Lori_S komentáře u knih
Bodaj by všecky učebnice dějepisu vypadaly takto :) Ze začátku jsem měla trochu problém se v textu orientovat, přišlo mi, že se skáče od jednoho k druhému, ale pak se to poddalo a bylo to už jenom fajn. Spousta jídla, spousta zajímavých historek a osudů a spousta dobových reálií pěkně pokupě. O Sovětském svazu a jeho obyvatelích jsem se přečtením této knihy dozvěděla víc než ze všech dokumentů dohromady.
Rozpačité tři hvězdy. Tato kniha o neskutečném bezpráví je velmi potřebná, zvlášť v dnešní době, kdy určité skupiny lidí oblibujících Rusko mají plnou hubu všeslovanské vzájemnosti a dobroty a některé věci jednoduše ignorují nebo nad tím mávnou rukou, však co, my jsme to nebyli, nás se to netýkalo. Ale to zpracování, to se nepovedlo. Vůbec jsem se nedokázala vžít do postavy Věry, celé to bylo nějaké plytké, žádné emoce, nic, i přes všechny ty hrozné věci, kterých je čtenář svědkem.
Mám i výhradu k vydání z vydavatelství Citadella - na konci knihy je s paní Sosnarovou rozhovor, který stručně shrnuje její život (a tedy i obsah knihy), jenže některé skutečnosti se rozcházejí s těmi z příběhu; chápu, že ten rozhovor je novějšího data než původní vydání, ale i tak to působí tak nějak nepatřičně. A ano, když čtu překlad do slovenštiny, tak očekávám jisté úpravy textu, ale opravu bylo potřebné překládat zrovna Kapustný trh?
Toto je přesně z těch knih, u kterých si vždycky říkám, jak by se literatura, dějepis, zeměpis a nějaká ta občanská nauka měly učit pokupě. Protože sebelepší učebnice nemůže podat lépe tu příšernou gulagovou historii SSSR a její následky než tenhle "cestopis". Celé to doplňují rozhovory s roztodivnými ruskými figurkami, zima, vodka, lajky, ruský nacionalismus, šamani, mafiáni, lidožraví medvědi, kaviár.
Zlatokopi sa posúvali hore korytom potoka, až došli na poľanu s burinou, ktorá siahala vyše pása. A nej stáli v radoch drevené koly s vypálenými číslami. Natrafili na väzenský cintorín. "Práce sa zastavili," povedal Dedo. "Kázali nám, aby sme cintorín obišli. Ale dnes je tam aj tak všetko prekopané, preryté. Všetky kosti sú prepláchnuté. Táto doba je strašná, do piče. Nič jej nie je sväté!"
Dávám hodnocení 3,5. Téma je výborné a lidem, kteří o Slovensku nic nevědí, ukáže zajímavé věci. I samotní Slováci by zde mohli brát ponaučení, avšak některých bludů se prostě nedá zbavit, tak už to holt bývá.
Co mně na knize vadí je autorův styl psaní. Přišlo mi, že místy je text zbytečně nastavovaný a humor poněkud šroubovaný. Má několik slovních patternů, které v drobných obměnách používá napříč celou knihou, např. za řekou Moravou, na pravém/levém břehu Moravy pro vymezení hranic s ČR apod. A čím mě znechutil nejvíc bylo nesprávné a hojně se vyskytující slůvko (sic!). Ani jednou jej nepoužil dobře... V některých věcech mohl jít víc do hloubky; překvapilo mě třeba, že v kapitole o slovenských Maďarech se ani jednou nezmiňuje o Trianonu nebo absolutně opomenul celounijní práva menšin. Přitom prostor na to byl a leccos by to (zvlášť lidem z ČR, kteří o tomto zpravidla vůbec netuší) objasnilo.
... a přitom taková blbost!
Neskutečně čtivé. Kniha je doslova nacpaná informacemi, ale zároveň i přes její značnou tloušťku hltáte jednu stranu za druhou. Velmi oceňuji, že autorka se nesoustředila pouze na Breivikův příběh, ale poměrně detailně rozvedla i životy obětí, celé se to tak posunulo o další level výš.
Uf, co k tomu napsat... Kniha skvělá, žádný patos. Je postavená na dopisech židovské rodiny, které se podařilo dostat syna pryč z Vídně před začátkem války. Spousta zoufalosti, planých nadějí a doufání v nemožné společně s uvedením historických reálií a odkazů na současnost (věděli jste, že zakladatel IKEA byl nácek?) tvoří dohromady výborné dílo. Tak dobré, že se těžko čte na jeden zátah, ty dojmy jsou velmi silné. Nejhorší na tom všem je, že vidíme, jak se civilizace a lidé nemění. Ostatně citát z přebalu: Rasizmus neumrel, len zmenil jazyk. Pojem "horšej rasy" nahradila "cudzia kultúra".
