kristijan komentáře u knih
Zajímavá variace na Harryho Pottera se spoustou podobností, ale i spoustou vlastních pěkných nápadů. Místy se mi zdálo, že to není moc dobře napsané - např. scéna, kdy se v hangáru plném rodičů s dětmi popere Callův otec s jeho novými učiteli a na závěr hodí po svém synovi dýkou. Že by to nikoho z přítomných nevyvedlo z míry a všichni zůstali v klidu sedět? A korunu tomu pak nasadí sám Call, který na otázku: "To byl tvůj otec?" odpoví: "Jo, chce, abych byl v bezpečí." Že by zrovna tohle člověk řekl po tom, co se ho právě pokusil zabít vlastní otec? Možná se v tom ale zbytečně šťourám. Po slabším začátku se kniha rozjede do poutavého příběhu a dojde i na překvapivé rozuzlení. Jsem zvědavý na další díl.
Prapodivná kniha, kde se střídá místy dost sadistický a bláznivý černý humor s hororovou atmosférou, přičemž ale jedno narušuje druhé. Všechno, ať už se jedná o vtipy nebo vážně míněné pasáže, působí přemrštěně a bizarně, a do příběhu se díky tomu těžko vžívá. Pár dobrých míst tam je, ale jako celek to na mě moc dobře nezapůsobilo.
Příběh je v jádru docela atraktivní (kdo by nechtěl mít vlastní klubovnu a partu dobrých kamarádů), ale jinak je bez zajímavějšího nápadu nebo zvratu, hlavní postavy si předávají štafetu bez toho, aby někdo z nich něčím vyniknul, a zub času udělal dávno z téhle knížky pro mládež spíš knížku pro pamětníky. Pokud ale někde Chrabrovku vyhrabete, automaticky bych ji nevyhazoval. Když zrovna nemáte nic jiného ke čtení, tak tu pořád nějakou malou míru zábavy můžete najít.
Moc se mi to nelíbilo. Šedivé město, spousta násilí, mindráky hlavních i vedlejších postav, nemastný neslaný konec a detektivové Carella s Meyerem, kteří působili obyčejně a nezajímavě. Dočítal jsem hlavně ze zájmu, abych si udělal trošku představu o McBainovi. Tenhle typ detektivek ale rozhodně není nic pro mě. A zvlášť v dnešní době, kdy se násilí a šeď sype z hlavních titulků zpráv v nebývalém množství, mi to celé asi přišlo ještě hůře stravitelné, než by tomu bylo dřív.
Země inspirovaná japonskou mytologií, ve které se v tomhle příběhu ocitnete, působí opravdu poutavě a oproti ostatním dílům série je to skvělá změna. Zajímavě působí i sbírání bodů cti a samurajská umění, ze kterých si můžete na začátku vybírat. Škoda, že některá ze zmíněných umění nejsou pravidlově moc dobře vysvětlena. Taky se připravte na tuhé souboje. Příšery tu mají většinou nezvykle vysokou staminu a nezřídka budete muset porazit protivníka s hodnotami, které by klidně mohla mít vaše postava. Jinak ale jeden z mých oblíbených dílů. Líbí se mi, jak je potřeba opravdu pozorně číst, co kdo říká, abyste v závěru mohli učinit správné rozhodnutí.
Pěkná knížka o všedních dobrodružstvích čtyř kamarádů během jednoho školního roku. Černobílý seriál s Ebenem je naprosto dokonalý a udělal z tohohle obyčejného příběhu kultovní záležitost. I jako knihu bych to ale hlavně mladším školním dětem doporučil. Není zbytečně dlouhá, je to od začátku do konce docela zábava a zachycuje opravdové přátelství.
