Litocha komentáře u knih

Klasická Sandra Brown. Komu její knížky sedí, bude spokojený. Na mě byl ale vývoj vztahu ústřední dvojice dost nevěrohodný, těžko uvěřitelné bylo občas i chování některých postav a motivace hlavního zloducha byla poněkud jalová. Jinak je ale knížka přiměřeně napínavá, o romantickou linku ochuzeni nejsme, tradičně se dočkáme i nějakých dějových zvratů (i když možná průhlednějších než jindy). Škoda jen, že mi autorčiny knížky začínají dost splývat.

8 03.08.2019

Z kategorie "romantická knížka o opuštěné holce plná trapasů" určitě patří tohle dílko k těm lepším, hlavně v první půlce jsem se upřímně bavila. Později mi to trošku pokazila předvídatelnost části zápletky a hlavně absurdní chování Trevva a Tess (to už byla vážně parodie). Začala mi vadit neschopnost Annie (která jinak byla vyloženě sympatická) se nad situaci povznést a snaha dětinsky Trevvovi pořád něco dokazovat. Knížka opravdu připomíná filmovou romantickou komedii, docela dobře si ji umím představit na plátně.

8 30.07.2019

Hezký, jednoduchý příběh s neotřelými ilustracemi, oceňuji i hru s jazykem, se rčeními. Námět - strašidlo, které se bojí - je výborný, ale určitě by se dal vytěžit ještě líp. Líbil se mi pěkně promyšlený svět strašidel. Ocenila bych ale trochu košatější příběh, místy to bylo až zkratkovité a vlastně se tam toho moc neděje. Celkově je to ale milý, místy vtipný příběh, který za přečtení stojí.

8 24.12.2018

V mnoha směrech fascinující a čtivě napsané shrnutí starověkých římských dějin. Poutavý je přerod a proměny římské říše i osudy císařů, ale neméně zajímavé pro mě bylo si uvědomit, do jak velké míry závisel osud Říma na válečném umění, jak ovlivnil celou Evropu a jaká to byla nemilosrdná doba. Škoda jen, že nebylo více prostoru na to, aby se autor více věnoval umění (hlavně slovesnému) nebo běžnému každodennímu životu. Vzhledem k obsáhlosti tématu působí někdy text trochu zkratkovitě.

Tenhle díl mě bavil, už i proto, že - jak zmínila TaLu - má méně obvyklou strukturu. Tentokrát nemá jen jeden vrchol - honba na zločince následovaná zatčením - ale těch menších vrcholů je tam více. Takže vzhledem k rozsáhlosti textu jsem byla pořád udržována v napětí, co a kdy se zvrtne.
Celou dobu měla knížka solidní tempo, děj krásně odsýpal a opravdu jsem neměla čas se nudit nebo nutkání přečíst si namátkou kousek děje dál vepředu (což je můj zlozvyk). S osobami pachatelů si autorka pěkně pohrála, přišlo mi to jako dobrá studie vyšinutých (a vlastně dost smutných) lidských vztahů a povah. Knížka mi osobou jednoho ze střelců připomněla jiný díl - a potěšilo mě, že i samotná Eva na něj odkazuje.
Celý Evin (pozvolna se rozrůstající) mikrosvět se mi líbí, takže scény s jejími přáteli a stálými postavami si vždycky vychutnávám, líbí se mi zvláště kontrasty v postavách Peabodyové, Mavis a Summerseta. U takové Peabodyové jsou fascinující holčičí, někdy skoro infantilní reakce na módu, slintání nad chlapy a řešení kalorií v kontrastu s empatií, loajalitou a zdravým rozumem.
Snad jen u Belly Robertsová trošku přestřelila (ona obecně ty malé děti moc uvěřitelně neumí). Je roztomilá, zábavná, ale naprosto ufonská - takhle by se žádné jednoleté dítě prostě chovat nemohlo.

8 18.09.2018

Pohled do světa písničkářů byl zajímavý a mnohé písně-básně byly působivé (mě osobně nejvíce zaujal Jacques Brel a Joni Mitchellová), mám ale výhrady k přebásnění. Rýmy na mě mnohdy působily lacině a neobratně, slovosled byl někdy šroubovaný a celkové vyznění tím dost utrpělo. Navíc mi u písní, které znám v originále, vadilo, že český text nezapadá do hudby (uznávám ale, že by to byla mamutí práce). Když srovnám tyto verze s přebásněnými texty Jarka Nohavici (Okudžava) nebo Roberta Křesťana (Dylan), které zachovávají původního ducha, a navíc se zpívají na původní melodii, vychází mi z toho překladatel o dost hůř. Ani doprovodné fotografie mě moc neoslovily.
Ocenit ale musím medailonky písničkářů, potěšilo mě, že přes dobu vydání neobsahují příliš ideologie. Je malý zázrak, že takováhle knížka mohla vůbec vyjít.

