Květinka008
komentáře u knih

Po přečtení anotace jsem si říkala, co to proboha bude za kravinu. Během čtení jsem si vzpomínala chvílemi na Cizinku (Outlander), která ovšem vznikla později. Nakonec mě příběh velmi bavil, začetla jsem se, zajímavé prostředí a fajn postavy. Ostatně i ta fantasy linie byla včleněna do příběhu tak přirozeně, že byla snad i uvěřitelná... :-)


Holky pode mnou vystihly knihu přesně, jsem však v nějakém kritickém období a hodnotím ji jen dvěma hvězdami za opravdu vtipné hlášky. Colganovou znám z novějších knih a tahle jí moc podobná nebyla. Zajímavější je příběh mého výtisku knihy, který byl podle vložené účtenky zakoupen v roce 2009 v Levných knihách za 39 Kč, ke mně se dostal před pár dny zadarmo v knihovně z knih k rozebrání, které dostala knihovna darem. A ode mě poputuje do bazárku na podporu depozitu pro staré a chronicky nemocné kočičky, kde si ji snad za pár korun ještě někdo koupí a přispěje na dobrou věc. Recyklace potřetí - tak by to mělo být se vším! :-)


Přidávám se k menšinovému táboru, který nemá tento příběh rád už od dětství... Jednu hvězdu přidávám za velice zdařilý stejnojmenný poloanimovaný film, který mi příběh srozumitelně a krásně výtvarně přiblížil. Nyní přečteno asi naposledy jen kvůli luštění kešky Malý princ v Třebíči :-)


Zcela souhlasím s komentáři pode mnou, zejména Amneris mi mluví z duše :-) Ještě vypíchnu příjemné ilustrace.


Milá oddechovka na celonedělní válení v posteli, když venku prší... Ale Jenny to umí rozhodně líp...


(SPOILER) 1) není to můj šálek kávy, ale protože jsem četla 2033, zajímalo mě pokračování
2) přečíst pokračování mě ponoukla letošní výzva a její téma "prostředí, kde bych se nechtěla ocitnout" - nic horšího mě nenapadlo (1984 mám již přečtené)
3) dle referencí jsem se nejdřív rozhodla 2034 vynechat, zas tak mě to nebere, na radu známého, že si to mám fakt přečíst vše, jsem si přihodila tedy i tento díl do košíku v knihovně a až doma jsem zjistila, že je psaný AZBUKOU, což by mě fakt nenapadlo, že budou v české KJM mít... takže mi 2034 opravdu nebyl souzen a nakonec mi ani nechyběl
4) magor není Arťom, ale Dmitry - a je štěstí, že tuhle knihu s popisem ruského nacionálního egocentrismu a ideologického fanatismu napsal Rus a ne Američan :-)
5) Arťom je jen blbec, který je každou chvíli kam vítr, tam plášť, kam se zrovna dostane a co mu kdo nabulíkuje, není schopen udržet si svou "lajnu"
6) "Nedalo se věřit tomu, že v metru se ve skutečnosti vše - celé to peklo, bezútěšnost a nesmyslnost - děje na něčí pokyn a že to toho někoho zcela uspokojuje. Děsivé nebylo to, že při zasypávání tunelů mísili lidská těla s hlínou, nýbrž skutečnost, že bez toho by svět nebyl světem, protože by se propadl do podzemní nicoty. Takové uspořádání světa bylo zkrátka nad lidské chápání." s. 417
7) do poloviny knihy jsem hltala a četla po nocích, jen nerada se vytrhávala ze zběsile běžícího děje a opouštěla Arťoma ve vypjatých situacích, potom jsem už ale byla všeho tak přesycená, že jsem četla, jen abych dočetla
8) nejvíc se mi líbily scény na povrchu, boj o XXX, bylo to celé nové a zajímavé víc než pseudopolitické zamotané bojůvky v podzemí a defilé jednoho podrazáckého kreténa za druhým
9) každopádně Arťom měl zemřít, to by nedal ani Superman...
10) "skokanem roku" se stává nevzdělaný a necvičený Ljocha, který se vypracoval z hoven přes sračky do žumpy! (aneb typická politická kariéra)
11) někdy to celé bylo fakt zvrácené a odporné
12) byla blbost půjčit si a číst tuto knížku plnou deprese a beznaděje v této šílené covidové době, která je sama o sobě víc než dost depresivní a bezútěšná... a v určitých ohledech zde nacházím bohužel paralely... :-/
13) pokud bude Vladivostok 2036, přečtu si ho spíš proto, abych dostala (doufám) moderní verzi svého oblíbeného Malevilu


Kniha splnila svůj účel nad očekávání. Zaujala, vtáhla do děje a nechtěla pustit, zkrátka pulzovala! A to i navzdory omezenému prostředí, v němž se děj odehrával, i mně jindy nesympatickým hlavním postavám - zpovykaným americkým "spratkům". Pár stran před koncem mi vrtalo, jak tohle autorka rozuzlí... A za pár chvil jsem už sháněla další díly :-) Protože nemám na to, abych četla originál v AJ (dají se za dobrou cenu sehnat i tady), musím jen doufat, že brzy vyjdou česky... A jsem zatraceně zvědavá!!! Takže ač pro mnohé žánrem i obsahem brak, já hodnotím velmi vysoce, protože autorka řemeslně prostě UMÍ!


