lenka0383
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
U Farmy zvířat se toho podbízeného výkladu vzdává těžko, ale zkusila jsem to a musím říct, že se mi osobně zdá škoda vztahovat děj jen ke vzniku SSSR. Když se podívám kolem sebe, archetypy všech postav odhalím ve všech dějinných epochách a všude kolem sebe – doma, v práci, ve škole, na ulici. Stejně tak všude kolem sebe můžeme vidět touhu po svobodě a po tom „vládnout si sami“. Já jsem to těm naivním zvířátkům tak přála! Moře sena a moře zrní, kdo by to nechtěl. Stačí se přece zbavit těch hrozných otrokářů! No jo. Víme, jak to dopadlo :-D
Bílá nemoc
Karel Čapek
U čtení jsem si pořád říkala, že ty lidi znám. Takoví přece jsme. Jsem si jistá, že kdyby se lidstvo dostalo do stejných podmínek jako v této knize, dopadlo by to úplně stejně. A to mi přijde geniální - jak přesně a mrazivě Čapek vykreslil lidskou povahu. Chápu, proč měla jeho díla takový úspěch.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Tenhle absurdní humor je tak osvěžující! Víc takových. Líbila se mi ještě víc než Stařík.
Válka s Mloky
Karel Čapek
(SPOILER) Z téhle knihy vyloženě mrazí. Příběh o univerzální lidské povaze, která dokáže všechno využít a zneužít a pak na to sama zajde. Asi nejmrazivější okamžik pro mě byl, když přišli mločí zástupci vyjednávat o míru a ukázalo se, že jsou to lidé.
Království těla a ohně
Jennifer L. Armentrout
Myslím, že jsem to dočetla jen díky tomu, že umím přeskakovat celé stránky. Tohle se prostě nedalo. Jo, to škádlení mezi Poppy a Hawkem je zajímavé a asi by to tak nějak probíhalo, ale zaujímalo asi tak tři čtvrtiny celé knihy. Rozhovory o ničem, které nás nikam neposouvají, nedozvíme se nic nového, neustále se opakuje to samé dokola. Poppy má nějaké schopnosti, které nikdo nechápe. To je zmíněno asi tak padesát pětkrát. Výskyt obratu Pro lásku boží z úst všech postav asi tak tisíckrát. Sex obvykle nějak vynucený nebo pod vlivem afrodiziak. Začátek naprosto kritický, protože je celé drama postavené na tom, že Hawk dělá něco, co se Poppy nelíbí, a ona jako blbka vzdoruje, místo aby se posadili, vzali rozum do hrsti a řekli si, co od sebe chtějí. Tři hvězdičky dávám za svět, protože ten se mi fakt líbil. Maasovou jsem nečetla, tak netuším, co všechno je zkopírované. Každopádně svět, historie Atlantie, vznik upírů, všechny souvislosti atd., to se mi líbilo.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Z prvního dílu jsem byla nadšená, z těch dalších už moc ne. Myšlenka je skvělá, hrdinka je dítě a chová se zcela uvěřitelně... ještě v tomhle díle. Pak už se to právě začne zamotávat a moc jsem jí to nevěřila, bohužel. Navíc vyhlídka na několik ještě nevydaných pokračování je tedy velmi odrazující :-(
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Seriál ani hru neznám, takže jsem se do toho pouštěla s čistou myslí. Povídkové knihy nejsou moc pro mě, přijde mi, že než se člověk dostane do děje, povídka končí. Není nějak čas oblíbit si postavy a to jsem měla i tady. Zaklínač mi připadal jako laskavý člověk s hromadou soucitu pro lidi i jiná stvoření, se spoustou hlubokých myšlenek, ale zároveň tak trochu nevyrovnaný a zmatený. V některých povídkách si hrál na hrdinu, který všechno ví a všechno zvládne, jinde jen tak stál opodál a asi čekal, že se stane neštěstí, než zasáhl, a pak si s ním vůbec nevěděl rady. Ani po přečtení netuším, co to jeho zaklínačství vlastně obnáší, co umí a co neumí. Občas se zdálo, že vidí až za roh, občas neviděl ani to, co měl přímo před nosem. K tomu spousta tajností z pera autora, který většinu myšlenek načal a ani nedořekl. Tenhle styl, že někdo něco Zaklínačovi pošeptal, ale čtenáři se to tají, asi aby byl víc napjatý, to není nic pro mě. Já ten svět chci prožívat s postavou a vidět jí do hlavy, ne číst scénář k filmu, kde chybí jakýkoli popis motivací, emocí a tak dále.
