Lienilda komentáře u knih
Takovou maminku, která si jen povzdechne a zapise lumparnu do modreho sesitku se slovy "Emil je hodný chlapeček", bych chtěla vidět. :) Původně jsem půjčila pro pětiletého syna, ale ještě to pro něj není, spousta čtení, složitých výrazů a málo obrázků. Tak jsem si ji alespoň přečetla já. Jediná pozitivní skopičina byla snad ta poslední s babou Metelici. Knihu od stejné autorky - Lottu z Rošťácké uličky už syn trochu pobíral a příhody se mi líbily více.
Já jsem z této knihy zklamaná. Děj mi přijde nevýrazný, hlavní hrdina je laxní ke všemu a nechává robota žít si vlastním životem. Přišlo mi, že mu vůbec nedělá nic starosti třeba vypínací tlačítko, nový oblek, samostatné prochazky, robot jako sexuální hračka. Pořád jsem to musela srovnávat se sebou, že když si koupím robota, který stojí majlant jako dům, tak se k němu takhle nechovám.
Jinak alternativní realita a jiný průběh historie byly fajn. Hodně mě potěšil jiný osud Alana Turinga. Ale víc si to clovek užije, pokud se orientuje v britské historii a politice 20.stoleti.
Na mě je kniha příliš filozofická a politická.
Mnohem víc se mi líbily robotí detektivky od Asimova, třeba Nahé slunce.
Nejprve jsem viděla 2 sezony serialu než jsem se pustila do knihy a byla jsem zvědavá, jak moc se bude lišit od seriálového pojetí, zvlášť když je mezi nimi 30letý rozdíl. A překvapená jsem byla! Téměř se to neliší (samozřejmě až na technické vymoženosti současnosti a jak se v knize popisuje konec pro Ofglen a Moiru). Kniha končí cca s koncem první sezóny seriálu pokud se nepletu. Čtení bylo v některých pasážích skutečně těžké, protože mám sama malé děti a představa nedobrovolného odloučení od nich je neskutečně těžká. Co mě rušilo bylo, že se služebnice nazývaly Glenova, Fredova... Držet se v tomto případě originálu Offred, Ofglen by mi přišlo sympatičtější.
A ono je nějaké pokračování knihy??? Zatím se pustím do shlédnutí 3. sezony seriálu.
Velké, krásné obrázky a málo čtení. Ideální pro děti ve věku 1 až 3 roky na téma, které v tomto věku řeší všichni rodiče - loužičky a nočníky.
Ke knize jsem se dostala přes Čtenářskou výzvu - nejoblíbenější kniha rodičů. Poprosila jsem mamku ať popremysli a přinese mi něco ze své knihovnicky. Čekala jsem nějakou steelovku nebo Scarlett. S touto 900strankovou knihou mi ovšem vyrazila dech. Ze začátku se mi četlo těžko, zdlouhavé popisování událostí, které pro pozdější děj nemají význam, napriklad od postavy Adely Fairleyove jsem toho čekala mnohem víc. Ale se začátky podnikání Emy to už bylo zajímavější. Možná se někdy mrknu i do dalšího dílu.
Opět nádherné ilustrace od Marie-José Maury jako i v knize Heidi, děvčátko z hor.
Nakonec to nebyla tak hrozná depka, jakou jsem na začátku očekávala. Vlastně jsem se i docela bavila, i když prvoplánově tam ke smíchu nic moc nebylo.
Dost často jsem si i říkala, tyjo, ty informace o lécích a to jak na ně reagovala jsou už docela za hranou, takhle by se to snad ani stát nemohlo. A pak se hrdinka koukala na dokument o polární lišce a říkalo se tam "snáší dobře nízké teploty kolem -50°C a až kolem -70°C se začne klepat zimou".... A mám tě autorko, teď už si určitě vymýšlíš.... Googlila jsem a ... informace je pravdivá, stejně jako to, že Whoopi Goldberg hrála v seriálu Star Trek :) jinak těch odkazů na popkulturu a filmy a seriály tam bylo opravdu hodně.
Celkově ten příběh byl docela bizarní a dost mě zajímalo jak to skončí, závěr mě ale úplně neuspokojil. Noo, asi to nebude jedna z knížek kterou bych si někdy chtěla přečíst znovu.
Asi jsem v téhle knize neviděla co jsem měla a konec mi přišel už úplně crazy. Celkově se to četlo hezky a člověk se mezi postavami a dějem neztrácel. To zase jo. Ale přesto bych knihu asi nikomu ze svých přátel či rodiny nedoporučila, na to je celkem umělecká. Doporučuji přečíst první a nejstarší komentář zde, hodně mi osvětlil.
Doporučila nám logopedka na rozšíření slovní zásoby. Malého (4roky) hned zaujalo extra velké bludiště, které je zevnitř na deskách. Ještě jsme neprošli všechny stránky, ale baví nás to oba.
