laura komentáře u knih

Po skvělém rozjezdu v Osamělé smrti trošku zklamání. Napětí a překvapující zvraty, které mě doslova přimrazily ke stránkám v 1 díle, jsem tady postrádala. Příběh byl předvídatelný a ničím nepřekvapil... Kdo za vším je pro mě nebylo překvapení...

11 27.12.2020

Do téhle knihy se mi moc nechtělo, ani nevím proč. Snad, že jsem si zvykla na Bentze a Montoyu, a nechtěla jsem si zvykat na nové prostředí a nové vyšetřovatele... Ale pak jsem zjistila, že rozjezd nové série v sobě skrývá tolik napětí, pohrávání si s myslí čtenářů, klikatící cestičky v mraze a spletitých lidských srdcích, bolesti a strachu ze smrti, tolik skrytých nápověd a matoucích falešných cest - že jsem nevycházela z údivu a zůstala napjatá jako struna až do samého konce... A vlastně ještě dál, protože na konci to vlastně teprve všechno začíná... Tahle kniha se L. Jackson opravu moc povedla!

10 27.12.2020

Dlouho jsem váhala s hodnocením. Opět čtivé, ale příběh tak trošku postavený na vodě. V podstatě nic, co by vás chytlo za srdce. Bez emocí, ploché, nereálné. Člověk jim nějak nevěří ani tu lásku. Zápletka veskrze žádná (a ten konec? Jen zoufalý pokus o napětí, který stejně tak zoufale selhal...)

Jako by vám z nebe padaly jen samé dobré karty, a když už spadne jedna špatná, nebe se vám za to ještě omluví... Takhle to v životě nefunguje, bohužel...

6 27.12.2020

Jedna z těch lepších. Čtivé, s nepříliš originální zápletkou (podobná byla i v Darovanému manželovi na zuby nekoukej), ale vlastně vám to nevadí. Příběh tak trošku z jiného světa, ale pokud chcete vypnout, je to přesně ono. Nic moc vám to nedá a zřejmě brzy zapomenete, o čem ten příběh vlastně byl, ale pro ukrácení dlouhé chvíle - proč ne ;)

14 18.12.2020

Ano, je to naivní, předvídatelné a trošku obehrané - ale mě se to líbilo. Vtipné, čtivé. Taková jednohubka na dny, kdy na čtení nemáte moc času a tak vám nevadí od knihy odbíhat...

Trošku nereálné, ale někdy potřebujete číst i příběhy, které by se ve skutečném životě stát nemohly. Od toho přece knihy jsou - aby u nich člověk snil ;)

Jen tedy slovní obrat: Bezzubě jsem prohlásila... Ono vůbec slovo bezzubě je šílenost sama o sobě. To skoro bolelo to číst ... :)

14 09.12.2020

Asi nejlepší od této autorky. Vtipné, čtivé, oddechové, jemně jiskřící romantikou a zároveň neotřelé. Nedá se tak docela odhadnout, jak příběh skončí a možná právě to mě na téhle knize bavilo.

Jo, tohle se mi moc líbilo ;)

14 07.12.2020

Někdy je prostě lepší skočit - a křídla si nechat narůst až ve vzduchu...

A tak spolu s Gwendolyn skočíte - je jedno do kterého času, jestli do osmnáctého století nebo dvacátého nebo zůstanete v současnosti - nudit se rozhodně nebudete...

Naděje je to s křídly,
co hnízdí uvnitř nás
a pěje píseň beze slov
a stále zvedá hlas...

Krásný příběh plný napětí, záhad, intrik, lásky, něhy a nečekaných zvratů. Nakonec ovšem všechny ty zdánlivě roztříštěné a nesouvisející střípky událostí do sebe zapadnou. Přesto jsem nedostala všechny odpovědi.

Je ale možné, že některé otázky mají zůstat nezodpovězeny...

Xemerius byl boží!!! A doktor White překvapil (a právě tady bych měla spoustu, spoustu otázek, které mi asi nikdo nezodpoví...).

Krásné, mile romantické, něžné a přitom napínavé. Každá postava měla něco do sebe a všechny dohromady zahrály tu nejzajímavější šarádu s časem :)

Věčnost se skládá z dnešních dní...

