lenka0383 komentáře u knih
Výjimečná kniha výjimečného člověka. O hledání víry, hledání cesty životem, o životě podzemní církve za doby komunismu i o cestě českého národa za svobodou. O putování a zkušenostech mezi různými kulturami a náboženstvími. Nejen množství informací o spoustě různých věcí, ale také mnoho duchovních zamyšlení.
Kniha mě nadchla. Zajímavý příběh dívky s OCD plný jejích myšlenek ilustruje, jak zoufale a nepochopeně se takový člověk cítí, když nemá kontrolu nad svými myšlenkovými pochody a je v podstatě v jejich zajetí. Také se mi líbilo, jak autor do textu začleňuje úryvky básní a různých lyrických zamyšlení. Nad těmi jsem se často zastavovala a hlouběji nad nimi přemýšlela. Nerozjuchaný konec do příběhu skvěle sedl.
Neskutečně úžasná kniha, stokrát lepší než první díl. Neuvěřitelně zajímavý svět, originální a fascinující. A závěr je prostě brilantní. Takový, jaký musíte milovat i nenávidět současně.
Krásná a milá kniha o přátelství a objevování sebe sama. Úplně jsem si vzpomněla na všechny ty hluboké a zároveň naivní rozhovory, které člověk vedl v mládí. Jedna z těch vzácných knih o mladých, kde se netlačí romantické vztahy a zamilovanost, ale kde dominují vážné i nevážné rozhovory, témata sebe objevování a takové normální i nenormální dospívání. Navíc zajímavý náhled do trochu jiné kultury, než na jakou jsme zvyklí. Moc jsem si to užila.
Ještě lepší než první díl. Prvních asi sto stránek se trochu táhlo, jak se tam střídaly dvě dějové linie, ale pak se střetly a nabralo to otáček a těch dalších čtyři sta stran jsem dala za tři dny. Vážně obdivuju, jak to autor celé vymyslel, jak si člověk nikdy nemůže být jistý, jak to teda vlastně je. Myslíte si, že je něco špatně, ale pak bum, ono to celé bylo jinak. Ale soupeř už je taky napřed. Celé je to slepenec lstí a zrad tak dokonale promyšlených, že vás to do poslední strany naprosto vtáhne a nepustí.
Knihu jsem rozečetla už kdysi, ale vůbec mi nesedla. Čekala jsem nějaký děj, ale ten tam prostě nebyl. Teď jsem ji rozečetla znovu už bez očekávání a objevila jsem novou dimenzi V téhle knize nejde o děj, ale o skvělé postřehy trochu zvláštního kluka o společnosti, holkách, lidech... Asi od půlky mě navíc začalo zajímat, proč je ten kluk tak trochu divný, takže zbytek jsem přečetla skoro na jeden zátah. Odnáším si z toho trochu depresivní pocity, ale cítím se obohacená o Charlieho život a ještě chvíli mi bude chybět.
Skvělý počin, přísun faktických informací i osobních zkušeností. Teď jen aby si to přečetli všichni...
Právě jsem dočetla třetí díl a hned objednávám Zjizveného krále, protože chci v tomhle nádherně vylíčeném světě zůstat. První díl Griši mi připadal spíš průměrný, celkem předvídatelný. Alina mi moc nepadla do oka, dostala nezaslouženě moc, se kterou si neví rady a vlastně to vypadá, že ji ani použít nechce. Temnyj byl hodně sympaticky, ale celá ta zápletka ke konci mi připadala hodně předvídatelná. Pak jsem se ale začetla do druhého dílu a hltala jsem slovo za slovem. Alina a Mal se vykreslili jako silné postavy, do toho se přidal úžasný a vtipný Sturmhund, který to konečně celé posunul kupředu. Myslím, že jen díky němu děj začal odsýpat a konečně to začalo vypadat, že někdo přemýšlí nad tím, co dělá, a ne jen přihlíží a nechává děj odehrávat se kolem sebe. První díl byl slabší, ale druhý a třetí mi to teda plně vynahradily. A konec famózní :-)
Jedinečný svět, který mě ohromě bavil a moc ráda bych o něm věděla víc. Bohužel místo vysvětlení zajímavých aspektů tohoto světa se příběh točí okolo pár postav, které mi ničím zajímavé bohužel nepřijdou. Něco mi v autorově stylu výrazně chybí k tomu, aby mě bavilo to číst, do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Chybí mi v tom nějaké emoce, které by čtenáře trochu vtáhly do děje a přiměly ho, aby postavám fandil, aby to prožíval s nimi. Tady je to všechno jako chladný popis toho, co se děje, vlastně přehršle různých malých dobrodružství, ze kterého hrdinové vždycky nějak zázračně vyváznou, ale mně vlastně bylo úplně jedno, jak to nakonec dopadne.
