-

kuruteku kuruteku komentáře u knih

☰ menu

Krev pro divoženku Krev pro divoženku Kristýna Sněgoňová

Nějak mi to přišlo zajímavější než první díl - pohled řadové mladé speciálky, který se postupně mění. Pořád mi vrtá hlavou, co je touto alegorií sledováno - postoj k uprchlíkům, menšinám, ... nebo je to jenom fantazie? V každém případě o nás mnohé vypovídá: že ne všechny prostředky ke splnění účelu jsou vhodné, přínosné. I to v dnešním divokém světě má nějakou hodnotu.

02.03.2024 5 z 5


Návod k použití železnice Návod k použití železnice Jaroslav Rudiš

Není to čtení pro každého, ale každého turistu, trampa, šotouše a modrého blázna potěší. Člověk by nejraději hned teď začal hledat kdekoliv jakékoliv BahnBlues a kupoval si kilometrické banky a těšil se na kulinářské a kulturní zážitky. A říká si v duchu: Tam jsem byl, tam ne, tam mne to láká, tam ne.
Určitě je to méně náročné než Winterbergova cesta, ale hodnotné je to také. Jen ne pro každého.
Už chápu tu spřízněnost s Hrabalem, ale připomněl i Branalda, sice občas poplatného době, ale vůči železnici příznivě naladěného.
Jediné, co mi tam chybělo, byla právě ten trampský rozměr, ta romantika dálek, báglů a ohníčků, která začíná a končí na nádražích. Jaroslave, za chybějící Tempo di vlak, hvězda dolů!

27.02.2024 4 z 5


Zlaté enklávy Zlaté enklávy Naomi Novik

Zajímavé. Asi konečný díl série. A hodně mi to připomínalo Klíčotepce. Asi uzrála doba pro takové hrdinky a takové příběhy. Příběhy o tom, že za všechno se nějak platí, že nic není, jak by mělo být a že odvaha, upřímnost, neochota ke kompromisům a láska mohou zachránit svět. Co začínalo jako boj o přežití v jedné prapodivné čarodějnické škole, skončilo v "reálném" světě snahou začít jinak a lépe, protože čarodějnický svět měl ve svém jádru hodně temného a odpudivého. A další outsiderce se podařilo svým postojem získat podporu těch, co pochopili.

08.02.2024 5 z 5


Čas lovu Čas lovu Jeffery Deaver

Já tu sérii mám rád. Kromě thrilleru zavání i zdravým vlastenectvím, láskou k přírodě i normálním lidem. Přežiju i rychle zvraty. Ale to, co udělal autor se zápornou postavou v poslední třetině knihy, mám nějak problém rozdychat a rozklíčovat. Prostě - nečti před vlastní četbou - prepoloval vedlejší hrdiny. Hodně z nich. Takový malý Deaveruv tajfun. Konec dobrý, s příslibem pokračování, vše dobré?

12.01.2024 4 z 5


Na konci vesmíru Na konci vesmíru Kristýna Sněgoňová

Jasně, je to brak. A až do připomínky výletu do Londýna (kdo jste v 90. letech nejel ojetým autobusem, co voněl benzínem, na nepohodlných sedačkách, příhodu si prostě nevychutnáte) to bylo příliš rozvláčné a nostalgické. Nicméně příchodem do Díry a průchodem do jiného světa nastal zvrat. Naštěstí včas skončil, aby se příběh dostal zpět na hlavní linii. Zdařilé momenty: tolerovaná koexistence s kulšešem, komiks. A čekám jen, kdy se ukáže, že Fifinka je něco jako myši ve Stopařově průvodci. Doposud nebyl důvod ke stížnostem, ať cituji dalšího klasika.

08.01.2024 5 z 5


Hrdinové českých zemí Hrdinové českých zemí Jan Kotouč

Aha, já začal šestým dílem. Ale tenhle typ alterdejin mám rád - slavné české národ vítězí - nad sebou, nad Rakusany, nad Španěly, nad Rusy, ... Trochu tápu v tom, kde se vzal ten "konec světa" v první povídce a jak se objevilo České a Česko-slovenské království, ale třeba se to časem dozvím. A vede Šlechta s jeho hraničářsko-komancskou povídkou.

24.11.2023


Černý tulipán Černý tulipán Alexandre Dumas, st.

Čekal jsem Fanfána Tulipána a dostal jsem cibulku, tedy tři. Trocha politiky, hodně ohrožení života, hodně lásky a romantiky. Vlastně, pominu-li stáří, tak docela přijatelné a čtivé. A i když jsem měl z Dumase dojem, že je silně proti revoluční, dočetl jsem se, že byl s Hugem ve vyhnanství, kdo by to byl řekl.

