ladyxx
komentáře u knih
Pohřbené tajemství
Val McDermid
Skotká vřesoviště mohou skrývat četná tajemství. Jedno konkrétní - vykopané historické motorky a zakonzervovaná mrtvola - dovedou detektivy z malého oddělení odložených případů až do roku 1944. Místy tak musí o událostech trochu spekulovat, ale nakonec vrchní inspektorka Karen vraha odhalí a zatkne. Škoda jen, že se nedozvíme výsledek soudního řízení. Kniha patří do série, což jsem nevěděla, ale dá se číst i samostatně. Vrhnu se na předchozí díly, a budu doufat, že autorka vydá další pokračování.
Antonín Dvořák: Život - dílo - dokumenty
Klaus Döge
Kniha čtenáři přiblíží pracovní i osobní život skladatele Antonína Dvořáka. Psaný životopis je doplněný o dobové fotografie a výňatky z osobní korespondence, najdeme zde i seznam všech Dvořákových děl a časovou osu s historickými událostmi. Zajímavé jsou interview se skladatelem ze zahraničí. Z pohledu hudebního neznalce bych řekla, že knihu více ocení někdo, kdo se alespoň trochu orientuje v notách a hudební terminologii, ale užijí si ji všichni, kteří se chtějí dozvědět více informací o tomto významném českém skladateli.
Mapa dní
Ransom Riggs
Děj knihy se odehrává v Americe, pro změnu převážně v současnosti. Konzervativní podivní v současném normálním světě přináší pár vtipných situací, které jsou hezky vyváženy akčnějšími scénami. Objevuje se zde nová zajímavá podivná jménem Noor, která evidentně bude mít velkou úlohu v další knize. Celkově je to dobré pokračování série, které se zaměřuje na jiné záležitosti, než je boj se stvůrami a netvory, díky čemuž příběh neztrácí grády a kvalita neklesá.
Zapomenutá zahrada
Kate Morton
Stejně jako u jiných děl autorky je i v této knize příběh dokonale propracovaný, prostředí úžasně popsané, cornwallské rodinné sídlo fascinující, záhada napínavá, a všechny otázky zodpovězené. Postavy jsou realisticky vykreslené, se svými kladnými i zápornými stránkami jsou velmi lidské, a která momentálně převládá je ovlivněno zkušenostmi postav (např. k nenáviděné Rose jsem cítila spíše lítost). Osvěžující jsou Eliziny pohádky, které obsahují malé nápovědy k minulosti, a nejsou tudíž v knize náhodou. Přesto mám několik výhrad. Kapitoly mi přišly zvláštně uspořádané a bylo obtížnější si v hlavě udržet linerární kontinuitu všech linek, bylo by lepší jednotlivé kapitoly reorganizovat, aby na sebe lépe navazovaly. Cassandřiny "duchařské" sny v domku by mohly být úplně odstraněny, a její linka zkrácena, jelikož mě její život (hlavně ten milostný) moc nezaujal. Ač je tedy slabší v porovnání s jinými autorčinými knihami, které jsem přečetla, stále si drží vysoký standart a stojí za přečtení.
Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
Předně, kniha připomíná Agathu Christie jedině nápadem - luxusní jachta na plavbě norskými fjordy, záhadná žena a domnělá vražda, několik hostů s velkým potenciálem pro podezření - proti tomu se nedá říci půl slova. Horší je, že plavba přírodou a charakter postav nejsou prakticky vůbec rozvinuty, a děj je vyložené Lo-centrický. Bohužel je Lo ufňukaná a hloupá žena, která není schopna dát dohromady kloudnou větu, a připomíná roky týranou asociálku a ne profesionální novinářku, která nejdříve koná a až pak přemýšlí. Zápletka se záhadnou ženou z kajuty č. 10 je tedy dobrá, a rozuzlení mi potvrdilo moji teorii ze začátku, i když jsem chvíli doufala, že by nalezené tělo mohlo patřit Lo (vážně, proč autorka udělala postavu tak nesympatickou?). Naneštěstí se nedozvíme, jak přesně se odehrála poslední událost na lodi, a zda má číslo 25 602,52 nějaký vyšší význam.
