knihomolkarozi komentáře u knih

Hodnocení píšu až dlouho potom, co jsem knihu poprvé četla a můžu říct jediné. Pokud je tady někdo, kdo má děti, prosím postarejte se o to, aby se mu nic od Martina nedostalo do rukou dokud si nejste jisti, že jsou na to připravení. :)
Když jsem Hru o Trůny četla poprvé, bylo mi dvanáct. A teprve až po následné zkušenosti s prvními třemi díly Zaklínače jsem se dokázala s tímhle poněkud drsnějším stylem literatury zžít.
Jinak kniha je skvělá i následující díly jsou úžasné, i když to možná nesedne každému. Pokud však máte rádi fantasy, zejména pak to středověké s propracovaným světem a historií, je tohle pro vás jedna z nejlepších sérií.

11 16.10.2022

Knížka mě neskutečně chytla. Je to hodně o životě a psáno s takovou upřímností a zároveň vtipností, že se s tím prostě v určitém momentě musíte začít ztotožňovat. Tady je jeden z důkazů, že autobiografie a obecně biografie nemusí být pouze nuda a četba pro dospělé či zapálené šťouraly, všeználky a odborníky.

2 10.04.2023

Nechce se mi sem psát moc dlouhý komentář, takže spíš přidám jen takové zamyšlení. Tana je naprosto zbytečná. Kdyby se do příběhu nedostala, doslova nic podstatného by se nezměnilo. Kdyby třeba byl hlavní postavou Gavriel, tak by to dávalo mnohem větší smysl. Navíc Aidan v polovině knihy prostě vymizel a nic podstatného se s ním nestalo.

Audiokniha byla podle mého asi lepší, ale to asi spíš tím, že ji už od nepaměti každé Vánoce poslouchám a některé části občas s rodinou citujeme. Tak například: "Třebechovický Betlém, je Třebechovický Betlém." (když jsme se byli podívat na... Třebechovický betlém) nebo jsem jednou na Vánoce prosila mamku, jestli by mohla ohřímat těsto. :)
S autorem se cítím být velmi spřízněná nejen kvůli tomu, že vlastníme dvě z jeho audioknih, z čehož Vánoce umím nazpaměť, ale také kvůli tomu, že máme stejné datum narození. ;)

2 16.10.2022

Upřímně, na tuhle knihu mám jednu zásadní vzpomínku z doby, kdy mi bylo deset a četla jsem ji poprvé a zatím naposledy. Jak ležím v posteli, bojím se zhasnout světlo a umírám strachem z příběhu o vražedné chůvě a klukovi, který zemřel, aby zachránil svou sestru. Tohle je jedna z mála věcí, které si z knížky dodnes pamatuju, i přesto, že bych tu mohla vypíchnout mnoho lepších i zajímavějších věcí. :)

Byla to velmi zajímavá knížka. Zejména třeba tím, že byla víc zaměřená na dělaní videí a na samotné "youtuberství".

1 16.10.2022

Nedokázali byste si ani představit, jak tahle kniha dokázala okouzlit a namotivovat moje desetileté já. :D
Teď, když jsem si ji s odstupem přečetla, musím konstatovat, že je pořád stejně skvělá, vtipná a zajímavá, jak jsem si ji pamatovala, i když ne tak dlouhá. Teď mi zabrala jen dva dny, zatímco předtím jsem ji četla vždy minimálně týden nebo dva.
A taky jsem spoustu věcí úplně nepochopila. Vždyť mi bylo teprve deset. :)

1 16.10.2022

Je to neskutečné, jak se druhá kniha dokázala dostat na ještě vyšší laťku než první díl a dokonale ukázat... já vlastně nevím ani co! Všechno! Nebyl moment, kdy bych zatoužila přestat číst.
Konec mě extrémě dostal a i přes to, že se vlastně příběh uzavřel, moc ráda bych o jeho postavách slyšela víc.

1 16.10.2022

Osobně nechápu nízké hodnocení. Možná kvůli autorově komunitě? Nemůžu říct, protože Muffin a čaj jsem ještě nečetla.
I po čase se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších knih a konec mě rozbrečel na celý večer, až jsem začala přemýšlet, jestli mám vůbec rozečítat druhou knihu, aby to na mě nebylo moc. :_)
Styl, jakým je napsána tahle kniha mi zcela vyhovuje. Přijde mi, že víc zakládá na emocích, což je hodně podobné stylu, jakým já občas něco píšu.

1 16.10.2022

Moje první Pratchettovka, kterou mi tenkrát, když mi bylo čerstvě dvanáct, četl můj taťka. :) Řekl mi, že buďto budeme číst Zeměplochu, když jsem se rozhodla, že si Pána Prstenů dočtu sama, nebo Artemise Fowla. Bůh ví proč jsem v tu dobu k Artemisi Fowlovi chovala jistý odpor, a tak jsem nakráčela s židlí k naší knihovně, stoupla si na ni a z nejhornější poličky si (opět Bůh ví proč) vytáhla Buch.
A jsem za to svému minulému já vděčná. Při některých částech jsme se společně s taťkou řezali smíchy, až jsme museli přestat na chvíli číst. Elanius byl pro mě ideální postava pro první náhled do tohohle úžasného světa.
Z téhle knížky jsem si dokonce ten samý rok vybrala text na recitační soutěž (Konkrétně tu pasáž, kde Elánius malému Samíkovi čte "Kdepak je má kravička?", což svým způsobem reflektovalo to, jak moc jsem si užívala společné čtecí večery se svým vlastním předčítačem. ;))
Shrnuto, podtrženo, Zeměplocha zkrátka nikdy nezklame a ať začnete s téměř jakoukoli knížkou, tak i přes to, že absolutně neznáte historii postav, dokážete se do toho světa zamilovat a užívat si skvěle napsané situace s úžasně vtipnými a rozmanitými postavami, rasami a kulturami.

1 16.10.2022

Dávám čtyři hvězdičky, protože příběhy mě skutečně zaujaly a bavily. Jen to občasné probliknutí zpět k Eragonovi a příšerný český překlad mi to poněkud kazili. Kniha by byla možná lepší, kdyby se ony příběhy autor nepokusil pospojovat tím stylem, že většinu z nich poslouchá nebo čte Eragon.
Takže překlad za 1/10 (Přeložit fork jako poutník a říkat Eragonovi Bromssone, když to mělo být přeloženo jako Bromův synu?) a mohlo to být delší. Třeba několik samostatných povídek z různých částí Alagaësie by podle mě udělalo Paoliniho fanouškům mnohem větší radost.

1 16.10.2022

(SPOILER) Nechápu, proč je kniha tak oblíbená. Bůh ví proč, už mě to od poloviny prvního dílu zkrátka nebaví a druhá kniha byla snad ještě horší. Černého jezdce jsem četla v dubnu, přičemž Pramen moci mám pořád nedočtený doma.
Spousta postav a míst se tam vyloupla jen tak z ničeho nic.

A to, že Elena na konci prostě umře, když jsme s ní strávili celé dvě knihy, jako s hlavní hrdinkou, a to potom následuje ještě třetí kniha, ve mě spíš vyvolalo zlost a nepochopení než soucit či slzy.

16.10.2022

Knižka má jisté úsměvné podobnosti s Hobitem, který jí byl inspirován. Je sice narozdíl od Hobita, který mnohdy zaujme i starší čtenáře, opravdu spíš pro děti, ale i tak se mi moc líbila. :)

16.10.2022