Lady.Lucrezia komentáře u knih
Čtivý příběh popisující dobrodružství hobita Bilba Pytlíka z Kraje, putujícího s trpasličí družinou pod vedením Thorina Pavézy až k Osamělé hoře s cílem zprostit života draka Šmaka a obnovit věhlas trpasličího Království pod Horou. Co je čekalo na cestách a jestli se jim to nakonec podařilo, to už ale musíte zjistit sami.
Návrat do dětských let...
Příjemné připomenutí jednoho letního dobrodružství, čtyř dětí, psa, lodního vraku a rodinného odkazu.
Svižná a jednoduchá četba.
Velmi příjemné, nenásilné, odpočinkové čtení, které Vám vykouzlí úsměv na rtech, obohacené o pár moudrých vět, které by tu jen málokdo čekal. Jde o takovou jednohubku na šedivé odpoledne.
Rychlá, příjemná pohádka o Lišákovi a jeho rodině, shánění potravy a válce, kterou jim farmáři vyhlásili. Kdo vyhraje, na to musíte přijít sami!
U málo knih má člověk pocit, že je vtažen natolik, že je událostem „přítomen“, ale tento text to zvládl. Očima Lombarda nazíráme na Václavova bratra Zikmunda, který až do dnešních let není v českých dějinách nijak moc oblíben. Nicméně z jeho pohnutek i z dochovaných informací šlo o velkého panovníka Evropy. Jde o svižně čtivý historický román, který však má vcelku jednostranný pohled na věc. Pozor, audio je zkrácené oproti knize, zvláště pak na konci. Jsem ráda, že jsem mohla porovnat obojí a průběžně si hlídala celý děj.
Opět mi přišla kniha natažená, přitom si myslím, že být tak o 250 stran kratší vynikl by děj ještě víc. Pravdou je, že i samotné odbočky k jiným případům nebo v tomto díle vcelku rozvedené soukromé linky, hlavně ta Cormorana jsou mi blízké a baví mě. Závěr byl famózní a nedalo se od něj odtrhnout. Doufám, že Cormoran a Robin konečně trochu pokročí, závěr vypadal slibně.
Čtvrtá kniha v sérii o Cornoranu Strikeovi je tentokrát z vysokých vrstev, skandály, zvyky, tradice, koně a pach smrti.
Řekla bych, že by tato kniha potřebovala slušně proškrtat, neboť umělé protahování a opakování některých věcí ji nesvědčí. Za půlkou už jsem se modlila, ať to skončí.
To, že se knihy Petra Bočka čtou rychle vím a ani u této, tomu nebylo jinak, hltala jsem ji od první strany, do té poslední.
Jak z popisu vyplývá není to horor a vůbec to nevadí, ba naopak! Je to humorné, odlehčené čtivo a věřím, že každý čtenář se dokáže do oněch zmíněných situací vžít.
Vždy ráda vypíchnu z přečtené knihy nějakou část, ale zde váhám, protože tento svazek v podstatě nemá slabší kousky. To, co je na této knize unikátní, je vskutku přesný popis situací, které nám koření život.
Jednoduché, zábavné, originální.
Našla jsem tuto knížečku v knihovně svého přítele, když jsem hledala, co bych jako marod mohla ještě přečíst a BINGO! Je to vážně skvost v rámci divnoliteratury. Díky kapitole "Jak lidé vyjadřují, že chtějí čůrat" jsem objevila mnoho zahraničních jazykových mutací a nenapadlo mě nic jiného, než si yzkoušet jak znějí vyslovené přes Google Překladač. Rovněž musím autorovi jako štiplístková poděkovat za vyobrazení Specifického stylu čůrání ve vlaku, který přesně zobrazuje umění mnoha našich cestujících.
Svižně odsýpající thriller plný zednářské symboliky. Postavy příjemné, napsáno barvitě a s detaily, kdy lze vidět knihu jako film před očima. Tento díl mě zatím oslovil nejvíce ze série, uvidíme jak to bude pokračovat.
Ducháčkovi, to je taková normální duší rodinka. Jejich 3 děti Vás provedou nočními městy, sbíráním mlhy a seznámí Vás se svými přáteli. Dobrá knížka pro malé čtenáře, nebo čtení od rodičů, odrostlejší už nejspíš tolik bavit nebude. Věřím, že ideální věková skupina bude 5-9 let.
Oba dva příběhy jsem dříve viděla ve filmovém zpracování než jsem je četla, ale naštěstí s dostatečným odstupem na to, abych si je pořádně pamatovala.
