KKlara komentáře u knih
(SPOILER) Pribeh, tema, bylo velmi zajimave. Stejne jako u Ladyky mi ale nesedl detsky vypravec. Zaver byl na me otevreny az moc, podle me to bylo proste useknute. Knihu doporucuji, ale znovu po ni nesahnu.
Tezko se hodnoti, protoze obsah je proste strasne smutny. Ale jako knihu bych preferovala roman spis nez vypoved. Casti popisujici psani me vlastne nudily :(
Samotny dej ani forma me moc nezaujaly, ale! Popis te doby mi teda zahral na vzpominky, protoze to je poprve, kdy nekdo zminil Luxor nez tam bylo knihkupectvi, neznam nikoho, kdo to tam znal. Popis klubovy sceny, patky na Muzeu. Fakt deja vu. Az neprijemny.
Přečteno na jeden zátah. Skvěle napsaný příběh, tíživý, čtenář ví, že to bude malér. Hodně mi to připomnělo Kroniku ohlášené smrti. Jinak k ostatním komentářům, že to je filozofické - to mi teda nepřišlo ani trochu. Je to napsané až reportážním stylem. Za mě teda hodně dobrý.
Příběh je to hezký, ale cítím nějaké ale. Možná se mi vyprávění zdá neukotvené, jako by bylo vytržené bez začátku a konce. Je to velmi zajímavá kniha kvůli reáliím a popisu života, ale samotný příběh se najednou odehraje až v druhé části knihy a rychle a nijak do hloubky. Oproti Amerikáně to prostě není takový "pageturner", přesto se mi kniha četla dobře a líbila se mi.
Tak smutny. Trochu mi to pripominalo Nabarvene ptace
To, ze nevime, co se stalo, my vubec nevadilo a pribehu to nechybelo (i kdyz by to bylo samozrejme zajimave). Politiky tam taky moc nebylo - obojim reaguju na starsi komentare. Mne se kniha libila, bylo to desive, bohuzel to vypadalo i dost realne, zaver mi pripominal nacisty. Proste strasny.
Tak nějak nevím. Téma zajímavé, ale celé to bylo nějak moc po povrchu, ploché. Chybělo mi větší sžití s postavami - bylo to takové o ději, ale ne o pocitech, pohnutkách. Takže pro mě takové nedotažené, i když někomu takové knihy třeba naopak vyhovují. Suma sumárum: přečetla jsem to, bylo to fajn, ale vracet se ke knize nebudu a jdu hledat, co číst nového.
Velmi drsna kniha. Ctiva, zajimava. Plny pocet a doporucuji.
A jen komentar k “obsennimu prekladu” jak tu nekdo napsal v komentari - to jako ze by prekladatel cenzuroval?? To snad ne.
Kniha se mi cetla velmi dobre, tesila jsem se na ni a byla jsem zvedava, jak to dopadne. Presto nepatri k tem kniham, ktere bych docetla a zustala zirat. Spis je to: tak a co budu cist ted?
Velmi desivy pribeh, ktery dava vhlednout do hlavy teroristu, i kdyz me parkrat napadlo: a je to tak? Nepredstavujeme si to tak jen my? Ale asi ne, protoze knizka rozhodne nic neidealizovala.
Skoro me mrzi, ze styl byl tak sevreny, dovedla bych si predstavit pribeh rozvinuty do rozsahlejsiho romanu s propracovanymi popisy apod.. Ale nechci tim rict, ze to takhle bylo spatne, jen ze bych to chtela prozit vic...
Oproti Divce... to bylo opravdu slabe.. Zvlastni “reportazni” styl, chybel mi dej.. Na zacatku jsem cetla rychle, protoze me zajimalo, co se stalo po konci prvniho dilu, ale pak uz me to vlastne nezajimalo. A priznam se, ze me vlastne otravovalo - v dnesni dobe a politicke situaci - adorovani Ruska. Jak se mi prvni kniha libila, tak tahle ne.
Já normálně na humorné knížky moc nejsem, třeba Staříka mám stále rozečteného, Aristokratku jsem odložila úplně... Ale tahle knížka mě překvapivě bavila. Ano, byla o ničem, ale mě rozesmálo třeba právě to pitvoření jmen, líbily se mi i přechody/střihy - jak ve filmu. Na cestu metrem do práce fajn čtení.
Nejdřív jsem četla Hagibor, pak až tuto knihu. Jsou si podobné stavbou děje, vyprávěním různých osob. I námět je v něčem podobný.
Také jsem to přečetla jedním dechem, na mě to teda chvílemi silné bylo, ale to mohlo být i tím, že mám malého syna. Spíš bych zkritizovala závěr, najednou to byl obrat a šup konec, přišlo mi to jak useknuté, jak kdyby autor už neměl čas konec dopsat.
Rowlingovou jsem nikdy neměla v oblibě, nebyl mi příjemný humbuk kolem Harryho Pottera, a nikdy jsem nepochopila, proč jsou všichni (respektive jak můžou být dospělí) tak "vydření" z dětské knihy. Proto jsem Prázdné místo brala do rukou s velkými rozpaky a strachem, jestli není hloupost si knihu brát na dovolenou a vystavit se nebezpečí, že tam nebudu mít co číst. A právě naopak. Přečetla jsem ji jedním dechem. Ze začátku jsem se těžko orientovala v postavách, zvlášť když v příběhu nejsou neobvyklé přezdívky. Samotný příběh možná není tématem nic nového pod sluncem, ale napsáno bylo snad všechno, ne? Nejde o téma v nejširším slova smyslu. Děj mě pohltil, lidské osudy mi přišly velmi uvěřitelné a linie malého zanedbaného dítěte mi nehnala slzy do očí. Mám to pořád v hlavě. A to od knížky očekávám. Naprosto se neztotožňuji s ostatními komentáři týkajícími se rozvláčněnosti a neuvěřitelnosti. Takoví lidé okolo jsou a v některých momentech jsem viděla i vlastní starosti. A alespoň pro mě měl děj velký spád.
Cetlo se to dobre, ale prislo mi to jak opsane Milenium. Kdyz uz jsem to mela v ruce, tak dobry, ale nedoporucila bych.
Skvělý nápad, jak postupovat v ději. Pro mě to byla kromě hezké beletrie i historicky poučná kniha. Ke konci knihy mě však začala rozčilovat hlavní hrdinka. Souhlasím i s tím, že chyběl překlad z maďarštiny, docela mě to zarazilo, ale usoudila jsem, že možná Slováci by tomu rozuměli?
A velmi mě pobavila Májka :-)