knihyKeMne komentáře u knih
Z velké části mě to nebavilo. Styl psaní tohoto románu je skutečně unikátní - plný ironie, nadsázky a sarkasmu. Je to román a současně je autorkou komentovaný. No a to mě rušilo.
Naivní dívka - autorkou označována jako hrdinka - čte strašidelné romány a pak si to přenáší do reality, zároveň zažívá i první lásku a vůbec poznává rozmanitost špatných lidských vlastností, s nimiž se dosud nesetkala.
Umím si představit, že by z toho byl velmi dobrý film, se zaměřením na ty charaktery. Jelikož evidentně takový film už vznikl, rozhodně na něj kuknu.
Když jsem v rámci čtenářské výzvy vybírala, který díl s Rhymem přečíst (je to mé první setkání s ním), zaujalo mě téma tohoto dílu. No a nelitovala jsem. Téměř nebylo znát, že jde už o osmý díl série.
Dobře a poutavě napsaná detektivka, která se vzhledem k postižení hlavního hrdiny točí spíš okolo jeho nejbližších spolupracovníků. Líbily se mi pasáže, které "píše" vrah. Rodinné problémy hlavních vyšetřovatelů možná až zbytečně natahovaly děj. A rušivě na mě působil autorův styl, kdy přeskočí do nějaké vyhrocené akce a až zpětně se dovídáme, co jí předcházelo. Udělal to v tomto díle několikrát a mátlo mě to. Ale odpouštím :-) Kniha je to fakt dobrá a hlavně s aktuálním tématem.
Jako jo, pobaví, i když něco je spíš smutné než vtipné. Ale podobně jako doktorské historky, i tato knížka má asi největší význam zase pro lidi pracující v daném oboru. Mimochodem, naše knihovna vede toto dílko v oddělení "Citáty" :-)
Přečteno v rámci čtenářské výzvy a upřímně mě to teda nechytlo. Celoživotní téměř osamělý život člověka v zapomenuté horské vesnici, ze které se postupem času stane lyžařské středisko, mi připomněl svou ponurou atmosférou Raisův Západ. Na mě moc depresívní. Akorát ten pokrok pomalu přicházející do vesnice bylo zajímavé sledovat.
Malá knížečka o známé vědmě, ale netuším, co vlastně chce čtenářovi přinést. Autoři zřejmě vzali dostupné prameny a snažili se je nějak sjednotit, což šlo velice těžko, protože v tomto případě se život i slova Vangy staly spíš legendami s různými verzemi.
Knížka obsahuje životopis Vangy (sloučené různé verze, takže takový miš maš), pak nějaké její obecné životní rady, něco málo proroctví a něco o chrámu, který nechala postavit. Větší část knížky pak tvoří několik přepisů rozhovorů, které vedla s klienty. V závěru je pak seznam dostupné literatury o Vanze, vše azbukou. Texty jsou doplněny několika fotografiemi z domu Vangy a chrámu.
Před touto knížkou jsem narazila na pár článků o Vanze a řekla bych, že byly mnohem přehlednější než toto. Ne, nemám z této knížečky dobrý pocit. Zmatečná.
Knížka pro všechny, kterým Alzheimer může změnit či změnil život. Přečetla jsem ji v rámci přípravy, co mě může potkat. Co lze očekávat. A pro již pečující osoby může být knížka povzbuzením. Užitečné byly nejen osobní zkušenosti autorky s nemocnou maminkou, ale i odborné komentáře různých odborníků.
Zaujalo svou strukturou. První část vyprávěná z pohledu Amber je v podtatě čím dál nudnější - příběh dívky jdoucí si bezohledně za svým snem. Druhá část vyprávěná její sokyní ale vším otřese. To bylo super překvapivé. A v třetí části z pozice vypravěče se celý příběh vygraduje. Nicméně po tom prvotním šoku už je vše tak nějak předvídatelné a spíš jen tak čekáte, zda se zlo vytrestá samo. Závěr mě však moc nenadchl.
