Kochy84 Kochy84 komentáře u knih

☰ menu

Skleník Skleník Brian Wilson Aldiss

Že začátku mě knížka strašně nebavila, oproti Nonstop mi přišla zmatená, plná samoúčelných novotvarů a nevytěžených témat (duše, třeba, co to sakra vlastně bylo?) Navíc po minulé zkušenosti s autorem jsem měl neustálý pocit, že všechno vlastně bude jinak, že to bude mít nějaké "lidské" vysvětlení typu "všichni jsou myši ve velikém skleníku" nebo něco na ten způsob. A ono ne.
Hodně se to zlepšilo s příchodem Smrže, ale i tak jsem si místy říkal "Hmm, chodící stromy, pak budou Orli a nakonec hodí prsten do sopky, ne?"
Závěr knížky mi pak přišel vysloveně odfláknutý, ale možná je to jen můj pocit.

20.07.2023 3 z 5


Hostující profesoři Hostující profesoři David Lodge

A o čem to je? O tom, jak si dva univerzitní profesoři na půl roku vymění místo mezi Anglií a Amerikou. A celé se to odehrává v roce 1969.
Takhle to zní strašně suše, ale je to skvělé. Je to satirické, plné černého humoru, některé postavy jsou karikatury nastavující zrcadlo pokrytectví, je to plné absurdních situací, prohnilosti akademického i normálního světa ale hlavně to celé dokonale funguje i po těch bezmála šedesáti letech. To je vlastně docela špatná zpráva, že se v mnoha ohledech nic nezměnilo. Možná tu nemáme tolik hippies, ale takové letadlo jako v úvodu knížky může klidně letět třeba z Polska. A řešení rodinných krizí obou pánů dle této knihy by v dnešní době bylo taky dost kontroverzní a to prosím žijeme v éře Výměny manželek.
Knížka trochu baví i v dalším plánu a tím je překlad od někoho, kdo nemá tušení o mnoha popkulturních narážkách, takže se třeba dočteme, že (nepřesná citace) "penis útočí z desky Johna Lennona Oko Yonno". Já mám tyhle staré překlady vzniklé za železnou oponou rád.

26.02.2023 4 z 5


Škvár Škvár Charles Bukowski

Bukovského jsem hodně četl na gymplu, pak z něj samozřejmě vyrostl a nedávno jsem dostal nápad připomenout si některé jeho knížky. A začal jsem hned tou poslední.
Je to super. Já vím, že to sem píšu u hodně knížek, ale jsou prostě takové o kterých se nedá říct nic jiného. Škvár je pocta noir detektivkám, zároveň místy parodie, místy scifi, sem tam filosofování a hrozně moc Bukowski, takže spoustu chlastu, sázení na dostihy, dada dialogy, sex a antihrdina, kterého je vám líto, hnusí se vám a zároveň mu fandíte.
Taky je to hodně o smíření s osudem, závěr mi přišel malinko uspěchaný, ale takový byl asi i samotný závěr Chinaskiho života, možná cítil, že dalších sto stránek už nenapíše a tak radši zvolil konec jaký zvolil, nebudu spoilerovat, přečtěte si to sami.

26.12.2022 5 z 5


Řeky Londýna Řeky Londýna Ben Aaronovitch

Tohle mě tak úžasně a ukázkově nudilo..
Autora bych chtěl pochválit za to, že stvořil poměrně zajímavý koncept prolínání našeho a nadpřirozeného světa, jenže možná to měl celé nechat napsat někoho jiného. Už dlouho se mi nestalo, abych se u knížky, kterou svět víceméně miluje, musel opravdu nutit do čtení. Další díly shánět nebudu.

25.11.2022 3 z 5


Daisy Jones & The Six Daisy Jones & The Six Taylor Jenkins Reid

Když jsem knížku otevřel a zjistil, že je napsána formou rozhovorů, řekl jsem si, že to nedám. Jenže pak jsem se začetl a celý příběh jedné těžko zvladatelné talentované zpěvačky a frontmana, který se za každou cenu snaží nebýt sám sebou mě naprosto pohltil a užil jsem si jej na 5 hvězd.
Jasně, knížce se dá spoustu věcí vytýkat, zvlášť když se tak trochu pohybujete v muzice anebo víte trochu víc o tom jak to v těch sedmdesátých letech chodilo. Zvlášť v kontrastu s životopisem Ozzyho. Ale když se na to podíváte jako na pohádku o tom, jak novinářka, která věci příliš nerozumí, zapisuje vlastně jen to co jí někdo vypráví, smysl to dává. A docela mě štve, že Daisy And the Six neexistujou a já si ty písničky o kterých se píše nemůžu poslechnout.

