Knihotyna komentáře u knih
Co se mi líbilo:
- knížka je velmi čtivá, vtipná - Clem (hlavně tedy "nová Clem" je jedna z těch hrdinek, které nemáte chuť přetáhnout něčím po hlavě skoro na každé straně - ba naopak, kvůli amnézii nemá žádnou stopku a tak její upřímné otázky mnohdy udiví ne jen Eda :)
- komunikace - to hlavní, co ve vztahu potřebujeme a tady to jde krásně vidět :)
- Ed je prostě boží :D, co více dodat a jeho brácha není daleko za ním :)
- vedlejší postavy - každopádně Iris a Frances jsou přesně ten druh lidí, které ve svém okolí potřebujete :)
Co se mi (trošinečku) nelíbilo:
- toho, kdo může za přepadení jsem odhadla v momentu, kdy se v příběhu objevil
- závěr je trošku jak z rychlíku, ale nevadí :)
Já jsem spokojená. Vtipná, nenáročná romantika s klukem, kterého by chtěla každá a s hlavní hrdinkou, která se nově nebojí projevit a jde rovnou k věci, i když se to ostatním zdá trapné.
Příběh vypráví o medvědech (táta a syn), kteří mají ten nejbáječnější den, protože obejmou kohokoliv, koho potkají :).
Musím říci, že se mi líbí hned několik věcí, které jsou možná jen mým dojmem :D.
- Líbí se mi, že hlavními hrdiny jsou medvědi - protože znáte pojem "medvědí objetí" ? :)
- Líbí se mi, že hlavními hrdiny je táta a syn - že spolu tráví den a dělají něco, co je spojuje a zároveň se učí slušnosti, pokoře, lásce
- Líbí se mi, že zde v podobě zvířátek najdeme nejrůznější "druhy" - malý, velký, zlý, každý si zaslouží obejmout :)
- Líbí se mi, že je zde objetí pojato jako něco, co zlepší den, že i ti, kteří o něj nestojí jsou v hloubi duše rádi, že jim někdo náklonnost projevil :)
Kniha má krásné grafické zpracování. Najdeme zde 20 osobností (žen :)), v grafické podobě zde má každá portrét jako malá holčička a následně jako dospělá žena. Příběh je vždy uveden jménem dané ženy, datem narození, popřípadě i úmrtí a profesí, kterou vykonávala. Následuje text, který je psaný v ich formě, jedná se tedy o krátké vyprávění samotné malé holčičky na první ilustraci, která vypráví o svém dětství a následné cestě ke své vysněné profesi.
Kniha mě velmi překvapila tím, že se jedná o vyprávění! Příběhy působí velmi mile, lehce, skvělé pro malé čtenáře :).
Máte rádi tvorbu Tima Burtona?
Tak to vás v tomto čase nesmí minout Můra noční, předvánoční!
Úžasné ilustrace, které pokud jste fanoušek budete obdivovat na každé straně a veršovaný text, který strašidelně-vánoční atmosféru krásně doplní!
Co se stane, když se hlavní postava Halloweenska - Jack Skellington - rozhodne, že pomůže Santovi a převezme Vánoce? Jaké dárky asi děti dostanou a zvládne to vůbec?
Velké doporučení! :)
Komiksy týkající se umění, historie či umělců naprosto zbožňuji! A vždy, když nějaký objevím, mám velkou radost. Minule mi v knihovně padl do oka tento. A pokud ho uvidíte, neváhejte! Klobou dolů před ilustrátorem, protože tohle je krása! Hra světel a stínů ne jen v díle Caravaggia, ale v celém komiksu!
Komiks nás neseznamuje s celým životem významného umělce, ale začíná jeho příjezdem do Říma. Nalezneme zde mnoho situací, které přímo souvisí s vytvářením jeho největších děl, ale také mnoho nepříjemností, do kterých ho dostala jeho prudká povaha.
Vzhledem k jazyku komiksu (sem tam sprosté slovo - někdy více :D) nedoporučuji pro děti, ale pro milovníky umění stoprocentně!
