Knihotyna komentáře u knih
Jste fanoušci Amo Jones? A chcete trošku light verzi? :D tak koukněte na tuhle sérii!
Aiden má hromadu tajemství i temných míst, Else chybí vzpomínky. Aiden se rozhodne Else ze života udělat peklo, aspoň do té doby, než ji někdo začne chtít.
---CO SE MI LÍBILO---
- velmi čtivé! A to opravdu hodně! Nemůžu se dočkat dalších dílů!
- Aiden to hraje vážně dobře :D, ale mě se jeho hra líbí
- čtyři jezdci jsou pecka - líbí se mi, jak je každý jiný, především Ronan má skvělé hlášky!
Těším se, až odhalím, co Aidena a Elsu pojí! :) Protože tam určitě nějaká společná minulost je :D!
Wes je pravým moderním džentlmenem, má rád svůj pořádek, klid a způsoby!
June je oproti němu jako živelné tornádo, které se vymyká všem zásadám 21. století! :D
Jak to ale dopadne, když se jejich cesty zkříží a navíc je v sázce Wesova práce?
Samotná anotace vám dosti jasně prozradí, že je to příběh, který už tady byl stokrát. A tak to taky očekáváte. Zjistíte, že kamarády Wese byste nejraději praštili něčím po hlavě, že Wes je v reálném světě spíše takové přerostlé trdlo a June fandíte od začátku do konce!
Zábavná romantika, která možná mnohdy dávala na jedno místo až moc klišé, ale já jsem si ji užila! :)
První díl série Felix a Zelda, děj se odehrává na území Polska v roce 1942.
Felix je Žid, už skoro 4 roky je ukrytý v klášteře, kam ho jeho rodiče ukryli a sami se vydali zachraňovat knihy - protože jsou knihkupci a knihy teď jejich pomoc potřebují. Felix má velmi bujnou fantazii a k tomu dostal na rozloučenou zápisník od rodičů, neváhá a své příběhy sepisuje. Je si jistý, že rodiče si pro něj dříve či později přijdou a pak nastane ten den - den, kdy si je Felix jistý, že mu rodiče poslali vzkaz a on je musí najít a tak z kláštera uteče. Ocitá se v Polsku v roce 1942, nachází smrt, bídu a také Zeldu - malou holčičku, kterou vezme pod svá křídla.
Wau. Čtení určené dětským čtenářům a za mě - no nevím! Já jsem měla slzy na krajíčku hned několikrát! Felix je opravdu skvělý vypravěč, ale ta dětská naivita - a to, že vy přesně víte, co se stalo a co znamenají výstřely, pálení knih či pojem "ghetto" a jízda vlakem na venkov - vám bude rvát srdce.
Silné čtení i pro dospělé! Velmi silné čtení, kterým nás provází dítě a bere nás do roku 1942 svýma dětskýma očima a svou bujnou fantazií.
V rámci vedlejších postav velmi oceňuji, že sám autor se inspiroval skutečnou postavou lékaře, který za druhé světové války opravdu v ghettu působil!
Něco úplně jiného, úplně nového a totálně devastujícího, když pocítíte Felixovu naději, lásku a naivitu.
Byla jsem velmi zvědavá na to, jak kniha bude pojatá.
Psychoterapie, myšlenky a pocity, které si mnohdy musíte bohužel nechat pro sebe, informace o IVF.
Příběh jednoho páru, který ukázal světu svůj příběh - jenže ten příběh není jen jejich, ale spousty dalších párů.
V knize je napsané, že nás všichni učí, že žena hned otěhotní, porodí a má dítě. Nejlépe dvě. A nejlépe holčičku a chlapečka. A spousty žen i mužů přesně po tomhle touží. Jenže to mít nemůžou. Trápí se - zlost, bezmoc, deprese, vztek, slzy, bolest.
Nikdy se párů neptejme na "pitomé otázky" ohledně založení rodiny, nikdy nevíme, do čeho můžeme "vrtnout" a z vlastní zkušenosti vím, že ať je to cokoliv, bolí to a pár to rozhodí.
Dítě a rodina je dle mého jedno z nejcitlivějších témat a nikdo nemá právo partnery soudit či odsuzovat.
Možná každý z nás zná někoho, kdo si IVF prošel či prochází. Buďme tu pro ně jako přátelé či rodina. Nesuďme je, nedívejme se na ně z lítostí či bolestí. Prostě tu pro ně jen buďme a doufejme, že se svého malého zázraku dočkají. A i kdyby bohužel ne, stále tu pro ně buďme.