Tato kniha není ani tak o tom, jak se připravit k porodu, ale jde spíše o autobiografický popis cesty porodníka Michela Odenta, který se pokusil o revoluci v porodnictví. V knize popisuje, jaké byly začátky "jeho" porodnice, co zjistil, když nechal ženy, aby rodily samy a samy si průběh porodu řídily, a jak si to odborně vysvětluje. Píše, co jim v porodnici fungovalo a co ne. Za mě jde o jednu z "povinných" knih, kterou by si měla přečíst každá těhotná žena. Jediné smutné je to, že se k jeho přístupu dnešní zdravotnictví teprve pomalu začíná dopracovávat.
Nádherné ilustrace plus příběh, který děti zaujme jazykovým zpracováním - jsou zde prezentovány myšlenky miminka vyvíjejícího se v bříšku, plus spousta naučných, přesto poutavých pasáží o srdci, nervové soustavě...
Kniha mě hodně bavila a na mnoha místech i dojala. Občas jsou některé situace trochu umělé a je z nich příliš cítit snaha autorky navodit nějaké téma nebo pocit u čtenáře, ale další kapitola mi dojem vždycky zlepšila. Příběh má i romantickou a napínavou linku. Dojem trochu kazí nepřehlednost členění na odstavce, kdy člověk čte a najednou zjistí, aniž by to bylo jakkoli graficky ošetřeno, že se ocitl v hlavě úplně jiné postavy, na jiném místě nebo dokonce o pár dní či týdnů později. Taky mi vadila nesouslednost v dodržování spisovné a nespisovné řeči postav, ale to už je věc překladu :-/ Všechny tyto nedostatky ale vyvažuje rozhodně zajímavý a napínavý příběh, který je originální a obsahuje nečekané zvraty a dramatický vývoj postav.
Ani nevím, jestli můžu hodnotit knihu, kterou jsem v podstatě jen prolistovala, protože mě tak moc nebavila. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne s A., jehož příběh v Den co den mě zajímal a bavil, ale tohle je jen a jen převyprávění něčeho, co už víme. Ano, pár scén je tam nových, ale nic, co by nějak obohatilo pohled na A. nebo na Rhiannon.
Perfektní knížka, originální námět, četla se lehce a plynule. Hrozně se mi líbily úvahy nad tím, co vlastně mají všichni lidi společného, a co je u každého různé. Konec pro mě ideální, ani happy-end, ani katastrofa.
Na příběhu není nic moc objevného, taková jednoduchá, vcelku neoriginální love story s předem odhadnutelným koncem. Text je vcelku strohý, svižný, rychle ubíhá. Za co dávám 4 hvězdičky... za naprosto dokonalé vystižení atmosféry devadesátek, připadala jsem si jako ve filmu typu Vesničko má středisková. Vyrostla jsem na vesnici a tohle bylo tak přesné, až mě mrazilo, a to už chce nějaký ten spisovatelský um, dobře vystihnout charaktery postav, dobře naplánovat kulisy a co z nich popsat... Možná čtu až moc knih, kde jsou postavy jako přes kopírák, takže tohle oceňuji.
