Litocha komentáře u knih

Neobvyklá kniha, která hýří (mnohdy výbornými a hravými) nápady a umožňuje čtenáři si tak trochu zablbnout. Co mi ale trochu vadilo: vzhled není tak docela podle mého gusta. Ilustrace působí tak nějak starosvětsky a některé motivy byly vyumělkované. A taky neustálé opakování slov dospělák a dítě působí dost těžkopádně a leze na nervy.

5 02.10.2023

Nic naplat, Daniela Fisherová to pořád umí. Rozverná, hravá básnička s hezkou pointou, pěkné nápady na různé způsoby cestování, laskavost a (jako obvykle) verše, které nedrhnou, neskřípou, ale prostě potěší.
Meanderovská leporela mívají svébytné ilustrace, které mě ne vždy osloví, ale tyhle mě těšily, řekla bych, že se k textu dobře hodí.

5 02.09.2023

I u nás dozrál čas na Kosa, před námi totiž byla prvním čtením několika dětí v rodině. A jakožto rodič prvňáčka ji musím ocenit ještě víc než poprvé.
Titul první samostatně přečtené knihy jí u nás na cílové pásce sice vyfoukla jedna pidiknížečka o pár větách, ale to nic nemění na tom, že je to knížka promyšlená (třeba i tím, jak se těžší písmenka jako F, Ň nebo CH objevují až později v textu; jak opakuje slova/fráze a variuje je; jak jsou slova a věty krátké; jak většinu stránky zabírají obrázky, takže neodradí délkou textu; jak jsou některé promluvy rýmované, takže se opravdu dobře čtou...). Dětem je blízká i zachycenými příhodami - stavba hradu z písku nebo krmítka, vyrábění loďky z kůry, bouřka - zároveň je ale i lehce fantaskní a hlavně laskavá a mile vtipná. Je to určitě nejlepší knížka prvního čtení, která se mi dostala do ruky.

5 19.04.2023

Na tuhle knížku jsem se těšila, protože Stančíkovo H2O se mi líbilo moc a některé příběhy Chrujdy taky. Ale tady jsem bohužel dost zklamaná. Nebýt poslední pohádky, hodnotila bych ještě hůř. Ta jediná byla aspoň trochu zajímavá a přinesla i nějaký ten podnět k zamyšlení.
Zbytek na mě bohužel působil negativně - křečovitostí, nedostatkem invence a až zoufalou snahou pobavit. Snaha o aktualizaci bohužel vyšla naprázdno - alespoň mně víceméně otrocké převedení Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého do světa strojů nepřineslo vůbec nic. Když vám text připadá nekonečný a pořád odpočítáváte, kolik stránek vám ještě zbývá přečíst, je něco opravdu špatně.
Ani mého syna, kterého nadchne opravdu leccos, tahle knížka nezaujala a těch 64 stránek jsme četli opravdu dlouho a dočetli jsme až těsně předtím, než jsme knížku museli vrátit do knihovny.

5 15.04.2023

Nápad a záměr docela dobrý, zpracování poněkud suchopárné a velice stručné a výtvarné pojetí mi taky moc nesedlo.

5 15.04.2023

Na knížku jsem se těšila - knihy, toulání se v příbězích, dobrodružství, to znělo více než slibně. Ve výsledku jsem ale docela zklamaná.
Že nemám ráda Alenku, je můj problém, ale touhle knihou se to jen potvrdilo, byla mi neskutečně protivná.
Větší problém je, že mi absolutně nesedla hlavní postava. Tily mi připadala nepříjemně umanutá, do sebe zahleděná a vlastně nevychovaná. Její přístup "účel světí prostředky" mě dost vytáčel. A to nemluvím o tom, jak byla zabedněná při prvním setkání s Annou. Pokud je to jeden z jejích nejmilejších příběhů, jak se tam všude tvrdí, jak ji mohla nepoznat?
Taky z toho slibovaného dobrodružství jsem dost zklamaná. Většinu doby se vlastně nic moc neděje, Tily se učí cestovat po knížkách (a ta knižní dobrodružství jsou zoufale nevyužitá) a pak se zápletka s maminkou vyřeší lusknutím prstu. Zato je ale kniha prošpikovaná množstvím mouder a pseudomouder...
Nejzajímavější mi tak přišel samotný koncept knižního tuláctví, i když mi připadá, že trochu plave na vodě. Nějak jsem nepobrala všechny ty záležitosti s knihami Pramene a s Křídou. Některé "vychytávky" jsou ovšem kouzelné.
Ve výsledku se u mě knížka jen tak tak vyšplhala aspoň na průměrné tři hvězdičky. Opravdu škoda.

