Kochy84 komentáře u knih
Četba na pokračování.
Rudiše obvykle zhltnu na dva zátahy, ale tady to nějak nešlo. Nejde o počet stránek, i když je to jeho nejtlustší knížka, ale ten počet informací, které se dozvídáme. A vlastně skoro nic z nich není až tak podstatné, to opravdu důležité před námi Winterberg i Kraus tají skoro do konce. Nečetlo se to snadno, ale o to intenzivnější zážitek jsem z knížky měl.
Moji přátelé, kteří jsou občas nuceni cestovat se mnou, tvrdivají, že ke každému místu vypravil spousty historek, občas je to prý zajímavé, ale obvykle je tom spíš obtěžuji. Dám jim přečíst Winterberga, aby viděli, že se to s mým přibývajícím věkem bude zhoršovat.
Dětem by se před spaním mělo číst. Opravdu. I za cenu toho, že musíte po padesát večerů číst pořád dokola knížku o dvanácti stránkách s příběhem ztraceného papuchalka, případně dementního králíka Binga, který nikdy neposlechne dospělého, ale oni to za něj pak vyřeší. Dětem se má číst, ale když předemnou ležela výzva po tisícprvní číst o klukovi, který si myslí, že má slona, přikázal jsem tu moderní oceňovanou literaturu uklidit s tím, že "Teď vám kluci ukážu co jsem jako malý četl já!"
Protestovali, ale dali Ferdovi šanci a on si je získal!
Přitom kdybych to měl nějak shrnout, Ferda je vlastně neskutečně otravný, je to takový ten Hanzlík že Slavnosti sněženek. "Čemu nerozumíte, pánové? Máte štěstí že jdu kolem". (Dobře, narozdíl od Hanzlíka to ale obvykle fakt opraví). Knížka je místy dost rasistická, násilná a rozhodně je potřeba ji zasazovat do kontextu doby. Ferda třeba bez konsenzu osahává Berušku, ta si to ale nenechá líbit a Ferda končí v poutech. Ferda si totiž vzal do hlavy, že ji sbalí tím, že ji sežene koně. Nevyšlo, a Ferda musel do vyhnanství, ukázalo se totiž, že omezoval na osobní svobodě šneka a navíc ho před ostatními zesměšňoval. Je tohle vhodný idol pro naši mládež?
Na druhou stranu, celou druhou třetinu knížky tráví Ferda v otroctví. Tady je právě ten rasismus, Ferda je chycený hnědými mravenci, kteří se z nějakého důvodu chovají jako pionýři, a ti ho prodaji na práci. Ani to nejdřív neměli v úmyslu, ale kšeft je kšeft. Když ale Ferda zvelebí půlku lesa, je za pomocí dvou kamarádů (co se v knížce vyskytují tajemně jak nějaké postavy z Dana Browna) čas vrátit se do mraveniště.
Tady Ferda vylepší místní práci s mládeží, nachytá mšice, aby bylo co do capartů, málem rozpoutá válku se sousedním mraveništěm, jasně, začali si. Ale když pak přišli s prosíkem (Ferda jim poslal jasný vzkaz), došlo i na rozšiřování té správné genetické informace a Ferda místo genocidy inseminuje.
Je to zkrátka borec, ten Ferda. A díky Katovně divadla Sklep víme, že je tahle knížka lepší než Bible. (A to jsem se v těch postavách chvílemi neorientoval a i tak s nimi souhlasím.)
P.s. Jazyk knížky je boží! Jestli mě děti někdy donutí koupit nějaké další zvíře, musí se jmenovat Ťutínek! :)
Na knížce bylo krásně vidět jak to pana kastelána už vlastně vůbec nebaví psát. Na začátku byl výborný nápad, aby chlap ve středním věku psal ICH formou deník osmnáctileté aristokratky, bohužel mufloni si žádali pokračování a tak byl celý ten "příběh" knihu od knihy slabší až nakonec dospěl v tohle.
Asi takhle, nebyla to nejhorší knížka jakou jsem četl, ale místy jsem měl pocit, že je autor placený od slov, která navíc měla plynout z úst dívky, co se narodila v USA a přesto dokáže česky plynně hovořit i psát a používat navíc různé popkulturní odkazy.
Já jsem vlastně rád že už je konec. Z takové neškodné lidové zábavy se za ta léta vyklubalo něco nelogického, natahovaného a většinou nevtipného. A jak jsem pochopil z "doslovu", kdy se autor defacto omlouvá za to, že jeho záměr zakončit knihu nějak zhatilo testovací čtenářstvo, trochu tím u mě klesl na úroveň Zdeňka Trošky nebo někoho podobně podbízivého.
