LadyCharlene komentáře u knih

Velmi poutavá kniha o tom, že lidstvo se jednou zahubí samo...
Autor nám naštěstí dal velmi sympatického hlavního hrdinu, který si ví se vším rady, na můj vkus trochu až moc. Ale to mu bez výčitek odpustím. Příběh není jen hlubinnou psychologickou sondou do člověka samého, ale i do společnosti a politických systémů. Je k nevíře kolik myšlenek Wyndham do knihy zahrnul. Kromě kritiky tu máme ale dilemata, která čtenář chtě nechtě řeší s hlavním protagonistou. Ne, že by kniha byla bez chyby, některé úvahy na mě byly až moc dlouhé, takže jsem párkrát u čtení ztratila pozornost, ale vzápětí mě autor probudil pořádnou akcí. Děj plyne stejně jako čas na postapokalyptickém anglickém venkově, Líbí se mi i kontrasty, které nám autor předkládá příroda x člověk. technika x život bez elektřiny, bujná divočina x umírající hospodářská zvířata... Den trifidů můžu jen doporučit, a to i čtenářům, kteří sci-fi neholdují.

31 05.03.2024

Zase bomba, já jsem napjatá jak kšandy. Líbí se mi práce s barvami, ačkoliv to zní neuvěřitelně, i s černobílými stránkami se dají vykouzlit divy. Ty prázdné černé stránky navozují pocit dramatičnosti a zastupují práci střihu ve filmu. Autorovi se skutečně podařilo převést na listy papíru živé dílo.

4 19.02.2024

Deník Věrky Kohnové je tak nádherná knížka, ovšem ale také velmi smutná. Janě Poncarové se podařilo beletristickou část vykreslit tak autenticky, že jsem věřila, že mi o svém životě vypráví sama Věrka. Kniha je napsaná velmi srozumitelně, dokonce i naučné části byly zajímavé a dobře se četly. Bohužel zaznamenáno máme v deníku velmi málo, a dodnes ani s jistotou nevíme, jak Věrka vlastně vypadala, což nevíme ani u její rodiny, kromě její maminky. Je zkrátka neuvěřitelné, kolik životů za tak krátkou dobu dokázali nacisti doslova vymazat... Myslím, že Věrčin deník na mě zatím zapůsobil, ze všech knih o holocaustu, nejvíce. Nejsem z Plzně, ale znám ji velmi dobře, navíc jsem měla štěstí zažít komentovanou prohlídku města s panem Sankotem zakončenou autorským čtením paní Poncarové. Byl to opravdu silný zážitek a během čtení jsem se na tuto procházku v myšlenkách vracela. Nakonec jsem ráda, že jsem knihu četla až po té procházce. Co víc říct? Kniha je velmi emotivní, dojemná, čtenáře zasáhne na těch správných místech, ať už jde o bezstarostné letní prázdniny v Dobřívě, napjatou atmosféru před Mnichovskou dohodou, nebo bezmocnou cestu k transportu. Deník Věrky Kohnové doporučuji na plné čáře a ráda se k němu v budoucnu vrátím.

12 13.02.2024

Tohle byla opravdu výzva. Nejsem fanoušek poezie a nejsem znalec undergroundu, ale líbí se mi, a prostředí mániček mi rozhodně cizí není. Bohužel bych si básně vychutnala mnohem víc, kdybych znala Magorův životopis, ale nevadí, i bez něj to jde. Na mě tam bylo trochu moc náboženských motivů, ale ty ostatní básně na mě skutečně zapůsobily. Tolik emocí v tak kratičkých strofách. Dýchla na mě melancholie a smutek. Magor byl očividně velmi citlivá duše, kterou ubíjel nekompromisní režim, a místo toho, aby jeho verše mohly žít a vzlétnout, byly uvězněny v kleci... Nečekala jsem to, ale tato sbírka se mi zažrala pod kůži.

