LimedkaMikki komentáře u knih
Komiks má celkem příjemnou kresbu, i když bych si ji dokázala představit trochu čistší, jelikož mi sem tam nějaké detaily unikaly. Co se týče příběhu, tak byl fajn. Jsem ráda, že to bylo komiksově zpracovaný, jelikož když jsem četla na konci to, jak to původně psal, bylo to takový meh.
Kresba sice je pěkná, ale co se týče příběhu, zřejmě nebudu zrovna vhodná cílovka. Příběh je podivný a nedává smysl. V jednu chvíli si myslíte, že už to chápete a najednou zase se stane cosi divného. A zase. A zase.
Takový průměrný román. Je celkem dost zajímavý, jak se za ta léta nic nezměnilo, dva hrdinové, kterým až překvapivě všechno vychází. Naivita románu a štěstí chlapů je lehce úsměvné, ale věřím, že ve své době to mohlo být oblíbené.
(SPOILER) Když jsem si tuhle knihu dávala na seznam, těšila jsem se na nějaký možná lehce hororový, možná detektivní detektivní příběh, ale byla jsem značně zklamána tím, co jsem dostala. Ani jednoho jsem tam totiž nedostala. Místo toho se jednalo o beletrii, kam se autorka pokusila nacpat tyhle dvě věci. Což musím jí přiznat, že byla ta lepší část. Žánrově to bylo v pohodě. Dokonce i ta chvíle napětí o tom, kdo Gábině ublížil se nesla v zajímavém duchu. Za to jí náleží ty dvě hvězdičky.
Co ale nebylo vůbec v pohodě jsou ty postavy. Možná jsem na jejich chování už moc stará, možná moc mladá, možná moc feministka a nebo jen málo tupá, ale ach jo. Jsem ještě ochotná uznat chování Pavla a Gábiny na začátku knihy, přecijen existují tu stále ženy, které s sebou nechají zametat a panové, kteří si myslí, že jediná role ženy je starat se o domácnost s tím, že oni nemusí hnout prstem a ještě na ně budou hnusní a zlí. Pokud ale bychom taky na konci došli k nějakému rozhřešení. Jenže to se nestalo. Celá kniha je pořád v té jedné rovině toho, že chlapi jsou šmejdi, Gábina je husa, která si nechá kálet na hlavu před nehodou a po navrácení paměti - jediná výjimka byla, když ztratila paměť, to konečně měla chvíli charakter, i když se stále nezbavila svého zlozvyku "musím sedět doma a starat se o manžela", jen k tomu měla drzé poznámky. Její potřeba chovat se tak, že "hmm, ok, zjistila jsem, kdo se mi snažil ublížit, ale přece to na něj neprásknu policii, třeba to byl jen omyl", nope, tohle za mě fakt ne.
Co se týče konce jako takového, krom zmíněného, že Gábina je trubka, tak byl poměrně uspěchaný. Na asi pěti stránkách jsme zjistili, kdo je vrah, proč to udělal a jakému došel konci. Myslím, že s tím si autorka mohla lépe vyhrát.
Kniha byla celkem zajímavá. Jednoduchý, ale svižný děj. Jediné s čím jsem měla trochu problém je právě onen Jirka. Jeho nápady mi přišly poměrně dost idealistické a hlavně se skoro všemi dobrými nápady přišel on.
(SPOILER) Po příběhové stránce to bylo zdařilé počtení. Bylo tam málo hluchých míst, příběh plynul poměrně rychle a zajímavě. I když některé části mi tam přišly poměrně dost jako deux ex machina i na červenou knihovnu. Například odhalení a přiznání toho, kdo sabotoval lodě byla záležitost jedné, max dvou stránek, což mi přišla velká škoda. Ne že bychom stáli o čtyři kapitoly, kde se to snaží vyřešit, ale přecijen si s tím autorka mohla dát větší práci.
