Lucienka220 komentáře u knih

Velmi zajímavý příběh. Jímavé osudy hrdinů z pro mne docela exotického koutu republiky. Kromě dobře napsaného příběhu je zde velmi dobře popsána pro mne například neznámá historie Těšínska.

Vzestup a pád města, které jako v legendách nenávratně zmizelo. Tentokrát se ale jedná o skutečnost - výstavné město nezmizelo kvůli přírodní katastrofě, ale za přičinění lidí, jejich pýše ohledně ovládnutí přírody, snaze o co nejvyšší zisky.
Hledala jsem si zmizelé stavby staré Karvinné - zámek, radnici a monumentální kostel sv. Jindřicha.

Objevná je také informace o občanské válce po vzniku republiky. Tato kapitola dějin mi byla zcela neznámá.

39 30.09.2021

Příběh se mi velice líbil, připadá mi, že jednotlivé postavy jsou velmi pěkně psychologicky vypodobněné. Je vyprávěný postupně střídavě dcerou Bohdankou a otcem Svatoplukem. Zatímco vyprávění Bohdany by mohlo být jejím zápisem v deníku, protože je v ich formě, vyprávění o otci je v er formě.
Zajímavé je, jak poslední slova jedné kapitoly jsou i prvními slovy kapitoly nové. A tak postupně rozkrýváme příběh Svatoplukova života, jeho chudého dětství na Žižkově za krize a Protektorátu, jeho nadšení pro budování socialismu, dosti smutné osudy sourozenců, jeho velkou lásku k hudebnici Evě, která se stane jeho manželkou. Jeho docela ošklivý, zvláštní vztah s matkou, dcerou Bohdanou a druhou manželkou Bělou. To, jak se z něj stal vlivem okolností i povahy protivný, ironický morous.
Vyprávění Bohdany začíná v okamžiku, kdy ji ve třinácti letech pojmenuje umírající babička Blankou. Bohdana začne s pátráním, kdo byla ta Blanka, o které se doma nesmí mluvit...
Bohdany mi bylo líto, toho, jak se k ní otec Svatopluk choval, jak ji přehlížel. Ještě, že Bohdana měla spřízněnou, milující duši - laskavou a chápající macechu Bělu. Musím přemýšlet nad myšlenkou, že strom, který nemá kořeny nemůže nést plody.
Celkově mi připadá, že autorka se při psaní inspirovala mou oblíbenou pohádkou Sedmero krkavců. Stejně jako v té pohádce vyřčená zlá slova mění osudy lidí. Také hlavní hrdinka Bohdanka pátrá po své rodině a aby ji dokázala zachránit, nesmí promluvit. A také se jí to, stejně jako hrdince Tichých roků podaří. Ale ať se autorka inspirovala kdekoliv, napsala velmi siný a dobrý příběh.

35 16.06.2023

Druhý díl Šikmého kostela byl snad ještě lepší než díl první. Paní spisovatelka píše, že se ve svých románech snaží oživit místo, které už není. Myslím, že se jí to opravdu povedlo.
Jsem zvědavá a velmi se těším na třetí díl.

31 17.04.2022

Tohle byla síla! Jedna z knih, z které jsem měla opravdu ošklivé sny. Myslím, že tato kniha by měla být zařazena do doporučené školní četby.

O tom, že padesátá léta dvacátého století nebyla v socialistickém Československu hezkou a radostnou dobou, vím. Ale to, jak byla popsána v této knize, předčilo mé představy. A nejhorší je, že to není vymyšlené.

Takto syrovou knihu jsem už dlouho nečetla. Nechávám stranou spojující linku s Ošetřovatelkou umírajících a Mužem s dírou v srdci.

Vede mne to k úvahám: kde se v lidech bere tak šílené zlo, nemilosrdnost a schopnost ubližovat druhým? Jsme pod civilizačním nátěrem takoví všichni? Stačí málo, abychom se k sobě takhle chovali? Dá se to omluvit naivitou, hloupostí, zatrpklostí?