7 09.02.2024

Tato knížka mě zaujala na první pohled svou překrásnou ořízkou, líbí se mi, že zdobenou ořízku vídám čím dál častěji.
Beladona je prvotina, a je to na ní znát. Bohužel pozadu nezůstává ani překlad, chybičky se našly, a nebylo jich málo. Děj odsýpal, na můj vkus občas, až moc rychle, aspoň jsme se nikde moc nezdržovali, což by ale někdy nemuselo být na škodu. Celá kniha byla prostoupena velmi příjemnou atmosférou, příjemná byla i délka kapitol. Neseděly mi osobnosti postav, možná až na Percyho, chtělo by to trošku víc psychologie a propracovanější intrikaření. Asi se na povrch dostává zase moje pubertální já, já nevím, co na těch Smrtonoších vidím, ale pokaždé jsem si jeho přítomnost užívala. :D Líbila se mi detektivní linka, i strašidelno. Takže přes všechny chyby jsem knize udělila celé 4 hvězdičky především díky napínavému a dramatickému konci, který mě dostal. I slzička ukápla. Na druhý díl se rozhodně těším.

4 07.02.2024

Velmi srdceryvný příběh, a moc pěkný úvod do problematiky holocaustu pro děti. Rozhodně doporučuji, nejen dětským čtenářům. Kresby byly nádherné, atmosférické. Text výstižný, i když párkrát jsem se ztratila v myšlence, ale to je možná věc překladu. Bylo to lehce rušivé. Líbilo se mi, že příběh ukazoval pravdu, nebyl zbytečně moc uhlazený pro děti. Co vypíchnu - celostránkovou kresbu domku na vesnici v průběhu roku - jak prosté a přesto se v tomto rozčtvrceném obrázku nacházelo tolik pocitů. Opravdu krásné, a samozřejmě kruté jako všechny takové příběhy.

5 26.01.2024

Tak tohle se mi hodně líbilo, stejně jako u Alisik, moje 15leté emařské já je v extázi. Souhlasím, že by to bylo super jako animák a mrzí mě, že ostatní díly v češtině nevyšly, no, asi je čas na čtení v angličtině. Což je podle mě velmi pozitivní výsledek na fantasy komiks pro teenagery. Asi nemám co vytknout, jednu hvězdičku si nechávám jako zálohu pro ostatní díly. Bylo to napínavé, humorné, ale i trošku strašidelné. Skvělá oddechovka. Doporučuji.

2 22.01.2024

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. Každá z povídek by si rozhodně zasloužila svou vlastní brožuru, ne-li sérii. Bohužel úvodní povídka byla velmi nepovedená kopírka Death Note, takže jsem zbytek četla velmi obezřetně. Vzhledem k rozsahu na mě povídky působily mnohem zmateněji než běžně, protože se autor snažil na tak kraťoučký úsek vtěsnat tolik děje, tolik pocitů a tak vážná témata. Která byla skutečně nervydrásající a jako čtenář chcete víc. Nejvíc se mi líbily povídky : Duha sedm let poté a Anděl loučení. I přesto, že Hala jsem tak trošku odsoudila, tak měl opravdu výstižný konec, který skutečně oceňuji.
Četby určitě nelituju, ale v tomto případě budu trošku přísnější - moc uspěchané, zmatené, natěsnané. + témata, vykreslené pocity.
Za 3.

3 16.01.2024

Velmi roztomilá pohádka, pobavila jsem se. Trošku mě mrzí, že jsem prošvihla box od Dobrovského. Ráda se k této dětské klasice vrátím. A stejně jako u Heidi mě mrzí, že jsem se do země Oz dostala až na prahu své 30... Ale těším se na návrat v podobě gamebooku.

3 08.01.2024

Moje poslední přečtená kniha roku 2023... Bohužel je na škodu, že Burtonův film znám nazpaměť snad i pozadu, samozřejmě je kniha malinko odlišná, menší překvapení na konci (celkem rozdíl od Burtonova filmu). Prostě se tomu nedá co vytknout, Jsem zvědavá na druhý díl.

Jane Austen, velikánka anglické literatury a průkopnice feminismu, nám dává nahlédnout do své dětské mysli prostřednictvím kraťoučkých povídek a anekdot, které na mě působí jako takové příběhové fejetony. Kritika společnosti a vztahů je z každé povídky cítit na sto honů. Trefné sarkastické poznámky na nás lítají ze všech stran. Ano, pobavila jsem se. Je úsměvné, že už tehdy, ve svých 13 letech byla tak vnímavá a viděla absurdity tehdejší společnosti. A opět jako jiná díla Navnadilo mě to na další tvorbu Jane Austen.