Úžasný cestopis, nutnost pro každého, kdo podobný život zvažuje. Ukáže, co všechno může cestovatele v obytné dodávce po cestě potkat (a ne vždy to je příjemné), a je i plný praktických rad. Překvapilo mě, jak poutavě umí Forest psát (nevím proč, ale před přečtením jsem byla přesvědčená že to sepsala Bára). Pro mě bylo velmi poučné hlavně to, jak cestování snášel jejich pes, inu, každý si z toho může něco odnést :-)
To bude v každém díle nějaká kočka? Je to ale milé, autorka zná kočičí chování dobře, i když kočky jsou jen vedlejšími postavami :-)
Tahle série je pro mě taková červená knihovna duchařských knih. Příjemný naivní příběh s prvky až pohádky, který se dobře čte, jakkoli nepřirozeně působí.
Kdysi jsem viděla jen parodii v Scary Movie :-) Takže jsem vlastně děj neznala. Na to, jak je to slavná kniha, mi úvodní kapitoly přišly poněkud béčkové. Následné pátrání bylo napínavé, jen to japonské prostředí bylo pro mě trochu cizí. Konec byl sice taky napínavý, ale ve výsledku úplně nadšená nejsem, bylo to už takové překombinované. Myslím, že ani nemám potřebu číst další díly.
Fajnová knížka, která si mě stále víc získávala s postupem čtení. A to nejsem zastánce čtení o vybíjení domorodých kmenů. Tady mi to téma nějak nakonec nevadilo.
Knížka je zajímavá hned v několika rovinách. Jednak samotný příběh je složen z deníkových záznamů mnoha osob, hlavní postavy píšou samozřejmě opakovaně :-) Jednak z těch záznamů lze tak dokonale poznat charaktery jejich autorů, jejich skryté myšlenky, mnohdy komické, častěji tragikomické, nebo např. naivitu koloniálních manželek. Ten kněz byl tak neskutečně otravnej! Dál, krásně volené jadrné výrazy hlavně domorodců. Dál, příběh ve víc časových rovinách, které se nakonec potkají. A samozřejmě překvapivě vypointovaný konec. A bonus - čerpáno z reálných událostí.
(SPOILER) Předně je při čtení nutno pamatovat na to, že přestože jde pro českého čtenáře o novou knihu, ve skutečnosti obsahuje 20 let staré informace. To by ovšem tak úplně nevadilo. Spíš jsem moc nepochopila, co chtěl touto knihou autor říci.
Nejprve se obsáhle (a nudně) zabývá tématem, co mají básníci proti vědě a vědeckému pohledu na svět. Pokud by o tom byla celá kniha, odložila bych ji. Jenže pak začne zajímavá vědecká část, ve které autor vysvětluje princip duhy, pozorování vesmíru s využitím spektrografie, zvukové vlny, PCR metodu pro analýzu DNA, včetně problematiky soudního dokazování (to už zas sklouzává do jiné oblasti). Následně si bere na mušku astrologii, věštce a zázraky (zde je nekompromisně proti všemu ezo), odkud přejde k teorii pravděpodobnosti. Následuje zase zvláštní téma zavádějící pojem špatná poezie - myšleno v čem se jiní vědci mýlili, hlavně v evoluční teorii. Pak se dozvíme něco o práci genů, kukačkách, mozkových klamech a na závěr autor probere různé teorie, proč se lidský mozek v evoluci tolik rozvinul.
Místy šlo tedy o zajímavou vědeckou publikaci, místy o nedůležité filozofování, místy o čítanku poezie a místy o útok na jinak smýšlející lidi nebo i kolegy vědce. Tudíž jako celek nenadchlo.
Autobiografická kniha z prostředí porodnice, řádně okořeněná vtipem, nesoucí však vážné poselství.
Nejdřív mi byl autor nesympatický - další z těch, co nadává na systém. Co sáhne po svých starých denících, kam si v dobách své lékařské kariéry psal různé perličky, aby nyní, v době, kdy je komikem a scénáristou, napsal knihu.
