lena.o.knihach komentáře u knih
Za #readingcopy v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Romeriu by nikdy nenapadlo, že se jednoho dne ocitne v těle elfí princezny. Tohle by možná dokázala zpracovat, ale když k tomu přidáte obvinění z vraždy, skrývání své skutečné identity a život pod jednou střechou s králem (zároveň i snoubencem), který vás nenávidí to už rozhodně není pro každého.
Osud hněvu a plamene je moje první přečtená knížka od autorky, i když jich u nás už hezkých pár vyšlo, ale žádná z nich nebyla fantasy.
Chvilku mi trvalo prokousat se tím začátkem, než se rozjede ten hlavní příběh popsaný v anotaci. Jsou tu elfové, upíři a další bytosti a přiznám se, že jsem byla někdy zmatená stejně jako hlavní hrdinka, ale postupně jsem se dozvídala další informace o světě a magii a bavilo mě, jak to zapadalo do sebe.
Ačkoli je to romantasy pro fanoušky Sarah J. Maasové nebo Jennifer L. Armentroutové, žhavých scén tu moc nenajdete. Romantická linka tu samozřejmě je, ale myslím si, že se více rozjede až v dalších dílech, takže se snad máme na co těšit.
Existuje jen málo autorů (možná dokonce jen jediný), který dokáže napsat knihu o tenise a já ji přečtu jedním dechem.
Úplně zbožňuju, když autor v textu odkazuje na své další příběhy. Postava Carrie se například objevila už v Malibu v plamenech a i v Carrie Soto se vrací najdete zmínku jiného díla Taylor Jenkins Reid.
K hlavní hrdince jsem si hledala cestu celkem dlouho a nebylo to pro to, že je sportovkyně, zatímco já mám k tenisu daleko, ale kvůli chladnému přístupu ke všemu, neprohrávat, být nejlepší na světě a jít za tím přes mrtvoly.
Taylor Jenkins Reid už laťku nastavila a všichni víme, že pořádně vysoko. Její postavy toužíte hledat na internetu. Nevěříte, že neexistují. A stejně tak tomu je i u Carrie Soto, ale za mě se Daisy ani Evelyn nevyrovnala.
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Ari se touží přestěhovat do města a živit se hraním v kapele. Shání za sebe náhradu do rodinné pekárny a na pohovor přijde Hector, který pečení miluje a Ari ví, že našel, co hledal.
Neodolala jsem komiksu, který je kresbou (pouze kresbou a ničím jiným) podobný Srdcerváčům a je laděný do mé oblíbené modré barvy, jenže jsem očekávala něco trochu víc.
Pekárny a práce v ní tu bylo ažaž, přičemž jsem několikrát dostala chuť si něco upéct.
Všeho ostatního tu bylo ale příliš málo.
Na hlavní postavy jsem názor měnila každou chvíli. Nejdřív mi byly sympatické, pak vůbec, poté jen jedna z nich, na další straně zas nikdo a na konci to zase obě vylepšily.
Vážná témata tu byla spíše jen nakousnutá, než aby se probírala a řešila.
Blízko je velmi oddechový komiks a určitě vám přijde vhod po nějaké náročnější četbě, kdy chcete vypnout a nechat se volně unášet příběhem nebo změnit žánr.
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Nenávist na ostří nože je o další kamarádce z party a bratrovi hlavní postavy z prvního dílu. A v tomto případě název knihy vypovídá o všem, protože ti dva se opravdu nemůžou vystát.
Jules je právnička. Josh je doktor. Jen stěží zvládají být v jedné místnosti a ani ve snu by je nenapadlo, že by se mohli setkat na pracovišti.. co teprve, když jim osud připraví jediný volný pokoj s jednou postelí.
Stejně jako v předchozích knihách jsem si hlavní postavy oblíbila (a strašně se těším na příští pár). Jejich hádky a provokace mě šíleně bavily. Zajiskří to, kdykoli se na sebe podívají a postelové scény? Nemám slov. Ty vážně stojí za to!
U nakladatelství Ocelot vyšla další kniha inspirovaná asijskou mytologií. Na první pohled nemá jedinou chybičku, dokonce i pod přebalem čeká překvapení, ale pro mě je to (v porovnání s Dcerou měsíční bohyně nebo Šesti rudými jeřáby) knížka nejslabší.
Příběh je to bezpochyby kouzelný. Ta magie? Nádhera! Ale já se do toho vůbec nemohla začíst a neměla jsem problém Magii zalitou jedem kdykoli odložit. I přes skvělý námět soutěže se to na můj vkus příliš táhlo a víc než dialogy jsem si “užívala popisné odstavce.