3 30.10.2023

Na toto jsem se těšila, ale bohužel jsem z toho celkem zklamaná... Ilustrace velmi pěkné a rychle to odsýpalo, to je asi vše, co bych mohla pochválit. Kniha neměla téměř žádný začátek, ani konec. Jednotlivé stripy často neměly žádnou pointu, nebylo to ani moc vtipné a byly seřazené velmi chaoticky. Zasmála jsem se asi tak 2x. Nějak jsem nepochopila záměr knihy. Myslím, že by to šlo mnohem líp (Introvertka Debbie Tung, Korektor Viléma Koubka).

5 22.10.2023

(SPOILER) Dle některých komentářů zde jsem se celkem bála a od knihy jsem toho moc neočekávala, ale nakonec to dobře dopadlo.
Ačkoliv si z Národního obrození nepamatuju ani ťuk, příběh se mi velmi líbil. Bohužel věřím, že se znalostí kontextu a reálií bych si ho užila mnohem víc, na druhou stranu mi ale autorka nasadila brouka do hlavy a díky němu mám chuť se o této významné etapě našich dějin dozvědět víc.
Líbila se mi atmosféra, líbila se mi záhadná linka příběhu, miluju pražské pověsti a strašidla, stejně tak mě fascinuje Jack Rozparovač, takže s tímto aspektem příběhu jsem byla velmi spokojená. Třešničkou na dortu byla "komická dvojka vyšetřovatelů" Havlíček/Tyl. Ti byli bezkonkurenční. Líbilo se mi, že autorka vdechla osobnostem, které známe jen jako povinnou četbu, život, city, temperament.
Naopak si myslím, že by se autorka mohla příště mnohem víc rozepsat a obšťastnit nás románem. Protože Národní opruzení byl moc chutný předkrm.

8 16.10.2023

Tak jsem to s Introvertkou zkusila znovu, po druhém díle, na kterém jsem nenechala nit suchou, s odstupem času se bez mučení přiznám že neprávem... mě tento díl dostal na kolena.
Běžně nelepíkuju, ale tentokrát jsem vypotřebovala rovnou dvě barvičky, tak moc jsem se s knihou ztotožnila. Bylo to velmi bolestné čtení, slzy tekly proudem, ale po přečtení jsem cítila úlevu, jako by se ta tíha z mého nitra vypařila. Pokud mi 1. Introvertka rozuměla, tahle se mi provrtala do hlavy, srdce a duše. Hvězdičku ubírám za konec - už to se to až moc točilo v kruhu, chápu, ale do knihy to šlo zkrátit.
Děkuji Debbie, tuto knihu zaručeně ještě otevřu. A jsem ráda, že jsem neodolala a koupila si ji.

6 02.10.2023

Začátek byl moc uspěchaný a trochu zmatený. Ale od půlky už se to zase urovnalo. Příběh o dracích jsem si pamatovala z původních časopisů. Opravdu hřejivý pocit se k tomu opět po letech vrátit. Kromě zkratkovitosti tomu není co vytknout. Do kresby jsem jednoduše zamilovaná. Nemůžu se dočkat "4." dílu.

2 23.08.2023

Opravdu jen "pár stránek navíc", kdybyste se chtěli do fiktivního Londýna vrátit. Nebylo to špatné, bylo zajímavé dozvědět se, co se autorce honilo hlavou. Nejvíc se mi opět líbila Elisina kapitola. Takže začínám být na Kufr z nebe opravdu natěšená. Opět mi vadilo neskutečné množství chyb. Skutečně to u 190stránkové knížečky nejde bez hrubek? "slova, které..." - Jako fakt?

3 24.07.2023

5. díl se mi zatím líbil nejméně. Nový Kira je už na mě moc, Light ztratil své kouzlo, byl takový nevýrazný, bez osobnosti. Děj se nikam neposouvá, jen se zamotává a zamotává. Víc se mi líbí původní představa: Kira - student/génius nastoluje nový řád a očišťuje svět od zločinu, v zádech má geniálního, ačkoliv velmi výstředního detektiva, který udělá vše, aby ho dopadnul. Už v minulém díle se mi dějová linka s Lightem nepozdávala.
Jsme v půlce a doufám, že se zbytek série "vrátí do starých dobrých kolejí". I když spolupráce Lighta s L se mi líbí. Ale bohužel i jejich vztah ztratil tu správnou dynamiku.

