Kopretinka784 komentáře u knih

Asi jsem nečetla v pravou dobu nebo nebylo dost času na začtení, nevím. Kniha mi prostě nesedla. Děj zajímavý, ale spousta postav mě zahltila. Než jsem si zařadila kdo ke komu patří, mluvilo se zase oněkom jiném. Říkala jsem si, že to dám, podle komentářů skvělá kniha. Síly vydržet mi dodal komentář, že se prý to rozjede až kolem 300 strany. Bohužel. Pro mě se to nerozjelo. Snad někdy příště.

3 03.12.2020

Tato kniha mi přišla zajímavější než Dívka, která spadla z nebe. Ale opět napínavější část až ke konci knihy. Závěrečná kapitola mi oproti dřívějším popisům přišla dost stručná. Asi špionážní prostředí není můj šálek čaje.

21.11.2020

Moje první kniha o špionáži. Četla s hezky, ale pořád jsem čekala něco, co mi nedovolí odtrhnout se od knihy. A toho jsem se nedočkala. Trochu napětí se objevilo až ke konci knihy. To mě navnadilo , přečíst si i volné pokračování - Provazochodkyně.

3 21.11.2020

Po nedávné četbě "vlažné" detektivky tohle bylo silný kafe. Prostě severská detektivka se vším všudy. Přestože mám k příběhu připomínky ( podrobný popis zabíjení, neuvěřitelné oživení padoucha zdravotní sestrou ...), měl spád. S napětím jsem čekala, co se bude dít na další stránce. A uzavřený neuzavřený konec mi vůbec nevadil.

5 05.11.2020

Byla jsem překvapena stylem psaní. Nejdřív mě krátké novinové informace rušily, ale po chvíli jsem je brala jako vhodné doplnění emotivního příběhu. Nelehký život dvou bratrů plyne v krátkých kapitolách bez dlouhých a zbytečných popisů. Oceňuji, že se autorovi podařilo vytvořit v příběhu místa k pousmání i místa k zamyšlení.

10 31.10.2020

Moje první kniha od této autorky. Jako herečka mi v dětství (díky rolím) dvakrát sympatická nebyla. Teď jsem byla velice mile překvapena. Vím, že na motivy této knihy byl natočen seriál, ale odolávala jsem pokušení, vyhledat si o něm informace na internetu. Odolala jsem a připomněla si seriál až po přečtení knihy. A jsem tomu ráda, protože při četbě knihy jsem nechala pracovat svoji fantazii a nechala se vést krásným pohádkovým příběhem z venkova. Obdivuji něžné hrátky autorky se slovy. A už teď se těším na četbu její další knihy.

5 29.10.2020

Skvělým prolínáním různých prostředí a vypravěčů se autorce podařilo vytvořit zajímavý příběh. Bohužel právě s tím střídáním vypravěčů jsem měla občas problém. Nečetla jsem na jeden zátah, ale kdy mi čas dovolil. A tak se mi stávalo, že než jsem objevila,kdo je zrovna vypravěč, začal vyprávět někdo jiný.

2 21.10.2020

Po vlažné detektivce Clona, jsem se večer začetla a nemohla přestat. Ještěže byla sobota, krátce po půlnoci jsem ji dočetla. Pojem únikové hry je mi znám, ale byla jsem zvědavá o co půjde. Napětí a zvědavost, co bude dál. Prolínání současnosti a nedávné minulosti. Autorce se podařilo krásně vystihnout jednání lidí pod tlakem a když jde o jejich postavení a peníze.

7 04.10.2020

Po četbě příběhů ze života (K moři, Pod sněhem, Šikmý kostel) jsem se těšila na dobrou detektivku. Snad to bylo nedostatkem času a četbou po večerech, ne na 2, 3 "zátahy", ale tentokrát se ne a ne začíst. Zmatek v množství jmen. U třísté strany jsem to začala vzdávat. Ale četba některých komentářů (poslední dvě části jsou nejlepší), mě nabudila a knihu jsem dočetla. Pocit - dobrá detektivka- se však nedostavil. Tak snad příště.

1 03.10.2020

Už při čtení první stránky mě zamrazilo. Nemohla jsem od čtení odejít, stále jsem doufala v nějakou pozitivní změnu a ono nic. Krutý konec. Marně hledám nějaká další slova ke komentáři.

