knihomolka.adel komentáře u knih
Tohle se mi moc líbilo, krásné odpočinkové čtení, možná pro někoho trochu přeslazené, ale já jsem byla spokojená. A erotické jiskření spojené s humorem tomu dodalo šťávu.
Nadšení, dojetí, na konci knihy velké překvapení. Tak bych mohla tuhle knížku popsat. Ale ona si zaslouží mnohem víc slov, je totiž nádherná. A je v ní tolik pravdy a naděje...
Trochu bych zkrátila tu první část, zdála se mi ze všech nejslabší. Potom už knížka nabrala svižné tempo, chvílemi byla opravdu smutná. Jen jsem trochu zápasila s hlavní hrdinkou, nemohla jsem k ní nějak najít cestu.
Moje zatím jediné setkání s Jojo Moyesovou a velká spokojenost. I slza ukápla, bylo to milé a plné emocí.
Tuhle knihu jsem si maximálně užila. Napětí od začátku do konce, zima, nevlídno, skupina cizích lidí, tíživý pocit. Na vraha jsem měla jiný typ, takže i v tomhle ohledu velká spokojenost.
Málokterá kniha ve mně zanechala tak silný pocit jako tahle. Velká a nesmírně silná výpověď jedné generace, jednoho života, do kterého zasáhla válka, jedné nenaplněné lásky.
Zajímavé, napínavé, ale trochu se mi některé pasáže vlekly. Konec jsem čekala trochu jiný. A taky jsem měla trochu problém s hlavním hrdinou.
Knihy Kateřiny Tučkové mám ráda, tahle na mě zapůsobila nejvíc. Hrozná doba, smutné vyprávění o osudu Gerty a dalších lidí, kteří měli smůlu, že v té době museli žít. Jsem hodně zvědavá na filmové zpracování.
Hodně zajímavý počin. Příběh psaný dvěma autorkami, který nabízí čtenářům dvě možné varianty. Jedna z nich se mi líbila podstatně víc. Celkově je to smutné čtení.
Simona Monyová patřila k autorkám, které jsem četla ještě jako náctiletá, a tohle byla jedna z knih, které se mi líbily nejvíc.