(SPOILER) Co se mi líbilo:
- kniha je čtivá, je to jedna z těch knih, kterou budete brát ve volných chvílích do ruky, protože "odsypá", zasmějete se nad humornými scénami a budete trpět s hlavními hrdiny při mnoha trapasech
- prostředí VŠ, postgraduální studium - navíc přírodovědného směru!
- zpracování tématu žen ve vědě a celkově chování k nim - v rámci katedry, kolegů, konferencí
- vysvětlení Adama, proč se jako mentor chová ke svým studentům tak, jak se chová (a že to má svůj význam)
- chování Adama k Olivii (takového Adama by chtěla každá :))
Ale bohužel byly i věci, které mi na knize vadily:
- vulgarity (a že jich tam je, mnohdy zbytečně)
- konstatování, že Adam je - Adam "sprosté slova" Carlsen - a hlavně na začátku je toto konstatování snad co druhou stranu - opravdu by to člověk pochopil hned napoprvé :), není nutné to stále opakovat
- kniha by ode mě získala 5*, kdyby postavám bylo o 10 let méně. Mnohdy mi přišlo, že jim je sotva 18. Bohužel, v jejich věku mi už zkrátka některé situace nepřišly příliš reálné
- Adam je samozřejmě dokonale sexy chlap :D (jak už to tak bývá) - ale to si toho všichni všimli až v době, kdy byl na univerzitním pikniku bez trika?
- neustálé pochybování Olivie
Zvláštní kategorií je sexuální scéna. Na druhou stranu si říkám, že s povahami a zkušenostmi Adama a Olivie (a s jejím sebevědomím) by to takhle nějak asi vypadalo :).
Kniha je milá, romantická, zasmějete se. Ale v tomto žánru se dají najít i větší poklady :). Přesto nelituji čtení :).
U autorčiných knih si jako první všimnete ilustrací a barevného ladění celé knihy. Vše do sebe krásně zapadá a kniha by dokázala příběh vyprávět i bez vět :).
Příběh o ztrátě. O bolesti. O tmě, úplném dně. Ale také o uvědomění si. A radosti. Vzpomínkách. Kráse. Smyslu života. O tom, jak jít po ztrátě dál.
Jsem ráda, že jsem na knihu narazila a že jsem měla možnost si ji přečíst a dozvědět se tak, že taková kniha je. Že zpracovává právě téma odchodu a následného vyrovnání a nalezení vlastního života, aniž bychom zapomněli na toho, kdo odešel.
Příběh vypráví osud dvou sousedů. Dvou starých sousedů. Addie a Louise. Díky odvaze Addie se jejich osudy propletou. Stanou se společníky v noci. V okamžicích dne, kdy je pro ně být sám nejtěžší. Jenže žijí na malém městě. Kde každý ví vše a o všech. A změny, natož změny v jejich zralém věku (70+) se nepřipouští.
Kniha o lásce, o minulosti, pochopení, společnosti, společenství, rodině. Ale také kniha o závisti, o boji, nevěře, smrti, nepochopení.
Kniha se mi líbila už před pár lety, nyní o to více. Stačí málo, abychom jako členové jedné rodiny ovlivnily život jiného člena rodiny. A to ne vždy v dobrém. Přejme ostatním štěstí a lásku a to v jakémkoliv věku. A nehleďme na to, co si o tom myslí okolí. Hleďme jen na to, jak se mění člověk před námi, který tu lásku potřebuje :).
I z druhého dílu jsem nadšená!
Tyhle dva prostě nejde nemilovat :).
Milé, sladké, reálné.
Kéž by více rodičů v podobné situaci dokázalo svým dětem vyjádřit stejnou podporu a lásku jako to umí rodiče Charlieho a maminka Nicka! :)
Knížka/komiks je krásně zpracovaný, upřímně i v této knižní verzi mi přišlo, jako bych nečetla, ale koukala na seriál. Charaktery Charlieho i Nicka jsou nádherně vykreslené právě díky ilustrace! Ty emoce!
Musím říct, že jsem si oba hned oblíbila. Culila jsem se od začátku do konce :). A těším se na další díly.
Pokud hledáte něco, co vám bude připadat jako pohádka, byť z reálného světa a okořeněná troškou peripetií, první díl mohu vřele doporučit! :)
O knize jsem poprvé slyšela na youtube kanálu Míši z Radši knihu a chtěla jsem si ji moc přečíst.