Tato fantasy je vhodná pro čtenáře, kterému nevadí pomalejší tempo a romantická linka na vedlejší koleji. Pokud ho navíc baví intrikaření a dvorská politika, je pro něj první díl série Kniha čaje tím pravým.
#spoluprace @megaknihy_cz
Od Aly Martinezové u nás už pár knih vyšlo a mně se do ruky dostala až tato nejnovější contemporary romance Z popela.
Neměla jsem žádný problém se začíst, i když mě hned ze začátku autorka šokovala tím, co se v příběhu stalo. Pokud si ovšem přečtete anotaci, překvapeni nebudete.
Srdceryvné vyprávění se střídalo z pohledů hlavních postav.
Bree má dvě malé děti, žije v rodinném domě se zahradou a vlastní úspěšnou firmu. O peníze tak nemá nouzi.
Eason nechce být jen malým písmem napsaný na desce jako skladatel, rád by i vystupoval na podiu. Jenže prorazit v hudební branži není tak jednoduché a musí myslet hlavně na svou dcerku.
Knize se nedá upřít čtivost a ještě k tomu nemá ani 300 stran, takže s ní opravdu mnoho času nestrávíte. Moc se mi líbilo, jak autorka vykreslila vztahy mezi rodiči a dětmi.
Já bych byla spokojená, kdyby knížka skončila sto stran před koncem. Jenže pak muselo přijít drama a v tomhle případě se jednalo o zápletku (na můj vkus zbytečně překombinovanou), která se mi tam vůbec nehodila.
#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor
Řecká mytologie je jedna z mých nejoblíbenějších a příběh vládce podsvětí a bohyně jara je jistě všem známý. Jenže už jsem nějaké moderní převyprávění o Hádovi a Persefoně četla, takže jsem byla zvědavá, jak dopadne Dotek temnoty.
Knihu znám z Tiktoku, kde se v téměř každém videu objeví jako velké doporučení. Měla jsem proto i vysoká očekávání. Ta se ale nenaplnila.
Persefona je sice bohyní jara, ale při jejím doteku květiny usychají. Doufá, že v Nových Athénách bude moct začít nový život jako novinářka. Jenže se setká s Hádem, uzavřou spolu sázku a už víte, co následuje.
Ať jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem Hádovi v podání Scarlett St. Clair podlehnout. Neviděla jsem chemii mezi hlavními hrdiny a i Persefona byla taková nijaká.
Jsem ráda, že se mi to aspoň četlo rychle a utíkalo to, ale pokračování nejspíš vynechám.
#spoluprace @albatrosmedia
Harry žije dvojí život. Ve dne pracuje v rodinném nakladatelství, ale když se setmí, na povrch se dostává jeho temná, drsná a sexy stránka a nikdo mu neřekne jinak než Habibi. Do chvíle, než mu do života vstoupí krásná studentka žurnalistiky.
Cassie nemohla mít štěstí na lepšího redaktora. Aby ale její kniha byla ještě lepší, potřebuje poznat svět bez cenzury
Přiznám se, že těch dark romancí nemám až tolik načtených, ale Habibi se mi moc líbil. Už jen vzhled knihy na mě velmi zapůsobil, i když by mi vůbec nevadilo, kdyby ta obálka byla krapet světlejší, ale třeba ta ořízka? Nemá chybu. To samé předsádka.
Kniha je vyprávěná ze dvou pohledů, ale těch kapitol, které patřily Harrymu, mohlo být klidně dvakrát tolik. Neskutečně mi to uteklo a playlist ke knize je skvělý (právě ho poslouchám).
Habibi v sobě ukrývá mnohem víc než jen žhavé scény a moc se mi líbilo, co všechno se v knize řešilo a jakých témat se autorka dotkla. Nečekala jsem, že od tohoto žánru můžu dostat něco navíc a velmi mile mě tento první díl stejnojmenné série překvapil.
#spoluprace @bajadolceautor
Série Návod na vraždu pro hodné holky je konečně kompletní. Já se na velké finále těšila neskutečně, protože tato trilogie patří k mým hodně oblíbeným.
Do mrtvé holky, dobré holky jsem šla, aniž bych si nějak připomínala děj předchozího dílu. A chytla jsem se celkem rychle. Autorka čtenáři skvěle napovídá, pokud se v knize objeví nějaká postava, o které bychom měli něco vědět.