Rosemary má děťátko začíná jako romantický rodinný příběh, který se po snu o znásilnění rozvíjí jako Zmijovec titánský (květina s vůní shnilého masa, známá pro svou krásu a odér) ke svému rozkvětu. Po noci s manželem vyjde plán na děťátko, krásná doba očekávání se záhy změní, něco tu začíná smrdět a to pořádně. Rosemary místo aby kvetla těhotenskými hormony a šla nahoru na váze, hubne a vypadá jak zombie. Porodník se tváří, že je vše v pořádku, přestože Rosemary trpí bolestmi, zaručeně ze ztuhlé pánve a na místo vitamínových pilulek se domluví s její sousedkou známou bylinou zahrádkou na výživném koktejlu, který vypadá jako mixovaná žába, doplněno o stačí přidat vejce. Ti co mají námitky nebo by je mohli mít jsou odstraněni a Rosemary, která začíná věřit vyrčeným tezím o tom, že něco není v pořádku se začíná trochu ošívat. Co bude dál by bylo na spoiler a to nechci. Kniha odsýpá rychle a je ideální na podzimní až zimní temné večery.
Stepfordské paničky bych do horroru v knižním zpracování až tak neřadila, popravdě mi děsivé nepřišly. Děsivé by ovšem mohla být vidina příběhu očima hlavní hrdinky, ale takton jsem se vžít nedokázala. Bohužel v této knižce vidím tento příběh jako slabší kousek. Prošel mnou jak horký nůž máslem, zůstalo pár vjemů.
Důležité je zmínit kontrast obou příběhů, Rosemary neprahne po kariéře, je v domácniosti a kdyby chtěla manžel by ji podpořil. Oproti tomu Joanna ze Stepfordských paniček je sice vdaná, ale emancipovaná což nejde mužům ve Stepfordu na rozum a tak hrozba Ženy z velkým Ž musí být po sásluze náležitě potrestána-"vychována".
Kniha, která mě zaujala přebalem, názvem i anotací. Zaujetí pokračovalo dokud se příběh nepřesunul z rázovité Ostravy do Prahy, tam se něco zlomilo. Do té doby rozhodně 5*, dle mě by bylo lepší kdyby to tam skončilo. Skvělé a sympatické ústřední postavy (legionář Vácha, katolický farář Bronský a Hanka Sikorová, dynamika příběhu ubíhá jak v sedle Hančina závodního motocyklu, který sviští krajinou plnou paranormálna, alkoholu, putyk a kouře z Vítkovických hutí. Bohužel zlom, který přichází s výletem Váchy do Prahy je bolestivý pro mě jako čtenáře asi tak, jako by autor dostal polenem po palici a od té doby, bylo vše vzdálené a jako v mlze. Mírný posun tohoto "poúrazového" stavu nabízí poslední z povídek, která se pomalu, ale jistě vrací do původního stylu.
Tato kniha rozhodně není pro všechny a může Vám přijít nudná. Pokud jste ovšem čtenář, který chce něco neotřelou beletrii, která kombinuje cestovatelské zážitky a zaměření na lidské tělo, bude tato kniha pro Vás jako stvořená. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých faktů a mrknu určitě i na jiné publikace autora.
Závěrečný díl mapující putování členů družiny. Řekla bych, že i nejvíce odlišný od filmového zpracování, ale není to jen o odlišnosti, jako spíš o tom, že některé události by musel pokrýt samostatný film, nebo by se celková délka natáhla o další 2h (viz třeba Bitva u Povodí). Pro mě asi nejpřekvapivější z dílů, alespoň na obsah informací, které si jinak člověk nedosadí. Mohu jen doporučit a jsem tak nějak vděčná, že jsem tuto část velkého Tolkienova díla měla možnost číst.
Málo kdy Vám lezou na nervy snad všechny postavy, ale u této knihy je velká šance, že tomu tak bude. Moje druhá kniha od G.Flynn a opět hodnotím podobně. Autorka umí psát svižné knihy, které neodhalují přespříliš předem, což oceňuji, ale musí více pracovat s psychologií postav, tam kde je to třeba a omezit popisy, které přehání až to v příběhu působí rušivě.
Kniha myšlenkou hluboká jako psí oči, hravá jako štěně a smutná jako minuty na veterině. I přes to všechno, mě zpracování příběhu psa Gumpa příliš neoslovilo.
Společenstvo prstenu, kniha která je součástí mistrovského díla J.R.R.Tolkiena. Jde o klasiku, která se těžko komentuje, protože je prostě geniální. Začetla jsem se během chvíle a příběh mě naprosto pohltil. Vyzkoušela jsem i jako audio od Tympanum a taky perfektní (mají komplet nezkrácenou verzi), takže když už jsem měla unavené oči, poslouchala jsem dál a pak zase drapla klasickou knihu. Vřele doporučuji všem ;)
Není to moje první setkání s Keplerem, bohužel jsem četla Svědkyni ohně dřív, tak si to dávám teď popořadě. Nicméně s přihlédnutím k první knize musím říci, že je čtivá tak na hraně, příběh zajímavý, načasování věcí v příběhu dobré a obecně to spěje k tomu, že mě zajímá další počínání autorské dvojice. Za mě tak 3,5*