O tom, že knížečka je plná krásných ilustrací a inspirativních vět není pochyb. Já mám své lepíky aktuálně ještě stále součástí knihy, ale už se chystám si vybrané pasáže přepsat :).
Přesto jsem čekala asi trošku jiný příběh. Ale nejsem zklamaná.
Dle mého osobního názoru a zkušeností bych knížku doporučila každému, kdo byl v minulosti souzen za to, kým je. Souzen za to, co dělá. Za to, že není výjimečný (dle ostatních lidí, dle měřítek společnosti, ve které žije). Za to, že není hoden být milován. Za to, že neví, co má na světě dělat a proč tady je.
Jsme dokonalí jací jsme a sami o sobě jsme zázrakem. Mějme rádi sebe. A buďme laskaví k ostatním. A otevřeme své srdce i svou mysl :). Přijměme lásku a naučme se ji dávat. A hledejme krásu a smysl života kolem sebe a v našich blízkých. A potom budeme šťastní.
Já jsem v roce 2022 stihla jen dvě vánoční pohádky. Navíc jsem se rozhodla, že se v roce 2023 chci vrátit k divadlu, když ne prezenčně, tak aspoň skrze divadelní hry.
A tady jsem dostala obojí!
Musím říct, že mě hra bavila a sedla. Samozřejmě hraný muzikál z roku 1973 znám prakticky nazpaměť a tak pro mě postavy nebyly ničím nové. Ale přesto, v té knižní verzi mi seděly více!
Nejvíce asi Arnošt z Pardubic. To je ten správný spiklenec :).
A pan Purkrabí tady dle mého dostal více prostoru než ve filmu.
Karel IV. mi zde naopak přišel jako větší "měkota". Ale bylo to milé :).
Vřele doporučuji všem nadšencům :).
Nečekejte však nějaké historické drama, opravdu je to velmi podobné "pohádce".
Georgie je spolu s dalšími ženami unesena mimozemšťany, po cestě se vyskytnou technické problémy a tak je mimozemšťané vysadí na nejbližší planetě s tím, že se pro ně vrátí. Jenže Georgie se vydá hledat pomoc. A najde Vektala.
Nooo, teda :D. Kde začít?
- sci-fi nečtu a tenhle žánr celkově mi není moc blízky ani ve filmové produkci, ale jo, tady mě to bavilo - akorát když konečně došlo k něčemu, co by mě zajímalo, tak to skončilo stejně rychle jako to začalo :D
- zajímala by mě větší historie Vektalova kmene (ale třeba v dalších dílech)
- ta romantická linka byla na mě asi až moc - jakože chlap, co hned vyplní vše, na co pomyslíte a nikdy neřekne ne? Ani se nenaštve? Nezlobí? Žádná italská domácnost? :D v tomhle ohledu se těším na příběh Liz - ta si myslím, že si nenechá nic líbit :D
- linka, která se odehrává v kožešinách :D - no, já se divím, že to píšu, ale na mě tam toho bylo až moc :D - ale tady se ukazuje, že kdybychom teda už měly svého druha a nebyly by - televize, kina, knihy, divadla, kavárny, cokoliv venku krom ledu - no, co bychom asi tak celé dny dělaly :D - asi bychom také byly pořád v kožešinách :D
Celkově mi to přišlo zajímavé - ocenila bych více toho světa kolem, více vysvětlení - na druhou stranu, co chcete popisovat na sněhu a ledu - trošku umanutějšího mimozemšťana a drzejší pozemšťanku a byla bych spokojená :). Možná venku nějakou zábavu (lední hokej? :D), abych nečetla pořád o aktivitách v kožešinách :D.
(SPOILER) Já jsem se tak těšila! A zklamaná nejsem!
Od dětství jsem fanoušek Krásky a zvířete - každý máme tu svoji pohádku a já mám rozhodně tuhle!
A retelling téhle pohádky pro dospělé? Pecka!
Knížečka je útlá, s čímž je třeba počítat, já si ji i tak řadím mezi knihy, které jsem rozhodně nečetla naposledy!
Co se mi líbilo (SPOILERY):
- G'aston - to je geniální - Gabriel Aston! Proč neudělat z padoucha hvězdu knihy?
- Belle - konkrétně ta druhá Belle :) - to je hrdinka podle mého gusta :D, drzá, samostatná, milující a obětující vše!