Tak na co čekáme? ;)

18 02.12.2020

Láska nezná čas. Ale možná je všechno přece jen trošku jinak...

Ještě lepší než 1 díl. Příběh začíná gradovat, napětí se stupňuje, nebezpečí číhá na nečekaných místech - a mezi tím vším neslyšně, trošku zaskočeně, klopýtá láska... Doteď bezpečně schovaná netuší, že všude číhá zlo.

Gwendolyn neví, komu může věřit. Pochybuje, váhá, vrhá se proti proudu času, aby zjistila, že odpovědi máme většinou v sobě - jen je musíme umět najít.

Fakt super. Nejlepší byl Xemerius a jeho hlášky. Občas jsem se smála nahlas jako blázen :)

Vtipné dialogy, skvěle odvyprávěný příběh, má to zkrátka vše, co od dobré knihy čekáte. I když je to spíš pro náctileté, myslím, že i starší ročníky ocení tenhle způsob humoru a neotřelý nápad, protože se to opravdu dobře čte...

14 28.11.2020

Vtipné, hravé, milé, lehce romantické. Příběh vás pohltí a vy ani nevíte jak, a jste na konci. Velmi čtivé, napínavé, každá postava má něco do sebe a postupně se jednotlivé střípky příhod skládají do uvěřitelného, zajímavého příběhu...

Krásné! Moc se mi to líbilo. A to už dávno nejsem cílová skupina. Ale člověk prostě někdy takový příběh potřebuje.

Potřebuje snít...

21 28.11.2020

Mně se to líbilo moc. Četla jsem několikrát. Napínavé, čtivé, osudy jednotlivých postav mě dojímaly, obzvlášť, že šlo především o děti a staré lidi.

Ještě teď mě mrazí, když si na to vzpomenu. Jak rychle vás nebezpečí dostihne a jak rychle se pak musíte rozhodovat, co je v životě důležité a že někdy ti, kteří vám připadají nedospělí, se zachovají tak, jak by se mnozí dospělí zachovat nedokázali...

Krásné!

10 26.11.2020

Příběh, na který se nezapomíná. Četla jsem před strašnou spoustou let, ale pořád si vzpomínám.

Příběh o zvláštním a přesto velice pevném přátelství dvou mužů a jejich lásce k jedné ženě... Nechápala jsem je, nikoho z nich. Bylo to jako vstoupit do jiného světa, kde ničemu nerozumíte, ale přesto je vám tam tak nějak hezky.

Tam, kde mají být jen dva, si někdy ten třetí připadá jaksi nadbytečný. Vztah, tolik nepochopitelný pro ty, kteří stojí mimo, vztah, který ty tři k sobě svazuje a zároveň je rozděluje, který je zevnitř rozežírá, ničí to, co jim kdysi bylo vzácné - o tom všem a vlastně jen o tom vypráví tahle kniha.

Láskou to začíná a bolestí to končí...

12 26.11.2020

Něco úžasného. Četla jsem několikrát, a čím víc ji čtu, tím víc mě dostává.

Pohádky tak trošku jiné, obyčejně neobyčejné, krutě pravdivé a přitom tak hřejivě lidské. Svým dětem jsem ji číst nemohla. Protože jsem se nedokázala nerozbrečet.

Hluboké, laskavé, bolavé a člověčí. Ačkoli se můj výtisk už rozpadá, nedala bych ji za nic. Jednou za čas se k těm příběhům ráda vracím - i když bulím téměř u každé pohádky...

Ale nejvíc, nejvíc u té čarodějnické...

Musíš být asi hodně nešťastná, když jsi tak zlá...

19 25.11.2020

Srdcovka. Nedávno jsem četla po stopadesátépáté a vůbec nevadí, že pohádkám jsem dávno odrostla. Pořád se mi líbí. Pořád mě baví. Pořád ten svět chci navštěvovat.

Co já se těžkých břemen nanosím,
co já se o kus chleba naprosím¨
- a jiný ani pírko nezvedne
a má vše, všechno, nač jen pohlédne...

Je jiný a přec není jiný,
jsme oba z téže sprosté hlíny
a oba stejně umřem nakonec...
Kdo rozsoudí tu jednoduchou věc?

A pořád, i po těch šílených letech, si to pamatuju...

