Lacie Lacie komentáře u knih

☰ menu

Píseň krve Píseň krve Anthony Ryan

(SPOILER) Anthony Ryan, pro mě neznámý autor, překvapil. Klasická středověká brutální fantasy, ovšem opravdu čtivě napsaná. Přestože je celá kniha v podstatě jen o Vélinovi, v žádném směru nenudí a skrz dítě / mladíka Vélina se dozvíme všechno o fungování společnosti, uspořádání světa, jeho historii, příčiny a důsledky událostí, to vše šmrncnuté trochou nadpřirozena a tajemna. Vélin je skutečný hrdina bez bázně a hany, který ovládá snad vše, co válečník potřebuje, ale bojuje jen když není zbytí. V jednu chvíli jsem se obávala, aby kniha nesklouzla do fanatismu ve jménu Víry, ale tak jednoduché to naštěstí nebylo.

09.08.2023 5 z 5


Hranice impéria Hranice impéria Jan Kotouč

Už několik let mám Centrální impérium přichystané, ale nedařilo se mi něj najít čas. Mohla bych to omlouvat množstvím lákavých novinek, které se neustále vydávají, ale popravdě za tím byla hlavně má nedůvěra k českému autorovi. Tu úspěšně nalomila Maříkova UTSS Salamis, takže CI přišlo na řadu. Mám přečtené již všechny díly a jsem jenom ráda, že už jsou všechny vydané, protože představa, že dočtu knihu a pak čekám na pokračování, to by bylo u této série o nervy.
Jako i další z místních přispěvatelů jsem se zpočátku ztratila v davu postav, planet, sektorů, lodí, hodností a všelijakých vyvolených a vylepšených, s porcí korporací navrch. Zrovna jsem si začala plánovat nějakou tu tabulku či přehledný strom, když si to zničehonic sedlo.
Série je velmi čtivá, přispívá k tomu také jistá přímočarost, jednoznačné vymezení dobra a zla. Je tu spousta zapeklitých situací, ztřeštěných nápadů, odvážných tahů, přesto celou dobu jasně víme, kdo je kdo a co je jeho cílem. Klaďasové jsou vesměs sympatičtí, není nouze o slovní i situační fórky, odlehčené postavy i odkazy na Zemi, zatímco padouši jsou hnusáci tělem i duší. I když se někdy nedaří a nedá se říct, že by dobří neustále vyhrávali, jakmile dostanou zlí přes čumák, ze srdce jim to přeju.
Další plusové body u mě příběh získává tím, že po prvotní katastrofě se sice s občasným klopýtnutím, ale stále dere vzhůru. Každá z knih je uzavřena s nadějí, že bude líp.

21.05.2023 5 z 5


Tanec papírových draků 2: Hon Tanec papírových draků 2: Hon Petr Brožovský

Vyšel druhý díl a tak jsem si klasicky přečetla znovu ten první, pro připomenutí. Líbil se mi ještě víc než tenkrát a zároveň jsem si přichystala otázky, které budu chtít od druhého dílu zodpovědět. Povede se autorovi vyřešit to, co mě nejvíc pálí?
Ano prosím, povede a ještě přidá nášup!
Opravdu jsem nečekala takovou promyšlenost kombinovanou s neutuchávajícím nářezem, hláškami, zbraněmi, alkoholem i sexem, nebudu psát spoilery, takže jen za mě palce nahoru a díky za psa:)

