knihyKeMne komentáře u knih
Román odkazuje na "první díl", tedy Obydlený ostrov, jen několika náznaky v počátku. Ač se v něm čtenář na začátku těžko orientuje, je to spíš charakteristická vlastnost autorů, než že by bylo nutné znát Obydlený ostrov.
Příjemný příběh o odhalování jednoho tajemství. Ve chvíli, kdy je tajemství nakonec odhaleno, přišla pro mě zprvu chvíle zklamání - až takhle prosté to bylo? A pak přišlo to psychologické filozofování a vážné otázky a zklamání bylo zapomenuto. A pak už to šlo ráz na ráz, rychlý konec - a já se obávám, že jsem ten konec úplně nepochopila...
Zpočátku jako byste nečetli životopis herecké hvězdy, ale jakýsi román, vyprávění chlapce, který vyrůstal v netradičním prostředí. Iluze četby beletrie byla tak silná, že jsem se rychlým prolistováním potřebovala přesvědčit, že kniha skutečně jako klasická autobiografie obsahuje i osobní fotografie.
A tak si spolu s autorem prožijete jeho dětství i období tzv. raných let, kdy zápasí s nezaměstnaností. A zas tu máte román, tentokrát o tvrdé realitě života a stále těžší cestu za svým snem.
A tak to pokračuje. Každá část vyprávění je neuvěřitelně emotivní a živá, až máte pocit, že jste spolu s autorem prožili vše. Že jste to snad byli vy, kdo tuto knihu na základě svých vzpomínek napsal. Ten pocit mě velmi překvapil. Autor je zřejmě nejen velkým hercem a velkým člověkem, ale i velkým spisovatelem.
Moc pěkně je vystižen i závěr knihy. Jen podtrhuje ten pocit, že šlo o pečlivě promyšlené dílo.
Knížka, jejíhož vydání jsem se nemohla dočkat. Autorka ji vytvořila s láskou k mechu a spoustou krásných fotografií, nicméně je to taková nedotažená všehochuť.
Taxonomie a takový ten úvod, stavba a rozmnožování mechů - pro laika trochu složité, hodilo by se víc nákresů.
Popis vybraných druhů mechu - není jasné, dle jakého hlediska byly vybrány - např. později vychvalovaný ploník obecný tam chybí.
Zajímavé mechové zahrady světa - opět chybí nějaký rámec, i když jednotlivá místa jsou popsána velmi poutavě.
Rozhovory s vybranými nadšenci jsou dobrý nápad, knihu oživily.
Vlastní projekty na práci s mechem jsou dostatečně názorné.
Ale. Fotografie nejsou popsány, některé lze identifikovat intuitivně, ale mnoho jich je prostě jen pro potěchu oka, aniž by bylo možné zjistit, kde byly pořízeny. To vidím jako hlavní nedostatek knihy.
I přes nedokonalosti můžu knížku doporučit, milovníky mechu potěší.
Autora jsem dosud znala pouze ze Řbitova zviřátek a z knihkupectví :-) Zajímalo mě, co mi poví k tomu, jak ta jeho spousta knih vzniká, protože, přestože i v Čechách máme takovou výjimku potvrzující pravidlo (p. Vondrušku), to přece není možné být takhle produktivní!
A teď už tomu věřím. Pan King dokáže všechno. I napsat knihu mimo svůj žánr způsobem úžasně čitelným. A zároveň mě přesvědčit o tom, že je člověkem, jakého si můžu vážit.
Z toho, co jsem již o autorovi slyšela, usuzuju, že se jedná o jeho typické dílo: hodně čtivě a napínavě zpracované fantaskní téma typu "co by kdyby". Žádné dlouhé nudící popisy, a přesto si jeho do podrobna vymyšlený svět dokážeme živě představit. Několik dějových linií ze začátku nesouvisejících postav, které se nakonec spletou do jedné, a nechybí ani velkolepá závěrečná bitva.