Moje maminka nosila skoro celý život krátký sestřih. Většinou ježka. Nikdo se jí vlasů nesměl dotknout. Především na temeni hlavy. Bolelo jí to. Cítila dotek i 10 cm nad vlasy. V dospívání ji vlasy začaly padat, z vyprávění vím, že si prošla hormonální léčbou, nekonečným množstvím injekcí a jako zdravotní sestřičce ji zakázali vstup na sál, protože nemohla mít "pokrývku hlavy". Moje babička měla málo vlasů, prý si je spálila během trvalé a byly trvale poškozené. Můj brácha o vlasy téměř přišel, prý geneticky, ale často i v uzavřených prostorách (a v noci!) nosil čepici a to mohlo také přispět. Od dětství se o své vlasy bojím. Mám je jemné a upřímně, moc jich nemám - ale mám je!
Je to pár let, co jsem se dozvěděla o tom, že nemoc alopecie existuje. A klobou dolů před Terkou! Komiks je nabitý jejími emocemi a pocity.
Ne jen, že je Terka neuvěřitelně silná a odvážná, ale klobouk dolů i před jejím okolím . dokázali ji přijmout a podpořit takovou jaká je!
V komiksu se objeví i spousty zajímavostí o vlasech či ochlupení z historie (velmi zajímavé a přínosné)!
Toto komiksové zpracování velmi doporučuji, ne jen nám dospělým, ale možná i dospívajícím či starším dětem - je dobré děti seznámit s tím, že nejsme všichni stejní a autoimunitních chorob je bohužel spousta. Není důvod takového člověka odsuzovat či se mu smát.
Klobouk dolů před všemi, kteří se dokáží přijmout i se změnami, které nemoc napáchá!
A druhý klobouk dolů za jejich partnery, přátelé a rodiny - že nejsou povrchní a zahledění do vzhledu, ale do osobnosti daného člověka, kterého mají rádi a stojí mu po boku i v těžkých chvílích!
Ze začátku knihy (tak prvních 100 stran) jsem se nemohla začíst a myslela jsem, že kniha bude mít tak max dvě hvězdičky (nakonec má čtyři :)).
Jedná se o takovou pohádku, u které asi všichni víme jak dopadne :), právě proto ji čteme!
Co se mi líbilo:
- Ian žije opravdu luxusně, ale dostal se tam kde je díky své vůli a píli, ani tak nezapomíná na to, odkud přišel a myslí i na ostatní
- Ianovy pravidla - je sice sukničkář, ale musí se nechat, že v tom má celkem systém :D
- kamarádi - Kennedy a Matt byli boží a když se k nim přidaly ještě Kate a Sabrina o opravdu dobrou knížku bylo zaděláno :) - tahle "banda" váš prostě rozesměje (těším se i na další díly o Mattovi a Kennedym :))
- pohádkový konec - řešení na míru :)
To kdo Iana udal a hlavně proč (!) by mě na začátku knihy vůbec nenapadlo!
Milé čtení s dobrým a romantickým koncem :)!
Co se mi honilo hlavou při čtení:
- je dobré mít před čtením aspoň nějaké znalosti o Izraelsko-palestinském konfliktu - aspoň já jsem to, co jsem dokázala ze své hlavy vydolovat ze svých dějepisných seminářů ocenila
- dostáváme se do úplně jiného světa, pro Evropana možná nepředstavitelného
- setkáváme se s mnoha lidmi - s mnoha povahami, názory, cíli, sny a boji (ať už těmi vnitřními nebo vnějšími)
- přicházení o rozum, upnutí se k něčemu tak moc, že si nechci nechat pomoc (i když mi mnozí radí opak)
- ztráta identity - kde jsem doma a kdo vlastně jsem?
- pochopení ostatních
- detailní vyobrazení emocí - po grafické stránce výborné!
Jsem ráda, že jsem si knihu půjčila a přečetla, ale znovu už se do ní nejspíš nikdy nepustím. Je to velmi silné čtení - možná ne pro slabší povahy - s historickým i aktuálním kontextem.
Když jsem knihu objevila v edičním plánu, tak jsem se moc těšila - nalákala mě obálka (ta je super! :)) i anotace.
Po pár stránkách jsem byla nadšená - sranda, vtip, pár mladých lidí, co hrad neviděli ani z dálky a teď tam budou vládnout? Paráda! Služebnictvu stávaly vlasy hrůzou na hlavě! :D
Ale pak se to pro mě pokazilo a prakticky zbytek knihy se řešil nebo spíše táhl vztah hlavní postavy s jinou postavou. A opravdu se táhl. Vlastně se nic nedělo. Věděla jsem, jak to dopadne, věděla jsem, co se bude dít a co všechny postavy budou řešit. Takže jsem se nudila a do čtení se nemohla donutit! Ale nakonec jsem se donutila! A mám knížku dočtenou.