I já jsem byla zpočátku zmatená dějem, který se každou kapitolou posouval o další hodinu do minulosti. Nevadilo by to, kdyby tam byly 1-2 hlavní postavy, ale při tomto větším počtu hlavních postav jsem se ze začátku moc neorientovala. Je škoda, že tohle odradí dost čtenářek. Přitom ten příběh jako celek je skvělý a na konci se to všechno pěkně proplete a něco je jinak než se původně zdálo. Hodnotím největším počtem hvězdiček, stejně jako Čas odejít od této autorky.
Je to skoro autorčina prvotina a je to znát. Ano, také mám problém s anotací. Představovala jsem si hlavní hrdinku jako Sandru Bullock v Zatímco jsi spal, ale se stylem filmu to moc společného nemá. Jak psaly předchozí čtenářky k tomu musí člověk přistupovat jako k spíše humoristické knížce. Některé dialogy jsou opravdu velice vtipně napsané a pobavila jsem se. Tuhle knížku jsem si vybrala kvůli naprosto příšerné obálce do letošní čtenářské výzvy. Fakt te obálce moc nerozumím, hlava vykukující z volskeho oka (podobajici se postave z Cerveneho trpaslika a ne Star treku), za ní dva polštáře na první pohled připomínající nepoužité kondomy. To se moc nepovedlo. Celkově jako oddechovka dobré.
Z konce téhle knihy jsem naštvaná, jako fakt pořádně naštvaná. Od Jodi Picoult je to už čtvrtá knížka, kterou jsem přečetla a tato se mi líbila asi nejméně. Hlavně jsem v ní našla motivy ze všech 3 předchozích knih. Mrtvé miminko a soudní proces (=Velké maličkosti), nečekaný až šokující závěr (=Vypravěčka), duchové (=Čas odejít). Přitom celá knížka se mi moc líbila, uvažovala jsem že dám 4 nebo 5 hvězdiček, věděla jsem od začátku jak to asi skončí a která postava se zjeví na závěr jako příslovečná deus ex machina a odhalí co udělala, akorát jsem čekala něco trochu jiného vzhledem k tomu, jak je v celé knize amišské společenství prezentováno. Opět jsem se dozvěděla něco nového o Amiších, něco jsem věděla a spoustu dalších věcí se dozvěděla, ale ten závěr, ach jooo...
Přečetla jsem si tuto knihu znovu asi po 15letech. Na spouste Simankovych diashow v Chocni jsem byla a pár knih doma máme. Nejvic se mi asi líbila ta z Kanady se stavbou srubu. Co bych vyčetla primo konkrétně teto knize je velka stručnost. Myslím, že se autor mohl mnohem vice rozepsat o svych zazitcich na ukor davne historii navstivenych mist. Co se mi nelibilo byl useknuty konec, plavba po Bajkalu a pak nic. Jak se dostali domu, co rikali v Tatře na Tatru atd? :) Fotky jsou tedy na 90.leta krásné.
Četla jsem verzi vydanou Kniznim klubem v 90.letech a hned na zacatku me dostalo sklonovani autorky Enid Blyton jako kdyby šlo o muže!! Jinak kniha se četla pomalu, až líně bych řekla. Pár zvratů bylo překvapivých a o skotske přírodě se vyprávělo moc pěkně. Od teto autorky mam velmi oblibenou knihu - Navrat domů, moje srdcovka.
Na vecerni cteni pro 3leteho super. Hvezdicku dolu za mlhu, kterou mohl ukrojit a rovnik jako caru, kterou podjel. To se mi az tak nelibilo.
Graficky je to udelane osklive, ty fotky jsou dost tmave a prevypravene dily oveček zni podivně.
Jako oddechovka na prazdninove odpoledne se to da, ale ja mam radsi knihy dejove obsahlejsi a hlavní hrdinky mene klackovitě se chovajici. Autorce a editorum nejspis unikla chyba, ze Markete se v noci dovola kamoska na statek, pritom signal ma byt na jinem konkretnim miste.
Ač jsem se ke knize snažila přistupovat stylem, že bude naprosto odlišná od filmu, dost mě zklamala. Hlavně se mi špatně četla... Naprostá absence čárek ve větách mě donutila číst pomalu a fiktivně si je tam doplňovat. To samé s přímou řečí. Forrestovy eskapady mi přišly úsměvné jen někdy,zato mého manžela tahle knížka bavila hodně. A vůbec se nedivím, že opičáka Sue do filmu nedali, s ním to bylo nejvíc mimo zdravý rozum.
Má nejoblíbenější dětská kniha hned po Dětech z Bullerbynu. Knížka je rozdělena na 4 roční období a popisuje život rodiny na hájence s pěti dětmi a spoustou zvířat. Je to hodně idylicky líčené. Ale je to pro děti a mně se to tak líbilo.
První díl se mi líbil moc, druhý jsem nečetla a se třetím jsem trochu bojovala, ale je to důstojné zakončení série. Líbí se mi, jak se celý příběh završil.