LenkaKT komentáře u knih
Působivé a napínavé. Poslouchala jsem audioknihu, která je svým zpracováním skvělá. Vypravěč je pravda, dost el macho a pan dokonalý, chuděry ženské nemají hlasovací právo ani charakter, když už hrozí vymření druhu, náhoda přivane potřebné samce i pecen chleba. Takové dva roky prázdnin tam, kde by spíš nastal pán much. Ale co už, je to napínavé, má to spád, je to dobré řemeslo a uteče to jako voda.
Odlehčené povídání o současné i minulé literatuře, ideální do autobusu a vlaku. Inspirující seznam doporučené literatury. Pro skutečné literární vědce asi moc vulgární, ale já jsem nedovzdělaný čtenář amatér a pro mne je to příjemné rozšíření obzorů.
Schválně jsem s komentářem po přečtení chvíli počkala. Na začátku je tak autenticky popsáno opuštění malé holčičky úplně všemi, co ji opustit nikdy neměli, až jsem to dvakrát odložila. To bylo neuvěřitelně silné. Ale dál mi ten příběh přijde schématický a konec jak z červené knihovny. Zvlášť v kontrastu s tím začátkem. Ale bažině bych ráda dala tisíce hvězdiček, bažina si mne získala.
Je to velmi podmanivé, velmi dobře se to čte. Psát Elena Ferrante umí skvěle, ať je to kdokoliv. Hlavní hrdinka mě něčím rozčilovala, ale co já vím, jak bych se chovala v její situaci.
Taky by se mi zrovna nějaké dveře do léta hodily. Milá sci fi, nápaditá, lehká a s jemným vtipem. A s kocourem. Za toho jsou body navíc.
Musím říci, že pro mne bude asi navždycky z Dostojevského nejsilnější Zločin a trest. Karamazové jsou dobrý a zajímavý román, autor je rozhodně génius. Ale neohromilo mne to tolik.
Je to zábavné, Hitler charismatický, zrcadlo současnosti pěkně nastavené.
Jak mi druhý díl přišel prázdný a nudný, tohle mne bavilo, jsou tam nové neotřelé nápady a končíme s nadějí i skrytou hrozbou. Zas máme plány v plánech cizích plánů a úskoky v úskocích cizích úskoků. Nicméně první Dunu asi překoná jen málo co.
Autor má dar navodit atmosféru ve dvou větách a vystihnout postavu ve dvou slovech. Slupla jsem za večer, Bulgakov mne kdysi uchvátil a tohle nezklamalo.
Poslouchala jsem v dramatizaci Českého rozhlasu a byla to zábava.
Strhující čtení. Skvělá ilustrace 20. století, dějin moderní literatury, hudby i jiné kultury. Asi se k ní ještě vrátím.
Nedalo se to odložit, je to skvěle autentické. Byla jsem zas na gymplu. Ale ta hnusoba a beznaděj normalizace, co z toho čiší, to je síla.
Velmi se mi líbilo. Pěkný styl, zajímavá forma, dobré téma. Moje první setkání s autorem a rozhodně nebylo poslední.
Pořád platí, co u prvního dílu: poctivá pořádná scifi, napínavá až do konce. A spousta námětů k přemýšlení.
Krásná kniha. Velké a poctivé dílo. Skvěle se čte, skoro nejde odložit.
Za prvé je to hluboce vzdělávací kniha o konfliktu v Sýrii, o životě somálské komunity v Norsku a o malé části islamistů v Norsku. Ale ono je to především skvěle napsané. Autorka ve fakty nabitém příběhu plném různých postav spojuje dohromady reportážní části s popisy a vysvětlením, stejně jako s citacemi online komunikací plné emotikonů a komunikačních zkratek. Z toho všeho vystupuje plastický obraz jedné rodiny; příběh pokusu o integraci; příběh radikalizace; příběh, ve kterém si rodiče nebo okolí včas nevšimli důležitých změn v životě hlavních hrdinek. A na konci zůstává otázka, jestli vůbec byla šance udělat něco jinak a jestli vůbec máme šanci udržet naši otevřenou tolerantní společnost tváří v tvář podobným výzvám. Skvělé čtení!
Těžké téma, čtivý styl, dobré zpracování. Je to silné a působivé, reálné a nereálné se vzájemně míchá v podmanivém koktejlu. Současně mi připadalo, že je to trochu ploché, relativně málo postav a hodně ploché vztahy. Skvělá črta, nálada, ale ke konci už mi to přišlo extrémní, bylo těžké chápat motivace Štěpána a uvěřit, že by se tak někdo opravdu choval; asi mi chyběla jeho motivace a hlubší poznání.
Autorku mám ráda, její kniha Bez loga kdysi velmi ovlivnila můj život, vztah k věcem a přístupu ke spotřebě. A tady je to podobně: zajímavý úhel pohledu, souvislosti, přemýšlení. Nejsem tak levicová jako autorka, druhou část knihy jsem četla se smutkem, ze ten plán nevyjde… je to dáno mým dětstvím v socialismu, které mi brání věřit v lepší společnost plnou ohledů a lásky. Ale kniha je skvělý impuls k přemýšlení a určité aktivizaci sebe sama.
Dvakrát jsem otevřela a odložila, potřetí mne nadchla. Myslím, že to chce klid a soustředění, aby se člověku povedlo plynout do toho proudu slov a myšlenek. Jedinečný styl, dokonalé navození atmosféry, vhled do postav, prostě literární zážitek.
Velmi výstižné proudy rozmanitých myšlenek, fenomenální cit pro detail, přesná atmosféra.