3 20.07.2023

4. díl se mi hodně líbil. Víc než 3. Misa sice byla otravná a v realitě byste se s ní potkat nechtěli, natož, aby se do vás zamilovala, ale líbilo se mi, jak dokázala Lighta vykolejit. Akorát mi nesedí přítomnost smrtonošky. Je úplně jiná než Rjúk, na němž (snad všichni) milujeme jeho nezúčastněnost, jeho škodolibost, to, že celá situace vznikla jen proto, že se jeden smrtonoš neskonale nudil... Rem je taková upjatá...
Vtipné, napínavé, mrazivé.

2 20.07.2023

Není to ani měsíc od (doufejme že NE) posledního koncertu KISS v Praze, jak jinak bych se mohla do toho dne vrátit... S touto knihou se vrátíte na samý počátek zrodu živoucí legendy, která tu bude i po nás. Možná v daleké budoucnosti lidé nebudou znát to jméno, tu kapelu, ty hudebníky, ale paroháč nevymizí, velkolepé rockové a metalové koncerty taky nevymizí...
Jo, možná to Geneovi trošku až moc žeru, ale podnikatelský talent a fakt, že stvořil POJEM se mu upřít nedá.
Kniha je velmi čtivá, ucelená v přesně ohraničených kapitolách, které jsou dlouhé tak akorát. Bohužel poslední dvě kapitoly jsou až moc rychlé, tedy na mě, a už moc se to točí kolem problémů s Acem... U knihy jsem se zasmála, ale i dojala. Kapitoly s narozením Genova syna a úmrtím Erica Carra byly opravdu procítěné. Nečekala bych to, ale dokonce jsem se s Genem i v některých názorech shodla. I přesto si myslím, že bych si spíš rozuměla s tou druhou, "zlobivou", půlkou KISS. :D . První polovina knihy byla hodně o podnikání, o úspěchu a neúspěchu, ale jakmile do toho vstoupily Démonovy osudové ženy, zdálo se mi, že je Gene otevřenější, citlivější a kniha tak osobnější.
Příběh končí v roce 2001, vypadá to, že ani Genovy koule nejsou křišťálové a je hořkosladké poslední kapitoly číst, stejně jako bylo hořkosladké odcházet z jejich "posledního" koncertu. Pokud už to skutečně myslí vážně, chtělo by této knížce dodat posledních 20 let života KISS, poslední dvě kapitoly. My je chceme, a ty chceš ty prachy, Gene, a ty to víš... :D
(Schválně napočítejte použití slova "poslední") ;) .

5 17.07.2023

S odstupem času o této knize ráda řeknu, že to byla taková milá naivní oddechovka zahalená londýnskou mlhou. Zahřeje vás během podzimních lezavých plískanic, nemusíte u toho moc přemýšlet, vše si jede v klasických kolejích a skončí to přesně tak jak má správná pohádka... Taky mě to dostalo z čtecí krize. Nicméně na to, jak je to klišoidní slaďárna, je moc "ukecaná", myslím, že některé části jsou tam až moc rozepsané, až moc zopakované a hlavní hrdinka mi byla notně nesympatická. Ale to přisuzuji i našemu věkovému rozdílu. Být to na mně, jedu do Londýna, potkám pana B. a je ruka v rukávě. Žádný kecy okolo a je mi jedno, že by kniha končila ve třetí kapitole. :D Já se roztekla v jeho medových očích... To se mi taky dlouho nestalo, abych si pomyslela na knižní postavu. Takže tleskám autorce. Taky jsem nečekala, že se u této knihy upřímně pobavím. Ale i ta slzička dojetí ukápla. Takže jo, kdyby šly dávat půlhvězdičky, dám tomu 3 a půl. Myslím, že adekvátní hodnocení, ještě se musí Lin trošku vypsat. Některá souvětí mi nešla úplně přes jazyk. Těším se na Kufr z nebe, myslím, že ten si užiju o něco víc.

11 30.06.2023