12.04.2023 5 z 5


Ve stínu slunce Ve stínu slunce Jakub Mařík

(SPOILER) Tuhle knížku jsem měla hodně dlouho staženou, několikrát jsem načala první odstavec a hned zase skončila. Je to přitom můj oblíbený žánr, ale kombinace českého autora, velitele mariňáků Marhoula a lodi se jménem jak vystřiženým z Podivuhodných dobrodružství Vladimíra Smolíka na Salámové planetě mě opakovaně odrazovala. Zpětně se za to Maříkovi i Marhoulovi omlouvám, Salamidě ne, jsem holt dětina, ale to jméno mě nepřestalo iritovat.
Detektivka rámovaná vesmírnou hrou na kočku a myš, salámová myška na pokraji smrti dělá možné i nemožné, aby si zachránila krk před naprosto děsivou a nepředvídatelnou kočkou. Neřeším technické záležitosti, nějakou zastaralost nebo nenaplněná očekávání novátorských principů fungování, je mi to upřímně řečeno úplně jedno, hlavně že posádka ví, co dělá a dokáže ze své lodi vyždímat to nejlepší.
Příjemně mě překvapila svižnost knihy, odpouštím občasné déja vu, tohle je jako v… a tohle zase z… (hledání nakaženého v posádce á la Kurt Russell, implantát v mozku naštěstí tentokrát nebyla taková ta kreveta, co lezla do člověka nosem nebo pupíkem). Mě se líbila „zalidněnost“ lodi, sledování osudů (i dost osobních) různých členů posádky, neměla jsem problém se v nich orientovat a komplet jsem jim fandila, aby se dostali do dalšího dílu.
Na druhý díl jdu neprodleně a ještě jednou se omlouvám Maříkovi s Marhoulem za nedůvěru:)

23.11.2022 5 z 5


Neklidná krev Neklidná krev Robert Galbraith (p)

(SPOILER) Strike 5. Po přečtení prvního dílu série jsem si celá nadšená sehnala všechny ostatní a dala si jeden po druhém. Nebyl to nejlepší nápad, protože tím nabobtnaly původně drobné nešvary, spojily se a překročily únosnou mez. Jsem ráda, že šestka zatím není, svádělo by mě to přelouskat, ale momentálně jsem utopená v množství omáčky kolem a z přetrvávající brutaliy a nechutného násilí na ženách je mi lehce nevolno. Proč zase na ženách? A vážně se detektivka bez toho neobejde?!
Zápletka odloženého případu je skvělá, bohužel natažená do krajnosti a ještě o kus dál, poloviční délka by bohatě stačila. A naopak ostatní případy živící agenturu jsou popsané tak letmo, jako by byly pouhým důvodem k neustálému fyzickému vyčerpání protagonistů. Během série se narovnala finanční stránka agentury, Strike si nezraní každou chvíli koleno, zato víceméně nepřetržitě hulí tisíce cigaret, což mi tím neustálým sdělováním nakonec lezlo na nervy snad ještě víc.
Komunikace zůstává na katastrofální úrovni. Po čtyřech letech jsou Strike a Robin „nejlepší kamarádi“, oba se potýkají s hromadou nepříjemných osobních problémů, ale neřeknou si o nich ani slovo, zapírají, mlží, stále podráždění a podezřívaví, co tím ten druhý myslel. Vzhledem k tomu, kolik je v knize věnováno jejich osobním životům prostoru, je to naprosto ubíjející. Předpokládám, že si v důchodu přiznají celoživotní nenaplněnou lásku, na smrtelné posteli se poprvé políbí a do rakve je uloží společně ruku v ruce. Cyrano s Roxanou moderní doby:)
Co se týče mého oblíbeného tipování padoucha, tentokrát jsem se už ani nesnažila, sice rozebíráme kdejakou stopičku a jak se kdo tvářil, nicméně zásadní prozření se opět odehraje potají ve Strikově hlavě a já můžu jen čučet, co z toho vylezlo.
Celkově jsem ráda, že jsem to přečetla, ale znovu číst nebudu – což je pro mě u knihy velké mínus. Je docela dobře možné, že kdybych to četla jednotlivě s několikaměsíčními rozestupy, hodnotila bych lépe, takhle je to 2,5 *, zaokrouhleno na 3.

05.11.2022 3 z 5


Hedvábník Hedvábník Robert Galbraith (p)

Strike no. 1 nastavil laťku vysoko a dvojka ji spíš podešla, než překonala, naštěstí díky strhujícímu rozuzlení s hlavou hrdě vztyčenou.
To, co se mi v minulém dílu nelíbilo, zůstalo: Strike si neustále něco dělá s kolenem (opravdu musí pořát trpět bolestí?), nenávídí ho komplet policie London (opravdu je každý polda nafučený diletant?), prachy stále nula. A k tomu začne mít problémy Robin, jako by těch komplikací nebylo i tak dost.
Bohužel to, co se mi líbilo v jedničce, obyčejnost, nebrutálnost... bylo nahrazeno pro mě přesně tím nejhorším způsobem. Vyšetřování beznadějně rozvláčné, vyšetřovaní jeden větší pako než druhý, vyšetřující neustále zbytečně odskakuje na sledovačky k záletným paničkám, o formě zločinu ani nemluvě. Měla jsem kolem 80 % co dělat, abych si to nezkrátila a neposunula se k závěru... ten to naštěstí hodně spravil, veškerá komplikovaná odhalení, která jsem opět nečekala... a se mnou ani všichni ti spisovatelé, komunita, která se zná skrz naskrz, jaktože na to přišel až Strike? Takže celkem za 3*.

