Květinka008
komentáře u knih
Knihkupectví u jezera
Jenny Colgan
Milá oddechovka na celonedělní válení v posteli, když venku prší... Ale Jenny to umí rozhodně líp...
Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
(SPOILER) 1) není to můj šálek kávy, ale protože jsem četla 2033, zajímalo mě pokračování
2) přečíst pokračování mě ponoukla letošní výzva a její téma "prostředí, kde bych se nechtěla ocitnout" - nic horšího mě nenapadlo (1984 mám již přečtené)
3) dle referencí jsem se nejdřív rozhodla 2034 vynechat, zas tak mě to nebere, na radu známého, že si to mám fakt přečíst vše, jsem si přihodila tedy i tento díl do košíku v knihovně a až doma jsem zjistila, že je psaný AZBUKOU, což by mě fakt nenapadlo, že budou v české KJM mít... takže mi 2034 opravdu nebyl souzen a nakonec mi ani nechyběl
4) magor není Arťom, ale Dmitry - a je štěstí, že tuhle knihu s popisem ruského nacionálního egocentrismu a ideologického fanatismu napsal Rus a ne Američan :-)
5) Arťom je jen blbec, který je každou chvíli kam vítr, tam plášť, kam se zrovna dostane a co mu kdo nabulíkuje, není schopen udržet si svou "lajnu"
6) "Nedalo se věřit tomu, že v metru se ve skutečnosti vše - celé to peklo, bezútěšnost a nesmyslnost - děje na něčí pokyn a že to toho někoho zcela uspokojuje. Děsivé nebylo to, že při zasypávání tunelů mísili lidská těla s hlínou, nýbrž skutečnost, že bez toho by svět nebyl světem, protože by se propadl do podzemní nicoty. Takové uspořádání světa bylo zkrátka nad lidské chápání." s. 417
7) do poloviny knihy jsem hltala a četla po nocích, jen nerada se vytrhávala ze zběsile běžícího děje a opouštěla Arťoma ve vypjatých situacích, potom jsem už ale byla všeho tak přesycená, že jsem četla, jen abych dočetla
8) nejvíc se mi líbily scény na povrchu, boj o XXX, bylo to celé nové a zajímavé víc než pseudopolitické zamotané bojůvky v podzemí a defilé jednoho podrazáckého kreténa za druhým
9) každopádně Arťom měl zemřít, to by nedal ani Superman...
10) "skokanem roku" se stává nevzdělaný a necvičený Ljocha, který se vypracoval z hoven přes sračky do žumpy! (aneb typická politická kariéra)
11) někdy to celé bylo fakt zvrácené a odporné
12) byla blbost půjčit si a číst tuto knížku plnou deprese a beznaděje v této šílené covidové době, která je sama o sobě víc než dost depresivní a bezútěšná... a v určitých ohledech zde nacházím bohužel paralely... :-/
13) pokud bude Vladivostok 2036, přečtu si ho spíš proto, abych dostala (doufám) moderní verzi svého oblíbeného Malevilu
Nedostižní
Alyson Noël
Kniha splnila svůj účel nad očekávání. Zaujala, vtáhla do děje a nechtěla pustit, zkrátka pulzovala! A to i navzdory omezenému prostředí, v němž se děj odehrával, i mně jindy nesympatickým hlavním postavám - zpovykaným americkým "spratkům". Pár stran před koncem mi vrtalo, jak tohle autorka rozuzlí... A za pár chvil jsem už sháněla další díly :-) Protože nemám na to, abych četla originál v AJ (dají se za dobrou cenu sehnat i tady), musím jen doufat, že brzy vyjdou česky... A jsem zatraceně zvědavá!!! Takže ač pro mnohé žánrem i obsahem brak, já hodnotím velmi vysoce, protože autorka řemeslně prostě UMÍ!
