Lady.Lucrezia komentáře u knih
Zajímavá a útlá knížka o dobrodružství a tak trochu i uličnictví dvou chlapců. Starší literatura pro mládež je jiná než ta dnes, má blíž k morálce atd., což bylo dáno i dobou a je hezké pozorovat ty rozdíly.
Chtěla jsem začít s ruskou literaturou a doporučení padlo na Hráče od Dostojevského. Kniha má spád, čte se snad a svižně, příběh je lehký a jednoduchý. Může posloužit jako exkurz do útrap a rozmarů smetánky.
Pestrý to horror...
Sice mi poněkud trvalo se k ní prokousat, ale o to víc jsem si ji užívala v době, kdy jsem na ni měla čas. Je to poprvé a bohužel dost možná i naposledy, co u nás vyšla antologie současného horroru se jmény světového formátu. Najdou se tam pro mě slabší kousky, ale to vůbec nevadí, kdyby všechno bylo dokonalé, tak se to omrzí. Je, to jedna z těch antologií, u které ihned po dočtení jsem schopná říct, že nebude čtena pouze jednou.
Má TOP5 této antologie (řadím abecedně): Robert Cichowlas, Ivan Kučera, Edward Lee, Graham Masterton, Łukasz Radecki
Jedna z těch kouzelných knih, které nám ukazují, že chybovat je lidské a odpouštět božské, že každá akce, má svou reakci a že to nejcennější co nám mnohdy zbývá jsou vzpomínky, které definují to, čím jsme. Pokud platí to, že přání je otcem myšlenky, tak to mé bude "Více takových kouzelných knih".
Nekonečný příběh jsem přečetla poprvé až jako dospělá a film jsem naposledy viděla, když mi bylo deset. Tehdá mě nezaujal a i přes pár pokusů mě nebere dodnes. Mám ovšem pocit, že lepší film, než jsem měla před očima, při čtení, by asi natočit stejně nešel.
Zajímavý průnik do staré židovské Prahy. Meyrink knize dává krom samotného příběhu jistý mystický přesah, který ovšem většinu čtenářů mine. Pokud čtenář má nějaké znalosti židovské mystiky, může být pro něj kniha zajímavější. Bohužel pro mě po prvním čtení tak na 2,5*. Některé pasáže se mi líbily, jiné ne, celkový příběh bych asi odcitovat nedokázala. Špatně se mi do knihy začítalo.
Útlá knížka řečnických kotrmelců, které ve smutečních chvílích, donutí snad i mrtvé smíchy prorážet víka svých rakví.
Dášenku jsem znala, po letech spíše už jen jako název a štěně foxteriéra. Příběh se mi od školky, kdy nám ho četli vykouřil. I to byl důvod, proč jsem po cca. pětadvaceti letech sáhla po této krátké klasice. Nezklamala! Je krásná, jednoduchá a přesto popisuje něco tak hlubokého.
Po knize sahám až pár let od filmu, ale to rozhodně nevadí. Kniha je téměř dokonalý scénář filmu, a v zásadě jen o něco málo prohlubuje děj. Kdo viděl, tomu před očima zajisté vystoupí některé scény. Domnívám se, že autorka poněkud vykradla námět z pera Takami Kōshun a jen ho upravila do modernější verze. Příběh je živý, svižný, čtenář nepotká moc hluchých míst. Jako výhodu vnímám to, že příběh Hunger Games nabízí mnoho podnětů k zamyšlení, ale současně jsou podávány čtenářům velmi nenuceně.
Update po dočtení celé trilogie: Tato část je nejlépe napsaná, nejlepší z celé trilogie celkově. Spád u následujících knih upadá, přibývá hluchých míst, příběh je zkoprnělý - je vidět, že autorka původně zamýšlela jednu knihu. Škoda, že u toho nezůstala.
Asi nejlepší kniha co jsem kdy četla, rozhodně pak nejlepší horrorová a myslím, že lepší asi nikdo nenapsal. To co Vás poděsí není nadpřirozené, nýbrž je to lidská nátura a jednání. Stephenovi knihy, které jsem doposud četla měli pomalé rozjezdy, což se o TO říci nedá. Jde o mistrovské dílo vystavěné na tom nejděsivějším co známe, na zrcadle nás samých.
Horrorová romance, která má sice Kingovsky pomalý rozjezd, ale pak vám z ničeho nic ukradne duši.