Krásné, laskavé, moudré příběhy, které nestárnou.

25 25.11.2020

Za mě zklamání. Takový sladkobolný příběh o jedné lásce, o rozmazleném děvčeti, zrazené důvěře, o chybách, kterých se dopouštíme nevědomky, a které leckdy už nejdou napravit, o nedorozumění, o bolesti...

Hezký příběh, ale na mě až příliš prvoplánový...

7 23.11.2020

Tak tohle byl nářez. Tak krutou, bezohlednou a šokující knihu jsem do té doby nejspíš nečetla. Tady se nehraje na dobro a na zlo. Tady ďábel jen nenašeptává. Tady ho vidíme v akci.

Mrazivý příběh plný zvratů, které možná nejsou až tak překvapivé, přesto vám ale vyrazí dech z těla.

K zamyšlení. S husí kůží a zježenými vlasy, protože i sem může dospět člověk. Cesta do pekel je vždycky dlážděna dobrými úmysly...

19 23.11.2020

Mně se to moc líbilo. Syrové, drsné, plné úkladů, chtíče, kurtizán, hereček, mužů, plné vášně, smíchu, lásky i nenávisti, plné boje o přežití, kdy člověk neváhá obětovat cokoli...

Některé scény byly naturalistické, ale to je prostě Zola. Nanu buď nenávidíte nebo milujete. Já jsem ji milovala. Všechny ty vzestupy a pády jsem s ní prožívala. Toužila jsem, aby se vymanila ze svého způsobu života. A i když jsem ji leckdy nechápala, stejně jsem si přála, aby to dopadlo...

...jinak ...

17 23.11.2020

Krásný, romantický příběh vznikající lásky mezi chudou venkovskou dívkou Denisou a majitelem jednoho z největších obchodních domů v Paříži.

Moc krásné! Jemné, protkané laskavostí hlavní hrdinky, rivalitou prodavaček, neustálým konkurenčním bojem (je vidět, že se toho za ty roky zase tolik nezměnilo), intrikami, pomluvami, ale i čistotou, odvahou a láskou. Láskou, která se krůček po krůčku nenápadně přibližuje, přehlížena, opomíjena, potlačována - a přesto vítězící...

Moc se mi to líbilo. Nádherný příběh, který si jednou ráda přečtu znovu...

9 23.11.2020

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém...

Nestárnoucí, nezapomenutelný citát, který otevírá dveře do úžasného, nadčasového příběhu tragické lásky, vášně, zrady, viny a odpuštění.

Příběh tvoří dvě dějové linky - mě bavila samozřejmě víc ta Annina. Zajímavá je však i linka Levina a Kitty, která příběh protíná, klikatí se jím, sem tam ho naruší, doplní nebo na chvíli odstrčí do pozadí...

Bavilo mě to od první strany. Tušila jsem, kam to spěje, ale i tak mě příběh na konci rozsekal.

Jsou muži, které milujeme. A jsou ti, kteří milují nás. Hrdí, nepřístupní, odmítaví a přesto hluboce nešťastní, bolaví a plní touhy po odpuštění, po přijetí. Ke konci jsem změnila názor na jednu z původně záporných postav. Člověk by neměl odsuzovat ty, do jejichž srdce nevidí.

Příběh nešťastné lásky, určené od první chvíle k zatracení. Příběh ženy, která šla za svým srdcem a neohlížela se na nikoho. Příběh muže, který z hrdosti ztratil to, na čem mu záleželo nejvíc.

Příběh, na který se nezapomíná. Tragický, bolavý, hluboce lidský, plný omylů, chyb, kruté bezohlednosti, ale i plný něhy, lásky a touhy po odpuštění...

22 23.11.2020

Dočetla jsem jen ze setrvačnosti. Tohle mě nějak minulo. Nadšení ostatních hodnotících nemůžu sdílet, já se u knihy nudila. Po všech těch letech už vůbec netuším, o čem to vlastně bylo, ale jedno vím jistě - znovu už to číst nebudu...

7 23.11.2020

Nedočetla jsem. Ale že je to Remarque, tak alespoň ta jedna hvězda. Šíleně rozvleklé, nezáživné, bez jiskry. Příběh trošku o ničem...

5 23.11.2020