26 25.04.2024

(SPOILER) "....lidé, ale ani jim se nevyhýbají rány, které tak rádi připisují osudu, i když za většinu špatného nemůže osud, nýbrž zlo v nás."
Na osudech babičky, dcery a vnučky a jejich blízkých nám Alena Mornštajnová čtivým způsobem rozprostírá historii srdce Evropy během celého dvacátého století.
A tak s krásnou a něžnou Annou, babičkou, prožijeme první světovou válku a vznik Československa. Neústupná a praktická Alžběta, dcera, nás provede nelehkými lety před a během druhé světové války v Sudetech a Protektorátu. A introvertní, nesebevědomá Anežka, vnučka, lety budování socializmu a normalizace.
Je to kniha i o vině a trestu, skoro každá z postav provede něco ošklivého, zlého, s čím se musí vyrovnat. Zvláštní je, že mi nevadilo to, co udělali Hans, Antonín, Ludva ani Friedrich, zato s činem Anežky jsem měla problém. Asi jsem jinak nastavená, to, co udělala mi připadá těžko uvěřitelné (i když celé to období, jak si ho pamatuji, bylo těžko uvěřitelné a zoufalí lidé dělají příšerné věci). Přemýšlím, že si možná tím svým činem zachránila krk, protože to vypadá, že se o všem vědělo a ona jen spustila zátah... Nevím, po té události jsem si k ní přeci jenom hůř hledala cestu, proto dávám dolů hvězdičku.

25 17.05.2023

Pěkně, svižně napsané, bez zbytečného sentimentu. A krásný popis zvláštní, pro nás velmi exotické krajiny, která je stejně krásná a nespoutaná jako hlavní hrdinka.

24 14.06.2021

(SPOILER) Uf, tohle nebylo veselé čtení. Ze dvou důvodů: jednak kvůli obsahu a jednak kvůli mediální smršti, která se kolem této knihy rozpoutala.
Díky kauze plagiátorství se bohužel propálil obsah knihy. Snažila jsem se knihu číst bez předsudků a bez toho, že vím, o čem kniha je. A opravdu, mělo to být pro čtenáře překvapení, náznaky jsou sice od první stránky, ale k odhalení dochází až v polovině knihy.
Myslím, že není moc čtenářů, které by příběh cácory, holčičky, kterou vlastně nikdo nemá rád a jejíž jméno v celé knize ani nezazní, nechytl za srdce. Stránku za stránkou se seznamujeme s jejím životem a lidmi kolem něj - se slabošskou matkou, alkoholičkou (která ovšem má své důvody), s protivnou, věčně nabroušenou babičkou a nerudným, nemluvným dědečkem. A důvodem, proč malou holčičku děsí les, proč nesmí o zneužívání mluvit, hlavním důvodem je, že to tak prostě v domě chodí a vždy tak chodilo.
Takže cácora všechno zlé ukládá do tajné třinácté komnaty své mysli a i v okamžiku, kdy se na její zneužívání přijde, je odhodlaná mlčet o skutečném pachateli a svým mlčením i poškodit nevinného.
Lež se kupí na lež, až nakonec cácora najde způsob, jak tento řetězec násilí a lží přetnout ...
Přemýšlím, kolik je asi takových případů, kdy je sexuálním zneužíváním pokřivený a zlomený nevinný človíček, kolik je takových případů, kdy o tom rodina moc dobře ví a chrání vyhrůžkami a mlčením pachatele.
Jedním z těchto lidí, kterým bylo takto ublíženo, byla i malířka Toy Box, která byla iniciátorkou kauzy s plagiátorstvím . Paní Mornštajnová napsala velmi silnou knihu, když se v ní oběť zneužívání přesně najde (i přes možnost, že se spisovatelka mohla její výpovědí v magazínu Alarm inspirovat).