Několikrát jsem se musela nutit číst dál, a to tehdy, kdy autor ubližoval mým oblíbeným postavám. Násilí je v díle opravdu hodně, ale tak nějak to k tématu patří, stejně jako vulgarismy. Nejlepší a nejhumornější pasáže jsou myšlenky postav, to nemá chybu.
Přestože době 2. světové války se obecně vyhýbám, zde bylo zakomponováno s citem.
A navíc se celým dílem táhne ten podtext, to nucené zamyšlení, jak my lidé se chováme ke svému dobytku. Takové to "co nechceš, aby činili druzí tobě atd."
Doporučuju. Nicméně po pokračování netoužím. Přeci jen, nerada bych viděla, jak autor zase mučí Rónana.
Jedna z knih, které mě provázejí už od dětství. Z celé série mám jen jedničku a dvojku, protože jakmile jsem jednou přečetla dvojku, už se mi nechtělo vracet zase zpátky do dávné historie. Stejně tak co do počtu opakovaného přečtení u mě dvojka vede. Možná proto že má šťastnější konec?
Bohužel zklamání. Tolik jsem se na přečtení těšila a ze začátku se i zdálo že oprávněně. První tři kapitoly jsou naprosto geniálně napsané. Navnadí čtenáře. Zvědavost udržují i komenty autora, kdy se postavy rozhodly pro něco chybně. Nevím, nějak mi ale stále unikalo vysvětlení, proč to bylo vlastně považováno za chybné. Také jsem doufala, že mi bude vysvětlen (POZOR ASI SPOILER) rozdíl v počtu chladných osob spočítaných na snímku a realitou; že by autor také jednou udělal chybu? Konec tomu nasadil korunu. Takové krásné téma, a tolik zklamání. Hvězdičky dávám za ten začátek.
Klasický thriller, kde nic není, jak se zdá. Jak už psali jiní, část lze poměrně brzy uhodnout, ale rozhodně ne všechno. Hlavní hrdinka vykreslena jako psychická troska tak dokonale, že jsem cítila tu únavu ze života během čtení i na sobě (tfuj). V knize neustále prolínají časové roviny, použito je i skončení kapitol nějakým překvapením a pak zas střih o nějaký čas dál a co se dělo bezprostředně po předchozím ději, se dozvíme zas až zpětně.
Začátek knihy technicky vzato neměl chybu, po malých dávkách se dostáváme do obrazu, ale nějak mě to neuspokojovalo. Možná předsudek, protože šlo o debut? Kniha mě zaujala až později, ale konec me opět moc neuspokojil, možná to vyvrcholení přišlo moc brzo a to co bylo pak už nemělo takový efekt.
(SPOILER) Co jsem čekala, když jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy knihu s tak nízkým hodnocením? Že se všichni spletli?
Je pravda, že začátek je značně chaotickej. Pak se z něj vyloupne docela nudnej příběh šikanovaných chlapců na jedné střední škole, bohužel i ten znepřehledňuje střídání časových rovin. Zajímavým jsem zato shledala jazyk - autor si vyloženě hraje s metaforama, a obávám se, že chybný překlad ještě víc znepřehledňoval, co chtěl autor vlastně říct. Ano zde bylo to místo, kdy jsem přemýšlela, zda má cenu vůbec číst dál.
A pak skončila škola a zbylé dvě části se odehrávaly už ve zcela jiném prostředí. A jelikož ani sami chlapci kolikrát nevěděli, co si to zas ten chlápek vymyslel, tak jsou nuceni čtenáři taky procházet bizarními snovými obrazy. Avšak metafor ubývá, až se z toho stane podivně syrový boj o život a my už od první stránky víme, kdo vyhraje, neboť nám ho na začátku knihy autor představí a nechává si od něj celý příběh vyprávět. Prostě celé je to jakoby postavené na hlavu.
Poněkud zvláštně na mě působila i postava autora, který se v první třetině stylizuje do nevýrazného spolužáka obou hlavních hrdinů a vypráví tak příběh napůl ze své perspektivy a napůl z jejich.
