Liturgievpatek komentáře u knih
Dokonalý rozbor rozkladu osobnosti pod tíhou syflu. Dokonalá psychologie postav i rytmus celého díla, skoro jako symfonie. Doporučuji všem!
Klevisová v tomto románu dokázala, že umí psát romány srovnatelné se světovou přední tvorbou. Skvěle vystavěný příběh, napínavý, moc mě Kroky vraha bavily.
Absolutně nadčasové dílo, protkané divností a vším, co v mnoha literárních dílech té doby u nás chybělo. Doporučuji k přečtení.
Fascinující kniha o tom, jak to někteří lidé v životě nemají jednoduché. Autorka balancuje na hraně sebelítosti a síly. Na jednu stranu silná a odvážná žena, na druhou poměrně ufňukaná, že jsem měl u čtení pocit, že se víc utápí v rozebírání toho, co se jí děje než aby se ponořila do skutečného života. Na druhou stranu je dílo bravurně napsané.
Vztah dvou bratrů, stará Amerika, dokonalý román. Jeden z mých nejoblíbenějších.
Je jen málo děl, ke kterým se vracím s takovou chutí, jako ke Kytici. Dokonalé básně, které vytváří obrazy před očima lepší než díla sebelepších režisérů filmů a divadelních her. Povinná literatura pro všechny Čechy.
Já mám tuhle knihu a jehí české překlady tak rád. Nejen proto, že je předobrazem mnoha a mnoha jiných děl, ale i proto, že její básnický jazyk a rytmus je tak dokonalý, že bych ji mohl číst stále a stále dokola.
Myslím, že přirovnání k Proustovi je přesné. Ten čas v knize plyne tak pomalu, že skoro neplyne. Kniha se musí číst s klidnou myslí, jinak ji čtenář neustojí a nedojde dál, než na stranu dvacet. Ale na konci si uvědomí, že je to hezký čtenářský zážitek. Doporučuji.
Výtečný román, útlý, který člověku nezabere víc než jedno odpoledne, možná dvě. Z divných míst, i tím je tento počin odvážný, protože se Bellová nesnaží zalíbit každému, nebojí se jít za příběh dál než do Ostravy. Kvituji.
Jeho úvahy o divadle obstojí i v dnešním světě, kdy se divadelníci snažé nacházet nové a nové formy toho, čím diváka na jevišti zaujmout. Myslím, že by to měla být povinná četba nejen pro dramaturgy.
Fascinující kniha, fascinující autorka. Knmiha téměř nemá děj, nejsou tam překvapivé zvraty nebo propracovaná psychologie postav - tedy alespoň na první pohled/přečtení. Přestože se nikomu v knize neděje nic strašného, začne vás během četby obklopovat podivná tíseň, která bude nabírat na síle s každou další stránkou. Kniha, myslím, poskytuje skvělý náhled do duše nešťastné Plathové, je skvěle napsána, ale její přečtení doporučuji spíš v létě, kdy je všechno sluníčkové a nic vás netrápí.
Knihu jsem měl doma asi deset let a pokaždé mi dělalo problém překloenout prvních padesát stran, zkrátka se začít. Jakmile jsem to ale minulý měsíc dokázal, četl jsem a četl, nechal se omámit cizí rodinnou historií i jednotlivými postavami a hlavně vypravěčeským stylem autora, který je naprosto jedinečný. Dozvěděl jsem se spoustu detailů o Indii a Pákistánu, místech, která jsem dosud nikdy nenavštívil. Knihu doporučuji na dlouhé zimní večery.
Vždycky, když jsem si myslel, že tuším, kudy se bude příběh ubírat, nastala nová situace nebo se objevila nová postava, která děj rozvinula nebo zavála o kus dál než jsem předpokládal. Líbilo se mi vystavění příběhu, vykreslení postav i přemýšlení hlavního hrdiny, které podle mě odpovídá přemýšlení mladíka, který neví kudy kam. Celkově mě to bavilo a určitě knihu doporučuji.
Je to hodně poetické, postavy se chovají podivně, ale líbí se mi ta snovost celého textu.
Jednoduché, prosté a přesto vybroušené a na nic si nehrající.
Líbila se mi ta divná vymlnutost a nezařaditelnost hlavní hrdinky! Doporučuji všem, kteří Třeštíkovou jako autorku ještě neznají, čte se to lehce, jako pěna.
Souhlasím s komentujícím, že ta esej na začátku díla (poslední české vydání Academia) je zbytečná, působí na mě jako úvod k bakalářské práci, člověk si tam přečte jen samé plané cancy, žádné zajímavé informace. Text románu je docela o něčem jiném. Je dokonale vybroušený, plný dobře vykreslených postav. Moc se mi kniha líbila.
O tom, jak je tezke rozloucit se s necim, co mate radi a i kdyz to radi nemate, jste na to zvykli. Nema to moc dej, ale je to skvele napsane.
Knihu jsem si uzival, prestoze je urcena zenam. Aspon jsem nahledl do jejich mysli. Nebo si to aspon myslim. Pribeh me bavil.