23 27.08.2023

Krásná knížka. Četla jsem v angličtině. Oba příběhy, jak slepé francouzské dívky Marie-Laure, tak německého chlapce Wernera, nutí k zamyšlení.

23 14.08.2021

Příběh sám byl napínavý. Vše se odehrávalo v rychlém sledu událostí během jednoho dne. Bohužel v druhé půlce to přestávalo fungovat a závěr byl opravdu přitažený za vlasy. Některé zápletky byly napínavé, ale tak nějak naroubované, člověk úplně nechápal, proč tam byly a jak třeba ten člověk souvisel s dějem.
Škoda, že autor se zřejmě svezl na vlně aktuální situace a předal k vydání rukopis bez následných úprav.
Ovšem popis tíživého lockdownu byl uvěřitelný. Člověk si říkal, že by v naší situaci mohlo být i hůř.

19 29.06.2021

Docela dlouho jsem čekala na poslední díl Šikmého kostela. Trochu jsem se bála, zda i tento díl dosáhne na vysoce nastavenou úroveň dílů předchozích.
Po pár počátečních, pro mne trochu rozpačitých kapitolách s expozicí děje, se příběh rozvinul a byl velice čtivý. S případným tápáním "kdo je kdo" mi pomohl rodokmen na vnitřní straně desek.
Paní Lednická nám v tomto dílu vypráví neobyčejně smutný příběh - příběh zmaru a zániku krásného, kdysi výstavného města. Bylo smutné, jak bylo kvůli nešetrné těžbě obětováno.
Na tomto pozadí se odehrávají osudy rodiny Pospíšilových a Źebrokových, do jejich života zasahuje realita budování socialismu, procesy, nedostatek základního zboží i měnová reforma. V příběhu vystupují i skutečné osoby, jejich medailonky jsou v příloze na konci knihy.
Moc jsem držela palce Žence, Ludwik mě bavil svým přímým přístupem k životu, byla jsem smutná s Anuškou a Fankou.
"Člověku se uleví, když se smíří s tím, že nemůže mít všechno, co by chtěl."
Na závěr: určitě udělali dobře všichni, kteří si všechny tři díly Šikmého kostela pošetřili a přečetli je v krátké době za sebou.

18 02.06.2024

Kniha zpracovává zajímavou kapitolu dějin, kdy komunistické Československo přijalo uprchlíky z občanskou válkou sužovaného Řecka.
Na příběhu je vidět, že autorka si dala velkou práci se sháněním podkladů.
Sledujeme životní osudy Řekyně Sotirie, od doby, kdy jako malá holčička bez rodiny prchá z Řecka až po její stáří. Seznámíme se s jejím rodiči, manželem Janisem a kamarádkou Koulou.
S tatínkem Miltiadem jsem si několikrát vzpomněla na film Moje tlustá řecká svatba. Také byl přesvědčený, stejně jako filmový tatínek, že v Řecku je vše lepší.
Při četbě jsem si několikrát vzpomněla i na dokument o dětech z Namibie, které v Československu našly azyl před válkou v osmdesátých letech. Na jejich pocity vykořenění, rozkročení nad dvěma rozdílnými světy.
Bohužel toto téma je aktuální stále.

17 04.10.2023

Příběh z malého města na severu Švédska, kde všichni žijí hokejem, všem záleží na tom, aby medvědínský juniorský tým vyhrál celostátní finále. Všichni si kromě prestiže od vítězství slibují i rozkvět upadajícího městečka.
Ze začátku jsem si říkala, že asi nejsem správnou cílovou skupinou čtenářů této knihy.
Mohla by to být kniha o hokeji, ale ač je hokej a hokejový tým důležitý, není to kniha o hokeji.
Sice jsou převážně hrdiny dospívající, ale není pro ně.
Je to kniha s velmi silným příběhem , kniha o fair play a o důležitých hodnotách v životě člověka.
Osud některých hrdinů je v knize naznačen, jsem zvědavá, jak se dále bude příběh a život Mayi, Davida, Petera, Any, Boba, Benjiho, Kevina, Amata a dalších hrdinů a hrdinek této trilogie vyvíjet.
Velmi se mi líbilo, jak jsou jednotliví hrdinové živě popsáni, žádný z nich není černobílý.
Jdu pokračovat s druhým dílem.