Nepřísluší nám hodnotit kulturu a její zvyky staré tisíce let, jakkoliv se příčí našemu současnému uvažování... Hlavní hrdinka je v knize velmi dobře zpracována, stejně jako její soukmenovkyně, hlavní císařovna. Zatímco první polovina knihy postrádá akci a vynahrazuje ji až vlezlou popisností, ve druhé polovině se dočkáme výrazné akcelerace děje, možná právě na úkor hlubších vhledů do postav a prostředí. Jak zde již někdo napsal - bohužel kniha končí "neukončeně", jen s mnoha náznaky, troušenými v celém textu, že příběh ještě dlouhá léta pokračoval. Mně osobně vadí nejvíce nezodpovězená otázka, čím podplacení učitelé zkazili posledního císaře a jak na to on i Orchidej doplatili... Každopádně od knihy jsem se nemohla odtrhnout a dočítala ji do noci...


Podle názvu by se dalo soudit, že se jedná o nějakou "kravinu". Když však člověk knížku otevře, zjistí, že jde o velmi seriózní knihu s odpověďmi na spoustu otázek, které by ho mohly v souvislosti s ne/funkčností penisu napadnout. Taková učebnice pro starší a pokročilé.


Sice většinou nečtu komentáře před napsáním svého, tady jsem ale dva předchozí viděla a NAPROSTO SOUHLASÍM. Denně ovesná kaše - brr. Jednoduché mixované polévky vařím normálně a rozhodně jsou i nápaditější než mrkev-brambora-X. Inspiraci jsem si vzala jen z pár receptů na teplá jídla.
Nejsem výživový poradce, ale už toho mám za sebou s různými odborníky docela dost a myslím si, že tento plán není ani vyvážený na sacharidy-bílkoviny-tuky. Zejména bílkovin je zde velice málo a "dieta" vůbec nezohledňuje individuální množství. Radši se pusťte do kalo tabulek na netu, ty přináší výsledky!


Moje nejoblíbenější od Woodiwissové. Jak by řekla kamarádka: romanťárna jako blázen! :-) Četla jsem ji nejmíň pětkrát...


Geniální maminčino řešení vztahové krize mě uchvátilo už jako náctiletou :-) Ale nejvíc jsem samozřejmě prožívala vztah s Keesem :-) Ráda se občas ke knížkám o Annejet vracím i jako dospělá.


Nyní trochu šidím. Knihu jsem nepřečetla celou, ale mám ji doma už dlouho a občas nakouknu, např. dnes jsem z ní dávala tipy mamince. Jsou zde popsány známé potraviny a byliny s léčivými účinky jako citrón, lichořeřišnice, cibule, česnek, křen, zázvor, ale také řada cizokrajných. Uvítala bych nejen ilustrace, ale nějaké členění.
Fajn je popis historie a fungování medicínských ATB, leč nejsem odborník a nemohu hodnotit relevantnost uvedených informací. Jméno pana Jonáše mám spojené s alternativním léčením až směrem k "šarlatánství", ale názor si musí každý udělat sám.


Trojjazyčná publikace, která na cca 10 stranách textu stručně provede historií města Brna od pravěku do současnosti. Text je výborně zpracován, ale gró jsou nádherné fotografie, dodnes, i po 18 letech, přežívající na brněnských propagačních materiálech a pohlednicích. Kniha je na křídovém papíře, velmi přehledná a byla na ní odvedena kvalitní redakční práce. I přes svůj věk - vhodná jako dárek pro zahraniční návštěvu.


Krásná oddechovka o hledání spokojenosti a sebe samé. A že člověk opravdu musí sledovat svou cestu, ne se nutit jít po té, kterou by si pro něj představovali - byť se sebelepšími úmysly - jeho blízcí... A do toho Cornwallu se stejně jednou pojedu podívat! :-)


Může být něco absurdnějšího než pubertální dílko sedmdesátiletého autora, u kterého se maximálně baví -řicátnice? :-D Na konci puberty mě ještě zasáhly první díly Mládí v hajzlu a nade všechny jeho knihy stavím Holubí mambo. Takže proto jen čtyři hvězdy... a do "čtenářského deníčku" spousta vtipných hlášek :-)


Dobře se čtoucí vtipná oddechovka. Jen nečekat žádnou hloubku, co se týče děje i vývoje jednotlivých postav, šlo by to i líp. Každopádně fajn.


Jeska je prostě láska :-) Spousta mouder, hezký příběh, ale poutal mě o trochu méně než první díl.


Dlouho jsem se nemohla na knihu naladit. Udržel mě ale lehký styl psaní, překvapivě lehký a čistý na takové téma... A jakkoliv mi bylo proti srsti přeskakování, fantaskní překrucování a prolínání s realitou, paradoxně vše do sebe nakonec zapadlo a nezůstaly mi v hlavě žádné otázky nebo neuzavřené epizody. Nejvíc mě ale přitahoval příběh Maddie...
