lalela komentáře u knih
Knížka s pár stránkami psaná formou deníku, ale dozvíte se v ní všechny pocity, které tyran i týraná žena měli. Jedno pořekadlo praví, že druhý si k tobě dovolí jen tolik, kolik mu dovolíš ty. A tak žena ustupovala a dovolovala, a trpěla, trpěly i její dva synové, pak celá rodina. Jednou si dovolila odporovat a on sklapnul patky. A pak už bylo zase vše ve stejných kolejích. Tohle opravdu dokáže vydržet málokdo a věřte, že i když vám chlap bude říkat, že bez něj nejste nic a bez něj nic nedokážete, tak dokážete a život bude lepší a hezčí. Vždycky je řešení a vždycky je čas i cesta odejít. Jen musíte přemluvit to silnější Já ve vás, že jste dost silná, a silná zůstat.
Na tuhle knížku jsem se moc těšila. Náhradní mateřství a všechno okolo je tak citlivé a zajímavé téma, bohužel myslím, že příběh měl obrovský potenciál, který nebyl využitý. Spoustu věcí se v knížce dozvíte jen v náznacích, nebo velmi okrajově. Když už se začne něco okolo některé postavy trochu rozvíjet, vzápětí je to utnuto a vy si musíte zbytek vydedukovat, domyslet. Opět jedna z knih do poličky neurazí nenadchne.
Pro mě opět úžasná knížka z dob komunismu. Skvěle popsané intriky, praktiky té doby. Celé čtení ve mě příběh ožíval, protože jsem dítě komunismu. Budovatelské nástěnky, sousedé, kterým nic neujde, Sylva a její věrná Zloba. Kolikrát vyslyšela svou Zlobu a tím ztratila důvěru své Anežky. Sylva měla pevnou vůli a jistotu v sebe samu, bohužel život nám mnohdy zařídí jiné konce.
Knížka z pohledu dospívajícího chlapce. Vyspívá morálně i fyzicky, má úplně jiné starosti než jeho vrstevníci. Musí se vyrovnávat s řadou věcí v životě. Hodně krutých věcí. Jak já toho jeho tátu nenáviděla, protože to byl bačkora. Ale ze Štěpána vyrostl samostatný zodpovědný kluk, a tak by to mělo být. Je to skvěle napsaná knížka.
Říkám si, pořád čteš knihy z války, jenže ač jsou svým způsobem o stále stejné době, která se nemění, tak je kniha pokaždé jiná. A tahle byla sakra jiná. Ester,Šárka,Lotte měla obrovské štěstí v neštěstí. Prožila vlastně v té nešťastné době krásný život. Stále měla milující rodiče i když pokaždé jiné. Ten konec mě dostal, stále jsem doufala, opravdu mě hodně dostal.
Po přečtení knihy jsem zůstala úplně v záseku. Kolik ještě nevíme věcí, o kterých se nepsalo a postupně vyplouvají na povrch. Příběh je drsný, hodně drsný. Když už si myslíte, že to nemůže být horší, tak ano, je to ještě horší. Kdo tu hrůzu přežil, odchází nadobro zlomený. Knížka mě zcela ohromila.
Tolik bych k té knížce chtěla napsat recenzi, že byla úžasná, úplně se vcítíte do všech osob, tolik bych toho chtěla napsat, ale nemůžu, protože se momentálně cítím jako ta matka. Jako máma stále toho syna omlouváte, litujete, a on je tak prohnaný, že ví, jak na vás. On si jede na svý feťácký vlně a vy se doma klepete, protože vám hlavou běží strašný věci, jen ne, to podstatný. Máte to pod nosem, ale prostě to dlouho nevidíte, a když to konečně uvidíte, nechcete to přijmout, protože to tak nemůže být, určitě ne, je to omyl. Knížku jsem četla s tlukoucím srdcem, tušila jsem, jak to dopadlo. Tekly mi slzy spolu s maminkou Honzy a teď bych se chtěla probudit za pět let. Třeba už všechno bude dobrý.
Knížku jsem těžce dočítala, jen abych ji nemusela zařadit do škatulky nedočteno. Mnoho bylo nevyřčeno, mnoho bylo nevysvětleno, mnoho nedovysvětleno. Ač toto nebyla prvotina paní spisovatelky, mohla bych děj knihy přirovnat ke slohové práci žáka střední školy. Zápletka byla zajímavá, ale tak nějak těžce průhledná. Žádný překvapivý boom se nekonal, spoustu postav bylo v knížce zmíněno jen okrajově. Myslím, že bych ji mohla dát ještě šanci, ale nenadchla. O to víc mě mrzí, že je to opět spisovatelka z mého kraje.
Jak já jsem byla napjatá, která že to je. Ta jedna z pěti. Přátelství, které bylo přátelstvím jen proto, že k sobě tak nějak patřily. Ony si myslí, kdovíjak se neznají, ale to jejich přátelství je vlastně jen strašně povrchní, v knížce postupně vyplouvají na povrch bolístky a tajemství každé z pěti přítelkyň. Mnohdy si lidé z chování druhých udělají o člověku úplně jiný obrázek a toho člověka zaškatulkují do nějaké přihrádky. Pak, když se odkryje tajemství, zjišťují, že toho člověka vlastně neznají a ta přihrádka, do které ho uložili je vlastně úplně špatná. Naštěstí jsou to mámy kvočny a dokážou si pomoci i poradit. Knížka byla báječná a ten konec mě dostal, i když jsem to od poloviny tak trochu tušila, jak to asi bude. Ať žije Edvina!