Knížka má podle mě dost zavádějící název. Jak se píše v předchozím komentáři je to spíš takový malinko nedotažený historicko-populární kočkopes než knížka pověstí (a slova báje a mýty nemají v názvu vůbec co dělat). Kniha se převážně zaměřuje na postupné vyprávění o obyvatelích různých českých hradů, které se občas autor snaží okořenit stručným převyprávěním nějaké pověsti týkající se buď založení hradu, nebo toho či onoho obyvatele (občas mi to stylově připomínalo výklad nějakého hradního průvodce). Rozhodně to ale není nezajímavé, i když trochu paradoxně jsou většinou zajímavější právě ty pasáže podle skutečných událostí než pověsti. Velmi zajímavá pověst je ale např. uvedena u hradu Borotín.
Hodně těžký gamebook, kde na vás číhá smrt na každém rohu. Při posledním čtení jsem se ani na sedmý pokus nedostal na konec. A co hůř, ani jsem za celou tu dobu nenašel nějakou bezpečnější cestu, která by umožnila to aspoň jakžtakž přežít (nehledě na kořist, kterou musíte ještě během plavby nasbírat, abyste byli doopravdy úspěšní). Opakovaná hra je naštěstí díky spoustě možností kudy se vydat pořád docela zábavná, obtížnost ale rozhodně mohla být nižší.
Bažina škorpiónů mě osobně moc nechytila. Možnost (a někdy i nutnost) vracet se zpátky po cestách, kudy už jste šli, s sebou nese velké množství nadbytečného a rušivého textu, který se věnuje označení jednotlivých lokací a upozornění, co dělat, když už jste tudy šli, navíc vás některá místa nechají opakovaně překonávat už překonanou překážku. (Kdo třikrát v jedné hře bojoval s mečovníky, mi určité dá za pravdu, že to není nic extra zábavného.) Za mě určitě jeden ze slabších dílů série.
Prokletý hvozd patří k mým oblíbeným gamebookům, protože se dá celkem v pohodě přežít až do konce a užijete si v něm sbírání a používání všelijakých předmětů. Přežít ale v tomto případě neznamená úspěšně dokončit, k tomu je totiž ještě potřeba najít dvě části trpasličího kladiva na dvou určitých lokacích v lese. První projití lesem teda bývá skvělá zábava, ale když se pak snažíte na několikerý pokus opravdu najít celé to pitomé kladivo, začíná to být trošku nesnáz, protože už budete vědět, že návštěva většiny ostatních lokací není pro splnění úkolu k ničemu dobrá a když dojdete do půlky lesa a pořád nebudete mít první část kladiva v batohu, začnete asi propadat mírné depresi...
+ Kdo máte novější vydání od Mytaga, určitě si opište z blogu na jejich stránkách opravy chyb! Jak bylo uvedeno níže, nejspíš by se vám jinak stalo, že byste se někde zasekli na špatně napsaném odkazu.
Obtížnější a méně zábavné než Čaroděj z Ohňové hory. Možnost používat kouzla je zajímavé obohacení, jinak je ale tenhle díl výrazně slabší, jak zmiňují i ostatní tady v komentářích. Osobně jsem měl i docela problém představit si, jak ta citadela vlastně vypadá - hodně divoký obrázek na obálce starého vydání mi připadal vždycky dost kontrastní proti poklidné atmosféře, se kterou se setkáte hned u vchodu a na nádvoří citadely. 3 + 1 hvězdička za nostalgii.
Podle mě jeden z nejlepších dílů série. Čistě z herního hlediska nemám v podstatě co vytknout. Těžcí protivníci v závěru se dají zvládnout, když najdete a pošetříte na ně ty správné předměty. (A tak to má být.) Já například celkem v pohodě zlikvidoval i závěrečného bosse, se kterým navíc ani bojovat nemusíte, když příběhem projdete šikovně. Samotný příběh by ale určitě šlo trošku doladit, některé odkazy působí docela chudě (včetně úvodu a finálních odkazů). Jinak opravdu super gamebook.
Opět jsem se nemohl od knížky odtrhnout. Po dočtení ale zůstala určitá pachuť. Mám dojem, že si autorky v honbě za senzační pointou tentokrát nepohlídaly, aby to nezačala být už moc velká slátanina. Nevím, jestli ještě budu chtít číst poslední díl, ale když to vezmeme z té druhé stránky, tak by se aspoň mohlo zdát, že to nejhorší už bychom mohli mít tímto dílem za sebou a v posledním dílu se třeba zase hrdinové vrátí do Magisteria a třeba to ještě nějak solidně dopadne? Určitě bych to téhle sérii přál.