- mix pohádek - je to takové trošku prostředí Shreka - věnujeme se jedné postavě, ale ta žije v pohádkovém světě, tak proč by se zde nemohli objevit i jiné pohádkové postavy? Za mě to skvěle fungovalo a čekala jsem, kdo se tam objeví dále!
- vášeň ke čtení - netřeba zmiňovat, že tohle je zkrátka něco z čeho jsem měla obrovskou radost (a stránky pouze po pánské publikum opravdu pobavily :D)
- chemie mezi Gabrielem a Belle - u mě fungovala 100% a fandila jsem jim
Penelope Ward a Vi Keeland jsou u mě sázka na jistotu. Pokud chci něco trošku nabité erotikou a velkou dávkou humoru sahám po Vi Keeland, pokud však chci něco, co mi vžene slzy do očí, sázím na Penelope Ward! :)
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách - současnost a před 10 lety. Sledujeme mladý pár, který je zamilovaný, ale okolnosti jeho lásce nepřejí. Po 10 letech se hlavní hrdinové potkávají znovu, i když doufali, že se to už nikdy nestane.
Upozornění, nečíst v práci - já jsem mnohokrát rozháněla slzy! :D
První láska, zamilovanost, intriky, rodina, zdravotní komplikace a lži! To vše a mnohem více vám nabídne tato kniha. A vy budete hlavním hrdinům opravdu fandit, aby v sobě dokázali najít upřímnost a ta správná slova! :)
"Říká se, že lidé, kteří přijdou o končetinu, ji dál občas vnímají, i když ji nemají. Se zlomeným srdcem je to stejné. Cítíte lásku, kterou jste chovali ve svém srdci, i když je to srdce rozbité na tisíc kousků."
Když jsem viděla tuhle knihu všude na instagramu, tušila jsem, že to bude něco pro mě. A bylo! :D
Boží!
Dvě znepřátelené rodiny mafiánů jsou donuceny spojit své rodiny, čím jiným než svatbou. Ale berte si svého úhlavního nepřítele. Přežije to někdo ve zdraví?
Co se mi líbilo:
- Calum a Aida - to byla chemie! Ty slovní přestřelky i veškeré emoce, který jeden v druhém dokázali vyvolat!
- různorodost mafie - přemýšleli jste někdy nad tím, jak se mohou lišit dle jejich národností? Tady dostanete odpověď!
- láska rodiny - na obou stranách - rodina je vše :)
Já už mám doma druhý díl a nemůžu se dočkat!
Tu o Popelce znáte? Pokud ano, ale už jste vyrostli z dětské verze, doporučuji tuhle pro dospělé čtenáře!
On je bohatý, ona je chudá. On je Angličan, ona pochází z malého města v Albánii. On truchlí pro svého bratra, ona se ocitla v situaci, kdy je v zemi ilegálně. On se do ní zamiluje a ona se zamiluje do něj!
Pokud od knížky budete očekávat romantiku - a to vlastně dosti předvídatelnou (a protože to mnohdy potřebujeme a chceme, tak to vlastně vůbec nevadí!), tak po této knize sáhněte. Situace, kdy se muž úplně změní kvůli jedné, cizí ženě, pro kterou by udělal vše a chránil by ji vlastním životem - a že i takové situace tady jsou!
Oceňuji, že autorka do příběhu zapojila evropskou zemi, o které se mnoho nemluví a nastínila mimo jiné i její tradice, přírodu a stinné stránky.
Příběh končí otevřeně, letos vyšel 2. díl a já doufám, že vyjde i u nás! :)
Nevyléčitelná nemoc. Nemocnice. Stella. Poe. Will. Přátelství. Láska. Smrt. Naděje. Bolest. Vzpomínky.
Stella, Poe i Will trpí cystickou fibrózou, shodou náhod se všichni ocitají v jedné nemocnici. Stella a Poe již poněkolikáté, Will je pro ně nový. Všichni jsou podobného věku a chtěli by normálně žít. jejich nemoc je však limituje a to ne jen fyzicky. Můžete mít přátelství s člověkem, ke kterému se nesmíte přiblížit? A co kdyby jste se zamilovali? Ale šlo by to vůbec? Je možné vybrat si mezi láskou a smrtí?
Co se mi líbilo:
- prostředí nemocnice - já nesnáším nemocnice - popis nemocnice, ve které se děj odehrává ale člověku opravdu v mnohém připomínal domov - líbilo se mi, že každý z našich hlavních hrdinů měl svůj "pokoj" personalizovaný :)
- Will - je někdo, kdo tuto knížku četl a nezamiloval si Willa? Rebel tělem i duší, ale gentleman za všech okolností!