30.10.2022 4 z 5


Planeta opic Planeta opic Pierre Boulle

(SPOILER) Momentálně za největší slabinu knížky považuji to, že se o ní nemluvilo v seriálu přátelé, protože jsem si myslel že jo, když tam někdo nějaký čas bydlel s opicí. Nevadí, přečtu si Králíčka Smetáčka.
Ale k věci.
U těch klasik tak nějak člověk tuší co dostane, filmy všichni známe, i proto mě překvapilo, že je knížka vlastně docela jiná. A je třeba si to přiznat, oproti filmu ze šedesátých let vlastně o dost slabší.
Líbila se mi trochu odlišná pointa, vyprávění postavené tak, že vesmírná loď zachytí "láhev" se vzkazem a pak si ho čte, divně naopak bylo to, jak cizí planeta v cizí galaxii vypadá vlastně jako úplná země s jediným rozdílem a to jsou ty opice. A většinu času jsem při čtení (poslechu, mimochodem geniálně načteno Davidem Novotným) přemýšlel "no jasně, oni jsou vlastně na zemi jak to bylo ve filmu", ale ne, mýlil jsem se. Kniha Planeta Opic se skutečně odehrává na Planetě opic. Co mi přišlo úplně mimo, to bylo seznámení s historií prostřednictvím "rozmluvení člověka v laboratoři", protože když už si každý z nás nese v genech nějaké zkušenosti, které se projevují jako instinktivní chování ve vypjatých situacích, proč by nebylo možné z něčího mozku vytáhnout 7000 let starý deníkový zápis slovo od slova, že ano, vždyť je to úplně logické.
No nic, přistupuju ke knize jako ke klasice, která byla mnohokrát použita v dalším rozvíjení tématu, takže rozhodně nebudu mluvit o zklamání, jsem rád, že jsem si na stará kolena doplnil vzdělání, ale zůstanu v tomhle případě u filmů. A nebo u muzikálu co byl v Simpsnech (Dr. Zeus Dr.Zeus, oo, Dr. Zeus.)

16.03.2024 4 z 5


Sudetenland Sudetenland Leoš Kyša

Hned na úvod bych asi měl říct, že jsem čekal trochu víc. Hlavně že začátku jsem měl trochu problém se do knížky začíst, uvědomit si co vlastně je v té alternativní realitě jinak. Byl odsun, ale ne všech. Někteří zůstali, ale jsou z nich občané druhé kategorie. Teď máme rok 1990, celá země se připravuje na svobodné volby. A do toho se demonstruje, mlátí se skinheadi s Němci a celé je to takové nějaké zvláštní..
Pak se ale knížka docela rozjede, objeví se klasická "stopovačka", takové skoro pátrání po viteálech dalo by se říct, hledání starých křivd a zločinů a to všechno na pozadí skvěle vykreslené atmosféry, kdy opravdu mráz běhá po zádech.
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale dám čtyři. Takové trochu horší 4.

10.12.2023 4 z 5


Úvod do současné trapnosti Úvod do současné trapnosti Pavel Šplíchal

Když jsem před dávnými časy objevil server www.prigl.cz, pomáhal mi přežít těžké dny na korporátní židli. Zatímco v open Space kolem mě probíhal čilý ruch prodeje keramických dlaždic, já zíral do monitoru a říkal si "jak je možné, že tu bezmoc a šeď kolem mě tak přesně popisují." Prace mě ubíjela, ale vypadalo to, že z ní není cesty ven.
Později jsem korporát opustil (propouštíme tebe, protože jsi nejmladší z kanceláře, není to nic osobního) a musel jsem opravdu začít pracovat, takže na čtení Priglu už nějak nezbýval čas. Přesto jsem tam před nějakým časem zavítal a zjistil, že existuje (bohužel beznadějně vyprodaná kniha), tu jsem od té chvíle dlouho sháněl a protože se zadařilo, mohl jsem se letos konečně pustit do jejího přečtení.
Pokud je váš život dobrý (anebo si to myslíte), nečtěte to. Pokud nemáte smysl pro humor a ironii, nečtěte to. Pokud vám není příjemné číst o zoufalých existencích z lepších společností ale i nejhlubších spodin, nečtěte to.
Já si alespoň dost často říkal "sakra to je přesné", na několika místech knížky jsem se tak trochu poznal a priznejme si to, i trochu zastyděl. S několika málo částmi nemůžu souhlasit, třeba závěrečný rozhovor s Davidem Graeberem mi přišel až moc doleva, zbytek je ale třeskutě přesný a oceňuji hlavně neuvěřitelnou schopnost autorů bez vážnějšího citového zabarvení popisovat všední život kolem nás z úhlů ze kterých se nikdo jiný nedívá.