A byť byl konec krásný :), asi bych se bez této knihy v seznamu přečtených knih obešla.
Jeden z dalších komiksů, který se může směle přiřadit k Sarah Andersen či Debbie Tung :).
Problémy s vlasy? Problémy se sněhem? Větrem? Vstáváním? Váhou? Láskou? Vlastním tělem? S celým světem?
Tak to máte vážně štěstí, že jste dneska vyšli z domu! :)
Pro každého, jehož den někdy obsahuje množství situací, že by se nejraději otočil a utíkal zpátky pod deku :D.
Stále skvělé, ale pro mě nejslabší díl.
Introvertka se vdá, co čeká jí a manžela během svatby, po svatbě, během prvního společného bydlení a jak to skončí? Koukněte se a zjistěte sami :).
Můžu říct, že první roky vztahu jsme to doma měli dosti podobné :D, takže je pro mě knížka milým připomenutím našich společných začátků - střední škola, vysoká škola, svatba, první společné bydlení, státnice, narození syna, nové bydlení, vlastní bydlení! :)
A v mnoha věcech stále nejsme dospělí, stejně jako Debie a Jason :)!
Panda a dráček.
Příběh o putování pandy a dráčka. Oba přátelé putují celý rok - přes čtyři roční období. A v nich si vzájemně kladou otázky a hledají společně odpovědi.
Knížka Panda a dráček je stylem velmi podobná knížce Chlapec, krtek, liška a kůň. Četla jsem na začátku roku. U mě vede Panda a dráček :).
Líbí se mi, že autor se snaží člověka a jeho životní situace začlenit do koloběhu přírody a jejích vlastních strastí a následného řešení.
Koloběh života. Koloběh roku. Jedinečnost každé živé bytosti. Originalita každého z nás. Síla, která v nás je. Čerpání síly. Potřeba odpočinku. Naslouchání. Přátelství. Láska. Život.
Kniha je samozřejmě krásná i po grafické stránce, ilustrace jsou jemné a krásně zapadají do kontextu knihy!
Třešeň se nikdy neporovnává s jinými stromy ... prostě kvete.
Kniha, která nemá ani sto stran. Kniha, u které Vás možná zamrazí, možná budete plakat, možná se usmívat.
Kniha nám představí příběh Ireny Sendlerové, Polky, která za druhé světové války pomáhala Židům ve varšavském ghettu, jenže měla pocit, že nosit léky či jídlo je málo, obzvláště potom, co velké skupiny lidí, mnohdy jí velmi blízké, viděla odjíždět vlakem, který je odvážel do Treblinky. Rozhodla se proto, že je potřeba děti z ghetta vyvést a schovat. A povedlo se. Zachránila kolem 2500 dětí.
Kniha je krásně ilustrovaná, ilustrace jsou k tématu, mnohdy k celému odstavci k textu, jsou srozumitelné, výstižné a člověka až mrazí.
Kniha nabízí na svém konci náhled na celý život Ireny Sendlerové v datech. Dozvídáme se, co dělala po konci války, zda měla děti, jak se jí vedlo, zda byla znovu vdaná a jakého (úctyhodného) věku se dožila.
Za sebe musím říci, že ač mám maturitu z dějepisu a na VŠ vystudovaný obor, který má velmi blízko k historii (a za manžela vystudovaného historika), příběh Ireny Sendlerové jsem neznala. A vřele knihu doporučuji.
Kniha není vulgární, nezachází do drobných detailů a přece je v ní vše, co se během 2. světové války dělo. Bude vám běhat mráz po zádech, protože budete vědět, že tohle není vymyšlení příběh, ale bohužel příběh dle skutečných událostí. Že takto se to stalo.
Starším dětem na ZŠ krásně doplní pohled na toto období. Bez nutného "šprtání" získají celistvý obraz jedné doby. A budou znát hrdinku, kterou bezpochyby paní Irena Sendlerová byla a je.
Když jsem tento měsíc projížděla seznam v knihovně, kterou e-knihu bych si půjčila do třetice všeho dobrého, zrak mi padl právě na Ženy z Bohnic. Jednak mě zaujala obálka na první pohled, poté následná anotace a také jakési pochopení, neboť někdo má s "psychickými stavy" více zkušeností :).