20.06.2023


Smrtící vzdělání Smrtící vzdělání Naomi Novik

Nepřesné přirovnávání k Harrymu Potterovi mne chvilku vedlo k nepříjemným pocitům, že autorka je mimo. Ale čím víc jsem se dozvídal o fungování scholomancie (jak se "Bradavice" bez učitelů, kolejí a toho, jehož jméno se nesmí vyslovovat), čím víc hrdinka chápala, že lidé kolem ní nejsou lhostejní a zlí, tím víc se mi kniha líbila. Až do samotného závěru, který slibuje, že pokračování nemusí být marné. Na druhou stranu - veškerá ta omáčka s maly, se studiem, s enklávami by se dala velmi dobře nahradit reálným prostředím středních či vysokých škol, kolejí a internátů, chudých a bohatých. Jen by to možná některé víc bolelo.

20.03.2023 4 z 5


Halt v nebezpečí Halt v nebezpečí John Flanagan

Celé to do sebe zapadá - doba, kdy se děti začínají starat o rodiče, kdy si uvědomují svou smrtelnost, svou zodpovědnost. Snad první vážnější díl, kdy si začíná i čtenář uvědomovat, že hrdinové nemusí přežít úplně všechno. A vtipná řešení velkých problémů plus špičkování to ještě hezký okoření.

21.02.2023 5 z 5


Zákon genu Zákon genu * antologie

Antologie jsou vždycky zajímavé. A občas i objevné - tady jsem se dozvěděl, že Stalin nezemřel, ale Lysenko ho naklonoval, on ten Lysenko nejen klonoval, ale používal i genetiku (samozřejmě vše v paralelním světě), zajímavé byly i Mendelovy včely a Zákon genu by si zasloužil i větší plochu. No a Za Sofii také nemělo chybu. A dalo by se pokračovat. Takže si to Mendel zasloužil.

03.08.2022 4 z 5


Číslo do nebe Číslo do nebe Ivan Kraus

Ono to z větší části už bylo i v jiné sbírce, ale přečetl jsem si znovu, tak znovu přikládám a žasnu. Nádhera. Ano, naživo to vyzní ještě lépe, ještě lépe jako rodinné historky, které jiní členové rozporuji, doplňují, komentují. Ale i tak. A samotné číslo do nebe je třešnička na dortu. "Ale on mu to nikdo nezvedne". Nejčistší suchý humor nad nejhoršími zločinci v dějinách.

28.05.2022 5 z 5


Královražda na Křivoklátě Královražda na Křivoklátě Vlastimil Vondruška

V podstatě velice smutné - ideály jsou uspokojeny, spravedlnosti učiněno za dost, ale s vědomím a dovětkem budoucího... Jakobych slyšel Járu Cimrmana: "Oni ty Přemyslovci, nesmíte si je idealizovat." A pak mne ještě napadlo, co kdyby tak dokázali pan Vondruška s panem Niedlem najít společné období a napsat román/ságu/novelu ze dvou pohledů? Za mne čtivé, nezašmodrchané, přestože si tam spousta hráčů posouvala své figurky a vyhazovala jiné, ale jak už jsem napsal v úvodu - vlastně velmi smutné.

17.11.2021 4 z 5


Cesta Cesta Jack London

Najít na databazeknih Cestu od Jacka Londona znamená nehledat Cestu, ale Jacka. Kultovní kniha, od které všechny ostatní přebírají a na kterou navazují, digitálně opomíjena. Taky jsem četl tohle vydání z roku 1989. A někdejší radost opět vyvřela. Útlá knížka, ale obsahově ... "Kdo jel na osách, určitě to zná!" "Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, ..."
Kelleyho armáda nezaměstnaných a velký pochod.
A London, nezkrotný, hrdý, ale i pozorující.
---
Ano, slovník by se hodil. Stejně tak i větší zařazení do Londonova životopisu. A zařazení do života českých trampů. Ale i tak je doslov užitečný. Třeba i proto, že trampové a Hoboes převzali slova z této knihy, která pak získala nový, jiný a možná i lepší význam. Díky, Jacku.

13.10.2021 5 z 5


Loutkář Loutkář Jostein Gaarder

To mi dalo zabrat. První půlku jsem nechápal, druhou jsem si připadal divně, konec vše propojil i nepropojil. Tak určitě to není knížka pro děti a dospívající. Určitě na ni potřebujete čas. A chuť.
A teď - je to román s autobiografickými prvky? Mnohé tomu naznačuje - lingvistika, teologie, šedesátá léta. Dokonce i odkaz na jméno autora. A autor jde na dřeň lidského bytí. Co na začátku vypadá jako prapodivný příběh (ale na to jsme u autora zvyklí) se proměňuje na ještě prapodivnější. Pohřby, loutka, pábení nehrabalovského typu.
Co si z toho odnést? Upřímnost, samotu lidského bytí a touhu po kolektivu a pochopení?