Tuhle knížku jsem dlouho sháněla, protože mě zaujal její název, nakonec jsem se k ní dostala přes bazar. Je škoda, že k ní nemá přístup víc lidí, protože je velmi zajímavá a jistě by se s ní nenudili ani dětští čtenáři. Každému zvířeti je věnována cca čtyřstrana, a kromě běžných informací se dozvíme i řadu zajímavostí týkajících se tématu. Až mě překvapilo, co všechno jsem dosud nevěděla. Překladatel mě zmátl zařazením českých reálií do překladu, knížku to dělalo čtivější a takovou jakoby "naši". Se mi ani nechtělo věřit, že je ze zahraničí.
Jakožto absolventka FChT (chemie s kapkou mikrobiologie) jsem si tuhle knížku fakt užila. Obsahuje velmi srozumitelné vysvětlení pojmů převážně z vysokoškolské matematiky, fyziky a chemie, s kapkou mikrobiologie, co víc si přát? Navíc se okolo toho dozvíte i spoustu zajímavostí. Mě nejvíc zaujala kapitolka o lanthanoidech. Vědět dřív, podle čeho vznikaly jejich názvy a všechny ty věci kolem, hned by se to líp učilo. Doporučuji studentům podobných oborů jako povinnou četbu a všem ostatním zvídavcům pro osobní poučení. Je to fakt parádní!
No nevim nevim. Hned od začátku mě mátl způsob vyjadřování autorky, takový hovorový, lidový, obrazný. Nevěděla jsem, co je jen nadsázka nebo metafora. Když jsem si na styl zvykla, odkrylo se přede mnou několik dost smutných příběhů. Možná moc stručných, přesto silných. Člověk si pak uvědomí...
Příjemná detektivka. Jiné díly neznám, ale vůbec nevadilo. Autor má zvláštní způsob psaní - jeho popisy prostředí mi přišly jazykově nezáživné, ale na druhou stranu navodily takovou atmosféru, že vše šlo vidět, slyšet, cítit, chutnat... Až jsem měla toho růžovýho granitu všude okolo po krk :-) No a samozřejmě mě taky zmátly sem tam nějaké nedokonalosti v překladu.
Knížku jsem vybrala namátkou v rámci čtenářské výzvy a tak nějak jsem očekávala, že tohle mě bavit nebude, protože tématika africké politiky jde mimo mě. No autor překvapil. Sice jsem dle očekávání nepochopila hlavní politické motivy, knížka byla ale hlavně o každodenním syrovém životě chudých Zuluů pod nadvládou mafiánského zbohatlíka s neomezenou mocí. Realita vykreslená do všech detailů (a vnitřností). A i když knížka není ani trošku veselá, je psaná velice zajímavým jazykem. Určitě přečtení nelituju.
Ačkoli mi vždycky Poirotovky připadaly jaksi překombinované se spoustou vedlejších zápletek, které jen ztěžují odhalení vraha, tak toto dílko bylo na mě až příliš. Dokonce ani při klasickém závěrečném vysvětlování mi to nezaklaplo a určité věci mi dávaly smysl jedině jako snad neuvěřitelná náhoda.
Líbilo se mi, že knížka je opět zpracovaná tak, aby názvy jednotlivých kapitol dávaly smysluplnou básničku a ze všeho nejvíc se mi líbil ten "epilog", neboli poslední kapitolka. Tahle pointa mě fakt pobavila.
Autor modernizoval svou původní knihu vydanou před 39 lety, ale řekla bych, že ji spíš kompletně přepsal. Rozhodně dobře udělal, moderní design plus moderní informace a hned je to nová kniha :-) Proto taky nese nový název.
Knížka, ve které se dozvíme o hmyzu úplně všechno, i když největší část se zaměřuje na feromony, což je pochopitelné, a i z hlediska obrany proti škůdcům už mnoho let velmi aktuální a probádané téma. Zaujala mě kapitola o světluškách a potěšilo mě, že v knížce nechybí ani novozélandští svítící červi, o kterých jsem se dozvěděla jen docela nedávno.