Knihovna duší
Ransom Riggs
Tento díl je rozhodně nejakčnější, protože Jacob a Emma mají za - velmi náročný - úkol zachránit nejen slečnu Peregrinovou a další ymbyny, ale i všechny své přátelé, kteří byli uneseni a uvězněni stvůrami. Za tímto účelem putují do viktoriánské londýnské čvrti Ďáblův akr, semeniště zla, kterému je radno se vyhnout. Popis místa je vážně úžasný, tu špínu, chudobu a zoufalství jsem mezi jeho spletitými uličkami živě cítila. Hrdinové najdou spojence v převozníkovi Sharonovi a panu Benthamovi s jeho fascinujícím domem, ale je těžké někomu doopravdy věřit. Jacob rozvíjí svoji podivnost, která se ukáže jako velmi užitečná. Příběh vrcholí v údajně mytickém místě Knihovna duší, a má nečekané následky. Jedná se o možná nejpovedenější díl, i když mi stále vadí Jacobův milostný vztah s bývalou jeho dědečka.
Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
Děj knihy se odehrává v netradičních lázních vedených excentrickou Mášou, která si na devíti hostech chce vyzkoušet zcela inovativní proceduru pro transormaci mysli. Stejně jako hosté jsem moc nevěděla, co od pobytu čekat, a v jedné či dvou věcech mě autorka opravdu překvapila. Příběh je popisován er-formou, kterou obvykle preferuji, ale protože se každá kapitola zaměruje na jednu konkrétní postavu, bylo by vhodnější použít ich-formu. Postavy jsou skvělé, hrozně mě bavily, a postupné odhalování jejich vnitřních pocitů a pohnutek bylo zajímavé. Jejich psychologie a vývoj byl opravdu propracovaný, čemuž napomohl i tento extrémní zážitek v lázních.
P.S. Na příští wellness pobyt asi pojedu s lehkou nedůvěrou.
Tajemství letního odpoledne
Kate Morton
Děj se odehrává v několika časových rovinách, naštěstí je vždy uvedeno, v jakém roce i kde se linka odehrává, takže se čtenář neztrácí. Zápletka se rozvíjí pomalu a její rozuzlení se dá na konci uhodnout, nicméně to neztrácí na napětí a čtenářském zážitku. Postavy jsou dobře vykreslené, vyvolávají ve čtenáři pozitivní i negativní emoce. Příběh je psán v er-formě, je skvěle promyšlený a propojený, aniž by zanechal nezodpovězené otázky. Osvěžující je, že bylo vyprávění na několika místech částečně pojato jako divadelní scéna.
Absolutní strach
Lisa Jackson
Anotace je vážně slibná, a první polovina knihy se vyvíjí skvěle, ale ve druhé polovině to začíná být překombinované. Čtenář si může skládat střípky a uhodnout vraha, ale rozuzlení v souvislosti s bývalou nemocnicí je zklamáním, a do toho značně propletené příbuzenské vztahy jsou přehnané. Hlavní hrdinka Eve se chovala strašně hloupě, čímž mě ke konci doslova iritovala. Dost mi také vadilo velké množství sexuálních narážek, má to být thriller, ne červená knihovna. Nemohu knize upřít čtivost, ale námět "stará psychiatrická nemocnice s tajemstvím" měl mnohem větší potenciál, který nedošel svého naplnění.
Kroniky Prydainu – kniha druhá
Lloyd Alexander
První část knihy se odlišuje od všech ostatních, je hodně filozofická a spočívá v hledání sebe sama. Druhá část je opět akčnější, setkají se v ní všichni společníci v pokusu definitivně porazit pána smrti Arawna, a má hořkosladký konec. Poslední povídková část je prequelem k příběhu, který jsme sledovali. Autor stvořil úžasnou zemi Prydain se zajímavými postavami, vše mi přirostlo k srdci a opravdu těžce se mi s těmito kronikami loučí.