(SPOILER) Včera na festivalu Svět knihy v Plzni jsem osobně potkal autora. Věděl jsem, že tam bude, tak jsem si vzal s sebou knížku k podpisu. Měl jsem ji doma v pořadí "až někdy budu mít náladu na něco o rodné Plzni". Napsal mi do ní věnování "Ať se ti to dobře čte." Tak tedy pěkně děkuji, četlo se to výborně! Od našeho setkání neutekli ještě ani 24 hodin, nějakou dobu jsem taky spal a vyřezával s dětma dýně, taky jsem musel plnit nějaké ty povinnosti v rozehrané Far Cry 3 (no a co že je to 15 let staré, je to jediná možnost jak můžu být na tropickém ostrově, nechte mě bejt!) A knížka je dočtená. A já si trochu rvu vlasy, že jsem si včera nekoupil rovnou i dvojku.
Nechapejte to špatně, ta knížka není krátká, 400 stránek není málo. Ale je neuvěřitelně intenzivní. Pořád se tam něco děje. Hodně se tam zabíjí, hodně tam vybuchují věci a dějí se podivné situace. A to celé, respektive většina, v kulisách, které si umím představit! Kdo jel někdy že Slovan na Lochotín ví, jak absurdní je představa o šesti minutách, kterou po hlavním hrdinovi chtěl jeho nadřízený. Chvílemi jsem při popisech některých míst vážně přemýšlel o jaký konkrétní barák se asi může jednat, rozuměj, kde má supertajna policie svoji základnu. Samozřejmě knihu nebudou číst jen Plzeňané a tak se podíváme i dál, do Prahy, na předválečnou Ukrajinu a někam k České Lípě. Potěší vyresersovane popisy skutečných zbraní a techniky vůbec včetně jejich temné stránky (Bren) a všudypřítomný černý humor. Třeba vrtulník Sokol, který má většina Plzeňanů spojeny s leteckou zachrankou a má tedy až andělskou auru tu autor proměnil na monstrum ala Blackhawk z Vietnamu. Brilantní.
Já osobně jsem nadšený jako jsem z knížky dlouho nebyl a doufám, že druhý díl bude alespoň stejně výživný.
Pěkné to bylo. Po delší době knížka, která mě k sobě připoutala.
Já jsem nikdy nebyl Kingův fanda, kdysi se mi docela líbilo Stůj při mě, ale třeba To nebo Shining jsem nedočetl. Později se mi ale líbilo moc.
Je to taková duchařina z pohledu jednoho neobyčejného chlapce. Nebudu spoilerovat, snad nic neprozradim, když řeknu že vidí mrtvé lidí a může s nimi po nějakou dobu mluvit.
Tohle bylo super. Musím se podívat i na film.
Praotec všech těch "heist" příběhů, Dannyho parťáků nebo Papírového domu.
Je to syrové, popisuje to viktoriánskou Anglii bez nějakých romantických příkras jako dobu plnou sociálních problémů, které se většinou tak nějak řešily samy (protože jak napsal Crichton jinde, Život si vždycky najde cestu.)
Možná je to jen moje domněnka, ale přijde mi, že všechny zásadní zfilmované knížky napsal původně Crichton. A protože pak umřel, už se pořádné filmy netočí..
(SPOILER) Ano, to, že se v knížce peče velbloud, to vám dají do čítanky, ale že je kniha plná detailních popisů předválečného sexu, to se u nás na gymplu neučilo. A tak holt jsem se ke knížce dostal až jako starej chlap.
Hrabal byl jistojistě mistr popisů, kosatych souvětí a nezvyklých výrazů. Jen kolikrát třeba v knize zazní slovo "mázdra".
Sledujeme životní pouť malého českého člověka. Malý jménem (Dítě) i postavou. Má svůj cíl - být někdo. V první třetině si ho zamilujete, zavidíte mu, přejete mu úspěch. Pak se vám ale před očima změní na kolaboranta, manžela německé tělocvikářky a najednou jsou sympatie ta tam. Ani si neuvědomuje co vlastně dělá špatného, prostě si jen dál jde za svým cílem být milionářem, mít hotely a moc. Ve třetí třetině knížky už nám po všech stránkách dospěl - zjišťuje, že hodnoty života jsou jinde než v majetku, který vám stejně Strana sebere a nachází svůj klid v malém stavení kdesi v horách. A zase mu zavidíte, jeho život, jeho vzpomínky a jeho oči, které viděly tolik krásy.
