Knihomolovkyně
komentáře u knih
Kde zpívají raci
Delia Owens
Krásná příroda, hluboký příběh, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Skvělý konec. Byla jsem z knihy nadšená.
Myší díra
Simona Votyová
Přečetla jsem na jeden zátah, nejen proto, že je kniha útlá, ale hlavně proto, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Každá z postav má svůj velice zajímavý, až tvrdý osud, svoje stinné stránky, ale zároveň všem musíte fandit. Ať je to malý osmiletý Axel nebo starý děda, kariéristka padesátnice nebo náruživý barman, všichni něco v sobě nesou, skrývají, ale vypluje to na povrch. Místy velmi dojemné, až jsem si i pobrečela, ale vzápětí to střídá humor, byť spíš černý, ale velmi mě to pobavilo. Zajímavý je samozřejmě příběh samotného pozorovatele všech sousedů. Líbí se mi autorčin styl, kdy zbytečně nic neprotahuje, jde k věci, nemotáte se v lidech, ani v příbězích, není tam klišé omáčka.
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Přečetla jsem tři romány od Valérie Perrin a tento se mi líbil nejvíc. Nečekané rozplétání příběhů, mnoho vrstev, vypravěčský um, to všechno bylo i v jejích ostatních románech, ale tento zároveň hladil po duši, a částečně i děsil - jak stačí málo a život se sesype, jak krásná i krutá může být láska, jak krásné i kruté může být stáří..
Kdyby
Simona Votyová
Kromě všeho se mi moc líbilo, jak plynuly roky, ve kterých se ukazovalo přesně, to, co se v dané roky opravdu v realitě dělo a mělo to i vliv na hrdiny příběhu. Bylo to jako kdybych sledovala opravdovou rodinu.
Kdyby
Simona Votyová
Skvělý nápad, dvě verze - co by se stalo kdyby.., plné emocí. Jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední dobu četla.
Ochutnávačka
V. S. Alexander
Zajímavé téma i zajímavý pohled očima Němců na válku. Ale skoro vůbec žádné emoce. Hrdince se něco stane, ale víceméně osud tak nějak přijímá, řekne na to, co jsem měla dělat.. a tím to vadne, jede se dál. Mně přišlo, že se postava téměř nevyvíjela a ani nějak nic moc nedělala, jen přijímala osud, jak šel. Měla jsem co dělat, abych knihu vůbec dočetla. Závěr je jak z červené knihovny s příměsí zla.
Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Silné, smutné příběhy, občas i s notnou dávkou humoru. K zamyšlení..
Šílené výčitky
Liane Moriarty
Důvod, proč jsem knihu neodložila byl, že jsem se chtěla konečně dozvědět, co se stalo na grilování. Autorka to moc protahuje a to hlavní se dozvíte až za polovinou.
Když jsme ještě věřily na mořské víly
Barbara O'Neal (p)
Hodně zajímavý příběh. Dvě sestry, které v dětství a dospívání žily spolu, přesto každá viděla jejich život jinak. Odkrývání pravdy, odpuštění. Nelíbil se mi ale nádech červené knihovny, všechno šlo moc rychle a hladce..
15 roků lásky
Patrik Hartl
Mám Hartla ráda, ale jeho předchozí knihy se mi líbily víc. Tady byl skvělý námět, ale klouzalo to hrozně po povrchu. Nevzbuzovalo to ve mně příliš emocí.
Poslední měsíční dívka
Barbara Davis
Krásný příběh o snaze nalézt pravdu, zacelit rány z minulosti a o odpuštění.
Dáma s veverkou
Elizabeth McKenzie
Originální příběh, ale často obalen zbytečnými pasážemi. Někdy mě děj naprosto pohltil a někdy zase poněkud nudil. Na přečtení je potřeba trpělivost, děj neplyne úplně svižně, nicméně tuto knihu považuju za zajímavou.
Druhé dítě
Kerry Fisher
(SPOILER) Je to příběh o hloubce přátelství, rodinných poutech, ale i o rasismu, předsudcích, dospívání. První polovina se mi moc líbila. Zajímavý námět - smrt kamarádky a vzít si jejího syna do rodiny. Popis puberťáků autentický, někdy jsem se i zasmála. Druhá polovina se ale hodně vlekla a hrdinka pořád jenom kňourala a její počínání/názory mě často štvaly. A závěr? Najednou se jako mávnutím kouzelného proutku všechno vyřešilo..puberťáci dospěli, začali být rozumní, zrovna tak jako hlavní hrdinka..
Pohlednice bez podpisu
Imogen Clark
Skvělý námět, jen mi to přišlo moc zdlouhavé a rozvláčné, ale celkově mě kniha bavila.
Odpověď pro Madelisi níže - já bych řekla, že to byla právě matka, která je zřejmě sledovala, možná i celý život? Zodpovězeno to podle mně v knize není, ale myslím, že to nikdo jiný být nemohl :)