Kroniky Prydainu – kniha první
Lloyd Alexander
Kroniky Prydainu jsem milovala na ZŠ, ale po letech si z nich pamatovala jenom název a něco o praseti, proto jsem se je rozhodla znovu přečíst. Počáteční obavy ze zklamání se nakonec ukázaly jako naprosto neopodstatnělé, protože mě příběh znovu uchvátil. Postavy jsou osobité a nadmíru sympatické, a není pro čtenáře náročné sžít se s vyprávěním o horkokrevném pasáčkovi vepře Taranovi, chodící encyklopedii přirovnání Eilonwy, bardovi Fflewddurovi s jeho harfovým detektorem lži, a věrném Gurgim. Kniha patří mezi skvělé fantasy "pochoutky a pokroutky".
Návod na vraždu pro hodné holky
Holly Jackson
Vzhledem k tomu, že cílovou skupinou je mládež, kniha nabízí překvapivě příjemnou četbu i pro starší čtenáře. Detektiv-amatér Filipa je sympatická a chytrá, a ačkoliv podezřelých je opravdu hodně, pomocí svých pozorovacích a dedukčních schopností dokáže vypátrat pravdu, i když ji to málem stojí život. Příběh má hlavu a patu a je originálně ozvláštněn o pracovní protokoly ve vyšetřování včetně grafických znázornění.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Zvláštní kniha, jejímž vypravěčem je personifikovaná Smrt. Autor si hodně pohrává s jazykem a často situaci vyjadřuje v barvách a přirovnáních, někdy velmi abstraktních (měla jsem problém představit si „oblohu barvy snídaně“, a naopak mě ohromil „provaz upleteny ze stalingradského sněhu“). Postav je několik – zlodějka knih Liesel, její adoptivní rodiče Hans a Rosa, kamarád Rudy, a Žid Max – všechny jsou zpracovány s citem a působí opravdově. Příběh je smutný, hlavně na konci, což se od tématu dá čekat, i když je jím protkaná i špetka naděje. Kniha patří mezi díla, která ve čtenáři něco zanechá.
Nejzajímavější myšlenka Smrti (parafráze): „válka je šéf, který od vás očekává nemožné, nikdy nepoděkuje za odvedenou práci, a naopak vyžaduje víc a víc“.
Nultá hodina
Agatha Christie
Na samém počátku jedna postava komentuje detektivky, že "všechny začínají v nepravou chvíli. Začínají vraždou. Vražda je ale konec. Příběh začíná dlouho předtím - někdy dokonce o celá léta dřív - všemi těmi příčinami a událostmi, které svedou jisté lidi na jisté místo v jistou hodinu jistého dne". Tím se autorka důsledně řídí, a ukazuje události, které se staly v měsících předcházejících vraždě. Události vyvrcholí v září v panském domě u moře, kam se sjede vybraná společnost skrývající svoji vzájemnou nelibost za úsměvy a zdvořilé jednání. Identita pachatele mě překvapila, a velmi mě potěšila zmínka o Herculu Poirotovi. Podle mě kniha patří mezi nejlepší autorčina díla.
Staré pověsti české
Alois Jirásek
O některých pověstech jsme se učili na základní škole, ale podrobnosti časem upadají v zapomění, proto je hezké si je jednou za čas přečíst - a ruku na srdce, tyto pověsti za to stojí. Text je sice kvůli staročeštině a množstvím archaismů náročnější na čtení, ale vyvažuje to poutavost vyprávění. Plusem je, že nakladatel v poznámkách pod čarou vysvětluje zastaralé výrazy a přidává doplňující informace k osobám či místům. Vychválit musím nádherné ilustrace Věnceslava Černého.
Moje oblíbená pověst: Růžový palouček.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Novela o lásce mladého páru, která se odehrává v posledním roce 1. světové válce, vyprávěno v er-formě. Petr a Lucie se neztotožňují s aktuálním drsným světem války, a vytvoří si svůj vlastní izolovaný svět, ve kterém si užívají přítomných okamžiků a vedou zajímavé dialogy, a to až do svého brzkého a tragického konce. V knize se objevují filozofické úvahy o smyslu života, o válce a o tom, jak mění lidský charakter a mezilidské vztahy, ale například i o strachu a náboženství. Typ knihy, který ve čtenáři něco zanechá a přiměje se zamyslet.
