lenka0383
komentáře u knih
Sivá krev
Marie Domská
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už to ubíhalo samo. Kniha má pohodovou a zároveň ponurou atmosféru, je psána jaksi lehce, jako by celou dobu o nic nešlo. Možná je to i tím, že je koncipována jako vyprávění o něčem, co se stalo dávno, takže chybí nějaké výraznější emoce a silné okamžiky, i akční scény jsou jaksi uhlazené a popisné, časté jsou dějové skoky a naopak podrobný popis soubojů a plížení podzemím... Celé mi to ale přišlo jako jakési zvláštní pohlazení po duši, ta atmosféra knihy je skvělá a neotřelá, moc jsem si to užila.
Můj boj s úzkostí
Tomáš Vondra
Tak do půlky mě to hodně bralo. Hodně zajímavé nahlédnutí do každodenního života chlapce, který bojuje s úzkostmi. Od půlky mi to už přišlo, že se dokola opakují stejné situace, ale tak není se čemu divit, když je to deník :-) Možná se to mohlo trochu zkrátit. Líbí se mi závěrečné slovo autora a doporučení pro ostatní.
Jak podpořit dítě s problémovým chováním ve škole: Z pohledu dítěte, rodiče a učitele
Jana Divoká
Velmi zajímavá kniha, která čtenáře zve, aby se na tzv. problematické dítě podívali z jeho pohledu a zamysleli se nad tím, co asi dítě prožívá a jaké starosti má, že se uchyluje k problematickému chování. Přečteme si tu devět příběhů, každý z různých úhlů pohledu, k tomu jsou otázky k zamyšlení. Co mi trochu chybělo, tak přece jen trochu víc zabrousit do toho, jak k dítěti přistupovat, na co si dát pozor, co by mohlo pomoci atd., než jen opakovat to, že dítěti je potřeba poskytnout odbornou pomoc.
Úzkost a strach u dětí
Jan Vymětal
Asi jsem od knihy čekala něco víc než jen rozebírání věci, které už jsou dnes obecně známé - jak dítě potřebuje harmonickou rodinu a co všechno mu může způsobit úzkost. Čekala jsem trochu víc praktických rad a tipů k řešení, bohužel o tomhle tato kniha není.
Praktikum školní psychologie
Richard Braun
Velmi praktický konkrétní úvod do práce školního psychologa, upozornění na běžná úskalí, rozbor toho, co školní psycholog dělá nejčastěji, zpracované příklady vstupů do tříd. Je to pořád jen základ a "úvod", ale pro udělání si představy je kniha velmi užitečná.
Úvod do školní psychologie
Stanislav Štech
Kniha je jistě průlomová, neboť je to asi první kniha o této oblasti psychologie. Text vychází z výzkumů, které byly dělány mezi českými školními psychology, a je tedy spíš popisem situace a přehledem toho, co tito psychologové považují za rizika profese, jaké jsou jejich nejčastější zakázky a intervence. Nečekejte žádné praktické rady, text je dosti hutný a je opravdu spíše přehledovou studií.
Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících
Marie Vágnerová
Jiné knihy o psychodiagnostice jsou jen seznamem metod, ale tato ke skutečně praktická, plná příkladů a kazuistik, včetně podrobných příkladů, jak interpretovat výsledky.
Člověk hledá Boha
Abraham Heschel
Krásné myšlenky. Mnohé z nich jsem si opsala a mám je na očích, když se modlím. První část knihy, kde autor píše o modlitbě a jejích výzvách a úskalích, je pastvou pro duši a podnětem k přemýšlení a zlepšení vlastního duchovního života. Další část knihy je více teoretická, ta už mě tolik nezaujala. Mnohé myšlenky se také neustále dokola opakovaly.
Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Začalo to dobře. Emoni je zajímavá postava, žije s babičkou, musí se ve svém mladém věku starat o vlastní dceru a k tomu zvládat školu a přivýdělek, aby dceru zabezpečila, je černoška původem z Portorika, takže tu navíc máme zajímavé sociální prostředí. Navíc je Emoni opravdu sympatická. Není to ufňukaná nebo drzá hrdinka, na jakou jsme zvyklí z young adult literatury, ale je zodpovědná a rozumná, přitom zcela uvěřitelná na svůj věk. Problém nastal asi tak v půlce knihy, kdy jsem se vážně začala nudit, měla jsem pocit, že nic nového už se nedozvíme, a taky že ne. Autorka se to snažila okořenit rozvojem vztahu s Malachim a výletem do Španělska, ale nebylo tam už nic napínavého, nic, kvůli čemu by člověk četl dál a dál.