Jestli se nepletu, knížka byla i zfilmována. A myslím, že kvůli tomu nedávno zesnulý pan Menzel někoho zmlátil holí.
Ještě dodám, že knihu mi do uší četl pan Mrkvička. Stačí vám to?
Jako velký fanoušek seriálu jsem si nemohl nechat ujít i knihu. Četl jsem ji asi před patnácti lety a tehdy mi přišla taková nemastná neslaná, překombinovaná a zbytečná. Dál jsem ji ještě jednu šanci a tentokrát to bylo výrazně lepší!
Zatímco seriál ve dvaceti minutách nemůže obsáhnout různé motivace a pozadí, v knížce se autoři můžou klidně rozkecat a tak se třeba dozvíme, jak se vlastně stalo, že se Lister octl na Trpaslíku a kdy se ve skutečnosti (a za jakých okolností) poprvé potkal s Rimmerem. Je tam i spoustu scén, které by v televizi byly prostě příliš drahé (Lepší než život). Celé je to navíc protkané humorem, který prostě k trpaslíkovi patří.
Jen jednu věc bych vytkl a to je překlad. Některé výrazy byly naprosto zbytečně vulgární, nejsem puritán, ale zrovna Trpaslík obohatil světový jazyk o krásnou nadávku Smeg, tak nechápu proč v knize musím číst běžné Kurňa a horší.. tedy chápu, protože překladatel zřejmě není fanoušek Trpaslíka.
Dál jsem si předsevzetí, že tenhle kratičký komentář napíšu tak, aby neobsahoval ani jednu hlášku z Trpaslíka. Mám za to, že hláškovat je pasé jak klobouky..sakra.....
Potřeboval jsem do výzvy knížku od někoho, kdo je o 22 let starší než já. Tak otevřu Google a tam Viewegh.. chjo.
No nic, povídám si, dá se tu stáhnout zadarmo, kdysi jsem to četl, bude to taková jako jednohubka, dám tomu dvě hvězdičky, napíšu nějaký vtipný komentář a bude. Taková hezký ztracená neděle, říkal jsem si. Jenže...
Jenže ono to zase až tak úplně blbý nebylo a já se přistihl, že mě to místy vlastně docela dost baví.
Jasně, není to vysoká literatura, takové čtení na dovolenou anebo na záchod. Hodně postav, hodně stereotypů, ale taky několik originálních nápadů. Z knížky navíc čiší takový ten cynismus českého (tehdy) nejprodávanějšího autora, který si uvědomuje, že mu přijde snad úplně všechno. A tak tu vlastně od začátku sledujeme, jak se vlastně píše takový román o cestě autobusem a následném válení se u moře.
Není to na pět hvězdiček, možná ani na ty 4, místy je to zbytečně ukecané, linka s továrnou na varné sklo je naprosto zbytečná a podezříván autora, že tam měl nějaké osobní zájmy a že si vyřizuje účty. A závěr, ten je taky dost natahovaný, jako by autor už měl hotovo, ale ve smlouvě bylo o 100 stránek víc.
Ke knížce se asi vracet nebudu a nebýt výzvy, nečetl bych jí. Přesto ale nelituji a ve Vieweghově tvorbě jde rozhodně o tu lepší část jeho díla. Jo a taky to kdysi zfilmovali, ale přišlo mi to takové hodně zjednodušené, takový ten film co vznikl jen kvůli Vejdělku....
To je přesně ta detektivka, že které se dneska dělají různé parodie. Není to Noir, naopak, všechno je zalité spalujícím Kalifornským sluncem, potkáváme tu různé hispánské gangy, policisté trousí hlášky a dalo by se možná při čtení hrát bingo. Ale všechno do sebe krásně zapadá a všechno funguje. Za mě příjemný výlet ze všech těch severských, zbytečně studených, mrtvol.
Co mě na knize navíc neuvěřitelně bavilo byl překlad, vznikl v šedesátých letech bez jakékoli znalosti popkulturniho pozadí a proto nám dneska zní trochu jako Google translator. Proto policista krátce před smrtí touží po chladícím přístroji (dneska by chtěl asi klimatizaci).
Velmi příjemné překvapení, od knihy jsem nic nečekal. A dostal jsem originální formou napsanou jednohubku, která pohladí na duši a tak nějak přinutí se zamýšlet nad vlastní existencí.