Ale není to tak přímočaré. Autor na pozadí těch humorných scének ze sálů a ordinací neustále upozorňuje na náročnost (časovou, profesní i psychickou) lékařského povolání, kterou si mnozí neuvědomujeme, a hlavně si to neuvědomují politici, kteří to lékařům ještě ztěžují.
Nu, knížka je to vyvážená, veselá i smutná, vážná i nevážná, a s poselstvím - proto nakonec hodnotím plným počtem.
Nemůžu si vzpomenout, co mě vedlo k tomu, abych knihu zařadila do seznamu těch, které si chci přečíst. A tak jednoho dne přišla na řadu, ačkoli tento typ literatury opravdu nevyhledávám.
Knížka se četla překvapivě dobře, autor je dobrý vypravěč, i když vlastně nejde ani o pořádný děj. Popisuje své zážitky mezi spodinou v Paříži a následně v Londýně. Píše spíše reportážně, cestopisecky. V závěru přidává i úvahy na dané téma a představuje vizi určitého možného řešení.
Ano, kniha, kterou by si měl každý přečíst. Díky vtipně podaným storkám si snad něco z tý první pomoci skutečně zapamatuju. Taky jsem se díky knížce dozvěděla o důležité appce, kterou by měl každý mít nainstalovanou. Místy by autor možná mohl toho hovorového jazyka ubrat, ale pravda, takhle se to líp přijímá i pamatuje. Doporučuju!
Knížka byla milým překvapením. Designově je moc pěkně zpracovaná, obsahuje ilustrace na profi úrovni (zcela nahrazují fotografie), a obsahově to je možná trošku slabší, přesto dostatečné.
Na jednotlivých stranách či dvoustranách jsou probírány otázky, které zvídavého zahrádkáře můžou napadat, rozčleněné do pěti tématických okruhů. Závěr bohužel chybí, konec přijde náhle.
Pokud jde o ty otázky, pochopitelně na většinu již znáte odpověď, knížka ale přidává i méně známá fakta nebo vysvětlení. Můžu říct, že mě obohatila (i když si momentálně vybavuju jen radu, že mám čůrat do kompostu), a navíc to bylo příjemné čtení. A abych nezapomněla, velmi nenásilně je tam místy i špetka humoru, příjemný bonus.
Příjemná knížka na zajímavé téma. Frances jsem si zamilovala :-) zřejmě to byla hlavní postava, i když autorka dávala prostor střídavě všem.
Několik lidí a každý s jedinečným osobním příběhem i povahou (skoro bych tipovala, že autorka už všechna témata touto knihou vyčerpala), myslím, že nějakou měrou se v někom musí najít každý. Líbilo se mi vyšťourávat jejich tajemství a hádat, co dalšího by mohlo přijít. Překvapivě jsem se dočkala i určitého napětí, i když neškodilo by ještě trošku přitvrdit.
Dost se mi líbilo i závěrečné poděkování autorky, ve kterém nechala nahlížet pod pokličku, jak se na psaní této knihy připravovala.
Nejdřív jsem myslela, že půjde o odlehčené zábavné dílo o rozdílech v mužském a ženském myšlení, jakousi kopii knih na toto téma, které jsou známější. Ale dostala jsem víc.
Autorka má s partnerskými problémy opravdu mnoho zkušeností a nemluví jen takové obecné poučky. Naopak, je to jakási partnerská poradna v knižní verzi, mající za cíl minimalizovat nedorozumění mezi partnery.
Každý problém je nastíněn krátkým případem ze života. Následuje zamyšlení, proč takto ženy reagují. Jak to vidí muži. A na konci je vždy pár dobrých rad, jak z toho ven. Autorka si všímá i neshodám v sexuální oblasti.
Kniha mi přijde opravdu užitečná.