Jak to chodí v lidské hlavě
Petra Štarková
Perfektní počin, skvěle napsáno. Doufám, že takových knížek vznikne víc.
Věc Makropulos
Karel Čapek
První čtyři pětiny knihy byly takové jalové. Možná kdyby člověk nevěděl, o čem to má být, kdyby už v předmluvě Čapek neprozradil pointu, tak by to bylo tajemné a byla bych zvědavá, co se z té Marty asi vyvrbí. Ale takhle vlastně jen člověk čekal, kdy všechny postavy konečně přijdou na to, co on věděl už od začátku. Poslední cca pětina mě tedy dostala, už jen kvůli ní jsem ráda, že jsem knihu četla. Zase hřebík na hlavičku, pravý Čapek s mrazivou znalostí lidské přirozenosti.
"A byli by šťastnější, kdyby žili tak dlouho?"
Nasterea
Petra Stehlíková
Poslouchala jsem úžasně namluvenou audiokniha a jako pohádka na dobrou noc je to skvělé. Hlas Jitky Ježkové se krásně poslouchá, a když náhodou usnete a probudíte se o tři kapitoly později, nic moc se neděje. Ke konci už jsem vážně přeskakovala kapitoly a nemám pocit, že bych o něco přišla. Bohužel musím souhlasit se všemi negativními komentáři. Je to rozvláčné, natažené, dialogy děj nikam neposouvají, Ilan neustále omílá dokola jedno a to samé. V jednu chvíli mi přišlo, jako by každý odstavec končil shrnutím děje, kdyby si to náhodou hloupý čtenář nepamatoval, co se tam děje. Nebo kdyby měl pocit, že se neděje nic, tak aby mu to Ilan ještě svými slovy třikrát zopakovala. Těšila jsem se na tajemný svět Nasterejí a že do něho nahlédneme, že se třeba ukáže, že jsou to super bytůstky, jen nepochopené a podceňované, že objevíme jejich krásu a vysvětlí se všechna ta mystická tajemství. Teď to vypadá, že o tom možná bude čtvrtý díl. Nebo možná konečně ten pátý?
Zvon
Neal Shusterman
Zatímco u předchozích dvou dílů jsem si užívala i veškerou omáčku a popisování tohoto zvláštního a úžasně originálního světa, tady už toho bylo trochu moc. Postavy, které jsem měla ráda a kvůli kterým jsem to četla, tady mají velmi málo prostoru na můj vkus. Ale stejně musím dát plný počet, protože je to prostě neuvěřitelné, originální, konec fenomenální a nečekaný, žádný laciný happy end, ale těžce vybojovaný boj. Kopec nových nápadů a střípků ze světa Smrtek i ze světa postmortálů.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Kniha se mi velmi těžko hodnotí, protože jsem před jejím čtení již viděla film. Moc se mi líbí námět i styl autorčina psaní, ale na hodně místech mi to přišlo hodně rozvleklé a konec mě nijak nezaujal. Ve filmu mi to zakončení přišlo takové pádné a šokující, v podstatě skvělé, ale tady, když jsem měla k dispozici i vnitřní svět hlavní postavy, jsem nějak nemohla pochopit to, co udělala a proč to udělala. Jedna z kapitol, která je napsaná z pohledu její sestry, úplně vybočovala z celého rámce knihy. Přesto dávám čtyři hvězdy, protože se mi líbí styl, jakým autorka píše, a příběh je velmi originální a zajímavý, konec odvážný a nečekaný.