5 14.04.2023

Největším kladem knížky jsou neskutečně roztomilé obrázky. Co se týče příběhu, je mi jasné, co chtěla autorka sdělit, ale je jaksi mdlý, nedotažený. A Rézinka je teda většinu doby na proplesknutí. Vdovec jezevec starající se o své ratolesti (i když nějaká výchova šla zcela mimo něj) si získal mé sympatie, ale nejlepší byla malá sestřička Šiška :) Jezevčí bratři mi popravdě trošku splývali.
Čtení to bylo vlastně docela milé, ale nějak nemám potřebu vyhledat další díl.

5 14.04.2023

Knížka nijak neutkví v paměti, hlavně textově mě nijak nezaujala. Ilustrace nejsou špatné a líbil se mi třeba nápad, jak se vypořádat s ježčími bodlinami, ale co naplat, když verše klopýtají. Tenhle typ knížek by prostě měli překládat básníci...

5 07.06.2022

Říkanky jsou opravdu hodně jednoduché, pro miminka. Přece jen jsem od autorky zvyklá na zajímavější, nápaditější verše, tady na mě bylo těch zdrobnělin a citoslovcí až příliš. Vzhledově je knížka typicky meandrovská, není prvoplánově líbivá, ale obrázky jsou dostatečně poutavé a výrazné, laděné převážně do modro-oranžovo-růžova. Už jsem měla v ruce povedenější leporela, ale pro kojence to nemusí být špatná volba (navíc obsahuje návrhy, jak říkanky využít pro hru s děťátkem).
Děti ale knížka očividně zaujala - naše knihovní je hned na několika místech "orazítkována" dětskými zoubky...

V naší spíži -
žíží, žíží -
malá žížala se plíží,
žíží, žíží, žíž!
A už se ti oči klíží,
a už spíš a spíš.

5 06.06.2022

Synovi se kniha líbila, pro mě je spíše průměrná. Trochu mi vadil až příliš jednoduchý děj. A ilustrace? Popravdě, Galina Miklínová to umí i mnohem líp. Ve večerníčkové podobě asi příběhy vyzní líp.

5 06.06.2022

Jediná kniha ze série, která má souvislejší děj. I tak je to ale jen sled více či méně bláznivých skečů. Na mého šestiletého to funguje, já se snažím moc nevnímat tristní jazykovou složku a spíše se soustředím na kresbičky. Otec Myšička mi pěkně pije krev a ostatní (hlavně robůtek Myšmaš, kterého jsem si jako jediného oblíbila) jsou tam víceméně jen komparz.
Na naléhání přidávám půl hvězdy, takže se vyšplhala na tři kousky. Knihu jsem nicméně ráda vrátila do knihovny a doufám, že si ji můj předčtenář v dohledné době nevyžádá znovu.

5 03.06.2022

Poslední dobou nemám na dětské knížky až takové štěstí. Tuhle (ale možná to byla jiná ze série) si vybral sám syn a vypadala slibně. Obrázky jsou totiž roztomilé a důsledně stylizované jako svět z kartonu.
Po přečtení nadšení opadlo. Vadí mi podivně kostrbaté věty i neustálý přítomný čas. Samotné příběhy jsou někdy docela vtipné, většinou ale celkem křečovité, mnohdy nedotažené a nahuštěné (což je při malém množství textu s podivem) komplikovanými a formálně (někdy až knižně) znějícími slovy.
Syn zajásal, když zjistil, že má série celkem čtyři díly. Už se naštěstí prokousáváme posledním, ale stejně si v ústraní skřípu zuby.

5 03.06.2022

S touhle knížkou jsem se až nepochopitelně dlouho potýkala - a nevím přesně proč. Vzhledově je totiž moc hezká, autorský styl je zajímavý, vymyšlený svět je poutavý (zaujaly mě nejen přiléhavé novotvary, ale třeba i způsob kouzlení - vystřelování lahviček se zaklínadly), dá se tady vysledovat i jisté poselství, je nad čím přemýšlet (třeba co jsme ochotni udělat, abychom si získali a udrželi moc, a co jsme ochotni udělat pro to, aby zlo nezvítězilo), stejně mi ale něco drhlo.
Celý svět je možná maličko temnější, než mi bylo milé, to je ale jen můj problém. Hlavní zádrhel bych asi viděla v jisté nevyváženosti a zároveň jednoduchosti děje. Laře trvá polovinu knížky, než zjistí, o co vlastně jde. Pak naopak děj zrychlí a s drobným zaklopýtnutím se vše rychle vyřeší.
Dlouho jsem se nedokázala začíst a mrzí mě, že autor ze svého hezky vymyšleného světa nedokázal vytěžit více. Kniha je napsaná stručně a trošku chladně, nevzbudila ve mně žádné hlubší emoce, nehryzala jsem si nehty obavami o osud hrdinů a nebyl pro mě problém knížku odložit. Přitom potenciál tady opravdu byl. Škoda.