Pipa v rámci vyšetřování fotila důkazy, přepisovala rozhovory, vytvářela tabulky s grafy a to vše a mnohem víc najdete i v knize. Tyto prvky text nádherně obohatí a přijde mi, že je takhle čtenář zapojený do případu ještě víc.
První část třetího dílu skončila velmi napínavě, proto nedoporučuji číst, pokud u sebe nemáte i část druhou.
#spoluprace @grada_cz
Vsadím se, že se tu nenajde jediný člověk, který by tuhle krásnou modrou obálkou s kopretinami neznal. Tato romantická komedie proletěla Tiktokem a spolu s ní i volně navazující pokračování.
Naomi uprchla ze své vlastní svatby do maloměsta, kde ji všichni mají za její (zrovna ne moc oblíbené) dvojče a podle toho se k ní všichni obyvatelé Knockemoutu chovají. Její vlastní sestra ji okrade a zanechá velmi nečekaný dáreček - jedenáctileté dítě, o které se teď Naomi bez jakýchkoli prostředků musí postarat.
Nestačila jsem zírat, co všechno se v prvních kapitolách stalo. Tomu říkám vhození do děje a já se u toho moc bavila! Naomi byla super, ale Knox se postupem času choval jako puberťák a ne chlap v těch nejlepších letech a mnohem víc jsem si oblíbila jiné mužské postavy, které mají hlavní roli ve druhém a třetím díle, takže na pokračování se šíleně těším.
Co už nikdy nepřebolí určitě doporučuji fanouškům romantických komedií, i když za mě kniha nepřekonala Hypotézu lásky nebo Lásku po španělsku. Skvěle se četla a necelých 500 stran uteklo jako nic, ale pár míst se zbytečně vleklo a nic bych nenamítala, kdyby to bylo krapet vtipnější.
#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor
Když dočtete závěrečný díl oblíbené série a musíte se rozloučit s postavami i světem, není nad tu ohromnou radost, když vyjde nějaká doplňující kniha. V případě Smrtky je to celkem třináct příběhů s novými i starými hrdiny a nepřáteli.
Neal Kosení nenapsal sám, ale na některých povídkách spolupracoval s dalšími autory. Knihu otvírá Shustermanova dcera Joelle s básní První švih, která se mi moc líbila a okamžitě mě vtáhla zpět do světa smrtek.
Stejně na tom byl hned následující příběh o zamilované smrtce Marii a jejímu velmi důležitému kosení, díky kterému si získala dostatečnou úctu a respekt.
Bylo skvělé se vrátit zpátky do tohoto světa, dozvědět se něco málo nového a být zas chvíli se známými postavami, ale více povídek bylo průměrnějších, než abych z nich byla nadšená jako z celé trilogie Smrtka.
Nicméně by si její čtenáři neměli nechat Kosení ujít.
#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor @yoli.cz
Pokračování Divoké říše byla neskutečná jízda. Stejně jako první díl, i tento strašně rychle utekl, ale k Nezkrotné říši už najdu pár těch připomínek.
Kdekoli Brexley byla, ozval se výbuch a hlavní hrdinka mohla utéct. Takhle se situace opakovaly hned několikrát. Copak nejde odněkud utéct, aniž by muselo něco vybouchnout?
Když jsme narazili na nové postavy (a že jich v jednom momentě bylo požehnaně), vůbec by nebylo na škodu, kdybychom měli trochu víc času se seznámit. V tomhle případě došlo sotva na představení jmen a pak už víte, co následovalo. Bum!
Na druhou stranu v knize nenajdu jedinou stranu, u které bych se nudila. Bylo to plné akce a bojů (hlavně zdrhání), pikantních scén a Opie s Mrňouskou ručí za to, že se budete smát.
#spoluprace @albatrosmedia
Už od prvních stran jsem věděla, že se mi do ruky dostal další skvost z nakladatelství Ocelot. Vše, co jsem od nich zatím četla, jsem hodnotila plným počtem hvězdiček a teď tomu nebude jinak.
Dcera měsíční bohyně je první díl dvoudílné série a mě na knihu nalákaly hlavně nadšené recenze ze zahraničí. Příběh nakonec ale zcela předčil má očekávání.
Sing-jin vyrůstá na Měsíci a nemá ani tušení, že ji její matka skrývá před Nebeským císařem. Když ji ale magie prozradí, je nucena utéct a konečně zažívá to pravé dobrodružství.
Prochází tvrdým výcvikem po boku císařova syna, bojuje s legendárními tvory, najde si přátele a také se poprvé zamiluje.
Milostný trojúhelník je zpracovaný skvěle. Já si oblíbila oba mužské hrdiny, takže se ani nedivím, že jim Sing-jin nedokázala odolat. I když já už mám vybráno, takže jsem zvědavá na pokračování.