Dokonalý cizinec
Renée Knight
Kniha je docela tenká, v kratších kapitolách se střídají 2 časové linie i forma vypravování (v ich-formě nám do své hlavy dává nahlédnout Stephen, v er-formě sledujeme konání Catherine, jejího manžela Roberta a syna Nicholase). S postavami se dá sympatizovat a většinou i pochopit jejich reakce. Slabinou příběhu je, že se snaží pokrýt mnoho psychologicky závažných témat, ale u žádného nejde do přiliš hluboké analýzy. Naprosto mlhavé je vše okolo Jonathana, a vzhledem k tomu, že je hlavním hybatelem příběhu, děj nepůsobí zcela přesvědčivě. I navzdory tomu se dá číst, je ale pesimistická, a nedoporučila bych ji brát do ruky při špatné náladě. Ignorujte anotaci, která je dosti nepřesná.
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Nemohu uvěřit tomu, že se mi tato kniha doposud vyhýbala, protože je to literární skvost! Je psaný vznešeným jazykem období romantismu, a obsahuje epistolární a retrospektivní formu vyprávění. Rozhodně to není hororový román, působí to spíše jako sociologická studie, která zachycuje předsudky lidí ke všemu odlišnému. Hodně se zaměřuje na potřebu tvorů někam patřit, a na příkladu Frankensteinova výtvoru - velmi inteligentního, láskyplného a emotivního tvoru - prezentuje, jak lze změnit charakter v případě, že tato potřeba nedojde naplnění. Dílo představuje myšlenky a postoje mladého vědce i jeho "monstra", a ve čtenáři vyvolává bouři emocí k oběma stranám, aniž by náznakem soudilo, kdo je dobrý, a kdo zlý. Velkolepé!
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Robin Sloan
Zajímavé spojení světa knih a moderních technologií, ve které si webdesigner/prodavač v knihkupectví Clay, jeho kamarád z dětství/nyní milionář Neel a "googlačka" Kat prožijí dobrodružství jako z dobrodružného románu. Na jejich výpravě je čeká pátrání po stopách, luštění šifer i cestování, to vše za účelem odhalení tajemství sahajícího až do 15. století. Nečekejte ale akci jako u agenta 007, příběh plyne poklidnějším tempem, vyprávěno v ich-formě sympaťákem Clayem. Dozvíme se několik zajímavostí z oboru typologie písma. Konec je na mě přiliš sluníčkový, ale celkově mě kniha bavila, a doporučila bych ji čtenářům mající v oblibě šifry a kódování, kteří touží po odpočinkové četbě.
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Pozitiva: Líbilo se mi téma ve stylu "všechno má své následky", což si uvědomily všechny hrdinky v knize, a co si možná můžeme uvědomit i v našich životech. Postavy byly velmi dobře psychologicky vykresleny, dokážu si představit, že by zrovna takhle přemýšlely a konaly. Skvěly epilog ve stylu "co by bylo, kdyby...". Hezká obálka.
Negativa: Kniha je zdánlivě přehledně rozdělena událostí do 7 dní v týdnu a podrozdělena do kapitol, ale to je jenom iluze. V oddíle věnovaném událostem jednoho dne totiž lze najít i události z jiného dne (např. v pátečním oddíle se vyskytují úryvky z nedělního dne), což akorát čtenáře mate, a takové striktní dělení pak ztrácí smysl. Kapitoly jsou nazvány slovně psanou číslovkou, a protože obvykle přehazují děj na jinou hrdinku, chvíli trvá se v tom zorientovat - mnohem praktičtější by bylo rozdělit kapitoly podle jména ústřední osoby (např. "Cecilia"). V knize jsou některé zbytečné pasáže, např. stránky věnované minulosti Lucy, nebo krátké odstavce vztahující se k historickým událostem spojeným s Berlínskou zdí. Příběh se má odehrávat v Sydney, ale celou dobu jsem měla pocit, že je děj zasazen do nějakého vnitrozemského maloměsta.