Parabible
Alexandr Flek
Účel splňuje. Je provokativní, nutí k promyšlení věcí, které člověk znal a měl tak hluboko vryté v paměti, že už ho ani nenapadlo nad nimi přemýšlet. Skvělý počin. Mnoho formulací mi tam nesedí, ale to nevadí, protože i to vybízí k tomu, aby to člověk zkrátka vytáhl na světlo a znovu promyslel.
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
Když jsem byla tak v půlce, byla jsem přesvědčená, že tohle bude za tři hvězdičky, protože to neustálé omílání Poppyiných pocitů, které bylo furt to samé neustále dokola, už mě dost štvalo. K tomu mě znechucoval odbytý překlad a spousta chyb. Taky tomu neprospěl fakt, že jsem zrovna nedávno dočetla Temné koruny a Grišu a tohle mi připadalo jako kompilace těch dvou plus znalosti o upírech zjevně čerpané z Upířích deníků. Pak ale přišel zvrat, konečně se něco začalo dít a po dočtení mě brněla ruka dát těch hvězdiček i pět. Protože to, co autorka předvedla, mě jednoduše fascinovalo ( :-D jedno z jejích oblíbených slov, ale těžko říct, co bylo v originálu). Na tak skvělý, vzrušující, a přitom nijak obscénní nebo vulgární popis sexu a všech intimností okolo jsem ještě nenarazila. Nesoustředil se totiž na popisy tělesných partií a jejich funkcí, ale na prožitky hrdinky. Dynamika vztahu hlavních hrdinů se taky rozjela, do toho nějaká akce a zvrat celého děje, který čtenáře najednou hodil do úplně převráceného prostředí, než ve kterém dosud byl. Prostě paráda. Takže dávám čtyři hvězdičky a moc doufám, že druhý díl bude pokračováním konce toho prvního a nebudeme zase číst třikrát na každé straně, jak je to nudné být Pannou a Vyvolenou :-D
Přátelé
Kelsey Miller
Téhle knize se často vytýká, že místo aby na nás chrlila údaje o seriálu a hercích, zabývá se jakousi sociologickou analýzou doby, ve které vznikal. A to je přesně to, co mě tak bavilo! Tahle kniha je pro vás, jestli vás zajímá, jaké byly reakce americké společnosti 90. let na první lesbickou svatbu na televizní obrazovce, jak došlo k tomu, že díky tomuhle seriálu dneska běžně chodíme do kavárny (v době, kdy se začal vysílat, kavárny ještě rozšířené nebyly a diváci často nechápali, proč by tam vůbec někdo chodil ), jak souvisí Přátelé s hnutím MeToo a s Coca-colou, že v době vysílání epizod s Chandlerovým otcem většina veřejnosti netušila, že něco jako transgender vůbec existuje, a že epizody, kde Rachel a Phoebe nakupují v "Moderním bytu" byl obří product placement, který se firmě slušně vyplatil. Vrátíme se taky do doby, kdy proběhl teroristický útok na World Trade Center, a dozvíme se, jak na to seriál zareagoval (jo, konečně vám dojde, proč celou osmou sérii nosí trička I️NY).
