klara1550 komentáře u knih
Přečetla jsem skvělý překlad Petra Křičky. Některé části se četly samy, některé byly takové rozvleklé, že jsem knihu na několik týdnů odložila, než jsem se k ní vrátila. Tolstý má schopnost trefně popsat různé situace a pocity.
Poskládané přeložené články a statusy z LinkedIn od Golemana. Přišlo mi to takové americky psané - o všem a o ničem, takové povrchní. Ale kniha dává člověku takový přehled základních myšlenek, kterým se Goleman věnuje v rámci manažerské psychologie.
Jedinečná kniha. Nejvíce pro mě vystihuje příběh slovo "syrové". Vtahuje člověka do atmosféry druhé světové války, nepotrpí si na zdlouhavé popisy, jde přímo.
Pro mě hluboká kniha - protože se toho hrozně moc odehrává mezi řádky. Spíše než o ději pro mě byla o sledování pocitů, které ve mně otevírala skrze situace a dialogy. Jednotlivé situace, která by v reálu trvaly pár sekund až minut, vypověděly neskutečně mnoho o povaze postav, o jejich vzájemném vztahu, odrazily celé příběhy jejich života, vyvolaly vlnu pocitů a myšlenek. Přes krátkost tohoto románu plastické a skutečně působící postavy, které nebyly jedna jako druhá, jak se to v některých knihách stává.
A konec - mnoho lidí v komentářích píše překvapivý. Vlastně je možná logický? Možná pro ty postavy jediný možný, aby dokázaly ustát, čím prošly?
Bavilo mě víc než první díl. Taková oddychovka - naivní jako první díl, ale čtivé. Opakovaných pasáží z prvního dílu bylo jen pár, takže bych se nebála, že to bude nuda. Autorka musela vynaložit velkou práci na to, aby se příběhy tak hodně prolínaly a zároveň se neopakovala - pro mě rozhodně zajímavý literární experiment.
Knížka se mi četla dobře, taková oddychovka, ale příběh takový neoriginální až nijaký. Přitom se mi líbilo, jak se někdy autorka dostala až k filosofickým tématům, jen chybělo rozpracování.
První polovina super - dobře se četla, dýchla na mě atmosférou a nemohla jsem přestat číst. Byla plná pocitů z poválečného světa.
Druhá polovina a hlavně rozuzlení se mi zdálo dost přitažené za vlasy a dost mi to zkazilo dojem z knihy. Bylo to jak nepovedená bondovka. Taky jsem vnímala, že se opakuje hromada témat z prvního dílu.
Mně se to četlo dobře, děj rychle odsýpá, nemohla jsem se odtrhnout. Na druhou stranu ale od knihy nelze čekat nějaké hlubší proniknutí do psychologie postav a jejich pocitů, myšlenek, pozadí.... Což mě mrzí, protože se mi zdálo, že k tomu příběh hodně vybízí. Není to klasická romanťárna, kde je všechno krásný a jednoznačný, což oceňuju. Konec mě naštval, protože to pro mě není ukončené, a to fakt nemám ráda. Zůstává z toho ve mně takový zvláštní smíšený pocit.
Mně knížka hrozně učarovala. Je pro mě o tom, jakým způsobem spolu lidé mohou vstupovat do kontaktu a být vzájemně v kontaktu. Taky o tom, jak můžeme některé věci v životě zpracovat a uzavřít - o tom, že život nám nabízí možnosti nebo příležitosti nebo situace, kdy můžeme některý věci uzavřít, a my tyhle příležitosti někdy využijeme a někdy ne. A taky mi byli Pat a Tiffany hrozně sympatičí - byli pro mě opravdoví, upřímní, autentičtí.
"Život je absolutně nahodilý a nevypočitatelný bordel, dokud nenajdeš někoho, kdo ti v tom všem začne dávat aspoň trochu smysl - i kdyby jen dočasně."