10.04.2023 5 z 5


Snídaně šampiónů Snídaně šampiónů Kurt Vonnegut Jr.

Tolik pravdy, sarkasmu a smutku pohromadě jsem dlouho nečetl. Na hvězdičky se už nikdy nebudu dívat tak jako dřív.

22.11.2022 4 z 5


Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Ivan Jonák

(SPOILER) Tak takové to tedy bylo.
Tenhle chlap dokázal v kontextu pražského podsvětí začátku devadesátých let strašně moc a to i přesto, že byl vlastně jakousi karikaturou čehokoli co si představíte když se řekne mafián. Knížka je plná velkohubých historek, vzpomínek, které se mohly a nemusely stát, spoustu mimomanželského sexu a nezákonných praktik. Věřím, že mnozí hrdinové by byli raději nezmiňováni, asi je dobře třeba pro pana Jandáka, že v době, kdy byl ministrem kultury, byl Jonak bezpečně v chladku a kniha, ve které popisuje, jak mu Jandák pomáhal s podplácením úředníků dosud neexistovala.
Jinak Jonák byl odporný člověk, který se rád obklopoval ještě odpornejsimi existencemi. Knížka je bizarní a funguje podobně jako filmy z raných devadesátých let, třeba Nahota na prodej. Když v tom nebudete hledat umění a budete se na to koukat jako na úhel pohledu jednoho pomateného člověka, shledáte, že jde o docela zábavné a překvapivě dobře napsané čtení.

10.10.2022 4 z 5


Jistě, pane ministře 2 Jistě, pane ministře 2 Jonathan Lynn

Kultovní seriál BBC mě víceméně míjel. Věděl jsem o co jde, znal jsem jména postav, koho dabuje Vaculík a tím to tak nějak končilo. Politika nikdy nebyla můj koníček, je tolik jiných věcí nad kterými se můžu rozčilovat.
Jenže pak jsem jednou u kamaráda v autě objevil audioknihy a řekl jsem si, že je čas doplnit si vzdělání.
Je až neuvěřitelné, že je to knížka starší než já. Některá témata (gender, střet s islámem, rozpočty pro kulturu vs sport...) Jsou tak současná, až z toho vlastně mrazí. Podporuje to takovou tu teorii, že čas je kruh a pořád se vrací. Taky mě trochu děsilo, že ke každé z postav mě napadalo několik skutečných politiků, kteří nám vládnou.
Pro milovníky suchého anglického humoru povinnost. Jdu shánět další díly. A nebo se konečně na stará kolena podívám na ten seriál.