I když mi čínská mytologie není moc blízká a o legendě o bohyni měsíce jsem doteď neslyšlela, vůbec nic to na zážitku ze čtení neubíralo. Naopak! Moc mě to zaujalo a sama jsem si o tom poté hledala nějaké informace.
Přestože má kniha 480 stran, já se ani na jedné nenudila. Je rozdělená na tři části a ve všech se toho spoustu děje. A hlavně, klobouk dolů za ten nádherně poetický styl vyprávění, který se jen tak nevidí!
Hester Prynnová musí na hrudi nosit šarlatové písmeno, aby každý na první pohled věděl, čím se provinila. Cizoložství se v 19. století trestalo a to ne nějak málo.
Hlavní hrdinka je silná a odolává prostředí puritánského Bostonu, když stále zamlčuje otce svého nemanželského dítěte.
Tohle byl krásný příběh, ale ukrýval se za dlouhými a nudnými popisy, které by člověka od čtení mohly odradit. Byla by to škoda, ale právě styl vyprávění je v tomto případě ten největší kámen úrazu. Hned za ním je zbytečně dlouhý prolog.
Než jsem se prvními padesáti stranami prokousala, několikrát jsem knihu odložila. Když poté prolog skončil a já se konečně chtěla pořádně začíst do samotného příběhu, nezáživné popisování pokračovalo i v dalších kapitolách. To byl moment, kdy jsem si říkala "to je prostě klasika."
Jsem ráda, že jsem Nathanielu Hawthorneovi dala šanci a tuto klasiku v novém kabátku Cooboo Classics přečetla.
Tohle je třetí kniha, kterou jsem od Jane Austenové přečetla a stále u mě vede Pýcha a předsudek. Myslím, že tu klasiku jen tak něco nepřekoná. Emma je celkem obsáhlé dílo a v této edici Cooboo Classics je to vážně bichle. Musím přiznat, že na několika místech mě příběh zas tak moc nebavil. Jenže pak přišly kapitoly, které jsem prolítla, ani nevím jak. Při čtení Emmy to zkrátka bylo jak na horské dráze.
Začalo to skvěle. Emma je chytrá a bohatá a ve svých jednadvaceti letech si myslí, že má skvělý dohazovačský talent. Ačkoli mi hlavní hrdinka nebyla úplně sympatická, čtení mi v prvních pár kapitolách utíkalo a bavilo mě. Jenže ani po 150 stranách se v příběhu nic moc nedělo a mé nadšení postupně opadalo. Přišly stránky, které se příšerně táhly a světlé chvilky vyplňovaly vedlejší postavy, které jsem si oblíbila více než samotnou Emmu.
Určitě by neuškodilo knize třeba sto stran odebrat. Sledovat, jak Emma dává páry dohromady a jak ji od toho pan Knightley odrazuje, občas sice nemělo chybu, ale kdyby byl příběh kratší a svižnější, určitě bych si ho užila víc.
#spoluprace @albatrosmedia
Čtvrtý díl Z krve a popela má oproti předchozím knihám kapitoly i z pohledu Casteela, což bylo rozhodně moc fajn, protože Poppy mi začíná lézt čím dál víc na nervy a ve Válce dvou královen jsem od ní aspoň na chvíli měla pokoj.
Kieran je pořád ta nejlepší postava, ale sám nestačí na to, aby tuhle bichli zachránil. Je to stále dokola o tom samém - únos, plán na záchranu, samotná záchranná akce (nudná a nezáživná) a peprné scény v těch nejnevhodnějších chvílích
Jak se mi první dvě knihy šíleně líbily, tak od třetí to postupně upadá a tato nejnovější je zatím nejslabší. Kdyby to celé bylo jako posledních 50 stran, které mi hrozně utekly a bavily mě, určitě bych se mnohem více těšila na pokračování. Teď se upřímně jen děsím, co nás příště čeká.
#spoluprace @albatrosmedia
Na novinku od Emily Henry jsem se hodně těšila. Vyhrála GoodReads Best Romance a má očekávání byla tudíž hodně vysoká. Což (jak se později ukázalo) bylo spíše na škodu.
Je to má třetí knížka od autorky a vůbec nic se nemění na tom, že se mi četla úplně sama. Bavila mě a příjemným tempem to utíkalo. Začátek navíc vypadal hodně slibně.