Jsem na cca. 50%, tento Edward Lee mne nezaujal. Mám s čím srovnávat a to je bohužel ten problém. Nosná myšlenka erotiky není až tak zlá, jako problém ovšem vnímám jazyk, který se tluče stylizací do HPL s původním a nezaměnitelným stylem autora. K tomu přidám neodpovídající obálku, která sází na prodávajícího se Lovecrafta a jsme doma. ;(
V prvé řadě jde o komiks nominovaný na Will Eisner Comic Industry Award. Obsahuje velmi málo textu, ale i přesto je obrazovým obsahem velmi podrobný. Příběh Sojčáka, izolovaného dítěte se v čase mění, malé strachy přerůstájí v děsy, rodinný dům se mění v obytný hrob a příběh ubíhá. Sice je to kniha na pár minut, ale nechá Vás přemýšlet klidně celé hodiny.
Ke knize "Příběh O" mne přivedla zvědavost, touha objevit ono erotické obrazové veledílo, na které tak vkusně láká anotace z obálky. První část knihy je zajimává, propracovaná, drsná a současně velmi podmanivá, což se bohužel o druhé části říci nedá. Kresba druhé části je také skvělá, není vyloženě horší, ale je slabší, což je dáno příběhem, který je rychlý, hloubku postrádající a nedotažený. Příběh Madame O by fungoval, kdyby nesloužil jako výpověď autorova rozpolcení z první části, snaha o sebeočištění skrze nový rozměr příběhu. Bohužel takhle si Crepax spíše uškodil, nicméně i přesto chci říci, že jeho ztvárnění Příběhu O si rozhodně zaslouží pozornost.
Můj komentář se nebude příliš lišit od předchozího. Příběh hezky odsýpá, obsahuje pěkné a hlavně nepřehnané popisy prostředí, pohled na osobnost Liliany je dle mě dostatečný. To co knize dávalo další potenciál, tedy možnost jet knihu jako horrorový gamebook je bohužel, hned na další straně zabita autorkou, když udělá volbu, kterou okamžitě rozklíčuje a smetává pod koberec. Příště buď gamebook, nebo novelu, ale hlavně ne takto, je to zbytečná škoda pěkně rozjeté práce.
Pokračování opět dopadlo na 3*, ale definitivně mě přesvědčilo, že na třetí chod dojde. Jako naprosto geniální mi přišla zahraniční creepypasta Dům pravidel (moje TOP) dále zabodovaly ze zahraničních povídky Beztváříčci, Dveře jsou od toho, aby se zavíraly a Vzkazy na druhou. Z tuzemské kuchyně nejvíce zaujaly povídky Karkulka, Neklikej a Sachalinský případ. Věřím, že výběr nebyl lehký a můj vkus je poněkud zvláštní, nicméně musím uznat, že až na malé výjimky je druhá antologie Creepypast vyrovnanější než ta první.
Nejsem fanda komiksů, ale Sunstone to bylo něco jiného. Dostal mě někde okolo dvojstránky 46-47 a pak už mě měl v hrsti. Skvělý příběh, vyšší obsah textu, super kresba. Pro bdsm pozitivní tohle musí být prostě paráda a pro zbytek to může komiksový příběh, který šíří nápady na to jak si zlepšit nejen milostný život. Kam se na to hrabe E. L. JAMES... Neskutečně našlapaný kombo, které odlehčují texty a kresby z historie vzniku komiksu.
Já a Sherlock... Díky, ale znovu radši ne. Překreslení seriálu je vcelku zdařilé, ale příběh postrádá detaily. Chápu, že manga nemůže pojmout to co klasická kniha, ale trochu textu by to ještě sneslo a klidně na úkor některých citoslovcí.
Jelikož v okolí zuří podzimní deprese, rozhodla jsem se pro prevenci a čapla Saturnina. Bylo to moje první čtení této knihy a přestože filmové i divadelní znám, knize jsem dlouho odolávala. Teď, když jsem dočetla lituji, že jsem si ho nevzala jako maturitní četbu. Nelze popřít fakt, že jde opravdu o jedno z nejgeniálnějších děl domácí literatury 20.století.
První povídková sbírka, která se mi od této sehrané tandemové dvojice dostala do rukou. Obsáhlý výběr povídek má své TOP kousky, sem tam přijde i slabší povídka, ale to u takového počtu ani nejde jinak. Ač je to primárně horror, líbí se mi jak autoři místy odlehčují a zejména pak, jakým stylem. Nekrosarium vřele doporučuji.
Lupiče mrtvol považuji za jednu z nejkvalitnějších horrorových antologií vydaných v českém jazyce. Editor odvedl perfektní práci a současně jako překladatel měl úžasný jazykový cit. V mém pomyslném žebříčku sice bude na třetím místě za Hlasem krve a Tichou hrůzou, ale to vůbec nevadí. Proč až třetí? Jsou zařazeny i povídky slabší. Nicméně, když srovnáváte s Mouchou, Sredni Vaštarem nebo Emisarem, bude se vždy něco zdát jako slabší.
Recenzi na knihu najdete na mém bookstagramu, odkaz na něj mám v profilu.