"Myslím, že král chce, abychom se všichni báli jeden druhého. Protože když mají lidi strach, můžeš je jednoduše ovládat."

"Knihy jsou mocná magie. Skrývá se v řádcích, ve slovech. Dobrý příběh v tobě zakoření, stane se tvou součástí a navždy tě změní."

5 31.05.2022

Já tedy nadšení nesdílím. Moc se mi líbí název a poslední věta knížky. Hezké je i to, jak se všichni snaží kůzleti pomoci. Obrázky jsou sice celkem roztomilé, ale pořád se mi vnucovalo srovnání s mnohem povedenějším pošťákem Myšákem, který je pro mě výtvarně zajímavější, vtipnější, obsahuje více detailů k prohlížení a obdivování a je prostě celkově lépe vymyšlený. Tady mi vadily těžké nelogičnosti v obydlích (jak to zmiňuje i TerJac) - kozy bydlí v hlávce zelí, berušky v hrachovém lusku, divočáci v žaludu? To je na mě trochu silná káva, zvlášť když jiné brlohy víceméně odpovídají. Prostě bych děti zbytečně nemátla.
A další, co mi vadilo, je nepřiměřený jazyk. Knížka je určena dětem od dvou(!) let, ale objevují se v ní slova jako módní kolekce nebo ratolest. Vážně?
Celkově tedy nápad hezký, ale provedení pokulhává. Škoda.

5 26.01.2022

Nevím, asi mi už vadí, že knížky jedou podle stejného mustru (pořád stejné vtipy, stejné reakce, stejné slovní obraty, stejné Eviny sny, stejné Evino vnuknutí, kdo je vrah, stejné situace). Pořád je mi v tom světě docela dobře, ale nemůžu se ubránit pocitu, že čtu jednu nekonečně dlouhou knihu, kde se postavy nijak nevyvíjejí. Jediné, čím se jednotlivé díly (jak dlouho už?) liší, jsou podrobnosti zločinů, které pořád vykazují jakés takés prvky neotřelosti (v tomhle případu ovšem tak úplně ne, přišel mi takový obyčejný). Milostné scény rovnou přeskakuju už hodně dlouho, ty mě fakt nebaví.
Přestože jsou knížky pořád čtivé, přijde mi, že se jejich potenciál už před delší dobou vyčerpal. Asi by stálo za to dopřát Evě dítě a celý cyklus uzavřít (nebo mu aspoň tímhle prvkem dodat nový impuls).

5 07.05.2021

Příběh je jednoduchoučký, ale roztomilý, stejně jako ilustrace Kataríny Macurové (od které mám ale raději její autorské knížky, které přece jen nabízejí o něco složitější a nápaditější příběhy). Jako leporelo pro prcky to ale vůbec není špatné (i když by mě potěšilo, kdyby vysouvací okénka fungovala z obou stran).

5 06.05.2021

Starší, ale pořád pěkná knížka o tom, co všechno může natropit jedno neposedné písmenko.

5 20.04.2021

Zajímavý a místy dojemný příběh nejen o výjimečném koni, ale především o lidech kolem něj (a kolem dostihů obecně) - o štěstí a až fanatické vášni, které stojí za případným (a v žádném případě zaručeným) úspěchem. Některé části byly ale přece jen trošku rozvláčné a některých podrobností bylo na mě příliš. Bylo ale rozhodně zajímavé nahlédnout do doby, kdy obliba koňských dostihů v USA válcovala vše ostatní.

5 09.09.2020

Tuhle sérii prostě miluju a baví i mého syna. Vlídný příběh o pravých kamarádech se tentokrát zabývá i kouzly, která se dají najít na nečekaných místech. Škoda, že vyšly jen čtyři příběhy.

5 09.09.2020

Pro mě nejpovedenější kniha Kataríny Macurové. Výtvarně krásná, s hravým příběhem, pěknou pointou, a ještě k tomu navíc i odkaz na předchozí příběh (medvídkova "růže" na zahrádce mě pobavila).

5 09.09.2020