Lena79 komentáře u knih
Hodně silný příběh, o kterém prostě musíte přemýšlet. Ať už o událostech během války nebo o dění po válce. Tato kniha je především o otcovské lásce k dceři, o neuvěřitelné vůli, to ostatní je víceméně jen pro orientaci v čase. A tím rozhodně nechci zlehčovat situaci, ve které se Židé ocitli.
S knihami na téma drsný sex a BDSM se po vydání Padesáti odstínů jakoby roztrhl pytel. Některé jsou lepší, některé ještě horší, než výše zmiňovaná. Tato měla alespoň nějaký rádoby děj, ikdyž čtenář tuší, kam to asi povede. Nápad s Klubem mi přišel skoro až osvěžující, dal se lépe využít a rozvinout. Knize se nedá upřít čtivost, stránky rychle ubíhají. Otevřený konec přímo nutí sáhnout po dalším dílu ze série.
Příběh sledující osudy jedné rodiny od 1. světové války až po současnost mě doslova nadchl. Nenašla jsem hluché místo, pořád se něco dělo. Postavy bezvadně propracované.
Pro mě byla kniha docela náročná na čtení. Přesto musím uznat, že sledovat, jak probíhalo osvobozování Evropy od nacistického Německa bylo zajímavé a poučné.
Kniha plná překlepů, které mě skutečně rušili. Co se týče děje, tak nemám námitek. Jen na okraj, Roba bych po svém boku snesla tak nanejvýš den, nechápu Winnie, že to vydržela tak dlouho. Konec příběhu předvídatelný, ale to se dalo asi čekat.
Krátké povídky inspirované životem se mi líbily. S autorkou jsem se setkala poprvé, možná někdy vyhledám další z jejích knih. Čteno v rámci ČV.
První polovina knihy se mi líbila moc, bavila mě. Od druhé poloviny jsem se začala trochu nudit. Příběh není napsán špatně, ale zdálo se mi, že se nic nového neděje. Na dovolenou je to odpočinková nenáročná četba.
Kniha čtena v rámci ČV. Docela jsem se toho tématu bála, ale během četby mě víc a víc zajímalo, jak to vlastně v té Rwandě bylo. Bohužel se o tom moc nemluví, přestože se události staly takřka nedávno.
Zprvu se mi do knihy vůbec nechtělo, nebyla na ní ta správná nálada. Po čase jsem si Kodaň zamilovala. Někteří hrdinové mi lezli dost na nervy, ale i to se časem srovnalo. Přestože bylo už od začátku jasné "kdo s kým", četlo se to dobře a odpočinkově.
Hlavní hrdinové (alespoň ten jeden :-) )byli vyzrálejší než v minulosti. Akorát té krve bylo víc než dost. Přesto se mi kniha líbila.
Pod názvem knihy jsem si představovala úplně jiný příběh. A na ten jsem se těšila, dostalo se mi úplně něco jiného. Ale co, četla jsem o vztazích, kdy jakmile se jedná o peníze jde vše ostatní stranou. Konec knihy mi přišel trochu přehnaný, ale je to kniha, tak to beru.
Moc pěkná kniha, kde se dozvíme něco málo o historii hradních zřícenin. Jako inspiraci k výletu určitě doporučuji.
Pěkný příběh, u kterého si člověk odpočine. Přečetla jsem spoustu autorových knih a poslední dobou mi ale začíná vadit připomínání charakteristických rysů hlavních hrdinů.
Kniha se mi líbila, snadno se četla. Odpočinula jsem si u ní. Autora mám ráda a příběhy pana z Dobronína ráda vyhledávám.
Příběh vyprávěný ženou, která se nespravedlivě ocitla v jednom z nejhorších koncentračních táborů. A to jenom proto, že se provdala za muže, kterého nezajímalo nic, než vlastní ambice. Dost mi lezl na nervy. Dále tu máme vyprávění z pohledu jejich dcer, tak jak byly schopné si celou situaci vybavit. Téměř jsem se tetelila blahem, když Stefi přišla pomoc tam, kde by ji rozhodně nečekala. Možná kdyby se potkali v jiné době a na jiném místě...Kdo ví? Přišlo mi až líto, že se nekonal happy end.
Pro čtenáře, který se o toto téma zajímá je publikace výborným zdrojem základních informací. Dle dobového denního tisku, který je v bookazinu otištěn lze pochopit tehdejší náladu ve společnosti.
Už po několika stránkách jsem byla napnutá a zvědavá, co se z toho vyklube. Zdánlivě dva různé životní příběhy se pozvolně slívají do jednoho, což jsem asi i čekala. Nebylo pro mě jednoduché smířit se s vyústěním celé situace. Chvílemi mi to přišlo tak trochu divný. Jinak se ale knize nedá upřít čtivost. V konečném důsledku se mi líbila.
Jak hodnotit tuto knihu? Napadá mě věta, "pěkná kniha o nehezkých věcech". Přečetla jsem spoustu očitých svědectví přeživších holocaust, ale myslím, že toto jediné bylo podáno formou rozhovoru.
Jak už jsem několikrát psala, německé obyvatelstvo se za 2. světové války nemělo dobře. Hrdinové z tohoto příběhu nejsou výjimkou, ikdyž tentokráte prchají ze svých domovů před Rudou armádou. Moc se mi nelíbila postava Leny, která byla až přehnaně ztělesněním Brouka Pytlíka. Na knihu jsem se těšila, ale nejspíš jsem očekávala úplně něco jiného. Pro mě docela zklamání.
Tak tohle byla jízda. V knize jsem nenašla hluché místo. Nechybí model hodný a zlý policajt, v našem případě protivný a milý/á. Bavilo mě i jak autor uchopil téma "vraždíme podle jasného schématu". Autora zaslouženě řadím mezi své oblíbené.