18.10.2022 3 z 5


Hotýlek na Islandu Hotýlek na Islandu Julie Caplin

4. díl, Lucy a Alex. Hurá, Alex, konečně chlápek, který mi neleze na nervy!
Tenhle díl se mi moc líbil, Lucy je sympatická, hotýlek a personál také, televizní štáb slizce vlezlý, milenecká zápletka spíš nedorozumnění a rozuzlení a epilog veselé. Popis Islandu a Islanďanů tradičně nádherný, hnedka bych tam jela, zejména do tohoto hotýlku!

28.05.2022 5 z 5


Hora mezi námi Hora mezi námi Charles Martin

Tuto knihu jsem si přečetla hlavně proto, že se mi líbil film. Většinou to mívám naopak a většinou musím konstatovat, že je kniha lepší. Je několik výjimek, kdy kniha pro mě nedosahuje filmových kvalit, například Malý velký muž, Limonádový Joe, Hvězdný prach... a Hora mezi námi.
Přitom je kniha opravdu hezká, vtáhne mě do sebe a prožívám a představuji si, jak by to vypadalo, kdybych se do podobné situace dostala – ale film celé téma zpracoval svižněji, nejen putování, ale i romantickou linku. Obě postavy trochu polidští, zreální a také zrovnoprávní, oseká Benovu dokonalost a trápení na únosnou mez.
Takže za mě kniha 4 hvězdy a podívejte se na film.

28.03.2022 4 z 5


Strnadův efekt Strnadův efekt Jan Kotouč

(SPOILER) Ježkovy oči, super bonbónek!
Na povrchu křupavá krusta (napadení Země mnohonásobně vyvinutější civilizací, proti které nemáme šanci), uvnitř lahodná náplň (šetřící byrokrat, zebra, nosorožec, bitevní loď...). Jen houšť a větší kapky!

18.09.2023 5 z 5


Drahý Aarone Drahý Aarone Mariana Zapata

(SPOILER) Další v řadě slowburnovek od Zapaty, ale pro mě to není topka. Tou zůstává Srdce, tady byly rovnou tři věci, které mi vadily.
1. Dopisování. Samo o sobě fajn, poznávají se, zamilují se... ale bylo to tááááááák dlouhé, už mě to nebavilo a těšila jsem se, až se konečně vrátí na základnu a děj se pohne.
2. Ruby. Během dopisování Ruron klapal, ale jakmile se děj přehoupl k setkání, stala se z Ruby podivná osobnost, rozhozená z každé maličkosti, závislá na rodině (která mi už v dílu s Jasmine neseděla), nejistá, ufňukaná, urážlivá... opravdu nechápu, co na ní Aaron pak naživo viděl. Nejspíš mi jeho náklonnost měly pomoci pochopit náznaky traumat, jakože navenek krásný, uvnitř trpí, ale Ruby mi v druhé části prostě lezla na nervy a připadala mi spíš jako závaží než vzpruha pro kohokoliv.
3. Epilog. Potřeboval by aspoň stránku nebo dvě navíc, jak to tedy vyřešili, kde a jak spolu byli?

