Leona333 komentáře u knih

S nápadem napsat tuto knihu, přišel pan Jirotka v době, ne zrovna lehké... Když se ho po válce, prý jeden novinář zeptal, proč je v knize psáno o takové spoustě vody...? Odpovědí mu mělo být to, že téměř po celou dobu psaní, seděl autor po večerech v zatemněné koupelně, vedle umyvadla a z kohoutku stále kapala voda. ; )
Každopádně voda a nebezpečí s vodou, knize na půvabu nic neubralo! Naopak. Připlavila sebou spoustu humorných situací... Mimo jiné i množství přísloví tety Kateřiny. Logických - nelogických teorií doktora Vlacha, dobrodružnost u dědečka, ale hlavně Saturnina! ; )

81 28.03.2020

Kniha je z pohledu doby, kdy byla napsána, takové retro. Přitom vlastně z pohledu dneška, vůbec žádným retrem není. Je to ukázkový příklad o lidské naivitě, zaslepenosti, uzurpátorství, strachu a mnohém jiném, co nás lidstvo od pradávna definuje, stmeluje a rozděluje... Napsáno, zašifrováno Orwellem do zvířat, stejně jako kdysi dávno Ezopem do jeho Bajek...
Svět se opravdu nezměnil, stále se točí po své ose dál a dál...

73 20.12.2021

Celá tato knižní série o fenomenální Lisbeth Salanderové a jejím ,,sekundantovi," novináři Mikaelu Blomkvistovi, nemá chybu. Kniha poukazuje na velké justiční, politické a sociální instituce, které se při bližším prozkoumání, projeví jako totálně prohnilé, zkorumpované, vládou podporované subjekty...

72 11.11.2021

Tak jsem zase dělala pro jednou v knihovně pořádek a nečekaně se mi do rukou dostala kniha, co kniha?! Jednalo se totiž, o nejlepší severský, dětský "thriller" všech dob. ; ) Rázem se mi před očima vynořila celá, severská parta dětí z Bullerbynu. Lasse, Bosse, Lisa a jejich kamarádi Olle, Britta a Anna.
Znovu se mi lehce zrychlil tep, když jsem si vzpomněla na příhodu, kdy Lasse lovil zubry..., nebo když se Ollovi viklal zub. No a do Třešňové společnosti, se už taky zřejmě nedostanu - mě nepozvou, neb ta je určená hlavně dětem. Nám dospělým, zůstanou na tuhle úžasnou knížku, plnou dobrodružství, jen ty nejkrásnější vzpomínky...

71 15.09.2022

Díky mému tatínkovi, který mě občas sám doma jako malou hlídal a já si tím pádem mohla dělat co jsem chtěla... Dodnes je tím nejlepším tatínkem na světě! Tedy pro mě. ; ) Jsem v 9 letech viděla v televizi film. Když jsem se po skončení filmu pustila tatínkovi z krku a pořádně si oddychla, slíbil mi, že mi půjčí i knížku, ale mamince ani muk... ; ) Oba jsme slib dodrželi a já se velice brzy stala velikou fanynkou slavného Sherlocka Holmese, i jeho přítele a sekundanta Watsona.
Pes baskervillský, mě svou strašidelnou atmosférou baví i dnes. I když jsem během let některá napětí, která v knize jsou začala brát více s nadhledem a shovívavým úsměvem.
Každopádně tato detektivka, je dle mého stále úžasnou klasikou a vzpomínkou na mé dětství... ; )

69 16.04.2020

Jsou to vlastně takové starobylé ,, řecké pohádky." Řekové si je vymysleli - vybájili, aby si jimi odůvodnili, tehdejší přírodní jevy...
Na bozích samotných, se mi při čtení vždy líbilo, jak moc jsou nám lidem podobní. Měli sice na Olympu nad námi lidmi božskou moc, ale dost často se sami chovali urážlivě a hašteřivě, jako malé děti. Pomstychtivě toužili po odplatě. Žíznili po uznání a moci jako mnozí, pozemští vládci... Byli lehkovážní, nerozhodní jako mladí milenci. Vlastně byli v pomyslném zrcadle, odrazem nás samých... ; )
Knížku ke čtení doporučuji.

68 15.04.2021

,, Člověk člověku vlkem"

Nechci se nějak dlouze rozepisovat o této nádherně napsané knize, ač by bylo o čem psát... Jen bych si chtěla z příběhu uchovat vzpomínky na houževnatou Linu, obyčejnou lidskost v tak nelidských, krutých podmínkách s naději, že nic tak strašného nás už v dnešní době nemůže a nesmí potkat.

