Litocha komentáře u knih

Lepší Nořin průměr. Ano, leccos je přitažené za vlasy až běda, hrdinka jako by některými osobnostními rysy opisovala od Evy Dallasové a hrdina je pro mě na začátku moc vlezlý, aby mi byl sympatický, ale nakonec jsem se začetla a i wonderwoman Abigail hovořící jako robot si mě získala.
Obecně mám raději Nořiny knihy s kriminální zápletkou než ty poznamenané magií nebo záhrobím, takže nakonec jsem celkem spokojená. Knížka byla přiměřeně napínavá se sympaticky vykresleným prostředím malého města, líbilo se mi i zakomponování Brooksových případů. Když se k tomu přistupuje jako k pohádce, je to vlastně docela příjemné čtení.

5 21.07.2017

Oproti prvnímu dílu sešup dolů. Co jsem na začátku tolerovala, mi tady začalo pít krev. Ani tady jsme nebyli ušetřeni pubertálního slintání nad tělem protějšku, obskurních, rádoby vtipných, oslovení (z nichž pro mě nejvíce vyčuhuje "ty drdole"), lehkých slečen v dialozích, záplavy klišé a exaltovanosti. Autorka se i tady pokouší uplést z lejna bič, a tak jsme vystaveni podrobnému popisu každodenního konání naší hrdinky. A proč se, proboha, dělá taková kovbojka z cca měsíce a půl, kdy se musí držet zpátky? Kdyby se nesměli dva roky vidět, nedivím se, ale tohle bylo přepjaté až k smíchu.

5 18.03.2017

Bavilo mě to. Plus za některé sympatické epizodní postavy a za to, že po hodně dlouhé době nezabíjí vrah jako maniak hlava nehlava napravo nalevo. (Jinak by člověk získal pocit, že Evu potkávají jen samí masoví vrahové.) Scéna s poskytnutím imunity je sice už trochu ohraná, ale budiž.

5 25.01.2017

Příjemné čtení. Nic světoborného, ale právě v jakési civilnosti a absenci fantastických zvratů a spalujících vášní spočívá uvěřitelnost a o chlup menší plakátovitost, než je u tohoto typu knížek zvykem. Zkrátka příjemný, přiměřeně vtipný příběh, který sice brzy pustíte z hlavy, ale během těch pár hodin strávených jeho četbou si oddychnete a docela dobře se pobavíte.

5 11.09.2016

Tak nevím, kniha na mě zapůsobila lépe než první díl, ale nijak propastně. Asi to bude hlavně tím, že hlavní hrdina je přece jen sympatičtější než Jason, i tak jsem ale měla často chuť nakopat ho do zadku. Nějak nechápu, co bylo na žravém samolibém chlapovi tak neodolatelného. Působil na mě nekonzistentně. Ale ke konci knížky už byl celkem snesitelný.
I ze Zoe mám rozporuplný pocit - je vylíčena jako rázná žena, která si nenechá nic líbit, ale pak Travisovi dovolí, aby jí manipuloval po libosti. A jednu chvíli byla tedy neskutečně natvrdlá.
Styl autorky mi zkrátka příliš nesedí - neustálé opakování výrazů (malá nájemnice mi nevadila tolik jako kobylka v prvním díle, ale nechápu, proč všechno muselo být rozkošné a roztomilé), rádoby vtipné situace a poznámky, které jsou ovšem vtipné jen někdy, Bradfordovi (a nejvíc ze všech Jason) mě nebaví, spíše mi dost často lezou na nervy. Plus má ovšem za to, že její hrdinky nejsou žádné oslnivé krásky a vzory všech ctností, pro své muže jsou ale dokonalé. Moc sympatická mi byla postava Haley, působí mnohem dospěleji než v jejím vlastním příběhu.
Za mě tedy průměr. Knížce nelze upřít jistou poutavost a chvílemi jsem se i bavila, jindy jsem ovšem spíše skřípala zuby.