31.05.2023 3 z 5


Fantom Fantom Martin Fajkus

Jo Correia, to je moje :) Jasně, že jsem si nemohla nechat ujít ani Fantomácké Lovce monster, logo mě praštilo do očí a knížka byla ve čtečce, Pilčník promine.
Nebudu tu zase vypisovat, proč nedůvěřuju českým autorům a nemám ráda povídky... a rovnou napíšu, že to bylo boží. Každá z těch Fantomáckých povídek byla úplně jiná, úplně jiné monstrum, jiný styl, jiný šmrnc, některé krvavé, jiné krvavější. Úžasné nápady, zpracování, u jedné z nich jsem musela čtení před spaním přerušit a nechat na ráno, abych neměla noční můry.
Možná, ale opravdu jen možná, kdybych si musela vybrat jednu jedinou, tak by to byl Hraničník, ale může to být mojí ujetostí na psovité šelmy.
Jak jsem psala výše, každá z těch Fantomáckých povídek je skvělá. A jediná, co skvělá není, je ta - ráčej prominout - Correiova ;( Nasadil sice mého oblíbeného Owena a narafičil ho do Prahy, ale to je tak nějak všechno. Nestalo se vlastně nic, akce byla krátká a nezáživná (a neúspěšná) a prošuměla kolem do ztracena - bude mít aspoň nějaký vliv na děj v hlavní sérii? Možná nový nepřítel? Uvidíme.

21.05.2023 5 z 5


Císař v exilu Císař v exilu Jan Kotouč

Mladý císař práskl Protektorátu dveřmi před nosem a vydáváme se na cestu k pomalé obnově Impéria. Líbí se mi důraz na detaily v jednotlivých situacích, ať jsou to bojové písně Highlanders při výsadku na Kiscelli, pokerová partie nebo Ralgarská mentalita. Samozřejmě zdvořilý bojový robot, bez něj by to nešlo, vyvážený nejen šílenými vojáky Kalingy, ale i Nordelem Tullem. V tomto dílu se pohybujeme zejména v sektoru Barrondo, Daniel nachází spojence s nedocenitelnými technickými možnostmi, stejně tak jako je podražen na místě, kde to nejméně čeká.
Stále platí to, co v prvním dílu, postavy jsou sympatické, celý příběh čtivý a napínavý, zároveň stále překvapivý a prokládaný humorem.

21.05.2023 5 z 5


V mrtvé zóně V mrtvé zóně Jakub Mařík

(SPOILER) Bomba. Líbily se mi i předchozí díly, ale tady jako by autor přeřadil na vyšší rychlost. Salámovka honí povstalecké pašeráky, aby skončila v úplně jiné kaši, všechno to napětí, úsilí, propojenost...
Děj opět sledujeme pohledy jednotlivých výrazných postav, známých z předchozí akce. Mařík není měkkota, postupně ubývají, někteří mě mrzí více než jiní.
Nově přidané figury nejsou jednoznačné, prochází vývojem, každá další kapitola pro mě byla překvapením, kam se zase zvrtla. A i když Korzáři jsou díky Sépianům ještě nezdolnější, konečně je jejich rouška tajemství poodhalena a já jsem připravena na další cestu.

28.03.2023 5 z 5


Hrad ve Skotsku Hrad ve Skotsku Julie Caplin

(SPOILER) Romantický útěk číslo 9. Scénář stále stejný a i když se mění prostředí, vše ostatní zůstává. Fajn sympatická Izzy s nějakým tím vztahovým traumatem, která se postupně vypořádává s potřeštěnou matkou a dědictvím v podobě hradu + pár postaviček do party, aby nebylo smutno + jeden krásný a žádoucí svobodný chlápek, bohužel opět nesympatický. Z celé téhle série jen Alex a Luke za něco stáli, ostatní jsou chladní, sebestřední a neví co chtějí. Nejvíc mi na tomhle typu vadí, že se na ně nedá spolehnout, něco jim přeletí přes nos a co platilo před sekundou, je teď naopak. Týpek se ke konci pochlapí a všechno jako obvykle vyžehlí... no ale jak dlouho mu to vydrží? Na žádné prohlédnutí odteď navždy nevěřím, je zamilovaný a tak se snaží, ale co pak? Bude zase jako dřív?!
Přes všechnu krásu skotské krajiny pod sněhem dám jen 3 hvězdy, tentokrát to bylo (a vím, že je to romantická oddechovka, to ale neznamená, že mě nemůžou zarazit nějaké podivnosti) poněkud přitažené za vlasy, Izzy totálně bez peněz a s hradem na rozpadnutí nakupuje jak Rockefeller, vymaluje, přeleští židle a hrad je jak z pohádky... a přiznám se, že mi trochu začíná lézt na nervy ta neustále opěvovaná udržitelnost a farmářské produkty... ano, je to fajn, ale... musím to pořád a pořád číst? Odjakživa mě propaganda nutila dělat pravý opak – asi půjdu a hodím pet lahev do směsného odpadu :)