O myšce, která se nebála
Petr Horáček
Není to naše topka od Horáčka, ale v konkurenci jiných knih pro malé děti je pořád na špici. Krásné obrázky, netradiční příběh s pointou, ilustrace losa má u nás největší úspěch.
Jak myška snědla měsíc
Petr Horáček
Milá a vtipná knížka, pro malé děti tak akorát na přečtení před spaním.
Jak se divočák Květoš učil létat
Iva Hoňková
Milá a humorná pohádka, nic extra, ale u sedmiletého syna obstála a bavila.
Už je tady pan Flat!
Jaume Copons
Syn 7 let byl nadšený a já taky. Příběh vypráví malý Agus a kromě vyprávění je zpestřen komiksovými prvky a vtipnými obrázky. Agus se během příběhu ponoří do čtení a seznámí děti s mnoha příběhy. Škoda že to je zahraniční záležitost a nejsou tu nějaké u nás profláklejší tituly, aby to děti víc zaujalo. Zrovna 20 tisíc mil pod mořem a Petra Pana české děti moc neznají.
Brontík - Kamarád z pravěku
Thomas Brezina
Syna 7 let to moc bavilo, jsou tam krásné obrázky, zajímavý příběh, moc roztomilý dinosauřík. Co mi vadilo, tak velmi chudé a jednoduché věty, jazykově je to takové strohé, úsečné, ale zase ideální pro začínající čtenáře.
Pište správně česky – rozšířené vydání
Dalibor Behún
Přehledná kniha, psaná s vtipem a nadhledem. Nejde o nějakou ucelenou nauku, spíš přehled nejčastějších chyb. Chyby jsem ovšem našla i já, např. v pasáži o velkých písmenech v příkladu bitva na Bílé Hoře by podle mě měla být bitva na Bílé hoře. S některými pasážemi jsem nesouhlasila, například že by v beletrii v přímé řeči neměla zaznít obecná čeština?? Přímá řeč má přece charakterizovat postavu, ne ji cenzurovat. No, bylo toho víc, kde jsem byla na rozpacích, ale celkově určitě skvělý počin, že vyšlo něco o češtině a není to nudná učebnice.
Skandál milosrdenství
Grzegorz Ryś
Mozaika biblických příběhů, ve kterých v hlavní roli vystupuje (ne)milosrdenství. Na příbězích z Bible autor ilustruje, že je Bůh milosrdný, někdy až skandálně za hranicí našeho chápání. Asi nemůžu říct, že by mi kniha sdělila něco zásadně nového. Jsme hříšní, ale Bůh nás miluje, což my si nezasloužíme, protože jsme hříšní... a tak dále. Občas se našel nějaký osvěžující poznatek, třeba kapitola o obětování Izáka byla zajímavá. Kniha může být i dobrou přípravou na svátost smíření.
Život apoštola Pavla
Walter Wangerin
Velmi oceňuji, že se pohled nesoustředí jen na sv. Pavla, ale na celou církev a její vztahy s Židy a pohany, i na vztahy mezi křesťany a spory uvnitř nové církve. Dozvídáme se mnohé o životě lidí kolem sv. Pavla - Timotea, Jakuba, Tita, Barnabáše a mnoha dalších. Krásná a čtivá kniha, moc ji doporučuji.
Je Bůh proti gayům?
Sam Allberry
Ne že bych se se vším aktuálně ztotožňovala, ale na téhle knize mi přijde úžasná jedna věc, a to je zdůraznění, že sexualita není jedinou věcí, která definuje člověka. A že úkolem církve není pořádat hon na čarodějnice, ale zvěstovat Krista, který za nás zemřel, a ukazovat světu Boží lásku k nám. Že radostná zvěst je důležitější než pořád dokola řešit sex. To bylo super. Některé argumenty byly trochu na hlavu, což plyne z autorova striktního přesvědčeni, že jakékoli homosexuální projevy jsou hříchem. Například "je super žít sám a vůbec vám nebude chybět rodina, protože v rodině je to přece tak náročné, ty řvoucí děti, neshody a podobně". Trochu přeháním, ale takhle mi to vyznělo. Kniha Svatý sex mi připadala mnohem bližší, už jen z toho důvodu, že připouští, že jsou situace a lidské příběhy, kdy by bylo vyžadovat celibát a zdržení se homo projevů až příliš tvrdé a nemilosrdné.