Dala jsem tři hvězdy, těžko psát o knížce. Příběhů na toto téma je tolik. Nevím, nakolik je knížka autobiografická, ale ten příběh byl pro mě zmatečný, trochu přitažený za vlasy, ne téma anorexie, ale to vše okolo. Některé věci nebyly vysvětleny a pak se o nich psalo, jako kdyby to mělo být jasné. Knížku jsem přečetla, protože mě zajímal další pohled na toto téma, ale zase až tak dechberoucí pro mě nebyla. Určitě bude mít své příznivce.
Nenápadná hájovna v lese, jen trošku ve vojenském prostoru. Linda mohla chodit za totality nakupovat k ruským vojákům, měla skoro všechno, jen manžel nebyl doma a ona se bála, měla i hodně dobrou kamarádku. Dostal mě ten její příběh, brečela jsem s ní, protože mi bylo líto, že se toto dělo a bylo tolik nespravedlnosti. Nedokážu si představit být v její kůži. Ale alespoň měla štěstí na další dobrou kamarádku, kterou si našla. Knížka se mi moc líbila a četla se jedním dechem
Další kniha z řady bestsellerů, knížek s nálepkou. Všechno se vleče a opisují se věci okolo, které by v knížce ani nemusely být, další kniha do poličky neurazí, nenadchne.
Úžasná knížka, úžasná detektivka. Tak skvělá zápletka, jen jsem čekala, kdo a jak to klubíčko rozmotá
Mám tento žánr moc ráda, takové to tajemno, napětí, ale tady to moc hezky začalo a pak to divně pokračovalo. Stále mám takový pocit, že někteří zahraniční autoři mají skvělý námět na knihu a pak to podivně natahují, aby bylo o čem psát, nedokážou příběh rozvinout, pak se na knihu nalepí nálepka bestseller, aby lidi kupovali, protože když je tam nálepka, tak to přeci musí být trhák. U knížky mi moc vadilo přeskakování do různých let, před únosem, po únosu, týden před únosem, dva dny po únosu. Některé pasáže by stály za vykreslení víc a některé zase míň. Řadím ji do poličky neurazí nenadchne.
Přečetla jsem a nejvíc jsem milovala Leoninu matku. Ta ve mě vyvolávala úsměvy vším, co o ní autorka napsala. Jinak detektivka dobrá, ale taková lehce průhledná, jinak se četla knížka hezky, byla svižná a měla spád.
Skvělá oddechová knížka ze života Itálie. Mě, jako milovnici všeho itaského moc potěšila, je psaná tak lehce a prokládaná italskými slovíčky, italskými recepty, tradicemi, postřehy. Prostě Italský odpočinek jak má být. Ještě sleničku Proseca a šum moře do uší
Po první knížce Stvůra jsem tentokrát byla na knížku Vesnice ohromně natěšená a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Ale byla to jízda od začátku do konce. Bavilo mě i to, že jsem se dozvěděla něco víc o Lauře a příběhem ztracených chlapců se táhla linie střípku Lauřina života, a rozhodně zajímavá. Co se týče samotného příběhu, byla jsem zmatená od začátku do konce, protože to byla taková zápletka, která by mě ani ve snu nenapadla a autorka knížky ji vylíčila tak, že jste prostě museli číst a číst, protože vám to nedá knížku odložit na zítra, na zachvíli. Všechno do sebe krásně zapadá, postavy jsou vylíčené tak barvitě, že před vámi opět příběh ožívá. Strašně se těším na další knížky.
Knížku jsem přečetla jedním dechem, četla se moc hezky, z počátku jsem byla skeptická, protože autorku jsem neznala a navíc moc knížek nevydala, ale dala jsem jí šanci. A dobře jsem udělala! Nádherně vykreslila postavy i okolní děj, žádné okecávačky, které nezapadají do příběhu. Když jsem knížku četla, úplně jsem všechno viděla před očima. Strašně se mi líbilo, jak tak mlaďounká spisovatelka dokázala perfektně popsat policejní práci a natolik mě její psaní vtáhlo do děje, že bych jí uvěřila úplně všechno. Spisovatelka ve mě získává věrnou čtenářku a moc se těším na její další knížky
Strašně jsem se na knížku těšila, ale byla jsem z ní poněkud rozpačitá. Stále jsem nevěděla , co to vlastně čtu. Námět příběhu je docela slibný, akorát mi přišlo strašně chaotické celkové sestavení. Vůbec jsem se v tom tak nějak neorientovala. V názvu je tajemství, čekala jsem toho tajemství trochu více. Rozuzlení bylo sice moc milé a takové srdcové, ale kniha nestála za to těšení.
Znám x hororů, které mají podobný námět jako kniha. Parta mladých se vypraví na odlehlou chatu v lesích. Přiznám se, že jsem čekala všechno. Krvelačné příšery, ufo, a nevím co ještě, ale to co jsem přečetla, předčilo mé očekávání. Líbilo se mi i perfektní vykreslení postav. Knížka je napínavá od začátku do konce, rozhodně si přečtu i další autorčiny knížky