Autorka nás seznámí s principem epigenetiky (zapínání/vypínání genů), kterou můžeme ovlivnit svým životním stylem. Jak jíme, spíme, jak se hýbeme. Kniha ale řeší hlavně to jídlo. Jak podpořit zvýšení/snížení produkce té či oné látky v těle výživovými faktory; ale to všechno již známe ze všech těch novinových článků vychvalujících vždy nějakou superpotravinu. Plusem je snad jen to, že tady jsou pěkně pohromadě všechny. Tedy hlavně všechny komerčně nabízené doplňky stravy. Místy se zdá, že je autorka snad jejich dealerkou. Nalistujete si nemoc, ke každé máte cca 5 doplňků stravy, které na ni epigeneticky působí, nějaký si vyberete nebo možná se mají použít všechny, ideálně ve formě preparátů, které jsou v závěru knihy pěkně vyfocené.
Zajímavá byla informace, že epigenetické změny vyvolané změnou životních podmínek (hladomor, stres vyvolaný katastrofou) jsou často dědičné, a to i na několik generací. Člověk až je ve stresu, co všechno může pokazit, a to nejen během těhotenství, kdy prakticky programuje dispozice svému dítěti, ale i během svého dětství, kdy si programuje nemoci do svého stáří. Důkazy epigenetického působení autorka předkládá nadšeným vyhlašováním výsledků různých vědeckých studií (některé zní až téměř zázračně). Úzkostného člověka to může pořádně rozhodit - to si fakt máme hlídat každé jídlo?
Když už jsme u těch vědeckých studií. Autorka často zapomíná zmínit, za jakou dobu nebo podmínek k výsledkům došlo. Odkazy jsou zmíněny na konci knihy ve formě souhrnné, takže konkrétní studii nemáte šanci najít, a i tam je řečeno, že se do seznamu nevešly všechny. Ocenila jsem odkaz na stránku epivýživa.cz, kde má být zbytek odkazů v záložce Kniha. Bohužel, taková záložka se tam nevyskytuje. Zato spousta výživových doplňků.
Knize kromě přehlednější práce s odkazy citelně chybí i rejstřík. Zato jí přebývá značné množství překlepů a zkomolenin, a to i v odborných názvech, jeden obrázek je vsazen vzhůru nohama... Za to snižuji hodnocení, to vadilo opravdu hodně.
Knihu bych asi ani nedoporučovala přečíst, myslím, že bohatě stačí to, co se dozvíte z výše uvedené webové stránky. Pokud tedy máte zájem o výživové doplňky.
Na tuhle knihu bacha. Možná je to tím, že jsem si ji po letech přečetla podruhé (a přece se v ní neustále opakuje, ať ji čteme často, že v jejích slovech je energie)... No nějaké kouzlo v ní je, jen si nejsem jistá, do jaké míry je to dobře.
Kniha se čte dobře, jazykově je podmanivá, až manipulativní - obrací se přímo ke čtenáři, klade mu otázky, doráží, nabádá, přikazuje... Zprvu to vypadá nevinně, ale dostává se člověku pod kůži, útočí přesně na citlivá místa, nabídne po čem duše touží, vykreslí člověka jako oběť (nejprve cizí rasy, pak mocných tohoto světa), ujistí ho, že je pod ochranou vyšších bytostí, nabídne určitou moc, zdraví, věčné mládí, nesmrtelnost... A když už vás má, tak teprve zpřísní, zabruslí do témat, která jsou obvykle konspirační. Probuďte se, nenechte se ovládat mocnými, nedávejte očkovat své děti, nepoužívejte mikrovlnku, nejezte zvířata a tak dále. A jako hlavní cenu, když budeme žít podle těchto slov, nabízí projít branou do vyšší dimenze. Dokonale promyšlené.
Snažím se sice věřit všemu a běžně se mi daří nové informace začlenit do svého životního názoru, ale tentokrát, na druhé přečtení se mi to nějak nedaří. I když kniha zároveň staví na hodnotách, proti kterým nic nemám (např. pozitivní myšlení, rovnoprávnost všech tvorů, neodsuzování a další).
Zkrátka, dejte si pozor. Nekriticky nepřijímejte, ale ani zcela neodmítejte. Z toho plyne i moje hodnocení, zlatá střední cesta.