Tma pod srdcem
Lucie Ortega (Navrátilová)
Mám s Lenou pořád trochu problém v jedné věci a tady se ještě prohloubil ve srovnání s prvním dílem - proč do háje neustále skáče rovnýma nohama do nebezpečí, bez rozmyslu, bez trochy zdravého rozumu. Celý příběh se mi moc líbil, ale opět stály všechny zápletky na tom, že je Lena dost přemoudřelá (neustále pronáší moudra a poučuje i o dost starší a zkušenější postavy), přitom se sama chová jako hooodně nevyspělá puberťačka, takže ta její moudra jsou spíš směšná. Neustále si něco uvědomuje, neustále jí něco dochází, neustále se prohrabuje svými pocity a tou protivnou hypersenzitivitou, která mi přijde, že do příběhu padla jen proto, aby bylo o čem psát a na co "svést" její protivnou náladu. Příběh je úžasný, prostředí geniální, jazyk čtivý, vtipný, s nadhledem a humorem, často jsem se i zasmála. Jen Lena je mi prostě cizí, neoslovila mě moc v prvním díle a tady už vůbec ne. A nezdá se mi, že by se během příběhu nějak změnila nebo poučila. Kdyby to celé bylo psané z pohledu jiné, míň protivné postavy, bylo by to na deset hvězdiček z pěti. Plus k tomu další problém, který je jaksi neodbytnou a protivnou součástí všech young adult - v nebezpečí jsou postavy zbrklé, klidně se vrhnou do řešení problémů, které je milionkrát přesahují, bez jakékoli pokory, ale jakmile je všechno vyřešeno a je na čase, aby se vrhli do normálního života, tak najednou nevědí, co se sebou, najednou zase couvají, vymlouvají se, ošívají se, což je pochopitelné tak na začátku knihy, ale to nebezpečí by je mělo do háje změnit a udělat z nich trochu rozhodné bytosti, které konečně převezmou zodpovědnost za svůj život. To se Leně si nakonec tak nějak podařilo, ale zase tomu předcházelo milion výmluv a couvání.
V čem Světla nad močálem a Tma pod srdcem ale excelují, jsou hluboké sondy do Leniny psychiky a zamyšlení nad lidskou společností vůbec. Když jsem hledala části příběhu, které mě nejvíc oslovily, bylo jich mnoho. Některé mi dávají smysl až teď zpětně po přečtení obou knih, protože mnohé z Lenina příběhu se objasňuje až ve druhém díle.
Jedna z věcí, která mi přišla dokonalá, je koncepce pekla, čili Kostějova království, Temného Navu. Je to peklo takové, jaké jsem si ho vždycky představovala. Peklo, které si dělají lidi navzájem a hlavně sami sobě. Peklo, kde nikdo nechce žít, protože ho tam donekonečna pronásledují vlastní chyby a vlastní temnota. Jenže temnota přitahuje temnotu. Přese všechnu její hrůzu je na ní něco pro člověka přirozeně přitažlivého a svým způsobem krásného. Lena není žádná hrdinka, naopak je to zakomplexovaná holka se složitým dětstvím a nefunkční rodinou. Mohla by v temnotě najít útěchu? To mi šlo často hlavou a nakonec té myšlence sama ve druhém díle čelí.
Druhá věc, co mi na Světlech přijde dokonalá, je spojení našeho normálního a běžného světa s prostředím, které bychom asi nazvali fantasy, jenže ono tady tak nějak doopravdy existuje. Lena sama čelí jeho ne-existenci, když po prvním díle dostane příležitost začít znovu ve světě lidí. Začne brát antidepresiva a má možnost žít zase ten normální a běžný život, ve kterém nevidí démony, ančutky ani domovníky. Když jsou ale její přátelé v nebezpečí, musí se rozhodnout. Ta pasáž mě hodně zasáhla, protože jsem si říkala, že možná před stejným rozhodnutím stojíme všichni každý den.
Terry Pratchett: Fantastická duše
Craig Cabell
Vzhledem k tomu, že jsem v Pratchettovi začátečník, to pro mě byl skvělý úvod do jeho díla. Někde se autor pouštěl až příliš do spekulací a subjektivních názorů, ale taky se k tomu hned na začátku přiznává a varuje, že je tato kniha jeho osobním holdem Pratchettovi.