68 17.03.2021

Tuto knihu jsem četla tajně před lety, aby rodiče nevěděli... Věděli. Dokonce jsem dostala od otce pochvalu, že čtu velice dobrou knihu, od vynikajícího autora. Otec měl pravdu! Kniha se mi líbila moc! Hororové čtení, které obsahuje lidskou krutost, touhu po dokonalosti a moci za jakoukoliv cenu... K tomu se dějem prolíná i hlubší cit, jako je láska a potřeba ochrany blízkého člověka.
Knihu mám ve své knihovně zařazenou mezi své top knihy.

67 11.03.2020

Není vždy nutné napsat rozsáhlý, dlouhý příběh, aby se v něm lidstvo o sobě- své povaze dozvědělo vše, nebo téměř vše...

64 04.01.2022

Hned na úvod se musím přiznat, že jsem ohledně astronautiky a vesmíru úplný laik. Proto budu hodnotit na základě toho, zda se mi Marťan četl dobře - líbil, či nikoliv. Tím pádem se zříkám možnosti debatovat o tom, zda a kolik věcí, by se dalo převést z knihy do běžné praxe - reálu... ; )
Takže Marťan, je výtečně a i lehce humorně napsaný příběh o jednom muži jménem Mark Watney. Ten se v jeden moment, při nečekané a nechtěné situaci..., ocitá na cizí planetě úplně sám. Tak se proti své vůli, stává na jistou dobu kolonizátorem a jediným ,,majitelem - správcem" Marsu. Že to zvládl po všech těch pokusech a omylech v rámci přežití na výbornou, je asi všem známo. To by se jinak nemohl vrátit na naší planetu Zemi a všem o tom povyprávět...; )
Kniha je ze žánru sci-fi, kde pro změnu nelétají, neběhají monstra v podobě Predátora, nebo Vetřelce. Naopak, autor zde chytře využil fantazii čtenáře ku prospěchu svému, potažmo knihy.
Knihu k přečtení doporučuji.

63 21.05.2022

V době, ve které kniha vznikla, mohla pro mnohé čtenáře svým obsahem, působit tak trochu zvláštně, až mysticky. Je v ní spousta filozofování a podpůrných myšlenek. Je o reinkarnaci, dobrodružství, snech i svobodě... O imaginárních ,,křídlech," které nás mohou zanést opravdu až k samým hvězdám.
Tím vším nás Jack London skrze postavu odsouzeného Darella, znamenitě provede.

62 03.03.2022

Co naplat! Můžu se snažit utíkat, schovávat, ale před Carterem - Robertem Hunterem, mi to pranic nepomůže... ; ) Pokaždé, když vidím nějakou jeho knihu, bez varování po ní sáhnu, neb jeho případy jsou smrtelně návykové... Vždy, když začnu číst další díl, tak se sama sebe ptám, zda to mám zapotřebí? Znovu a znovu pročítat takové krvavé běsy, úchylné vraždění, které se opravdu vymyká zdravému, lidskému chápání...?! A odpověď je pokaždé stejná. Ano, mám to zapotřebí! ; ) Protože tento autor, fakticky psát umí.
I tentokrát tomu nebylo jinak. Mnoho krve, mnoho zvrácenosti, mnoho úsečnosti... Zkrátka, je toho tolik, že to slabším náturám a žaludkům, raději nedoporučuji číst. ; )
Za sebe hodnotím plným počtem hvězd.

61 27.08.2022

Nemohu si pomoct, ale Julius Verne byl v mém dětství můj nejoblíbenější autor. Jeho knihy, dobrodružné romány jsem přímo hltala... Mám je doma snad všechny. Tahle je má srdcovka. Ani zde se Verne nemusel dlouze rozepisovat, aby mě námět s názvem knihy upoutal a vtáhl do příběhu, kde se má fantazie při čtení, rozjela na plné obrátky...
Bez zaváhání jsem vstoupila do tajuplného Nautilu a vydala se s ním na cestu oceány. V imaginárním skafandru jsem se procházela po mořském dně, navštívila jsem i korálový hřbitov. Stala jsem se svědkem Nemova podplutí Suezu, i poznala velká nebezpečí ledových polí...
To vše a ještě mnohem, mnohem více je v knize k přečtení a prozkoumaní. Takže i po letech je to pádný důvod knihu znovu otevřít a chvíli v ní listovat, číst - začíst a třeba se i ztratit... ; )

61 15.04.2022

Asi nejlepší kniha od Viewegha. Příběh jedné, vícegenerační rodiny z Prahy, která touží ve svých životech po normálních věcech, pro nás už dnes, v nenormální době... Hlavní postavou této knihy je starší syn Kvído, který nás celým dějem vtipně provází.