8 29.05.2018

Nápad výborný, popis lichožrouta jako druhu skvělý, ilustrace nádherné (mám Miklínovou ráda), některé narážky pro dospělé pobavily, ale samotný příběh v něčem pokulhává, nějak mě nedokázal úplně vtáhnout. Snad za to může jistá zkratkovitost v jednání postav i prokreslení lidských aktérů, možná bych ocenila míň nadsázky - přece jen mi nepřipadá, že by knížka byla vyloženě pro děti. Asi mám raději Šrutovy básničky, Lichožrouti jsou pro mě někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. I tak je mi ale líto, že už žádný další příběh nebo verše autor nenapíše.

8 21.04.2018

Krása, u které se bojím, že ji zaplaším neobratnými slovy. Melancholie, smrákání, vzpomínky, smutek, láska, smíření. Odhodlání jít až na dřeň, okamžiky zamrzlé v čase a prozkoumané všemi smysly. Básně, které při každém čtení poodhalí něco jiného, a proto stojí za to se k nim znovu a znovu vracet.

*
A je to těžké
najít pro útěchu
penízek slova
nezlehčené měny

Odešel tiše
za ticho se schovat
hlomozným světem
na smrt unavený

8 18.03.2018

Knížka mi rozečtená ležela doma tak dlouho, až jsem ji musela vrátit do knihovny. Ne že by mě to mrzelo. Tolik faktických hloupostí a zároveň až nesnesitelné hlavní postavy jsem snad v jedné knize ještě nenašla. To si autorka nemohla zjistit alespoň základní fakta o neslyšících a přizpůsobit jim Ridgeovu anamnézu? Od narození neslyšící, který umí odezírat, který skládá hudbu, kterému funguje mozek i jazykové myšlení úplně normálně s bohatou slovní zásobou (zahrnující i abstraktní pojmy), bezchybným skloňováním, pravopisem i stavbou věty...? Netušila jsem, že Hooverová píše sci-fi.
A pokrytečtí, sobečtí "hrdinové" s klapkami na očích? Děkuji, nechci. Holt už nejsem ta -náctka, která se bude rozněžňovat nad citečky a fandit dvěma krásným mladým lidem, i když měli tu svoji romanci utnout ještě dřív, než vůbec začala.
Nápad se soundtrackem se mi líbí, provedení bohužel pokulhává. Zatímco v knížce je Ridgeova hudba líčena jako magická a úžasná, nahrané písničky jsou tak tuctové, že splývají jedna s druhou. To bych raději zůstala jen u představ.
Tahle knížka byla pořádný krok vedle. Buď jsem už/konečně na tohle moc stará, nebo kouzlo Coleen nějak vyprchává...

8 17.03.2018

Moje první od Susan (od té doby už jsem opakovaně stihla přečíst všechny) - a nejoblíbenější. Má vrchovatou měrou všechno, co mám na jejích knížkách ráda: zajímavé a sympatické hrdiny, mezi kterými to jiskří a kteří se postupně vyvíjejí a působením druhého mění, neméně zajímavé vedlejší postavy, komplikované vztahy, k tomu dobře rozehraná situace (takže se toho nemusí dít nějak převratně mnoho, a přesto má kniha spád) a humor - všechno napsané tak nějak lehce, přirozeně, bez sentimentality.
A navíc jsou tady zvířátka :-) Ale vážně, jednotliví zvířecí členové cirkusu jsou plnohodnotnými postavami v příběhu, aniž by to působilo nějak přehnaně.
Jak to tak vypadá, dozrál čas si tuhle knížku zase přečíst...

Jestli si dobře vzpomínám, byla to druhá knížka od Francise, kterou jsem četla - a ostatní pak následovaly jako na běžícím pásu. Právě tahle je pro mě nezapomenutelná a čas od času se k ní vracím. Sympatický nezdolný hrdina s jeho milostným i profesním trápením mi prostě přirostl k srdci.

