krtecek_1 komentáře u knih
Dovolím si použít citaci Jiřího Kodeta z filmu Pelíšky - Dejte to pryč, mně je z toho mdlo. To je můj pocit z knihy. Přenesla jsem se do špíny, hnusu a marnosti. Chlast je metla lidstva. Víc psát není třeba.
Trochu moc náhod, které se mi až tak nepozdávaly, ale pro jednou přimhouřím oko. Velmi povedené! Pište dál, autore, těším se na další knihy :).
(SPOILER) Kniha ze života. Zajímavé je, jak se v komentářích řeší jen postoj Símky. A co matka? První láska, v 17ti letech dítě, otec dítěte raději tráví volno na fotbalovém hřišti nebo u piva s vrstevníky. Poté vojna, ze které se nevrátí, protože si našel jinou známost. Matka s malým prckem žijící u tchýně, se kterou se neustále hašteří, k rodičům nemůže, ostudy už bylo dost.. A ten prcek, kterého nechtěla.. Závidí svým kamarádkám bezstarostnost, volnost, zábavu. Přiznejme si milé ženy, matky, kdo by z takové situace neměl psychickou újmu? To, že se nedokázala ovládnout a vše vyčítala dítěti je věc druhá. Taky chtěla lásku, objetí, klid. Ale boží mlýny melou.. No, bylo to smutné čtení. A nezastávám se matky ani jejího chování, jen jsem se snažila vžít i do její linky.
No, tak tohle mě zase roztrhalo, stejně jako předchozí autorčina kniha.
Tolik smutku, neštěstí a bolesti.. Až mi z toho srdce usedalo..
Pro mě tedy, troufám si říct, překvapení roku! Všechny tři příběhy týkající se samoty Christlhof jsou vystavěny v různých časových rovinách. Každý má něco do sebe, nemůžete přestat číst, místy jsem byla napnutá jak kšandy. Děkuji za tento knižní počin, jen tak dál! :)
Možný spoiler!
Poslední dobou jsem si tento typ příběhů oblíbila, rodinná tajemství, odhalování minulosti, vztahy mezi lidmi. Ovšem tady to byl krok vedle.. Na málo stránkách nahuštěn děj, plno útržkovitých informací, které by si zasloužily rozvést. Žádnou z postav jsem si neoblíbila, připado mi to "spíchnuté horkou jehlou". Navíc styl vyjadřování 92-leté stařenky byl podivný, nezdá se mi, že tito lidé používají slova jako jasně, ukecat, v p.deli apod. A navíc jsem docela koukala, když Eva sdělovala do telefonu Daliborovi, že teta zemřela, na jeho reakci: Tak to je pecka. Nevím, kdo z nás by reagoval podobně, kdyby se dozvěděl o úmrtí v rodině. No, 2 hvězdy.
Paráda! Tohle si přečtěte, i když má kniha skoro 500 stran, nebylo tam snad žádné hluché místo. Velmi povedené!
Už v první čtvrtině knihy je čtenáři jasné, kdo bude asi ten "záškodník". Nic světoborného, lepší průměr.
Příběh se mi líbil, není to vyloženě oddychová četba, pár hutných momentů se taky našlo. Ale kniha ke mně přišla ve vhodnou dobu, v jiný čas bych si ji možná tak neužila.
No, tě pic.. Malá sonda do života průměrné rodiny, rodiče a dvě dcery. Z jedné je otloukánek, druhá zase protěžovaná, obě před prahem puberty - "telecí" léta. Kniha je zaměřena na důležité téma před kterým není radno zavírat oči. Troufám si říct, že takových rodin jen v ČR bude povícero. Snad ty konce ale budou šťastnější..
Velmi těžká doba, velmi bolavé téma. Nechtěla bych zažít začátek dvacátého století, když si představím, že někteří lidé si prošli první i druhou světovou válkou a doufali, že snad může být už líp, najednou se zjeví KSČ a Jednotné zemědělské družstvo. Ach jo, naši předci to neměli lehké. Jak říkám, nechtěla bych..
Tak právě dočteno. Takové hořkosladké vyprávění a vzpomínání na období dětství. Na můj vkus se v této útlé knížce objevovalo ve velké míře neštěstí a smrt - poslední kapitola mě hodně rozesmutnila. Na druhou stranu jsou některé pasáže velmi vtipné, nejvíc mi v hlavě utkvěla plastelína v nemocniční posteli :D. Snad se v budoucnu můžeme těšit na další knihu autorky.
Parádní čtení, hezky postavený příběh, udržoval napětí po celou dobu. Konec přinesl pár šoků - doporučuji.
Co napsat k tomuto dílu? Na jednu stranu se mi příběhy docela líbily, na druhou mi přišly dost přitažené za vlasy - oba. První polovina knihy byla parádní, pak to začalo jít z kopce. Všechno se začalo barvit do růžova a těch šťastných náhod bylo na mě moc. Nemluvě o přírodních silách, v tomto případě zemětřeseních, která hrála roli při každém zvratu - přehnané. Další dílům autorky se vyhnu obloukem.
Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec dám vyšší počet za rozuzlení příběhu a také za přiblížení výkladu tarotu - zajímavá vsuvka :).
Vše podstatné už bylo napsáno v předchozích komentářích, jen bych opakovala to stejné. Plný počet.
Tak tato série má pro mě sestupnou tendenci. První díl se mi líbil, tento méně. A proč? Protože je psán jak přes kopírák, stejný postup vyšetřování, stejné věty. Do třetího dílu se nepustím.
Tuto celkem útlou knihu mi trvalo přečíst trochu déle, protože Vánoce. Hodnotím plným počtem hvězd, David Mitchell mě přesvědčil o svém nadání už při čtení díla Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta. Opět paráda!