61 12.03.2020

Houby vášnivě sbírám, ale nerada jím. I takové dva protichůdné pocity jsem měla při čtení této knihy. Byla jsem více jak nadšená, z autorčina krásného stylu psaní a zároveň znechucena z traumatu hlavní postavy Sáry, který si sebou z dětství nesla...
Za sebe hodnotím jako skvěle napsanou knihu, ale i překvapení roku, neb jsem tuto autorku dříve neznala. Každopádně se díky této knize, ráda podívám i po dalších dílech, od této české spisovatelky.

59 14.04.2021

Jako dospívající pubescentka jsem zahlédla kus zfilmovaného Kmotra v televizi. Bohužel, jen malý kus... Rodiče mi tenkrát nedovolili film dokoukat. Nevadilo. Vlastně naopak. Má zvědavost mě donutila prohlédnout knihovnu a kniha v ní byla!
Vážně skvělé čtení. Boss Don Corleone, ze kterého máte mrazivý pocit, že bez jeho svolení se nepohne ani stéblo trávy, je opravdovým Titánem... Proto nebylo vůbec těžké uvěřit větě: Questra guerra e cosa nostra.

59 12.03.2020

Od knihy jsem neměla velká očekávání. Naopak jsem si myslela, že jdu číst další ,,tuctovou, severskou krimi..." Překvapení se však dostavilo velmi brzy. Komisař Carl a jeho parťák Asad, kteří si jsou svým chováním a zjevem podobní, asi jako banán s jablkem..., mi svým vyšetřovacím stylem a humorem, prostě rychle sedli. Navíc mne ve čtení hnala i zvědavost, kdo a z jakého důvodu..., byla unesena mladá politička Meret Lynggaardová?
Celkově bych ohodnotila knihu velice kladně. Rozepří, napětí a úsilí k záchraně lidského života, je zde opravdu dost. Rozhodně si přečtu i další díly s touto neotřelou dvojkou.

57 04.06.2022

Když jsem četla co vše se dělo v rámci čistek inkvizicí - církví v té době třeba ve Španělsku, Itálii, nebo kdekoliv jinde v Evropě... Tak ještě ,,budiž." Bylo to hrůzné, ale stále ve mě převládal pocit, že je to strašně daleko! Daleko od nás, našich míst. O to děsivější je fakt, že lidská krutost, fanatismus, manipulativnost, hamižnost se jako zhoubná infekce bez jakýchkoliv zábran dostane úplně všude. Toto je bohužel kus i naší historie, na kterou rozhodně hrdí být nemůžeme. Snad se z ní můžeme jen poučit, abychom se už nikdy více nedopouštěli takových zvěrstev...
Opravdu velice působivá kniha, která si nejvyšší hodnocení zaslouží.

57 28.01.2021

Po knížce Děti z Bullerbynu, má druhá - obrovská, dětská srdcovka. Jako malá jsem si ji četla dokola a dokola. Furt a znova ; )
Ronja byla má hrdinka a průkazné alibi, pro většinu rán, kdy jsem jakožto malé pískle, vyskočila z postele, prolítla koupelnou a smykem se vyhýbala babičce, která měla potřebu učesat mou dlouhou, kudrnatou, nepoddajnou hřívu. Vzdorovitě jsem jí pokaždé řekla; že se Ronja taky česat nemusí - nepotřebuje, protože má na starosti mnohem důležitější věci... ; )
Tenhle můj dětský - čtecí klenot, je tak nějak jinak upravený Shakespeare, kde se "hlavní postavy - rody nejmenují Kapuleti a Montekové..." ; ) Astrid Lindgrenová, zde pro děti vytvořila nádherný, kouzelný příběh se šťastným a optimistickým koncem... ; )

Na tuhle knihu jsem narazila zcela náhodou, v jedné Knihobudce... Počasí venku nic moc. Pršelo a začal pofukovat vítr. Takže mě tahle kniha, jako předzvěst blížící se zimy, svým názvem Mráz..., "přímo oslovila."
I když je příběh rozdělen do několika částí a začíná Prologem..., bylo náročné se do něj začíst. Úvod je poněkud zdlouhavý - popisný, až vleklý. Pak se to v druhé polovině rozjelo a svištělo to opravdu mrazivě... Hlavní vyšetřující Martin Servaz, je sympaťák a tak trochu svéráz... Akčních a až zvrácených momentů, bylo náhle víc jak dost a kniha si mou pozornost udržela, až do samého závěru.
Po dočtení krimi, mi bylo náhle líto, že už je případ u konce. Nedá se nic dělat, budu se muset znovu projít kolem Knihobudky... ; )

55 15.09.2022