linhe komentáře u knih

První kniha, co jsem od Garwoodové nedočetla. V polovině jsem ji zaklapla s tím, že nebudu ztrácet čas a prokousávat se textem, u kterého si neustále v duchu opakuju \"Bože, to je tupka\". Garwoodová ženské postavy obyčejně vykreslit umí. Inteligentní, nebojácné, vtipné, s mozkem v hlavě. Tady se ji to však nepodařilo. Neustále ubulená, ufňukaná a nemotorná tupaňa, co vyžaduje, aby kolem ní manžel skákal, utěšoval a vyznával lásku, zatímco on má na starost celou loď i život posádky. Jasně, červená knihovna není vrcholné filozofické dílo, chodím si k ní odpočinout a vypnout hlavu, ale u tohohle to opravdu nešlo.