kuruteku komentáře u knih

No, zajímavé. Tento svět mi sice není nejbližší, ale uznávám kvality - drobné mezi-závěry, které někde byly a někde ne:
Ayama a trnitý les - slušnost, poctivost, pravdomluvnost přináší plody;
Příliš chytrý lišák - ani chytrý nemůže věřit tomu, co vidí, a všem;
Čarodějnice z Duvy - dost podobné předešlému (vlastně nejčastější motiv), příliš kruté;
Malá kudlička - skoro jako od Wericha (ale ten byl vtipnější) o rybáři a zlaté rybce;
Princ vojáček - nejslabší, ale přežil jsem;
Když voda zpívá oheň - moderní Malá mořská víla.

19 24.02.2023

"Já mám rád tajfuny,
tajfun, tajfun, vykrůcaj."
Až na pár pozdních přednášek jsem jen jásal. A znovu viděl toho "blázna" v baloňáku, jak se rozhlíží v autobuse, kdo ho pozoruje, a píše si okamžité nápady na lístečky.

19 11.02.2023

Jóhóho, televizní seriál jsem stále ještě nenašel, ale knihu už ano a při četbě si vzpomněl, že to sice byl studiový seriál a pamatoval jsem si z něj jen divné výjevy (Cupak jako námořník, Mrkvička jako pirát), ale najednou tu byl drak a indukční telegraf. Jenom to ztroskotání, nalezení ostrova, na kterém není skoro nic, kromě velryby, humrů, makrel, řas, vytápění jeskyně lávou, se mi nějak nechtělo vybavit. Nicméně to byla řádná robinsonáda, se značnou porcí vzdělání ohledně elektřiny, biologie, geografie. A pana Běhounka, respektive jeho knihy, musím ještě pořádně provětrat. Vlastně daleko čtivější než Troska (ještě mě čekají dva díly Nema!).

19 06.01.2023

"Stvořit si svůj svět a v něm chvíli být," zpívá Znouzectnost a v Šíleném lese jsem byl. Nerad, protože byl opravdu šílený a snímal zodpovědnost za rozhodnutí mu podlehnout, i když ... A rád, protože se našli bytosti, které mu nepodlehli. Je to zvláštní svět i zvláštní sága. Alegorie rozpadající se civilizace, pokroku, o kterém se nedá říci, v čem je opravdu pokrokem, hledání pravdy, odvahy, zodpovědnosti. Začínám ji propadat, i když si v ní musím klestit cestu, hledat souvislosti, pamatovat si je. A možná se i vracet.

19 11.11.2022

Co jsme autorovi udělali, že skoro až do konce se nedá od knihy odtrhnout, každá část je malinko jiná, do jeho světa pozvolna pronikáme, skoro až slzíme při rodinných scénách, držíme palce Victorii, Palmerovi, Connarovi i Robretovi, chápeme Rose, ale konec prostě nechá mnohé nevysvětlené. Kniha je to nádherná, ale za ty otazníky, na které si prostě neumím odpovědět, hvězdička dolů. Ledaže by přišel ještě jeden díl...

19 24.08.2022

Klasický dobrý standard. Propletené osudy, malinko náhody, jídlo, pití, život - konec středověku s Jiřím Adamem z Dobronína. Hezký se četlo od půlky, kdy už to začalo směřovat k rozuzlení. A naštěstí na inkvizici nedošlo.

19 10.06.2022

Zajímavé. Těsně před tím jsem četl Černou Rusalku a byla daleko čtivější. Ale zároveň jsem cítil, že je také daleko povrchnější. A nový Urban je stále stejný - v něčem podivně perverzní, v něčem novátorský. A objevuje zase novou oblast - tentokrát pražská jatka. V něčem (doba a její lidé) podobné sérii detektivek s Eliášem Sattlerem, v něčem podobný sám sobě (Praga Picolla). V hledání pohlaví jakoby se podbízel požadavkům doby, i když si to přizpůsobí sobě. Všechno ale povyšuje grafická podoba, kvůli které mám u Urbana raději klasické knihy než e-knihy.

19 06.06.2022

Ano, jedna skupina bude spokojená, jak to pan Vondruška nandal všem "dobroserům" a nosičům čipů z vakcín, druhá skupina bude litovat, že spisovatel historických detektivek a zajímavých historických knih zahazuje svůj talent.
I když mám blíže k druhé skupině, poctivě (občas i bolestivě) jsem si knihu přečetl a dočetl.
Jádro snažící se říci, že by měl zvítězit "zdravý rozum" a ne fanatici z jakéhokoliv břehu je sice přítomno, ale šance pokusit se přimět oba břehy příkopu k přemýšlení přesto zůstala nevyužita. Kniha je prvoplánová, dialogy i samotný příběh ani zdaleka nedosahují i slabších Vondruškových detektivek. Škoda. Zvlášť teď.

19 08.03.2022

Skvělá oddechovka. Poučení - nikdy nic nevzdávat a nebýt z ničeho překvapený. Luční koník emzákem? Proč ne. Protože petragun!
Nejlepší hlášky z mého pohledu:
"Rozvařené oranžové kostičky plavaly ve žluté šťávě. Vypadalo to jako něco, co byla původně dýně, než ji snědlo a vyblinkalo batole."
"Vyvalili jsme se ze skříně jako dva pytle plesnivých brambor."
"A co řekneme Aštarovi? Třeba: Čus, ty stará slepice, makali jsme na tom jako draci, chvilku jsme se honili po bytě se ztopořenýma pérama, pak nás málem zabili pracovní roboti, ale na poslední chvíli nás vyděsila dvě fakt velká kovová monstra, tak jsme si řekli, že na to pečem. Je to v pohodě, Aštare?"
"Podle Gertrudy klesla naše šance na pět procent." "Kápo?" otočil se na mě Gerasim. "Chceš vycouvat?" zeptal jsem se. "Ne, ale jestli to klesne na čtyři procenta, musíme povolat Giuseppeho," rozchechtal se vlastnímu vtipu."