5 01.09.2016

Líbilo se mi, že hlavní hrdinka si nenasazuje žádné růžové brýle, neobelhává samu sebe, ale zná sebe i své možnosti. Všechny zvraty v knize byly uvěřitelné a vycházely z charakterů postav. Při prvním čtení jsem byla z knihy doslova nadšená, podruhé už mi něco trochu vadilo, snad občasná zkratkovitost, nebo přece jen poněkud nereálný úspěch článků o etiketě. Celkově jsem ale Emmě i Harrymu moc fandila. A moc se mi líbí obálka, proti pestrobarevným přebalům s postavami v různém stádiu obnaženosti, které jsou pro tenhle žánr typické, je to za mě rozhodně krok správným směrem.

5 17.07.2016

Nejsem zvlášť nadšená (na druhé straně nejsem cílovka těchhle knížek). Po pravdě řečeno nevím, co na Andree Tanner viděl. Vykreslení vztahu pro mě bylo nevěrohodné, Andrea byla většinou nesympatická, celé to bylo poněkud ploché, jako by autorka zveřejnila první koncept, všechno bylo hned hotovo. Zatím asi nejslabší, co jsem od J. Lynn četla. Plus za téma, i když za mě mohlo být zpracováno lépe.

5 13.06.2016

Četla jsem ji s odstupem od prvních dvou dílů a nevím, jestli jsem se od té doby tolik posunula jinam, nebo je poslední díl o tolik slabší, ale chvílemi jsem měla problémy knížku dočíst. Sentimentální (což bych u autora - muže nečekala), téměř bez děje, povrchně popsané. Otravovaly mě autorovy rádoby vtipné a duchaplné poznámky k ději, vadilo mi, že nebylo více prostoru věnováno jiným postavám, jejichž příběh plave ve vzduchu (Rachel, Simon, Paul, malý Tommy), štvalo mě neustálé zdůrazňování Juliiny andělské dobroty. A nejde mi do hlavy, proč je tahle série označována za erotickou - aby se zvýšila prodejnost?

5 09.06.2016

Příběhy ze série mám ráda a čtu je opakovaně, tenhle mi ale přišel v detektivní linii slabší než jiné, na mě tam asi měla až moc velkou roli náhoda. Líbilo se mi ale, že bylo hodně prostoru věnováno osobnímu životu hrdinů.

5 08.06.2016

Tohle je docela tragédie (a okatá snaha vydojit nějaké prašulky). Literárně a "hloubkou" myšlenek na úrovni kdekterého žáka druhého stupně (a opravdu si nemyslím, že překlad "básni" zásadně ublížil), ilustrace nemastné, neslané, ale hlavně je potřeba, aby byl zastoupen tatínek běloch, tatínek Arab, tatínek černoch, tatínek Asiat, tatínek s dredy, tatínek na vozíku, starý tatínek, tatínek v sukni... Nezaznamenala jsem žádného Inuita, taky se mi nevybavuje třeba vězeň, tatínek trpící nanismem, albín a spousta dalších skupin, takže knížka zdaleka není dostatečně korektní.

4 26.11.2024

Básnička je opravdu poměrně morbidní, ale ve výsledku vyznívá pozitivně. Člověk leccos pochopí, když si přečte věnování, nad kterým běhá mráz po zádech. Nevím, jak to bylo u adresátky, ale za mě svůj účel splnila (a ještě pomocí hezkých veršů, jak je ostatně u autora dobrým standardem).

4 09.06.2024

Knížka mě pozitivně překvapila (a naladila). Lízinka je pěkné číslo. Dostala mě její dětská naivita a umanutost a od srdce jsem se zasmála. A moc se mi líbí i laskavé vyznění. Ilustrace krásně doplňují a rozvíjejí ducha příběhu. Určitě si vyhledám další Lízinčiny příhody.

4 02.10.2023

Druhá ze série, a pro mě nejpovedenější bláznivá kniha. Jaké finty dokáže "kniha" vymyslet, aby odradila od čtení? Nápady jsou ještě bláznivější a originálnější než poprvé (a až na výjimky se neopakují). Moc se mi líbí nápad s klíči, dává knížce rámec. Některé novotvary jsou super. Vizuálně mi knížka pořád moc nesedí, ale docela si zvykám.