Každopádně se v knížce seznámíme s příběhem dvanácti žen, které se ocitnou v léčebně v Bohnicích. Jednou z nich je i sama autorka, která zde nějaký ten čas trávila. S anotace bych si nejspíše vypůjčila větu - "Nebere si servítky a ukazuje lehkost i tíži reality za mřížemi nemocnice."
Každému styl psaní nesedne, nesednou mu popisy, někomu chybí "více omáčky", více popisu prostoru léčebny. A každý jsme jiný. Mě se kniha líbila. Nešlo o to, psát líbivě, psát to, co by se "prodalo", šlo o skutečnost a bylo to znát! Ale v tom nejlepším!
Pokud chcete poznat, jak to v takové léčebně vypadá, koho zde můžete "potkat" a zda se třeba dále přátelíte či si pomáháte, koukněte se po této knížce.
(SPOILER) Příběh koně, Joeyho, koně, který zažil a naštěstí i přežil 1. světovou válku. Kniha je psána jako jeho vlastní vyprávění - je napsána v první osobě. O to blíže se člověk jeho světu cítí a o to více prožívá vše, co vidí on.
Příběhem se mihne několik postav, hlavní je však ta první, která je zároveň i tou poslední a to mladý muž jménem Albert, který je první i poslední Joeyho nadějí.
Musím říct, že čtení bylo velmi silné, popisy bitevních polí a země zničené válkou z pohledu Joeyho byly něčím nové, něčím, co jsem nikde dříve nečetla. Během čtení jsem dokonce hledala obrázky koní během 1. světové války, abych viděla to utrpení, které tady je popsáno - bahno, mráz, vyhublost, ostnaté dráty, nákazy, tahání děl.
Krátký příběh, který se vryje do paměti. Doporučuji.
SPOILER
Za sebe doporučuji si postavy - lidské i zvířecí neoblíbit. Děs války číhá všude, ne jen přímo na bitevním poli.
Velmi se mi líbila záchrana Joeyho, kdy "spolupracují" dva nepřátelé a zároveň konec knihy, kdy dědeček Emilky udělá vše, aby splnil přání milované vnučky, ale zároveň si uvědomuje, že Albert se o Joyeho postará lépe, cena, kterou si za to řekne vám vžene slzy do očí - aby nikdo nezapomněl na to, jaká Emilka byla! :)
(SPOILER) Dočteno. Všechny prozatím vydané komiksové příběhy Srdcerváčů už mám!
(MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY)
Pro mě osobně je tento čtvrtý díl vážnější. Řeší se zde více do hloubky Charlieho problémy s jídlem i jeho celkový psychický stav.
Klobou dolů, že za pomoci Nicka (a ten zase za pomocí své maminky) dokázal Charlie sebrat odvahu a řešit své problémy včas!
Jako velké plus vidím řešení problematiky anorexie u muže! Stále u mnoha lidí platí, že je to nemoc pouze modelek či "vychrtlých" děvčat. Není tomu tak! I silnější člověk může trpět anorexií! A postupně váhu ztrácet. Stačí se dívat kolem a sledovat signály. Stejně, jako to dělal Nick!
Psychické problémy jako takové jsou zde také nakousnuté. Líbí se mi, že jsou v knize popsány i reakce rodičů/rodiny. Maminka Nicka je prostě zlatá :). Na druhou stranu maminka Charlieho už takové pochopení pro Charlieho kolikrát nemá, přesto stojí při něm!
Doporučila bych tyto komiksy ne jen -náctiletým či trošku starším, kteří chtějí vědět, o co v této oblíbené sérii jde :), ale i rodičům. Rodičům všech pubertálních dětí, aby si příběh přečetli a podívali se na to, s jakou láskou a klidem kolikrát rodiče jednají. Jak jsou oporou svým dětem :). A to je to hlavní :).
Za mě skvělá série a nelituji přečtení :).
Už 3. díl!
V tomto díle se Nick, Charlie a jejich kamarádi dostávají v rámci školního výletu do Francie!
Není to sice to samé, ale Nick s Charliem mi svými tajnými okamžiky připomněly náš školní výlet ve 4. ročníku do Prahy, když už jsem taky chodila s manželem :D a holky a kluci bydleli zvlášť, ale díky chápavému panu učiteli se náhodné páry objevovali v noci na chodbách :D.