29.11.2022 3 z 5


Ve službách zla Ve službách zla Robert Galbraith (p)

(SPOILER) Strike 3. Pro mě lepší než Hedvábník, kulhá za Kukačkou. Moje hodnocení je zcela v duchu toho, že mám plné zuby krváků, šílenců a brutality, radši čtu detektivky „obyčejné“. Ano, vražda je vražda, ale momentálně moderní mučeníčko a úchyláci s kusy těl jako trofejemi po kapsách jsou pro mě zbytečné až nežádoucí.
V knize se mi líbí osobní angažovanost Strika a široká paleta podezřelých, komplikované mnohovrstvé vyšetřování i závěr typu dvě mouchy jednou ranou.
Co mi vadí jsou opět podezřelí jeden horší magor než druhý, neustálé popisy nechutného násilí na ženách / dětech a vůbec celkově neutěšené příběhy rodin a okolí všech zúčastněných. Nevyjímaje Robin a Strika, když pominu jejich detektivní schopnosti, tak jsou oba jak mušky chycené v síti okolností, zmítají se ve svých pocitech a potřebách, aniž by byli schopni si prostě promluvit – například Robinin neustálý strach, že ji Strike vyhodí vedoucí k tomu, že se chová jako nanda.
Celou dobu jsem se snažila vykoumat, kdo je pachatel, ale opět mi to nevyšlo, jsem totální antitalent. Dám šanci ještě dalšímu dílu, ale pokud to bude zase brutus, už naposledy.

30.10.2022 3 z 5


Poslední přání Poslední přání Andrzej Sapkowski

Poslovanštěné pohádky bratří Grimmů s porcí krve a násilí navrch, kde princové a hloupí Honzové došli a všechno řeší Zaklínač. Přes kupu vulgarit, krve a znásilňování kniha drží styl a jazyk vyprávění pro děti, Geralt není ani vtipný, ani hustý a je podaný tak, že mě vlastně v žádném směru nezaujal – co tedy zbývá? Tradiční moudrý, leč zneuznaný hrdina, filozofující nad koncem minulého a příchodem budoucího. Za pár šupů riskuje život a zachraňuje zadky nevděčných občanů, kteří by ho jakožto ne-tak-zcela-člověka nejradši viděli pod drnem, i kdyby se samým dobrem rozkrájel.
Asi je tedy jasné, že já a Geralt nejsme jedné krve. Knížku jsem začala číst a odložila už několikrát, tentokrát jsem se zařekla a dočetla ji. Akce střídá akci a sem tam se něco o zaklínačově vzniku i dozvíme, ale celkově mě první díl nijak nenalákal ke čtení dalšího. Do druhého jsem nakoukla a začíná zase tak, jak končí předchozí – další vyprávěčka z dalšího dobrodružství, která prošumí a nic po sobě nezanechá.
Váhám mezi jednou a dvěma hvězdami, tuhle knížku bych dětem nečetla a nikomu dospělému bych si ji netroufla doporučit, ale je pravda, že znám mnohem horší knihy... tedy 2 hvězdičky s odřenými hroty, zejména proto, že mě kniha neznechutila natolik, abych mohla tvrdit, že někdy v budoucnu nedám šanci i dalšímu dílu / dílům.