Hlavní postava - Jiří Smrček, Strážce nádrže Magda - má hodně společného s učitelem z Vratných lahví (silný motiv člověka, který si nechce připustit, že je vlastně pro společnost nadále zbytečný) a některé části knihy jsou - li opravdu produktem poznámek Zdeňka Svěráka už jsme viděli či četli jinde. Dokonce bych řekl, že byl tenhle příběh napsaný před Vratnými lahvemi a mnoho z něj ZS do filmu použil. Celkově to ale (hlavně díky formě jednostranného dopisování) dává smysl, drží to pohromadě, nenudí to a pohladí. A co mě hodně pobavilo byla návštěva hlavního hrdiny na představení Švestka :)
Před lety jsem se živil jako mediální konzultant a abych pravdu řekl, kdybych znal tuhle knížku dřív, možná jsem to v tom oboru i někam dotáhl. Klasická sci-fi z padesátých let, ukazuje přelidněný svět dotažený ad absurdum, ale některé reálie nejsou zase až tak daleko od naší situace. Všudypřítomná konzumace, mikrotransakce, cyklodoprava, pracovní podmínky které budou hodně povědomé agenturním pracovníkům v nejrůznějších výrobních závodech.. místy mě až mrazilo, když jsem si uvědomil jak cynicky přesná může být knížka z roku 1953.
Takže jako lidstvu nám asi momentálně nezbývá než osídlit Venuši.
(SPOILER) Když jsem byl malej, Hříšné lidi dávali o víkendu před polednem když moje babi vařila a já se jí motal pod nohama. A ten seriál mě nebavil, bylo to černobílé a mluvili divně, do toho ta zvláštní muzika a Květa Fialová v jednom díle trávila chlapy zubní pastou a měla výraz, že teď, pomalu ve čtyřiceti když si na to vzpomenu, mi přeběhne mráz po zádech. A tak mi hříšní lidé dlouho unikali, protože kdykoli jsme na ně někde narazil, dal jsem radši před pražskou galerkou přednost nějaké importované krvárně ze severu. Jak já byl blbej!
To je tak výborně napsané, že by se to mělo učit na základkách! Ukázat na tom stinnou stránku Prahy před druhou světovou válkou. Mordparta páně Vacátka by mohla naší mládeži přiblížit opravdový život ( "Vidíte, i před sto lety jste ve čtrnácti ještě smilnit nesměli a v tomhle příběhu se kvůli tomu dokonce zabíjelo" )
Dodnes jsem netušil, že jsou jednotlivé příběhy psány perspektivou různých postav a tyto jsou taky poměrně dobře vykreslené, to je holt faktotum. Líbí se mi jazyk jakým je kniha psaná, líbí se mi atmosféra, postavy a zápletky. Baví mě chvíle, kdy rada Vacátko ukáže lidskou tvář a pomáhá padlým v dalším životě i když to ne vždycky vyjde. Některé případy jsou trochu naivní, většina hodně usměvná, ale neměli tenkrát databáze DNA, dokonce ani policejní fotografy, neměli magnetofony na dokonce ani auta a stejně to nějak dohromady fungovalo.
Myslím, že si brzy doplním další knihy pana Marka a taky se možná znovu dospělýma očima kouknu na ten seriál, třeba se tentokrát Květy Fialové nebudu tolik moc bát..
Ozzy si ve svém díle klade otázku, kterou si spolu s ním pokládá celé lidstvo. Jak je sakra možné, že po všech těch drogách, alkoholu a práškách je pořád ještě na živu?
Nemá cenu hodnotit knížku po literární stránce, je to produkt stejně jako všechno co OO dělá, ale dělá to neskutečně dobře, zná své publikum a mluví k němu dle očekávání. V knížce se beze studu vyměšuje, souloží, umírá, roztomilým zvířátkům se stávají strašné věci a nebýt Sharon, Ozzy by nebyl ani slavný ani na živu.
Knihu jsem poslouchal jako audioknihu a jedno vám tedy povím. Hrozně by mě zajímalo album Best off Ozzy, které by kompletně do češtiny přeložené nazpíval Otakar Brousek mladší.
Mrazivé čtení. Jak se žije v pracovním světě vytvořeném pro dvacetileté juniory někomu, komu je přes padesát?
Mnoho v knize popsaných zvyků a postupů jsem na vlastní kůži zažil, když jsem se živil jako "mediální konzultant" (prodával jsem reklamu). Takové ty nekonečné pořady, meetingy s kolegy, honba za leady, telemarketing... A do toho naprosto nekompetentní lidé, kteří byli buď tak neskutečně hloupí a nebo bylo jejich úkolem firmu rozložit zevnitř. A to mi prosím bylo 35 a měl jsem i tak pocit, že se svět kolem mě zbláznil.