Jasně, nejsou to Bridgertonovi, ale i nejslabší Juliina kniha (a to, troufnu si říci, tahle není) je pořád lepší než naprostá většina nejlepších knih jiných autorek historických romancí. Mám ráda (dů)vtipné dialogy, pokud možno uvěřitelné zápletky (bez všemožných únosů, hrdinek ve smrtelném nebezpečí a podobně), moc se mi líbí špičkování a zároveň láskyplné vztahy mezi sourozenci, které jsou pro J. Q. typické. Zamlouvá se mi, jak je svět vytvořený autorkou provázaný, jednotlivé postavy proplouvají různými knihami a sériemi, i když je pozornost zaměřená pokaždé na někoho jiného. U téhle knihy jsem byla místy trošku zmatená z některých dialogů, ale možná je na vině překlad.

8 20.11.2016

Tohle je jedna z knížek, které jsem četla více než jednou a která patří k tomu lepšímu ve svém žánru. Možná jsou situace na můj vkus někdy trochu vyhrocené, ale příběh je rozhodně poutavě napsaný a pointa se mi moc líbila. Za nějakou dobu se k téhle knize zase vrátím.

8 21.09.2016

(SPOILER) Obrázky jsou bezesporu úžasné, bohužel je to ale na celé knížce to nejlepší a samotné ilustrace mi ke štěstí nestačí.
Překlad není nejhorší, některé verše jsou výborné, jiné sklouzávají k laciným rýmům nebo jsou kostrbaté. Samotný příběh je ale odbytý. Rozumím hlavní myšlence, zpracování ale cosi zásadního chybí.
Krtka omrzí jeho usedlý život, tak se vydá na cesty. Postupně se k němu přidávají další náhodná zvířátka, každé s jinou představou o cíli. Nakonec jim krtek řekne, že cestují jen tak, že největším přínosem je, že získal kamarády. Kdy? Jak? To mi kus knížky chybí? O nějakých společně překonaných protivenstvích nebo komunikaci mezi jednotlivými členy výpravy tam nebyla ani zmínka.
Nejlepší tak pro mě z autorových knížek zůstává hned první Králíčkovo přání.

7 21.10.2024

Bambang je můj oblíbenec, je to taková milá dušička. Tapíry (a vůbec většinu nosatých zvířat) mám ráda už dlouho a tuhle lásku převzal i můj syn, takže tohle je kniha přesně pro nás. Poprvé jsem mu Bambanga četla já, po čase si ho půjčil znovu a četl už sám (a někdy i mně), to je skoro největší vyznamenání.

Tenhle díl mi připadá povedenější než první. Grafické zpracování je podobně skvělé, ale příběh je sevřenější, postavy zábavné, knížka je vtipná, ale i dojemná, dotýká se nejen přátelství, ale i hledání sebe sama. A některé citáty u nás doma zdomácněly.

7 31.08.2024

Velké zklamání. Knížku jsem vybrala synovi k prosincovým narozeninám hlavně na základě vzhledu a nápadu (každá kapitola je po straně spojená a je potřeba si ji „rozbalit“) . A ty jsou na ní bohužel nejlepší. Vizuálně je kniha opravdu hezká. Pěkné ilustrace, obrázek s kmeny stromů, kterým začíná každá zapečetěná kapitola, velké písmo vhodné pro začínající čtenáře.

Ale ouha, samotný text pokulhává. Začíná sice slibně, vezme nás k rodině chovající soby, což je jednak neobvyklé, jednak dodává jinak modernímu světu (děti hrají online počítačové hry, sestřenice přiletí na Vánoce letadlem z Afriky, kde žije...) nádech starosvětskosti (ta je ještě umocněna vánočními tradicemi). Bohužel se to propojení ale úplně nedaří.

Příběh je dost slabý, nějakou invenci aby v něm člověk pohledal a kvůli nutnosti rozdělit ho na čtyřiadvacet stejných kapitol je natahovaný. Měla jsem pocit, že čtu pořád dokola. Děj by se dal shrnout několika větami. Navíc čtenář už od začátku velice dobře tuší, o co jde, pak se kolem toho patnáct kapitol krouží, aby si na konci s velkými fanfárami potvrdil... že to bylo přesně tak, jak čekal. Postavy proto vyznívají poněkud natvrdle, často ke všemu jednají nesmyslně. Děti mi chvílemi byly až protivné.