22.12.2021 5 z 5


Poslední tajemství Jana T. Poslední tajemství Jana T. Jaroslav Velinský

Musím na úvod říct, že mi spadla brada z toho, jak opravdu skvělá může být (vpodstatě) fanfikce z Jestřábova Universa. Takhle by to mělo vypadat. Jasně, je vám dvanáct a hltáte každé slovo Stínadelské trilogie, ani nedýcháte, když se Mažňák starší plácá ve smrduté hnilobné vodě, shledáváte, že Širokko dělal parkůr dřív než to bylo cool... Jenže pak vyrostete, začnete lovit bobříky trochu jinak a najednou je vám čtyřicet a když to čtete svým dětem, je to najednou dobrý už jen s výhradama. Vzbuzuje to otázky.
A pak si tak jednou posloucháte podcast Rudá žeň a pánové Pavlovský a Kopřiva vám řeknou o existenci Kapitána Kida a jeho dokončení Foglarova díla. Tak to se prostě muselo přečíst!
Když bych porovnal Foglara a Velinského, musím konstatovat, že Velinský je mnohem dospělejší v tom, jak je knížka psaná. Oproti trilogii je výrazně akčnější. Zaujalo mě, že se tu Šípy občas drobí na skupinky, občas je s nimi pracováno jako s jednou postavou. Jinak se víceméně nic nemění, Rychlonožka hláškuje, Červenáček je ten hezkej (a pravděpodobně měl jako první holku a hned jí zařídil kariéru ve Stínadlech, ale nebudu spoilerovat), Mirek se moc nesměje a Jindra má toho přísného tatínka co to jeho klubaření nevidí rád a vpodstatě čeká na záminku jak mu to zatrhnout.
Oproti nadčasovosti se tu pracuje s reálnými daty, dozvíme se Tleskačovo origin story a taky zde proběhne několik Saturninovských uvádění románových nesmyslů na pravou míru (každý, kdo se snažil "hedvábný papír o velikosti běžné automapy poskládat do kuličky, aby se dala vsunout nejširším jejím otvorem do Ježka v kleci teď nejspíš přikyvuje..).
Takže tak. Dlouho jsem nezažil, abych si u knížky před spaním dávkoval "Tak ale fakt jen jednu kapitolu, zítra vstávám a navíc chci, aby mi to dlouho vydrželo". Vlastně jedinou výtku mám asi k Amazonkám, ty holky mi tam přišly otravné, asi jako taková ta blonďatá přicmrndávačka z Xeny.

19.09.2024 5 z 5


Tajemný hrad Svojanov Tajemný hrad Svojanov Bohuslav Březovský

Občas svým synům před spaním čtu knížky, které jsou mnohem bližší mému dětství než jejich. A v tomhle případě se možná bavíme spíš o dětství mých rodičů (alespoň podle nějakých použitých reálií), ale alespoň jim trochu rozšířím slovní zásobu, to nemůže být na škodu.
Já si tuhle knížku z dětství nevybavuji, ale osmiletému já by se rozhodne líbila a vracel by se k ní. V ich formě napsané prázdninové vyprávění chlapců a jedné dívky, co tráví prázdniny v podhradí hradu Svojanova a vezmou si ušlechtilý cíl zbavit hrad strašidel. Postupně se s nimi skoro se všemi potkávají a rozplétají jejich životní osudy a zjišťují, že ne všechno je takové, jak to líčí pan řídící v knize strašidelných bytostí, ale že nadpřirozené bytosti mohou mít úplně jiné motivace než jim přidělila historie.
Trošku jsme se se syny přáli s archaickým jazykem knihy, některé výrazy jsem musel dlouze vysvětlovat. Naopak musím vyzdvihnout ilustrace, kombinace kreseb s černobílými fotografiemi z hradu jsou opravdu povedené a nádherné.

17.08.2024 5 z 5


Návod k použití železnice Návod k použití železnice Jaroslav Rudiš

Ačkoli považuji pana Rudiše za jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, jeho nejaktuálnější kniha mě spíš nebavila. Ona není špatná, jen byla napsána pro úplně jiného čtenáře než jsem já. A je to škoda.
Osobně doufám, že další dílo bude zase spíš něco s příběhem než cestovatelské historky a poetické popisy evropských nádraží se zvláštním důrazem na guláše a piva.
V jedné věci ale autor nelhal, po přečtení mám opravdu chuť sednout do vlaku a někam vyrazit. Ještě bych k tomu ale potřeboval nějaký návod na použití mého času..

02.08.2024 3 z 5


Děti hněvu Děti hněvu Nela Rywiková

(SPOILER) Tohle vůbec nebylo zlé. Brutální severská detektivka z Ostravy. Vlastně ne, severská detektivka by vám dovolila udělat si vztah k vyšetřovatelům, tady se to nějak nedařilo. Naopak ty "zlé" postavy jsou prokreslené do detailů, dovídáme se jejich motivace a pozadí staré mnohdy i desítky let, ačkoli kniha není takovou tou tradiční "dávnou křivdou".
Bavily mě mnohé Ostravské reálie, potěšilo mě, že si ještě některá místa dokážu celkem živé vybavit a že ještě rozumím "po jejich", ačkoli je to už pomalu deset let co jsem v Ostravě trávil delší pracovní čas.
Jinak kdybych to měl shrnout, je to hodně brutální, plné třídní nenávisti, nízkých pudů a zbytečného násilí. Rozhodně si rád přečtu další autorčiny knížky.