Císařovna Orchidej
Anchee Min
Nepřísluší nám hodnotit kulturu a její zvyky staré tisíce let, jakkoliv se příčí našemu současnému uvažování... Hlavní hrdinka je v knize velmi dobře zpracována, stejně jako její soukmenovkyně, hlavní císařovna. Zatímco první polovina knihy postrádá akci a vynahrazuje ji až vlezlou popisností, ve druhé polovině se dočkáme výrazné akcelerace děje, možná právě na úkor hlubších vhledů do postav a prostředí. Jak zde již někdo napsal - bohužel kniha končí "neukončeně", jen s mnoha náznaky, troušenými v celém textu, že příběh ještě dlouhá léta pokračoval. Mně osobně vadí nejvíce nezodpovězená otázka, čím podplacení učitelé zkazili posledního císaře a jak na to on i Orchidej doplatili... Každopádně od knihy jsem se nemohla odtrhnout a dočítala ji do noci...
Štětec lásky - život a dílo penisu
Bo Coolsaet
Podle názvu by se dalo soudit, že se jedná o nějakou "kravinu". Když však člověk knížku otevře, zjistí, že jde o velmi seriózní knihu s odpověďmi na spoustu otázek, které by ho mohly v souvislosti s ne/funkčností penisu napadnout. Taková učebnice pro starší a pokročilé.
Nejjednodušší plán 29 dní
Tomáš Kosačík
Sice většinou nečtu komentáře před napsáním svého, tady jsem ale dva předchozí viděla a NAPROSTO SOUHLASÍM. Denně ovesná kaše - brr. Jednoduché mixované polévky vařím normálně a rozhodně jsou i nápaditější než mrkev-brambora-X. Inspiraci jsem si vzala jen z pár receptů na teplá jídla.
Nejsem výživový poradce, ale už toho mám za sebou s různými odborníky docela dost a myslím si, že tento plán není ani vyvážený na sacharidy-bílkoviny-tuky. Zejména bílkovin je zde velice málo a "dieta" vůbec nezohledňuje individuální množství. Radši se pusťte do kalo tabulek na netu, ty přináší výsledky!
Růže v zimě
Kathleen E. Woodiwiss
Moje nejoblíbenější od Woodiwissové. Jak by řekla kamarádka: romanťárna jako blázen! :-) Četla jsem ji nejmíň pětkrát...
Annejet má problémy
Miep Diekmann
Geniální maminčino řešení vztahové krize mě uchvátilo už jako náctiletou :-) Ale nejvíc jsem samozřejmě prožívala vztah s Keesem :-) Ráda se občas ke knížkám o Annejet vracím i jako dospělá.
Svět přírodních antibiotik: Tajné zbraně rostlin
Josef Jonáš
Nyní trochu šidím. Knihu jsem nepřečetla celou, ale mám ji doma už dlouho a občas nakouknu, např. dnes jsem z ní dávala tipy mamince. Jsou zde popsány známé potraviny a byliny s léčivými účinky jako citrón, lichořeřišnice, cibule, česnek, křen, zázvor, ale také řada cizokrajných. Uvítala bych nejen ilustrace, ale nějaké členění.
Fajn je popis historie a fungování medicínských ATB, leč nejsem odborník a nemohu hodnotit relevantnost uvedených informací. Jméno pana Jonáše mám spojené s alternativním léčením až směrem k "šarlatánství", ale názor si musí každý udělat sám.
Brno – procházka dějinami a architekturou města
Jiří Pernes
Trojjazyčná publikace, která na cca 10 stranách textu stručně provede historií města Brna od pravěku do současnosti. Text je výborně zpracován, ale gró jsou nádherné fotografie, dodnes, i po 18 letech, přežívající na brněnských propagačních materiálech a pohlednicích. Kniha je na křídovém papíře, velmi přehledná a byla na ní odvedena kvalitní redakční práce. I přes svůj věk - vhodná jako dárek pro zahraniční návštěvu.
Kavárna na pláži
Lucy Diamond (p)
Krásná oddechovka o hledání spokojenosti a sebe samé. A že člověk opravdu musí sledovat svou cestu, ne se nutit jít po té, kterou by si pro něj představovali - byť se sebelepšími úmysly - jeho blízcí... A do toho Cornwallu se stejně jednou pojedu podívat! :-)
Brenda Veliká
C. D. Payne
Může být něco absurdnějšího než pubertální dílko sedmdesátiletého autora, u kterého se maximálně baví -řicátnice? :-D Na konci puberty mě ještě zasáhly první díly Mládí v hajzlu a nade všechny jeho knihy stavím Holubí mambo. Takže proto jen čtyři hvězdy... a do "čtenářského deníčku" spousta vtipných hlášek :-)
Úterní ženy
Monika Peetz
Dobře se čtoucí vtipná oddechovka. Jen nečekat žádnou hloubku, co se týče děje i vývoje jednotlivých postav, šlo by to i líp. Každopádně fajn.