Dost mi vadil i překlad. Jednak je nekonzistentní, co se týká použitých jazykových prostředků (vypravěč je kluk, který na jedné straně řekne, že je jeho sestřenice hustá, ale na druhé straně používá výrazy jako pohroužit se, nemohu a ukazuji), jednak mi vadilo neustálé skákání z minulého do přítomného času a v tom přítomném mi nesedělo použití dokonavých a nedokonavých sloves .

Ani u syna knížka moc nezabodovala. Kvůli některým složitějším výrazům se mu docela obtížně četla (četli jsme společně, každý kousek a možná i to škobrtavé čtení negativně ovlivnilo můj postoj, třeba by to bylo trochu lepší, kdybych mu knížku jen předčítala). Nakonec jsme ji během adventu ani nedočetli a vrátili jsme se k ní o několik měsíců později. Je trošku smutné, že nejvíce potěšení mu přineslo roztrhávání kapitol, poté jeho nadšení citelně opadalo.

7 03.07.2024

Knížka je zajímavou kombinací absurdních, často groteskních situací, slovních hříček a vážnějšího obsahu k zamyšlení - o spotřebě, blízkosti a odcizenosti, ochraně přírody, pocitu lidské nadřazenosti.

Obrázky jsou hezké, ale neužívala jsem si je tak, jak bych asi mohla. Veleobří formát knihy mi popravdě trochu vadil - knížku jen tak nikam nepřevezete, neuložíte ji do regálu, na držení v ruce při čtení taky není ideální, zato ji ty velké archy papíru asi pěkně prodražily.

A někdy jsem taky cítila rozpor mezi neskutečnou moudrostí a přehledem chobotnice a její naivitou (nebo je naivní samotný příběh?). Kniha ale hezky upozorňuje na některá palčivá témata a na to, co je opravdu důležité.

7 17.04.2024

Tak tahle knížka se mi líbí moc. Krásně vystihuje, jak někdy prostě člověk nemá náladu a že čím víc na něj druzí tlačí, tím je to horší. I to popírání, po kterém jsme naštvaní ještě víc. A přitom si někdy člověk (nebo zvíře) prostě chce někam zalézt, trošku se litovat a rochňat se ve svém trápeníčku, aby to pak mohlo (třeba i díky někomu druhému, kdo nás chápe) přejít. Taky se mi líbily návrhy dalších zvířat podle toho, co dělá šťastnými právě je.

Obrázky mě pobavily, tenhle rodinný tandem odvedl dobrou práci. Už se těším, až příběh představím školkáčkům. A určitě vezmu knížku i domů, i když moje vlastní šimpanzátko už je trošku starší.

(Jen by mě ještě mnohem více potěšilo, kdyby knížku přeložili jako Nerudného Rudu – já jsem si to takhle zafixovala a pak se divím, že to nemůžu najít v katalogu... Ale zato slovenská verze názvu Fričo je mrzutý, či čo... mě baví notně.)

7 14.04.2024

Pro mě kniha žádným zjevením nebyla. Zajímavá myšlenka, lákavé prostředí, ale ani jedna z hlavních postav mi nepřirostla k srdci. Děj je dost jednoduchý, zato se v textu objevují složitější slova, takže jsem musela vysvětlovat (třeba oddělení beletrie nebo DNA). Ilustrace se mi moc nelíbí. Synovi se ale kniha zamlouvá, takže mě čeká druhý díl...

7 24.03.2024

Pavel Šrut je jedním z mých neoblíbenějších autorů básní pro děti. Moc se mi líbí jeho hravost, lehkost a humor, nečekané úhly pohledu.
Tentokrát jsem ale byla tak trochu zklamaná. Sbírka je totiž dost nevyvážená. Skvělé texty se střídají s těmi průměrnými a spoustu básní (což není chyba sbírky, ale moje, protože jiné jsem prostě četla dřív) jsem znala odjinud, takže se nedostavilo překvapení a kouzlo nového.
Nejvíc mě zaujaly básničky o různých příšerkách a nadpřirozených bytostech, ty Šrut opravdu umí. Naopak titulní Čilišnek, který se některými texty mihnul, mě bohužel většinou spíše minul.
A při vší úctě k Jiřímu Šalamounovi, Galina Miklínová je co se týče ilustrací úplně jiný level.

Stížnost

Králi pekel, Belzebubu,
zakázali v nočním klubu
bubnovat a dělat bubu.
Přišla stížnost, že prý...
zkrátka...
že tím budí pekelňátka.

7 24.03.2024