28.12.2023 4 z 5


Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví Miloň Čepelka

Zajímavé. Čekal jsem něco úplně úplně jiného. Čekal jsem něco absurdního s prvky černého humoru a ono ne, dostal jsem citlivě a krásným jazykem napsanou rodinnou ságu s důrazy na rodinné tragédie. A je to možná ještě mnohem lepší než jsem čekal.
Pokud máte rádi audioknihy, doporučuji vám, načetl ji sám autor.

14.12.2023 4 z 5


Anna chce skočit Anna chce skočit Lucie Lomová

Jednohubka na půl hodinky. A vlastně docela dost povedená.
Jsem generace, která vyrůstala na Čtyřlístku, takže paní Lomová pro mě hodně let byla "Tak jak kreslí Anču a Pepíka". Ani nevím proč mě tak dlouho její dospělá tvorba míjela. Až nedávno na mě v Levných knihách vybafla Anna a že prý chce skočit. A to za tak lákavou cenu, že nešlo odolat.
Přemýšlím, co bych ke knize napsal aniž bych nějak moc spoileroval. Je to svěží, čtivé, rozhodně zajímavé. Na druhou stranu je to místy dost nepravděpodobné, bláznivé, vyřešení "temné " zápletky je blíže k tomu Čtyřlístku než třeba k nějakému detektivnímu thrilleru. Ale celkově to šlape, kresby jsou doslova nádherné a jestli máte někde v blízkosti Levné Knihy, šedesát korun rozhodně obětujte, tahle knížka za to stojí!

13.12.2023 4 z 5


Ruský týden Ruský týden František Ringo Čech

Absolutní klasika z doby, kdy byl Mistr ještě docela Cool.
Vhodné jako poslech pro dlouhé cesty s kapelou (vyzkoušeno), hned vám spoluhráči budou připadat snesitelnější.

10.09.2023 5 z 5


Kudy? Tudy! Kudy? Tudy! Ivan Binar

Pořád je potřeba si připomínat, že se máme dobře. Můžeme si psát co hrdlo ráčí, můžeme se, pro mě za mě, lepit k silnici a nehrozí nám víceméně nic.
Pak je dobré si připomínat, že tomu tak je vždycky bylo. Děláte co vás baví (divadlo), uděláte muzikál na který se chodí a když z něj po nějaké době zahrajete na uzavřené akci (!) pár písniček, zavřou vás, že pobuřujete a znevažujete socialistickou literaturu. A i když si své odsedíte, STB je vám pořád v patách, až vás nakonec donutí k emigraci. Ale ne k té dobrovolné, prostě buď se seberete a odjedete anebo vás a vaši rodinu zničíme. Anebo podepište spolupráci a budete se mít dobře.
Z knížky se mi dělá zle. Když si uvědomím, že je tu velká část národa která by to chtěla zpátky, tu atmosféru kdy nevíš který tvůj kamarád už jim to třeba nepodepsal a teď donáší na tebe.. a dneska ti tyhle lidi budou tvrdit jak nic vlastně nedělali, že byli jen taková ta hodná StB.. chuj.
Ta knížka je skvělá. Nebude vám z ní dobře, ale je skvělá.

27.07.2023 5 z 5


Lovci švábů Lovci švábů Matěj Dadák

Pokud jste někdy četli nějaký dystopický román, rozhodně nečekejte žádné překvapení. Kulisy jsou standartní a víceméně jediný benefit pro našince je v tom, že se postavy jmenují česky, protože jsme někde u hranic s Polskem. Síla románu je hlavně ve správně nadávkované divnosti jednotlivých postav. Vlastně jediná opravdu nedotažená mi přišla hlavní hrdinka Tereza. Walter anebo lovec se zálibou v pití čaje mi naopak přišli super.
Pokud ke knize přistoupíte jako k žánrové jednohubce, rozhodně zklamáni nebudete a pokud jste zatím žádné podobné romány nečetli a tenhle by měl být váš první, přidejte si navíc jednu hvězdu.

29.01.2023 4 z 5