Věštkyně
Barbara Wood
Samotná kniha by si zasloužila zřejmě víc než tři hvězdy tím, jak je propracovaná, bohatá na děj, musela autorce dát zabrat při studiu mnoha prostředí, reálií... Ale! Woodová patří mezi mé oblíbené autorky, takže vím, že jiné příběhy jsou ještě lepší. Hodnocení je tedy v kontextu celého jejího psaní. A přestože si velmi vysoce cením spisovatelské dovednosti, téma raného křesťanství a propagace víry v tomto příběhu mě úplně neuchvátily...
Dalajlamova kočka a umění příst
David Michie
Jeska je prostě láska :-) Spousta mouder, hezký příběh, ale poutal mě o trochu méně než první díl.
Kniha snů
Nina George
Dlouho jsem se nemohla na knihu naladit. Udržel mě ale lehký styl psaní, překvapivě lehký a čistý na takové téma... A jakkoliv mi bylo proti srsti přeskakování, fantaskní překrucování a prolínání s realitou, paradoxně vše do sebe nakonec zapadlo a nezůstaly mi v hlavě žádné otázky nebo neuzavřené epizody. Nejvíc mě ale přitahoval příběh Maddie...
Modrý kámen
Barbara Wood
Knížku jsem četla dlouho a měla jsem pocit, že každý den beru do ruky jiný román. V osmi příbězích, téměř samostatných knihách, od pravěku přes různé skupiny a místa na zemi, hrají hlavní roli ženy. Jim modrý kámen s kosmickým původem mění pohled na život a všechny neviditelně spojuje. Woodová mě na rozdíl od jiných autorek ani po více knihách nenudí a v této knížce dokazuje, že umí pracovat s historickými fakty a fantazií v jakékoliv době minulé, kterou si zvolí... Nejvíce se mi líbil příběh sedmý (Martinik) a šestý (Zandu), nejméně mě zaujal první (pralidé) a "rozčílil" čtvrtý (Řím). Poslední by si zasloužil být více propracovaný a neskončit tak chvatně...
Není to slaďárna, byť se do příběhu každé z žen namontuje chlap, ale mnohé nekončí happyendem. Doporučuju.
Málokdy sem píši úryvek, ale tento si neodpustím, protože knihu zcela vystihuje:
"A tak modrý kámen, jenž proplul galaxiemi a přistál na rodící se Zemi - kosmický krystal, který pračlověku jménem Vysoká umožnil poznání, kam odvést lidi před hrozícím nebezpečím, utěšil Laliari a osvítil Avrama a paní Amelii obdařil vírou, matce Winifred dal sílu vzdorovat opatově příkazu a Katharině naději, že najde otce, přetavil silné vášně Brigitte Bellefontaineové v praktickou logiku a nakonec umožnil Matthewu Livelyovi, aby se stal pánem svého osudu - tento modrý kámen spočinul v krámku komunity na kalifornském pobřeží. A dodnes tam leží za výkladním oknem... Majitel je ochotný prodat ho za rozumnou cenu... Správné osobě."
Když jsem tě ztratila
Kelly Rimmer
Takhle moc mě už dlouho žádná kniha nepohltila... Byla jsem schopna přečíst víc než 100 stran za den, členění mě pohánělo pořád dál a dál. Příběh se vyvíjí krásně postupně. Ač čtenář tušil, jak to dopadne, dostával se hlouběji do vztahu hlavních hrdinů a v polovině přišlo i velké nečekané překvapení... Rozhodně doporučuji.
V šachu
Sandra Brown
Jedním dechem, za pár hodin, nemohla jsem se odtrhnout. To je ono! :-) A důkaz, že kniha nemusí být tlustá bichle, aby byla skvělá.