19.08.2022 2 z 5


Vzduch, který dýchá Vzduch, který dýchá Brittainy C. Cherry

(SPOILER) Kniha má vysoké hodnocení, pro mě nezaslouženě, hlavně kvůli své nevyváženosti. Ty části, které se zabývají smutkem, ztrátou, vyrovnáváním se s důsledky, co dělat, jak žít dál... ty byly úžasné, celou knihu jsem prořvala, ale to by asi nikdo dobrovolně nečetl, takže se to muselo dorovnat částí kladnou, romantickou, a ta to shodila.
Městečko Meadows Creek je jak vystřižené z hororu od Kinga, i ten obchod Nezbytné věci tomu nahrává. Společenství starousedlíků žijících v jedovatých drbech, manipulativní a nepřející sousedky, úzkoprsí sousedé.
Tristan a Elizabeth – ona je naprosto bez sebe, nic jí nepomáhá, po roce u matky se s dcerou vrací domů – Tristana pozná ve vypjaté situaci, kdy je na ní oprávněně hnusný – a ona v něm hned vidí tu dobrou duši, za kterou je třeba bojovat. On se cítí mrtvý, jako zrůda, bestie (proč?), snaží se jí odradit, udělá na ní bububu, Elizabeth zakopne a upadne – a on si hned rve vlasy, jaký byl eaný chlapec a jak se k ní takhle nemůže chovat, protože je úžasná. Hm.
Začnou spolu spát, aby si zahojili rány, představují si své mrtvé partnery a dokonce se tak i oslovují. Au.
Během toho celého se do sebe zamilují. To jako fakt?
To vše je bohatě prokládáno vzpomínkami a myšlenkami, u kterých bulím. Takže nápor na mé slzné váčky plus naprosto zoufalý příběh počínající lásky – knihu jsem chtěla odložit a opustit, akorát se ještě mrkla na konec a tam narazila na dramatickou linku, která mě zaujala, OK, vrátila jsem se k textu a celé to dočetla.
Celkově tedy dám tři hvězdy za konec a citlivé popisování osobních ztrát, dvě ubírám za nevěrohodný milostný příběh a děsivé prostředí.

20.06.2022 3 z 5


Srdcem proti zdi Srdcem proti zdi Mariana Zapata

Otrávená po knize Rytmus jsem sáhla po této – a hurá, nadšení. Chlap morous mi nevadí, normálka, Vanessa je sympaťačka, navíc se chová opravdu na svůj věk, žádná zastydlá puberťačka. Celý jejich příběh je hezký, pohodový, zblbnutá jinými autorkami romanťáků jsem pořád čekala, kdy se stane nějaká katastrofa a musela si připomínat, že je to slow burn – tedy pomalu, ale jistě, ke skvělému konci. Za mě palec nahoru a protože už mám přečtené všechny čtyři, tak bych řekla, že nejlepší Zapata je tato.

15.06.2022 5 z 5


Bouřková fronta Bouřková fronta Jim Butcher

(SPOILER) Harryho Dresdena jsem našla díky komentáři u Alexe Veruse, takže se nabízí srovnávání – ale ne, to si nechám ujít. Jinak jsem ale z knížky rozpolcená. Miluju urban fantasy, magické detektivky, příběh je zapeklitý přesně pro mě, bílý čaroděj na straně policie, k tomu parťáci Mister a Bob, reportérka, mafián... co víc si můžu přát? Například aby hrdina nebyl snůškou otravných klišé.
Detektiv samotář, chudý, ošuntělý, na hraně zákona jak magického, tak lidského. Ať dělá, co dělá, je jednou nohou ve vězení, někdy i oběma. Jde po něm v podstatě celý svět a pořád nás upozorňuje, jak je paranoidní, přitom ho každou chvilku někdo zaskočí a dá mu nakládačku. Je tak kladný, div mu z uší nerostou kladky, přesto mu parťačka z policie až tak nevěří a hází mu klacky pod nohy. Ale budiž, ke štěstí by mi stačilo, kdyby nebyl tak labilní, jednu chvíli skučí hrůzou, pak přetéká sebevědomím, víceméně celou knihou se propotácí od desíti k pěti a nakonec všechno na pokraji smrti zmákne díky spásnému nápadu a štěstí nebo nějakému tomu vhodnému zásahu zvenčí.
Ale celkově mě příběh vcucnul a přečetla jsem ho jedním dechem, druhým dechem se vrhám na další díl.

02.06.2022 4 z 5


Chata ve Švýcarsku Chata ve Švýcarsku Julie Caplin

7. příběh, Mina a Luke. Opět nádherné popisy jídel, přípravy i následných prožitků u konzumace, vtažení do horské krajiny Švýcarska, hned bych vzala lyže / běžky / snowboard a šla si zajezdit. Mina i Luke jsou oba sympatičtí, táhne je to k sobě a nemají s tím nějaký zásadní problém. Potížím se samozřejmě nevyhneme ani tady, ale knížka je zaplněná spoustou zajímavých postav a všechny společně nás dovedou k příjemnému konci.

30.05.2022 5 z 5