23.09.2021 5 z 5


Planeta Eden Planeta Eden Stanisław Lem

Na přelomu 70. a 80. letech vysílal Český rozhlas tuto knihu jako devítidílnou hru v rámci pořadu 3×60 a to stereo. Nezapomenutelný zážitek. Pak jsem Lema vnímal jako dítě přes ty dva borce Trurla a Klapacia, jejich ničení všeho, hloupost i naivitu, slepou víru ve stroje. A najednou se přede mnou objevil Solaris v audio podobě. Zase jiný Lem. Dozrál čas na Planetu Eden v psané podobě. Jásám. Kam se na to hrabe Heinlein, Simak. Možná tak Strugačtí s Piknikem (Kulhavý osud jsem ještě nečetl). Sice to trochu svádí jinam rozluštění na konci, ale budiž, jinak by to bylo krutě nepochopitelné.
Další vrchol pokořen. Ještě si to vychutnám v audioverzi.

21.09.2021 5 z 5


Podzimní republika Podzimní republika Brian McClellan

Nádhera. Několikrát jsem měl knedlík v krku, ať už v první části při setkání Taniela s Bo, Tamáse s Tanielem nebo při přiznání Vlory, že Gavril je Tanielův strýc. A první úspěchy Nily, resp. první útok ohněm a dále zničení privilegovaného. A myslel jsem, že nic to nepřekoná, ale jak návrat do Adra, tak boj s dvojbohem gradoval. A závěrečné setkání Vlory s Tanielem doma, ... Velmi zdařilá série, jen by mne zajímalo, jak moc si ji autor rozvrhl, protože skutečně až třetím dílem bylo mnohé dovysvětleno a dořečeno. A velmi si děkuji za nápad číst nejdříve povídky, protože díky tomu jsem byl připraven na Ka-Poel a Adamata. A mnohé chápal z odkazů na Eriku. I když by to ještě chtělo dopsat, co se vlastně v Kezu stalo, jak Gavril s Tamásem pronásledovali Ipille, atd. A těším se na další sérii.

17.08.2021 5 z 5


Mega hustej nářez Mega hustej nářez František Kotleta (p)

Už se nedalo odložit. První díl byl něco nového, jiného; druhý jatka a transupíři; třetí mimozemská technika. Ani nevím, co si myslím. Dočetl jsem jedním dechem a je to taková červená knihovna pro dospělé úchyly. Hektolitry krve, připálené maso, neustálé obživování, atd. Ale jako oddechovka se to dá.

10.05.2021 3 z 5


Tichá smrt Tichá smrt Peter May

Tak po Skotsku, Francii a Číně teď Španělsko. Zase něco jiného, i když ty rodinné rozvraty pokračují. I brutalita a bezcitnost zločinu. Bohužel i určitá předvídavost ohledně některých postav - Jefe a Paco mi přišli na mysl někde kolem poloviny knihy, tudíž pak moc nepřekvapil vývoj. Začíná to být takový detektivkový Vondruška, nicméně se to pořád čte dobře.

21.04.2021 4 z 5


Tajemství karet Tajemství karet Jostein Gaarder

Kdysi jsem nakoukl do Sofiina světa, ale nečetl. Kdysi jsem četl, že si lidský rozum dokáže spojit události do příběhů, které se nestaly, ale mohly se stát. Hledáme souvislosti tam, kde nejsou a nevidíme je tam, kde jsou. A částečně o tom tato kniha je. Možná každá kniha potřebuje svůj správný čas, možná každý příběh musí být vyprávěn ve správný čas. A v nesprávný čas kolibří kniha zmizí. Ale to neznamená, že nebyla, nebylo, nebude. A tak se i Zaklínač může potkat s Žolíkem. A každý život je velká pranice s osudem, který je možná někde napsán, ale nikdo z nás v té knize číst neumí. Jenom občas máme pocit, že teď, teď jsme něco pochopili, něco, co uteklo rychleji, než jsme to mohli postřehnout.

20.03.2021 5 z 5


Hradba západu Hradba západu Juraj Červenák

Dočteno, vstřebáno. Výborné. Není to historický román, ale spoustu užitečného vhledu do osmansko-habsburských válek tu je. Jenom mi vrtá hlavou - byl to skutečně tak zásadní náboženský střet, když řada národů se s osmanskou nadvládou nějak vyrovnala a byla jim povolena určitá náboženská svoboda? Dalo se v těch časech vůbec přežít - a nezapomeňme, že v té samé době v západní a střední Evropě probíhala třicetiletá válka, takže ty boje šly napříč celým kontinentem. Je to skvěle napsané, plné detailů, ve kterých nejsem schopen najít nějaké zásadní chyby (tedy našel jsem jen, že Nové Zámky jsou maďarsky Érsekújvár a turecky Uyvar; takže volání Ujvár je v toleranci).

28.07.2020 5 z 5