- Poe - nejlepší přítel! (první slzy!)
- Stella - myslím, že se svou pečlivostí a perfekcionalismem mi v mnohém připomínala mě a dokážu pochopit, čím Willa dráždila :D - na druhou stranu, klobou dolů, co vše zvládla!
- situace, kdy Will zachraňuje Stellu (slzy!)
- transplantace plic a loučení (slzy!)
- letiště (slzy!)
No, slzy! Pokud hledáte něco, co se vás dotkne na tom správném místě, knížka je to pravé! Oceňuji fakt, že nám čtenářům přibližuje ne jen nemoc jako takovou (o nemoci už jsem v knihách četla, ale nikdy z pohledu hlavních hrdinů), ale především životy pacientů! Téma smrti je pro ně každodenním tématem - strach, vyrovnání se, otázka - co bude potom? Myslím, že každý měl svou krásnou filozofii, kterou se snažil udělat život pro sebe jednodušší a snazší!
Na tuto knihu jsem se velmi těšila. Vztah matky a dcery. Stárnutí a dospělost. Mateřství a důchod. Nový život a odcházení.
Kdysi jsem někde četla, že to, jaký má žena vztah s maminkou ovlivňuje celý její život a budoucí vztahy - s partnerem i dětmi. A tady to teda v chování obou hlavních hrdinek byla jízda.
Co se mi líbilo:
- aktuální téma
- vhled do stárnutí ženy - jak se vnímá, jak vnímá svět, jak vnímá život či smrt
- hlídání dětí
- péče o seniory
Celkově mě kniha vzala za srdce. Musím říci, že jsem soucítila a vžila se spíše do maminky Marie. Róza mi snad byla sympatická jen chvíli na konci knihy - především uvědomění si křehkosti života - vnímala jsem kdysi stejně.
Nelíbilo se mi, že Róza brala Marii jako samozřejmost, že požadovala aby se nějak chovala a reagovala a přitom její chování jako dcery mi k mamince nepřišlo vlídné.
Marie se snažila najít radost. Sebe samu. Život, který by mohla žít. Nebojí se však přiznat, že ne vždy jsou věci tak, jak je vidí okolí.
Velké doporučení!
Letos jsem se dozvěděla, že bude vycházet nová Debbie Tung. A mé nadšení ještě vzrostlo, když jsem na ni narazila v knihovně!
Už podle názvu a obálky člověk usoudí, že se zřejmě nebude jednat o humor autorky, na který jsme zvyklý.
Debbie v tomto díle nakousává témata jako: deprese, úzkosti, pocit méněcennosti, psychické zdraví, pocit vyhoření.
Pocity, že je člověk pod tlakem - sebe, okolí, práce, školy. Vše by měl vědět, umět, stíhat. Ale co když nestíhá? Co když už nemůže?
Jako u ostatních dílů - pokud si člověk sám něco podobného prožil - bude mít pocit, že mu autorka mluví z duše. Debbie má zvláštní dar zachytit to, co se v člověku děje a podat to tak, že si člověk nepřijde divný, osamělý nebo ztracený. Zapojí se do děje s Debbie a říká si - jo, tohle jsem taky prožil, v tomhle máš holka fakt pravdu.
,,Poznejte, v čem jste jedineční. Buďte hrdí na to, kdo jste, co máte, jaký je váš život a o co usilujete. Sledujte svoji vlastní cestu. Nepotřebujete uznání od ostatních."
Musím se přiznat, že mě zaujala obálka a vůbec jsem si nečetla anotaci. A dobře jsem udělala! Takové překvapení!
Komiks s hlubším poselstvím, s tématy, které dříve či později začnou trápit každého - osamělost, stáří, stárnutí, láska, samota, stereotyp.
Kniha rozhodně není pro děti a mladší čtenáře! Ale nám dospělým možná otevře dveře do myšlenek, které už ve své hlavě máme, popřípadě máme v okolí někoho, kdo možná prožívá něco podobného jako naši dva hlavní hrdinové.
Velké doporučení! Jsem moc ráda, že jsem si knihu půjčila a budu doporučovat! :)
Plné velkých i malých životních peripetií, rozhodnutí, která se nedají změnit - nebo snad ano a ještě na ně není pozdě? :)