Hlavní hrdinka Nora a mladší sestra Libby odjedou na pár týdnů pryč z New Yorku a zamíří do útulného maloměsta, kde se jen těžko hledá připojení k internetu. Co se ale nestane... Hlavní mužská postava Charlie, kterého Nora nemá zrovna v lásce, se ocitá na tom samém místě.
Bohužel, ve třetině pro mě skončila veškerá zábava. Na můj vkus si k sobě hrozně rychle a vážně až moc snadno našli ti dva cestu. Chyběla mi tam chemie a ani těch jisker jsem se nedočkala. Bylo sice příjemné s Norou a Charliem strávit pár odpoledne, ale čekala jsem od všeho trochu víc.
Poslední díl trilogie Havraní bratrstvo uzavírá příběh Cecílie, Tobiáše, Seana a dalších postav, které jsem si oblíbila v předchozí knize. A právě Exodus stále zůstává tím nejlepším, co tato série může nabídnout.
Vysněný cíl se chvílemi táhnul a chyběly mi tu zvraty, díky nimž jsem si druhý díl užívala. Stále se jedná o velmi čtivý román, který (i přes jeho tloušťku) zhltnete jako nic, ale nebylo by na škodu poslední díl o pár stran (třeba sto) zkrátit.
Sama autorka totiž upozorňuje na to, že se mělo jednat pouze o duologii.
Vysněný cíl na mě občas působil jako nějaká bonusová kniha k sérii. Dozvěděli jsme se, jaké měli bratři Kingové dětství, prostřednictvím Tobiášových vzpomínek se vrátili zpět do Hejna havranů a Exodu, některé scény byly objasněny a sledovali jsme vývoj vztahu hlavní dvojice
I když laťku Kate Stewart neudržela, věřím, že se ve svém žánru havrani neztratí.
#spoluprace @knihydobrovsky
Každý den se šest bratrů mění v jeřáby.
Dívka nesmí vydat ani hlásku, dokud nezlomí kletbu.
Nepřipomíná vám to něco?
Pokud myslíte Sedmero krkavců, nejste daleko.
Šest rudých jeřábů je převyprávěním pohádky Šestero labutí od bratří Grimmů. Přidejte k tomu ještě magii, draky, domluvený sňatek, to vše zasazené do asijského prostředí a dostanete nádherný srdceryvný retelling.
Princezně Shiori v žilách koluje zakázaná magie. Doposud ji dokázala skrývat, jenže pohár přeteče a všimne si toho její nevlastní matka Raikama. Ani šest bratrů nedokáže svou sestru ochránit a macecha na ně sešle kletbu.
Této knize nemůžu vytknout vůbec nic. Nejenže má dokonalou obálku, obsahuje i mapu a příběh vás vtáhne hned od prvního odstavce. Má i velice silné postavy, které jsem si moc oblíbila. Co určitě ale stojí za zmínku, je překrásný vztah mezi sourozenci, který mě pokaždé dojímal. Po každé hádce se udobří, handrkují se, podporují, brání jeden druhého, stojí při sobě za každou cenu a neváhali by položit i vlastní život, kdyby tím jiného mohli ochránit.
Ani romantická linka v knize nechybí a já jsem nadmíru spokojená. Pomalu se rozvíjela, byla moc milá a určitě nečekejte nic peprného.
Šest rudých jeřábů mě velmi příjemně překvapilo, spíš až šokovalo, protože jsem nečekala, že to bude jeden z nejlepších pohádkových retellingů vůbec. Moc doufám, že u nás vyjde i pokračování.
#spoluprace @megaknihy
Bledý snílek a Píseň úsvitu jsou dvě novely, které doplňují pár informací ke Kostičasu a já jsem moc ráda, že tahle bonusová knížečka vyšla i v českém překladu.
Bledý snílek se odehrává ještě před začátkem prvního dílu. Dozvídáme se více o tom, jak Paige u Jaxona začínala, jaký byl její první velký úkol a jak si s ním poradila. Bylo moc příjemné se vrátit úplně na úvod, kdy řešili (v porovnání s tím, co je čeká) úplně zanedbatelné problémy.
Píseň úsvitu se odehrává mezi knihami A zrodí se píseň a Když spadne maska, ale díky vzpomínkám hlavní hrdinky se vrátíme i zpátky do Kostičasu. Tahle novela nepřinesla příliš mnoho nových informací, i když byla oproti Bledému snílkovi rozsáhlejší.
Na druhou stranu jsem ráda, že jsem se aspoň na malou chvíli mohla ponořit do (mého hodně oblíbeného) světa jasnovidců, než se všichni dočkáme plnohodnotného pokračování.
#spoluprace @hostbrno