Kód Mýtina - Zpátky ve Hře
Vojtěch Hlavenka
Je to moje první litRPG, tak nemám s čím srovnávat v tomto ohledu, ale... Tahle kniha je neskutečně vtipná a jazykově zajímavá (autor patří mezi ty, kdo nesahají k ohraným přirovnáním a metaforám, ale vymýšlí si své vlastní, které předtím zaručeně ještě nikdy nikdo nepoužil a které skvěle zapadají do myšlení hlavního hrdiny a do prostředí). Děj je promyšlený, herní svět je úžasný a vypilovaný do posledního detailu. Skvělý nápad! Plusové body za sympatickou hlavní postavu, vtipné herní hlášky a hlavně za Lumii :-D Už mě dlouho něco tak nezahřálo na srdci jako Michaelův cynismus. Minusové body za to, že ještě není další díl :-D
neexistence
Eva Pospíšilová
Styl autorek prostě miluju a tahle kniha byla jedna velká jízda. Heslo na obálce, že nám příběh uštědří pořádnou facku, je naprosto pravdivé. Netušila jsem, že bych někdy fandila feťákovi, a možná to prostě udělal ten skvělý styl autorek, ale musím říct, že většinu příběhu jsem s Eliasem soucítila a vlastně jsem ten jeho postoj k životu dost chápala. Ten jeho postoj k životu je na mnoha místech dost k zamyšlení a přistihla jsem se, že vůbec nezávidím Kennymu, taky bych netušila, co Eliasovi odpovědět. Obrat v příběhu i závěr byly perfektní. Občas jsem nevěřila té spisovné mluvě (věta "Dám si to posrané kafe" mě na chvíli vykolejila, protože si nedokážu představit, že by tohle někdo takto fakt řekl.) A taky mi vůbec nesedělo, že dva zfetované mozky budou tak zvládat školu. A předmět dějiny umění? Na jaké střední se tohle učí?
Ale jinak fakt smekám klobouk, autorky umí psát tak, že máte pocit, že tam s těmi lidmi jste, že cítíte ten kouř, vnímáte tu jejich závrať... Paráda.
Papuchalk Petr
Petr Horáček
Poslední měsíc s tříletou čteme denně, k tomu ještě povinně od stejného autora Husu Lízu. Dvě nejlepší knížky pro malé děti, na jaké jsem kdy narazila. S vtipnou pointou, krásnými obrázky. Malá už ty pasáže umí nazpaměť, takže podle obrázků spolu večer recitujeme :-D
O smyslu života: V každé krizi se skrývá příležitost
Viktor Emil Frankl
Tři krátké přednášky z roku 1946, inspirativní a svěží čtení. Nelze v tom hledat nějaké vědecké důkazy, jde o životní zkušenost a vlastní úvahy tohoto úžasného člověka.
1. O smyslu života - Každý člověk má najít smysl v aktuální situaci, kterou zrovna prožívá. Oslovila mě myšlenka, že smysl je ukrytý nejen ve výkonu, v činnosti, ale také ve snášení toho, co je nám dáno a co v životě nemůžeme změnit.
2. O smyslu utrpení - Důrazné odmítnutí nařízené eutanázie nevyléčitelně nemocných, příklady lidí, kteří i ve zdánlivě nesmyslném utrpení nalezli smysl.
3. O hledání smyslu v koncentračním táboře - Tato přednáška na mě zapůsobila asi nejvíc, autor se zde rozepisuje o fázích psychologického vývoje vězně a dává příklady lidí a jejich hledání smyslu i v něčem tak hrůzném, jako byly koncentrační tábory.
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
První kniha v mém životě, kde mě bavila každá z těch 440 stran. První cca 60 stran bylo takových běžných, jak jsem asi od YA romantiky čekala. Pak se to ale rozjelo, zvykla jsem si na střídání minulého a přítomného času, konečně jsem si zapamatovala, která postava je která (a to bych trochu vytkla, protože kluci mají dost podobné povahy, žijí v podobném prostředí a mezi podobnými lidmi, oba s otcem, s matkou si nerozumí, přičemž podstata toho, co se mezi rodiči stalo, je zmíněna až skoro ke konci knihy; oba žijí v kamarádském trojúhelníku - homo kluk, hetero kluk a hezká holka). Jen škoda, že se to celé neodehrává v českém prostředí, aby to bylo trochu autentičtější (přece jen z toho bylo cítit, že to není zasazeno do nějakého konkrétního prostředí).
Co ale chci zdůraznit, a to, že věřím v přínos téhle knihy a v um a talent, který spisovatelky mají. Na to, že je tu hodně erotických scén, všechno působí naprosto přirozeně, jsou to prostě obyčejní kluci, kteří žijí svůj ne zcela obyčejný život, a všechno je napsáno s takovou grácií, že smekám klobouk a přeji autorkám spoustu dalších knih a úspěchů.