19 03.01.2022

Nutné dočíst až do konce. Možná i epilogu. Pořád si budete říkat, že je to nedodělané, že tam něco chybí. Vytrvejte. Začátek zarazí, nový vymyšlený svět - je to scifi nebo fantasy? Ale je to scifi. A výborná. Trochu mne upoutalo, zda národnost autora mohla za ten nápad, ale nevím. Zdánlivě je každá kapitola z jiného pohledu, na jiné úrovni příběhu, ale stejně se točí kolem toho samého - gobelínů z lidských vlasů a jejich významu.
SPOILER:
Mrzí mne, že motiv s trojflétnou nebyl dokončený. Jinak mi to závěrem všechno docvaklo (Palác slz), epilogem se uzavřelo všechno.

19 03.01.2022

Hleďme, nějak jsem opomněl si sem zapsat. Zřejmě začátek další série dalšího sktoského detektiva běhajícího po celém světě. Ač má své vnitřní běsy, stále mu to myslí. Přidaná hodnota: znaková abeceda. Jinak klasika - nic není tak, jak se to jeví ;-)

19 26.12.2021

Tak slovenský "Vondruška" přišel ze světa fantasy. Oproti Báthorymu zcela bez fantasy i vtipných hlášek. Krve a jiných tekutin teče dost, je tu i zajímavá historická linka, takže vlastně všechny důvody pokračovat.

19 12.08.2021

Socha před Kladnem, ta mne dostala. Jinak to bylo v době koronavirové takové smutné čtení. Aspoň jsem vzal Kyšu zase na milost. A pátá hvězdička je za řešení i za vyjmenované oblasti, cítil jsem se jako doma ;-)

19 28.02.2021

Na autora mám pifku za jeho často povrchní články v Respektu. Ale za tuto knihu - respekt. Práce jak na kostele. Opřené o mnohá svědectví. Nic nezastírá, nic nelakuje na růžovo. Drsné, jak drsná byla minulost. A to měl hlavní hrdina ještě štěstí, že se nedostal do soukolí dějin v 90. letech, jako například Mikoláš Chadima. Autorovi velké plus za důležité odbočky k vedlejším postavám. Ivanu Martinu Jirousovi postavil pomník, jaký si opravdu zasloužil. Doufám, že všechny ty prokurátory, soudce a vyšetřovatele tlačí noční můry! Nevím, jestli budu mít síly si to přečíst ještě někdy, ale při poslechu PPU mne teď bude mrazit ještě víc. A až za pár let budu směřovat k důchodu, tak si kromě Vopěnkových Rozprav s geometrií ještě přiberu Magorovy verše a vůbec celé dílo.

19 06.02.2021

Ano, Pinkie je "nadčlověk"; ano, konec je skoro melodramaticky - "tak končí tato komedie, zlo prohrává a dobro žije", ale popis šíření a mutace viru zase není tak úplně mimo mísu. Stejně jako snaha učinit spravedlnosti za dost. Takže asi budu vylepšovat průměr, protože poslední čtvrtinu jsem chodil s knihou z místnosti do místnosti podle toho, co jsem dělal, resp. co jsem zvládl dělat při čtení. A ač nejsem paranoik, tak si říkám - odkud, proč a kdy to skončí v reálu.

19 01.09.2020

Druhý díl dočten, ještě jich zbývá hromada. Určitě je lepší než film, protože je vše více vysvětlené, nic se nekrátí. Schéma: zlí strýček s tetičkou, návrat do milované školy a ke kamarádům, drobné náznaky velké záplatky a grande finále. Zlo je zlem, dobro dobrem a další čárka za další dočtený díl. Sympatie k pavoukům, Ufňukané Uršule, Hagridovi.

19 02.06.2019

Zvláštní kniha. Ano, začátek musel uhnout jinam. Nicméně aby ve 3/4 se uhlo až k nebi, to mne zarazilo. Věnování Simakovi chápu, nejlidnatější že scifi autorů, jasné. Přesto Heinlein nepřekonal svůj stín. Zdařilé, nicméně trochu méně Henleinovského téma volně lásky, trochu více předurčení/osudu by mohlo být lepší. Trochu jsem to čekal (to ohnutí jinam).

18 09.09.2024

Nádhera. Už se nevyhýbá i obětem z řad bratrstva, už jde skoro o život. A kamarádství, um, nápady, špičkování, prostě to, co potřebuje mladý člověk do života. Snad si to tam najde.

18 02.06.2024

Obálky, doporučení, atmosféra, odkazy na jazz - to jsou pozitiva, co mne nutí čas od času tuto sérii navštívit. Ale pak trpím přemírou postav, zmatenosti děje, kdy se pořád čeká, rychlá akce a střih někam jinam, aspoň mně to tak připadá. Tak si teď rád přečtu, co říkají ostatní a za pár týdnů další díl, další poslech britského jazzu.

18 01.06.2024

Zvláštní. Jakoby přechod mezi van Veterenem a Buonarottim. Víc podivnosti z života než detektivky. Ale právě pro ten pocit mám autora rád. Hodni zločinci a podivná spravedlnost života. V tomto případě třikrát.

18 24.11.2023