Jen bych se ráda zastavila u zacházení výzkumníků s hmyzem, přijde mi to jako vyloženě týrání - šmikání tykadel i jiných částí těla, pitvání zaživa, a všechno jen tak jakoby mimochodem, bez soucitu. Možná se to pro pana autora už po tolika letech prostě už stalo rutinou, ale bylo to smutné, s jakou samozřejmostí toto trápení hmyzu popisuje.
To jsem tak jednou četla "Jen aby, řekla moje žena", a přišlo mi to fajn. A pak se mi začalo stýskat. I opatřila jsem si toto pokračování. A nezklamal. Prostě ho žeru. Jen toho spodního prádla tam bylo až moc.
Knihu jsem dlouho sháněla, ve všech knihovnách je na ni dlouhý pořadník. A taky jsem se těšila, jak si konečně porozumím.
Lehkým zklamáním bylo, že se autorka zaměřuje na optimalizaci výkonnosti ambiciózních žen ve vysokých pozicích. Zní to tak nějak americky (přestože je autorka britka), i ty příklady afirmací týkající se peněz.
Nicméně z knihy si lze odnést nosnou myšlenku cykličnosti ženy. Nejsem plánovací typ, takže autorčiny rady, na kdy si co plánovat, jdou mimo mě. A abych si každý den sledovala, na co je vhodná doba, to je pro mě spíš práce navíc. A trochu to smrdí filmem Jáchyme hoď ho do stroje :-)
Zaujalo mě, jaký projekt se na základě knihy v českém prostředí rozjel, i zaměření na to, aby nejen ženy porozuměly samy sobě, ale i aby jim dokázali porozumět muži.
Takže - něco na tom je, ale na toto já jsem moc líná. Jedno přečtení stačilo, na praktikování kašlu.
Autor pomocí jasnovidek rozkrývá, jak si duše před vtělením plánují svá životní témata. Představí nám 10 lidí s "těžkým osudem" jako konkrétní případy a snaží se tak pomoct lidem, kteří prožívají něco podobného a vnímají se jako oběť. Konkrétně jde o fyzickou nemoc, postižené děti, hluchotu a slepotu, závislosti, smrt blízkého a těžké nehody.
I kdyby to byla jen iluze (což si tak úplně nemyslím, ale jako možnost připouštím), zní vysvětlení těchto životních osudů značně logicky a tak nějak láskyplně, že člověk pochopí a s takovým osudem se lépe vyrovná, ba navíc ho dokáže vnímat jako dar. Navíc je tu takový pocit, že se o nás duchovní svět stará a neustále se nám snaží pomáhat splnit to, co jsme si před narozením dali za cíl. Pomáhá mi to k pocitu, že můj život má smysl.
Doporučuji tedy, za přečtení to stojí. Ráda si přečtu další knihy autora.
Unikátní knížka, kde se dozvíte všechno o pouštích. Na můj vkus ale trochu nepřehledná a tak nějak povrchní. Začátek mě zaujal - jak se k lásce k pouštím autor dostal a co na nich vidí. I to rozdělení pouští podle jejich materiálu. Ale pak už je to taková všehochuť, na jejímž počátku je zřejmě snaha popsat konkrétní zajímavé pouště a zcela plynule to přejde k všelijakým aspektům, které se pouští týkají (obyvatelé, politika, současnost). Vše tak nějak stručně - ale jestli autor napsal 30 knih na toto téma, jak se v závěru zmiňuje, zřejmě měl pocit, že vlastně vše už řekl dřív.
Uvítala bych i větší přehlednost fotografií, tedy aby byly víc k tématu. Autor se např. rozplývá nad Eyrovým jezerem a to si holt musíte jen představit, zatímco v obrazové příloze najdete notoricky známou Coloradskou plošinu, o které naopak nepíše.
Ale tak na seznámení s tématikou pouští je kniha fajn.