Skvělé! Líbí se mi, kam směřuje vývoj vedlejších postav. Jak se s tím ostatní učí žít, sžívají se s tím. A začnou jejich lásku akceptovat! :) Více takových kamarádů! :)
Mně tato knížka sedla :).
Musíte do ní zkrátka jít s tím, že dostanete slaďárnu a tu já jsem dostala a usmívala jsem se jako puberťačka, i když už ji nějaký ten pátek nejsem.
Kniha je velmi čtivá. Graficky je vymyšlená přímo geniálně.
Oceňuji, že v knize nejsou žádné drogy, alkohol, apod. (i u YA je toto dosti v módě).
Hlavní mužské postavy byly k sežrání (jsem tým Liam :D), ale miluju i Avu, její nápady a praštěnost. O Mei by se dalo uvažovat, ale nemusí nám sednout všechny postavy ;).
Filmové, knižní a seriálové hlášky zapojené do kontextu knihy mě velmi bavily a oživily děj :).
Na tuto knihu si zkrátka zvolte dobu, kdy budete chtít číst něco naivního, přeslazeného a vtipného :).
Mně se příběh líbil, byl pro mě zapamatovatelný a určitě se pustím i do dalších dílů :).
Sloan je přítelkyní Asy, drogového dealera, ke kterému je chtě nechtě připoutaná. A pak ve škole potká Cartera. Jenže Carter se začne objevovat i v jiných sférách jejího života a ona ví, že stejného muže jako je Asa už nechce. Jenže co když Carter není stejný, ale pouze předstírá?
Kniha je velmi čtivá - dost tomu pomáhá fakt, že se střídají pohledy všech postav - Sloan, Asy i Cartera.
Sama autorka na začátku knihu upozorňuje na fakt, že kniha byla původně vydávána na pokračování a teprve poté z ní byla udělána celistvá kniha - za mě to jde někdy v textu poznat - některé věci jsou posunuté, nesedí, některé chybí, jindy je čtete desetkrát.
Nutila jsem se do čtení. Neříkám, že kniha byla špatná, ale za mě rozhodně ne nejlepší od autorky. Věrohodnost příběhu věřím, čemu ale nevěřím je vztah hlavních hrdinů a povolání Cartera :D - já bych toho chlapa teda na podobnou akci neposlala :D.
---CO SE MI LÍBILO---
- za sebe musím říct, že jediná věc, která mi přišla opravdu dobře vykreslená byl Asa - šílenství, paranoia, touha milovat, touha vlastnit, chtít moc, myslet si, že může vše - fascinovali mě jeho úvahy o Sloan - z jeho pohledu docela dost promyšlené a v jeho hlavě zajisté dávající smysl
Příliš pozdě je kniha, kde doufáte v lepší konec. Za mě ten konec mohl přijít už na straně 271 (ano, vím to přesně :D). Pak už to za mě bylo natahované a přitažené za vlasy.
Trošičku mi taky přišlo, že autorka tlačí na pilu až moc, zdálo se mi, že snad nenajdeme hroznou věc, která by se některé postavě - vetšinou Sloan - ještě nestala.
Za mě od autorky vede kniha Vzpomínky na něj.
2. díl série VIP od Kristen Callihan. Pokud jste si u prvního dílu říkali, co má manažer kapely sakra za problém a jak o něm vůbec může být napsaná kniha :D, tak tady to zjistíte :).
Gabriel byl naprosto boží! S problémy i bez nich, o lidi, kteří byli blízko jeho srdci se staral daleko více než o sebe a to ne jen proto, že byl manažer :).
---CO SE MI LÍBILO---
- protiklady se očividně přitahují, protože Sophie a Gabriel by nemohli být rozdílnější, zároveň se dokonale doplňovali a uměli se naladit na toho druhého
- jiskření a humor :)
- celé uskupení kapely - takové kamarády bych taky chtěla :D - srandičky, ale i vzájemná empatie a potřeba se chránit váš zaručeně dostanou - tahle parta je zkrátka sehraná! :)
- z počátku knihy jsem byla krapet vyděšená, že to jde nějak rychle :D, ale ukázalo se, že opak je pravdou a vše mělo svůj čas :)
"Ráj je stav mysli, ne místo."