Tohle je kniha o jedné střední škole, kde se dívky semkly, aby se postavily násilníkům ve škole. Mrazí mě, jak trefné a upřímné to je, jak věrně to popisuje, jaká očekávání a pohledy mají mladé dívky na sex. Holky během příběhu odkládají své předsudky jedna vůči druhé, aby si vzájemně pomohly, podpořily se, a postupně zjišťují, že v tom nejsou samy. Učí se sebeúctě a úctě k druhým. Učí se, že každý může mít jiný pohled na věc a je to v pořádku. Tuhle knihu bych doporučila každé dívce, protože o zneužívání je potřeba mluvit, je potřeba, aby to nebylo tabu a aby se nenechaly zastrašit. Aby viníkem nebyla oběť, protože měla krátkou sukni nebo se nechala opít, ale aby viníkem byl skutečný násilník. Krásná kniha a moc díky za ni.
Po druhém dílu už jsem nic moc neočekávala, a stejně jsem zklamaná. Zvrat za zvratem, ale vůbec to nemyslím v dobrém. Místo jakékoli důležité akce se Poppy jen neustále něčemu diví a něčemu nevěří, někdo jí nesmyslně lže.
Všechna ta pompézní odhalení jsou... No, prostě nudná. Žádné to odhalení není nijak ohromující, protože je buď očekávatelné, nebo pro děj nepodstatné. Vážně je tak důležité, kdo je ve skutečnosti Ileana? Nebo kdo jsou Poppyini rodiče? Neměla by spíš své schopnosti trénovat a vymýšlet, jak je použít ke sjednocení království? Na jejich původu přece až tak nezáleží. Motivy a záměry královny Eloany doteď nechápu. Jediné, co to zachraňovalo, bylo popichování mezi Poppy, Casteelem a Kieranem, Willin deník a orgie na vlkodlačí svatbě.
Poslední měsíc s tříletou čteme denně, k tomu ještě povinně od stejného autora Papuchalk Petr. Dvě nejlepší knížky pro malé děti, na jaké jsem kdy narazila. S vtipnou pointou, krásnými obrázky. Malá už ty pasáže umí nazpaměť, takže podle obrázků spolu večer recitujeme :-D
Pořád je to ta nejlepší série, co jsem kdy četla, i když druhý díl mi přišel asi nejlepší z těch tří. Tento byl takový trošku utahaný, celé to bylo jaksi "osudové" a to asi není úplně můj šálek čaje. Posledních tři sta stran byl jen jediný způsob, jak to může dopadnout, takže všechen ten sex a ty boje a cestování, to bylo jen "přečkat to, ať už je konečně konec". Miiny myšlenky se opakovaly do zblbnutí, spousta zápletek už mi přišla jen na to, aby si autor ještě chvíli užil ten svůj svět. Přesto smekám před Panem Autorem. Víc takových trilogií, prosím. A úplný konec, tedy doslov autora, ten mi naprosto spravil trochu zkaženou chuť těch stránek předtím, zase to byl ten vtipný autor, který vás dostane na místech, kde to nečekáte, takže nemůžu jinak než pět hvězdiček.
Tohle je opravdu špatná kniha. Tři hvězdičky jen proto, že jsou i horší knihy. Téma vypadá zajímavě, ale je zpracované až na pár zajímavých momentů velmi plytce. Ty zajímavé momenty se tam opakují pořád dokola a nejsou vlastně pořádně vysvětlené. Čekala jsem mnohem víc toho, co se třeba dělo před tím, než se Linden ubytovala ve škole. Co všechno zkoušela? Jak se může vyhnout pozornosti zákona, když normálně chodí do školy pod svým jménem a už třikrát ji zatkla policie za noční vycházení? Vlastně jsem pořád četla a ptala se proč, proč, proč, protože jsem vůbec nechápala, co se tam děje, proč se ty postavy chovají, jak se chovají. Spousta věcí si i protiřečila. Hlubší myšlenky tam byly asi dvě, a když už se zopakovaly po sté, měla jsem chuť s tím praštit. Konec byl úplně stejně nepravděpodobný jako zbytek knihy. Styl psaní to ještě zhoršoval, protože to je asi typický příklad nezvládnutého přítomného času, krátké úsečné věty, překlepy a základní chyby. Plus výskyt dost zvláštních a knižních slov, které se vůbec nehodily do kontextu, jedna věta napsaná spisovně a hned druhá hovorově... Za mě nejhorší kniha, co jsem za posledních pár let četla.