Jsem na straně 729 a už mě to fakt nebaví. Nic se tam pořádně neděje a pokud ano, celkem rychle to zabije další text. Nemůžu říct, že se jedná o slovní vatu, naopak popisy všeho možného jsou svým způsobem zajímavé, ale je jich zkrátka moc. Charaktery postav jsou jasné prakticky od začátku a kdyby se alespoň tomu přizdisráčovi Williamovi něco stalo, třeba by je někdo načapal a zostudil, mohlo to přispět k lepšímu hodnocení. Takto to není nic jiného než stovky stran nudy.
Až na tu mírně paranoidní pasáž ohledně emailů výborné, místy až mrazivě pravdivé.
Toto není hezké čtení k nedělní bábovce. Autorka velmi lidským, ale stále profesionálním způsobem informuje o tématu, které u nás v novinách dostávalo prostor maximálně v levém dolním rohu na konci zahraniční rubriky. Povinné čtení pro všechny, co Čečence berou pouze jako teroristy a Kadyrova jako spasitele, co "tam" konečně udělal pořádek.
Co napsat - autor bez patosu a zbytečných příkras syrově, ale výborně čtivě popisuje hnis, co celkem nedávno mokval kousek od nás.
No, nechala jsem se nalákat úryvky na webu a výsledek nic moc. Idea není špatná, jenže Matej je prostě jenom další frustrovaný nácek, kterému zlý systém ubližuje. Sice má leccos přečteno, ale tu svoji omezenou tupost prostě nezapře, připadala jsem si jak v libovolné diskuzi na internetu. Fedor Gál tomu taky moc nepřidal, na spoustu Matejových otázek vůbec neodpověděl. Dočetla jsem jenom z povinnosti, celkově nemám pocit, že by mi to něco dalo.
Četla jsem ho o samotě v jednom penzionu, kde skřípaly podlahy nade mnou a nešlo mi zavřít okno, takže celou noc dělalo takové divné zvuky. A docela to zapůsobilo, měla jsem pak strach usnout :) V hodnocení bych strhla půl hvězdičky za velké množství postav, ve kterých se poněkud těžko orientuje, jinak kniha parádní. I když kdo je vrah je jasné celkem brzo.
Ze začátku poněkud nudné a člověk aby si zrobil infografiku vztahů postav, ale už jen za ten konec to stojí za přečtení.
Pokud máte rádi BDSM fantazírování, budete spokojeni, pokud ne, tak radši jděte jinam. Kniha asi nemá žádný hlubší přesah, minimálně já ho tam nenašla; pokud bylo cílem zobrazit zlo a krutost, to se povedlo, ale jaksi mi tam chybí nějaký závěr, po kterém by mi bylo jasné, proč jsem to vlastně četla.
Hodnotím 3,5. Máte-li rádi styl, jakým MH píše např. komentáře v novinách nebo své hlubokomyslné statusy na fb, tuná si to užijete až až. Osobně jsem s textem místy dost bojovala, někdy jej ani nečetla, protože jsem ze všech těch vyšroubovaných nekonečných souvětí se zběsilou konstelací cizích slov byla úplně mimo. Jak sám autor řekl na jedné besedě, je to jakýsi protipól idealizované krásné Bratislavě, kde vedle sebe pokojně koexistují všemožné kultury a intelektuálové. Tento obraz společně se zajímavým příběhem a postavami stojí za tu čtecí námahu, i když věřím, že ne každému to bude příjemné.
Já nevím, co k tomu napsat, asi jen, že takové věci bych mohla číst donekonečna, pro mě zatím nejlepší kniha tohoto roku.
3,5. Není to špatné čtení, člověk se i něco doví, je to psané svižným jazykem, ale je to poněkud... jednostranné. Dalo by se to lakonicky shrnout stylem "chtěli těžit z turistického ruchu, jenže jim tam chodili turisti".
Mám i výhrady ke slovenskému vydání. Jednak je tam dost anglicky psaných frází nebo vět bez dalšího překladu/vysvětlení. Já s tím problém nemám, ale ne každý umí anglicky, že. A za druhé na 200 stran textu je tam docela dost chyb, kterých jsem si všimla i jako nerodilý mluvčí. A Kolumbus opravdu nezačal své cesty v roce 1942, že.
Mňo, dávám rozpačité tři hvězdy. Tohle je naprosto výborné téma, se kterým se u nás prakticky nepracuje. Kniha je prvních cca 180 stran velmi dobrá, člověk čte jednu stránku za druhou, protože jej to vtáhne, jenže pak nastane zvrat a celé se to změní v jakousi podivnou capinu. Krom toho mi to přišlo jakoby nedokončené, takže zklamání, že ani na konci se některé věci nedozvíme.
Zatím nejhorší kniha tohoto roku... :)
Začátek nadějný, vypadalo to na zábavné čtení, ale asi mi úplně nesedl styl. Což o to, autorka píše dobře, lehce, čte se to samo, ale strašlivě přehání a hlavní postava (která je i vypravěčkou) je zkrátka neuvěřitelně nesympatická ochechule, absolutně se s ní nedá ztotožnit. A toto bohužel celou knihu zabilo.