Silný příběh ze života. Ale z trilogie je, řekl bych, nejslabší. Je to předvídatelné, hrdina není zrovna nejsympatičtější, ale cením originální linku s nespavostí, kterou se rozhodl léčit marným superhrdinským bojem za spravedlivější katastr. Ve světle dnešních cen nemovitostí je navíc úsměvné o jaké drobné se lidé v roce 2016 byli schopni handrkovat.
(SPOILER) Kdysi jsem hrál koncert v Jindřichově Hradci. Málem jsme se tam tehdy porvali. Po přečtení knihy Bez duše jsem rád, že jsme z Hradce odjeli živí :)
Ale teď vážně. Kniha je pro mě milé překvapení a rozhodně hodlám přečíst další díly. Je to vlastně taková severská detektivka z jižních Čech. Máme tu bývalého policistu, který pracuje jako knihkupec a po večerech je Hradeckým superhrdinou a jakožto nelegální detektiv pomáhá lidem z problémů. Má svoje démony, hodně pije ( z nějakého důvodu nikoli rum s plachetnicí ale jamesona a když už to nejde dál, kafe. Takže si můžu škrtnout další téma výzvy..), zaplétá se do případů na které policie nestačí.
Zajímavý je způsob vyšetřování. Hrdina někam vstoupí a začne se vyptávat. Někdy si musí pomoct svým bývalým odznakem. Dozví se střípek informace a pak ho někdo strašně zmlátí. Opravdu, přemýšlím, jestli jsem někdy četl knihu, kde by hlavní postava dostala tolik nakládaček jako Matěj Mlynář.
Po obsahové stránce je to takové jednodušší, spíš to celé plyne jako taková ta noir detektivka od McBaina, akorát se holt místo v L.A. odehrává v Jindřichově Hradci. Jinak je tam všechno, drogy, porno, mrtvé děti a detektiv co žije s maminkou.
(SPOILER) Tohle byl ukázkově skvělý brak! Dlouho jsem se u žádné knížky tak nebavil.
Ono to vyšlo v takovém odporném paperbacku, a snad co jsem na světě tu knížku máme doma, několikrát jsem po ní sáhl, ale zase ji odložil neotevřenou s tím, že to bude kravina. Až nedávno se někde někdo zmínil, že je to klasika a že to přece všichni už četli. Tak jsem to taky konečně otevřel.
Zápletka je tak klasická jak jen může být. Je to trochu jako Let do nebezpečí ("není mezi cestujícími lékař? Nebo pilot?"), Taky musí do kabiny přijít někdo, kdo létal maximálně na nějakých malých letadlech a teď má ovládat "něco jako Concorde ale ještě větší a lepší." A větší a lepší je celá knížka!
Jak se u toho Haileyho všichni spojili, aby letadlo zdárně přistálo, tady se všichni snaží, aby pokud možno nedoletělo, protože by to znamenalo vysoké pojistné plnění. Už důvod, proč k nehodě, při které letadlo přijde mimo jiné o piloty je zajímavý - omylem zasaženo cvičnou střelou. Jako takový bonus musi hrdina, který převezme řízení, zvládat něco jako zombie apokalypsu na palubě, protože když přežijete totální dekompresi, poškodí vám to mozek. Ano, je to tak blbý až je to geniální a skvěle se to čte. Doufám, že to někdo zfilmoval.
Já vám nevím.
Na jednu stranu je to standardně dobrý severský brutální detektivní thriller. Na druhou stranu postavy jsou docela nesympatické a co mě na knížce štvalo asi nejvíc byl sloh, jakoby to nebyl román, ale věcný popis s použitím přímé řeči.
Nechci spoilerovat, ale smrt hlavního padoucha mi svojí "klišovitostí" upřímně rozesmála.
Dávám průměrné hodnocení, i proto, že je podzim, a všude jsou kaštany.
Krásně divná knížka. Neuvěřitelné množství různých nápadů, podivných postav a (asi?) magického realismu.
Nebylo snadné se do ní začíst, dostal jsem se zhruba do třetiny a odložil jí. A když jsem se pak asi o rok později ke knížce vrátil, zjistil jsem jak moc dobrá je. A jak originální. Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem při čtení nějaké knihy zažil Gotta, rozuměj, pocit "tak tohle jsem opravdu nečekal" a tady se to minimálně dvakrát přihodilo. Úplný závěr je pak mrazivý, chladný a lepkavý jak stěny dolů na uran.
Po přečtení mám chuť navštívit Jáchymov. A kniha mě donutila googlit co je pravda a co fikce, takhle dobrá je!