Jak ale příběh byl v pohodě, to stejné už se ale nedá říct o charakterech postav. Těch hlavních postav. Nicolino chování se vzhledem k jejímu věku ještě dá pochopit, je jí 20, žije na lodi s námořníkama, takže jí nic neříká upjaté společenské chování a je přirozené, že chce experimentovat. Asi se dá i pochopit to, že jí nic neříká stud, neb ji společnost a výchova úplně nenaučilo, že by se měla při postelových hrátkách stydět (asi?) a ničemu to nevadí. Ale chování Dereka se je na facku. V příběhu je možné si několikrát přečíst, jak si stěžuje na to, že byl jeho starší bratr Will rozmazlený, ale sám se choval dost podobně. Jako někdo, pro koho jsou slovíčka "ne", "prosím", "rád bych" je podivný shluk písmenek ve slovníku. V písemném, ne v jeho slovníku. Rozhodně to není nic, co by se ho týkalo. Když se pro něco rozhodl, tak si prostě za tím šel a vůbec ho nezajímalo, že by třeba své vyvolené nemusel rozkazovat, že si ji vezme. Že by ji o to požádal? Pff, takovou věc on vůbec nezná. Vzhledem k povaze a výchově Nicole, se divím, že mu v tuhle chvíli nenafackovala, navzdory tomu, jak moc ho milovala. Tomuhle chování moc nepomohlo ani to, že se ten konec celkově zdál uspěchaný. Během asi deseti stránek Derek (náhodou) našel Nikole, oznámil jí, že se s ní ožení, unesl ji (ne, jinak se to fakt nazvat nedá), po cestě jí vysvětlil, proč ji opustil, ona mu odpustila, oženil se s ní, strávil s ní asi týden v posteli a usmířil se s jejím otcem.
Buďme upřímní, sice úplně nelituju času, který jsem přečtení knihy věnovala, ale žádný top strop to nebyl. V rámci žánru červené knihovny. Asi prvních 50 stran jsem měla pocit, že jsem někde něco musela přeskočit, protože mi ty odstavce nebo situace úplně na sebe nenavazovaly, jak bych čekala. Pak se to ale docela rozjelo. Nejlepší a nejzajímavější z toho všeho nebyla ta milenecká linka, ale ta detektivní (můžu-li to tak označit), bez té by ta kniha byla mnohem horší.
Kniha byla zajímavá. Sice příběh opět trpí ne zcela kvalitní hrdinkou, některé věci u ní chápete, jindy si zas říkáte, proč žije v přesvědčení, že se všichni kvůli ní zblázní a je tak nechutně sebestředná, ale dalo se to. Osobně bych radši, kdyby buď byla jednoznačně studená, nebo milá, ne nějaký podivný pahybrid mezitím, takže si k ní těžko hledáte cestu a nechápete její chování. Nicméně jsem měla často potřebu číst dál a dál a dozvědět se, jak to celé dopadne, takže asi dobrý.
Jestli existuje nějaká kniha, kde vás hlavní postava štve, pak je to rozhodně tahle. Prudence byla natolik iritující, že jsem myslela, že tu knihu zahodím. Kdybych ji neměla formou e-knihy, dost možná to skutečně udělám. Už od začátku se chovala tak, že jsem měla chuť ji zaškrtit. Možná chtěla vzbudit nějaký soucit, ale co se týče mě, měla jsem to přesně naopak. Už od začátku jsem litovala Quinta, ne ji. Jí bych nafackovala. Naštěstí pro nás obě jí takhle "frackovitost" nevydržela celou knihu.
Co se týče nějakého obecného zhodnocení knihy - nebylo to až tak špatné. Vlastně asi takový lepší průměr v tomhle žánru. Byly tam chvíle, kdy jsem se nemohla dočkat jak to bude pokračovat dál, byly tam chvíle, kdy jsem to odložila a nevzpomněla si na to týden. Co mě trochu překvapilo, tak byl závěr knihy a "hlavní padouch" (protože každá kniha má svého padoucha, že jo). Sice tak nějak tušíte, kdo to je už asi od půlky knihy, ale jak moc malý/velký padouch to je, to zjistíte až na konci.
