, že i tady se našlo místo pro vtipný momenty. Kombinace smutku a smíchu. Jako milovník řízků musím napsat, že Helena byla něco jako řízek. Štavnatej a křehkej. Prostě žádnej gumák :)

28 08.06.2022

Audiokniha.
Jsem na konci s bambilionem otazníků. Copato? Ajapato? Dopato? :) A tak nějak pořád dokola. Motala jsem se v ději i postavách a chvílemi ztrácela jako pára nad hrncem. Nemám ráda překombinovaný a v tomhle případě fakt přestřelený příběhy. Tady se asi někdo snažil o originální zápletku a ve výsledku chaos na druhou. Něco mi na konci docvaklo a propojilo a něco taky ne. Ale zpátky kvůli těm mezerám fakt couvat nebudu.

18 01.06.2022

Od Simony M. jsem četla naprostou většinu knížek. Tahle ženská mě tak strašně moc bavila. Zvláště u těch posledních jsem si vždycky říkala, že je v nich víc smutku než humoru. Ona měla obrovskej spisovatelskej dar. Její knížky byly opravdový. Jako život. Dnes už víme proč. Ani tenhle deník nebyl jinej. Krátkej, ale o to intenzivnější příběh. Alena a Franta. Značně nesourodej pár. Úspěšná, podnikavá Alena zůstává po úraze na vozíku. Pro ni osobní tragédie, pro Frantu nekonečná úleva a pocit jistoty. Alenka už ho nikdy neopustí a nyní ji může nadosmrti doslova na rukách nosit. Jednoho dne Alena objeví tajnej deník, kterej si pomatenej Francin roky píše. V němým úžasu čte den po dni a uvědomuje si, že stav ve kterým se už bude trvale nacházet, má daleko větší přesah než se může zdát. Hustý. Jako, že fakt hustý!

18 18.05.2022

Tak sladkej název a tak neuvěřitelná kruťárna. Kateřina spadla do manželství, dá se říci jako dívka, pro kterou si přijel princ na bílém koni. Něco jako Popelka nebo Pretty Woman :) A tím veškerá podobnost s pohádkami a sladkými příběhy končí. Domácí teror, jak po psychický, ale i fyzický stránce s každou kapitolou nabývá šílených rozměrů. Albert se nemaže jak s Kateřinou, tak vlastně s nikým, kdo mu není po vůli. Že to bude až takový maso, jsem nečekala ani omylem. “Dezerty” jsem dala za jeden den, i když já bych to přejmenovala na krvavý bifteky. Skvělý!

20 25.04.2022

Jsem ráda, ze mě odradilo těch nekřesťanských čtyřistapáďo a koupila z druhý ruky. Naštěstí jsem neinvestovala skoro pětikilo do třistapadesáti stran bezbřehý nudy. Nudy s divnolidma v jedný nóbl čtvrti, kde mají všichni stejnou kadibudku a ze který každej pozoruje ostatní divnosousedy. Alice i její divnomanžel se stávají novými členy rezidenční čtvrti Kruh. Výhodná koupě. Jen pan domácí Alici opomene sdělit, že se v jejich kadibudce vraždilo a předchozí majitelé jsou oba za duhou. Alice se celých třista stran vrtá v minulosti a pátrá, jestli pachatelem není někdo z Kruhu. To bylo tak svižný. Asi jako když pouští táhne karavana velbloudů :)

18 21.04.2022

Úžasný, smutný a neuvěřitelně emotivní. Žádná červená knihovna. Příběh Mileny, dvacetileté slovenské Židovky, která byla odvlečena v prvním ženském transportu do Osvětimi. A Franze, jednadvacetiletého poddůstojníka SS, nacistického vraha, který se ale zároveň stává jejím ochráncem a jedinou nadějí na život. Náhodné setkání, kdy je Milena donucena zazpívat na jedné táborové pijatyce, odstartuje něco, co oběma mění pohled na okolní šílenosti. Milena bojuje s odporem a nechutí vůči Franzovi. Franz si naopak uvědomuje zvrácenost německého běsnění končícího v plynových komorách. Možná celý popis zavání nějakým láskyplným románkem, ale opak je pravdou. Hlavní postavy jsou fiktivní, nicméně základem byl skutečný příběh dvou lidí, které si tímto peklem prošli. Příběh a výpověď o velké a neodpustitelné vině, nenávisti, morálce, ale i minulosti, která je neměnná a nezvratitelná. Na konci pouze zůstává otázka … PROČ?

24 01.04.2022

Severní Korea očima těch, kterým se podařilo vzít kramle. Sedm rozhovorů, který mě víceméně až tak nešokovaly, jelikož jsem už něco načtenýho o tomhle “ráji na zemi” měla. Ani to celý nemohu nijak po spisovatelský lince hodnotit, klidně bych si tyto příběhy dokázala představit v časopise jako články na pokračování. Jeden z těch sedmi mě trochu dostal tím, že si “zběhnul” bez manželky a dítěte. No, tak ti se asi chudáci mají fajnově a s láskou na taťku vzpomínají. Nemocná, pokřivená společnost a co si budeme povídat, prolezlý je to skrz naskrz. Od suterénu až po apartmá s vyhlídkou.

23 23.03.2022