I když jsem fanoušek Boříka a jeho party, tak nemůžu úplně souhlasit s nadšenými komentáři tady, protože mi zrovna tenhle díl přišel dost slabý. Vadilo mi, jak tam všichni neustále lžou, skoro každá příhoda je v půlce narušená vzpomínáním na nějakou jinou příhodu, takže to je nějaké takové rozplyzlé. A navíc, přestože ty epizody dávají dohromady jeden příběh, jde to celé od nikud nikam. Když to skončí, nijak to nedopadne, jen prostě dojdou stránky. To je škoda, když už je ta knížka tlustá skoro jako sám Aleš.
Trochu míň o fotbalu, než jsem čekal. Příběh se spíš točil okolo ne zrovna dobrých vztahů lidí na vesnici, což mi úplně tolik nesedělo. Ale hlavní myšlenka "vyhrávat se má potichu" se mi líbí.
Starší vydání pod názvem Případ pro tebe a Tygří partu - Poltergeist bylo daleko lepší. Kvůli zjednodušení ubylo několik pěkných úkolů - předtím jste mohli např. vyluštit podle vlajkové abecedy spolu s Lukem zprávu, kterou posílala Elena do hřebčína pomocí signálů s baterkami. Taky se mi zdá, že je popletený obrázek u komplice hlavního padoucha v hřebčíně, takže se nedá správně uhádnout, kdo to je. Byl jsem teda z tohohle dílu trošku zklamaný. Celá série je ale jinak moc dobrá.
Moc pěkný gamebook, kde budete cestou nacházet hory všemožných předmětů, přičemž vaše postava jich ale unese jen omezené množství. Nestane se vám v gameboocích často, že musíte jen tak zahodit užitečný magický předmět, abyste si mohli vzít jiný. Příběh volně navazuje na druhý díl série Černé stíny. Hrajete za stejnou postavu a jako byste od minule postoupili o level výš, můžete si na začátku zvolit, jak si vylepšíte schopnosti. K dokončení příběhu je třeba obejít skoro celé údolí, takže při opakovaném hraní není už moc co objevovat, spíš jen měníte předměty a pilujete některé detaily. To je možná jediný malý mínus tohohle dílu.
Řekl bych, že je tenhle díl trošku nedotažený, což je škoda, protože většina vloupaček tu byla opravdu skvělá zábava. Chtělo by to do druhého vydání trošku lepší obálku (omlouvám se panu Bauerovi) a uvnitř vychytat pár much. Pak by to byl hodně slušný gamebook. Zvlášť nedoplnění životů po několika nocích na cestě z Alby k finální loupeži se mi zdá jako dost likvidační chyba, když je v Albě i potom cestou tolik příležitostí, jak můžete dostat zle natlučeno. Lepší ***.
Ochránce je podle mě dějově slabší a obtížnější na dokončení než předchozí díl série Černé stíny. Přeprava nebojujícího velvyslance je ale podle mě zajímavý nápad. Na cestě máte relativně hodně možností, kudy se můžete vydat, díky čemuž se dá dospět do cíle celkem rychle, zároveň je ale třeba každý krok hodně promýšlet, protože většina cest vede do průšvihů, ze kterých se pak těžko dostáváte ven.
Dost dobrý gamebook z české produkce, který snese srovnání i s lepšími díly ze zahraniční řady Fighting Fantasy a možná je mi i v lecčems sympatičtější. Jen v závěru jsou podle mě zbytečně obtížné souboje. Osobně mě aspoň celkem naštvalo, když se mi celou knihu dařilo, zvládl jsem spoustu těžkých bojů s démony a úplně na konci mi hlavní padouch obětoval před nosem komtesu, kterou jsem přišel zachránit, a pak mě v nerovném boji totálně rozmáznul. :-P Budu si muset mezitím přečíst něco jiného, než dám další pokus.