8 26.09.2020

Před touto knihou jsem četla knihu Vrány od P. Dvořákové. A to byl tedy skok - v čase i prostředí. Do knihy jsem se hned začetla a těžko se mi od ní odcházelo, takže jsem využila každé volné chvilky a za dva dny jsem ji "zhltla". Příběh o nelehkém životě v prostředí uhelných dolů vyprávěný několika postavami se autorce (aspoň za mě) opravdu povedl. A pokud bude mít tato kronika pokračování, už teď se na ni těším.

21 26.09.2020

Se zvědavostí jsem otvírala druhou knihu od této autorky. A opět nezklamala - stručně, jasně, výstižně. Opět ze života, tentokrát dospělých sester, které v jednom autě v zimě podnikají cestu k rodičům na rodinnou oslavu. Je vcelku pochopitelné, že v tomto uzavřeném prostoru se 3 dětmi, kojencem a pejskem, nebude o silné emoce a překvapení nouze. Příjezdem k rodičům ovšem přísun překvapení nekončí. Kdo čeká nějaký happy end, čeká marně. Je to prostě psaná podoba jednoho z mnoha příběhů, které píše život sám.

5 23.09.2020

První kniha od autorky, která mi byla doporučena pro zajímavý styl psaní. Je to opravdu jiný styl - jasný, stručný, přesto výstižný, bez rozsáhlých popisů. Kniha se mi četla dobře. Autorka jednoduše " hodila" na papír život obyčejných lidí. I tak to v životě chodí.Určitě sáhnu po další její knize.

4 17.09.2020

Krása příběhu vyniká i díky nádherným kresbám Cyrila Boudy.
Shodou okolností po dočtení knížky bylo v televizi americké ztvárnění této pohádky. Zajímavé pojetí (ale chyběl syn Washington). Ale s "naším" filmovým zpracováním s Petrem Nárožným (Otis) a Jiřím Bartoškou (duch sira Simona) se nedá srovnat. Naše se mi líbilo víc.

3 20.08.2020

Nenáročné pohodové čtení. Nápaditě popsaná mimika a gestikulace Jima (a nejen jeho) v různých situacích. Už kvůli tomu mě láká zhlédnout filmovou podobu této knihy.

Stručně řečeno:
Dobrá nálada nic ti neříká ? Přečti si statusy pan Třeštíka.

6 07.08.2020

Po přečtení Ledaže se pletu jsem se s očekáváním smíchu vrhla do četby. Byla jsem zklamaná. Sice opět pohodové čtení, ale trochu "slabší odvar". Přesto autora nezavrhuji a přečtu si další jeho knihu.

1 04.08.2020

Kniha mi byla vybrána paní knihovnicí ještě za zpřísněného provozu knihoven. Nepřečetla jsem si na záložce, na co se mám těšit, takže jsem byla z prvních stránek trochu "vykolejená". Krátké odstavce - každý pes jiná ves - tu o dámském spodním prádle, tam různé vzpomínky. Po chvíli zase něco k odstavci, který byl před 2 stránkami. Prostě po četbě klasické knihy šok a zmatek. Tehdy jsem si vyhledala, o čem kniha je. Protože nemám profil na Facebooku, se slovem status jsem se v této podobě seznámila až nyní. A ejhle, už mi ty odstavečky svým způsobem dávaly smysl. Moje "lajky" byly "decibelové" - podle hlasitosti smíchu. Po přečtení mi bylo jasné, že tohle není poslední kniha M. Třeštíka, kterou jsem četla.

2 04.08.2020

Velmi vtipná kniha. Nedoporučuji číst v prostředcích hromadné dopravy, pokud na sebe nechcete upoutat pozornost výbuchy smíchu. Mě při její četbě doprovázely. Viděla jsem i skvěle obsazený film, ale pro mě vede kniha.

Stručně řečeno byrokracie byla, je a bude. Zámek je náročné čtení, nedivím se, že to někteří čtenáři vzdávají. Přestože prostředí na mě působilo depresivně, touha dozvědět se, jestli se problém někam posune nebo ne, mě hnala až do konce. Knihu bych zařadila mezi ty, ke kterým se ještě pro zamyšlení vrátím.