Komiks Mýty: Čarodějnice jsem si půjčila náhodou, protože čarodějnice. Předchozí díly jsem nečetla, a přesto všechno bylo srozumitelné. Zajímavé prolínání dvěma linkami, které končí v jednom vrcholu bylo rozhodně něco, co člověka rozproudí a nutí ho ihned sáhnout po dalšímu díle.
Komiks byl zajímavý. Osobně mě spíš než kresba, zaujal příběh. Už tak nějak od začátku tušíte v čem je háček, ale vlastně si tím nejste pořádně jisti, dokud nepřijde poslední strana, která to rozlouskne.
Ne, ne, prosím ne. Tuto knihu nejlépe vystihne parafráze sex, drogy a chlast. O ničem jiném to nebylo. Vlastně říct, že to mělo nějaký děj, je poněkud náročnější, ale dal by se tam najít. Kniha je divná, zvláštní a při jejím čtení máte dojem, že frčíte na tripu. Vlastně po chvíli byste byli rádi, kdybyste na něm frčeli. Někomu ta knihy může sednout, ale já to dočetla s utrpením a naivní nadějí, že to třeba bude mít nějaký závěr a zajímavý plot twist. Nemělo.
Dlouho jsem váhala, jestli dát ty hvězdy dvě, nebo tři. Kniha má velmi líbivou obálku a zajímavý obsah. Líbily se mi přechody mezi Pam a Thadem. Nicméně o obsahové stránce to byla docela nuda. Vykreslené vztahy a postavy nepůsobily věrohodně ani v rámci smyšleného příběhu. To jak bylo ukázáno Japonsko je zajímavé možná tak pro někoho, kdo ho má možná tak rád, ale jinak se moc o něj nezajímá. Lidi, kteří o Japonsku něco ví, tak zapláčou.
Nakonec jsou to ty hvězdy dvě, ale takové lepší dvě.
Přiznávám že jsem od knihy čekala něco víc. Vlastně o dost víc. Na této knize je vidět, že když je někdo talentovaná novinářka, ještě to neznamená, že umí psát příběhy. Povídek které by opravdu stály za to by se daly spočítat na prstech člověka, který si hrál s rachetlema. Pokud máte málo místa v kabelce, ale cestu šalinou si bez knihy neumíte představit, ta nejhorší volba to nebude, když už nic jiného, je to útlá knížečka s příběhy na pár stránek. Ale je mi líto, že je tam obří množství nevyužitého potenciálu.
Jako jeden z mála čtenářů jsem se ke komiksu dostala náhodou, bez předchozí znalosti knihy a musím říct, že to bylo zajímavé. Docela by mě zajímal i ten rozdíl, nebo rozvití knihy.
Celkem zajímavé počtení a i když nejsem "z oboru", tak musím s dost vtipy souhlasit.
Je to takové milé, roztomilé a ňuňací. Jako obří plyšák. Kresba je velmi pěkná a toho textu tak taky nebylo zrovna mnoho.
V tomto případě by se mi hodila možnost dávat půl hvězdičky, protože to vidím na 65-70 % :D Dílo bylo pěkné a četlo se velmi rychle. Občas tam ale byly části, které mi přišli zbytečné a zdlouhavé. Slovníček na konci díla byl super, protože jsem aspoň z části pochopila, co to je ty lidi/božstva vyjmenované.
Je vidět, že autorka si nic nevymýšlí, ale prostě popisuje jen ty reálné věci. Ve spoustě obrázků jsem se našla tak moc, až je to děsivé :D
Krátké, stručné a svižné příběhy. Některé zábavné, u jiných nevěřícně kroutíte hlavou.