4 02.10.2023

Knížka vypadala slibně a těšila jsem se, že to bude něco jako Strašidelnická. Bohužel jsem se spletla a s knihou jsme se úplně minuly. Mám ji v rozečtených asi rok a nemám nejmenší chuť ji dočíst. Vyprávění je dost zmatené, ničím mě blíže neupoutalo a dost mě rozčiluje, jak se autor obrací přímo ke čtenářům, působí to na mě povýšeně. Je mi líto, ale raději se přesunu k něčemu lepšímu.

Mně se druhý díl líbil ještě míň než první. Rozečetli jsme ho na Noci s Andersenem a nevím, jestli to bylo únavou nebo knihou, ale v prvních několika kapitolách jsem se docela ztrácela. Pak se sice příběh rozběhl, ale byl tak naivní a nelogický (a s tak nepovedeným koncem), až jsem chvílemi skřípala zuby. Asi zkrátka tuhle nadsázku neumím ocenit, s autorem jsem si opravdu nepadla do noty.
Zůstalo to, že mi Tondy bylo líto a ostatní postavy mi lezly na nervy. A zkratkovitost. Pointa byla tentokrát o dost slabší než poprvé.
Spoustu dětských knížek si dokážu užít, ale tuhle ocenilo moje dítě dítě mnohem víc než já, takže jsem ráda, že mi další díly nehrozí (a kdyby přece jen ještě nějaký vyšel, nechám už čtení na potomkovi).

4 15.04.2023

Jsem možná moc upjatá, ale tohle mě nebavilo. Všechny postavy - až na Tondu - mi byly těžce nesympatické, jsou to jen takové karikatury, slibovaný humor se prakticky nedostavil, příběh má potenciál i své světlé chvilky, ale je podivně úsečný a jazykově se mi nelíbil. A nejvíce mě štvalo neustálé opakování některých situací a výrazů (třeba maminka Mája nebo obhroublé "drž klapačku, Čmucháčku").
Sedmiletému synovi se ale knížka líbila docela dost, takže jsme spolu zvládli i druhý díl...

4 15.04.2023

Na knížku jsem byla hodně natěšená - a to je možná kámen úrazu. Nepříjemně mě totiž zaskočilo (malinké) množství textu. Uznávám, že opakování je funkční a často i (zvláště pro děti) atraktivní princip, tady mi ale - i právě vzhledem k tomu, jak málo textu kniha obsahuje - vadilo, že čtu vlastně pořád dokola jedno a totéž.
Situace před výběhem mi připadala kapku nevěrohodná - to jako do zoo chodí pořád ty stejné děti a všechny začnou najednou, když je nejdříve před záhadným výběhem narváno, ale po pár týdnech už tam není ani noha, protože všechny omrzelo čekat?
Možná, že v jiném rozpoložení bych knížku ocenila více, ale takhle pro mě nijak nevybočuje z řady a nemám potřebu se k ní vracet.

4 31.05.2022

Souhlasím s Tatjanou, až na to, že mi výtvarná složka připadá docela zajímavá. Jinak je ale trestuhodně nevyužit potenciál - zajímavý nápad bohužel ztroskotává na zpracování. Příběh je nezáživný, chvílemi až nesmyslný a vůbec si nejsem jista, na jak starého čtenáře je leporelo vlastně zacíleno. Škoda.

4 31.05.2022

Knížečka je na první pohled hezká, ilustrace veselé a interaktivní prvky jsou pokaždé vítaným oživením. Básničky ale bohužel vůbec nejdou do pusy, nezní přirozeně a ani jejich obsah mě nezaujal.

4 20.04.2021

Zatím poslední (ale zanedlouho vyjde čtvrté pokračování) díl o Bubáčkovi mám uprostřed - na Myšošlapa sice nedosahuje, ale Bubáčka převyšuje větší akčností (a vyhovuje mi, že se tady Lukáš vyskytoval jen okrajově, v prvním díle byl místy dost svéhlavý). Nijak nezastíraná výchovnost ke knížkám Daniely Krolupperové patří.

4 09.09.2020