16 17.08.2023

Příjemná jednohubka. Děj novely Café Groll se odehrává v Českých Budějovicích ve dvou časových rovinách, v roce1920 a roce 1949. Zajímavé je, že obě časové roviny jsou krátce po změně zřízení na území dnešní České republiky: dva roky po vzniku Československa, První republiky s nadějí a noblesou, a rok a půl po komunistickém převratu, s inscenovanými procesy, znárodňováním majetku a dělením bytů. Všechny tyto jevy jsou v příběhu okrajově zmíněny, ale jsou i důležitými faktory vývoje děje.
V roce 1920 nastupuje na místo lékaře, který má v péči budějovické prostitutky, třicátník Rudolf Slíva. Do paměti se mu nejvíce zapíše právě šantán a nevěstinec Café Groll, už kvůli prostitutce Anně Václavíkové, která je prý neuvěřitelně krásná, ale vyšetření u lékaře se vyhýbá. Rudolf se snaží tuto mýtickou kněžku lásky vyšetřit a dát jí razítko do knížky, je jejím zastižením přímo posedlý, čímž uvádí do pohybu neuvěřitelně uvěřitelný řetěz příčin a následků.
Na knize mě velmi zaujalo, jak na pár stránkách rozehráno pěkně vypointované drama a bohatá, krásná čeština. A mimochodem krásné ilustrace a grafická úprava (četla jsem vydání z Vyšehradu).

16 12.06.2023

Velmi milá, laskavá knížka. Několikrát jsem se zasmála nahlas. Navíc se autor nevyhýbá i smutným věcem v životě.
Koho by nebavil věčně mrlající Ove, umanutý na řád, pořádek a auta značky Saab. Každý z nás se občas chová jako on, popřípadě známe někoho, kdo se podobně chová.
Myslím, že Ove měl poruchu autistického spektra. Jenom mi přišlo, že se choval a reagoval jako starší, než na pouhých padesát devět let.

14 17.07.2024

Velice pomalu a poklidně plynoucí detektivní příběh. Ale čtenář se nesmí nechat poklidem zmást. Vše důležité se odehrává pod povrchem, skrytě a v náznacích. Malá irská vesnice v sobě skrývá drama velkých rozměrů.
A kdo je vlastně slídil, zmiňovaný v titulu knihy? Může to být Trey, pátrající po tom, co se stalo bratrovi, může to být Cal, kterého také zajímá, kam zmizel Brendan, ale také i Noreen, která se stará o blaho každého, kdo nakoupí v jejím obchůdku i farmáři, obezřetně sledující své sousedy...

14 31.03.2022

Příběhy lidí kolem malého hotýlku na kraji města. Tento hotýlek provozuje Leopold Mánes s manželkou Majkou a jedná se o hodinový hotel. Osou celého vyprávění je život vnuka, Václava Mánesa, který měl tu smůlu, že se narodil ten samý den, kdy byly vypáleny Lidice, navíc v den, kdy byl v období heydrichiády zastřelený jeho otec, který se vydal v době zákazu vycházení hledat lékaře.
Příběh o nepříliš veselé době okupace a následujících letech neméně neveselého komunismu a o drobných zaškobrtnutích a nedorozuměních, které mají dalekosáhlé, fatální a nepředvídané následky pro všechny zúčastněné. Zaujalo mne, jak se v knize popsané vztahy v každé generaci opakují, pokaždé ale s jiným závěrem.
Tentokrát mi přišlo, že je kniha napsaná s pěknou dávkou černého humoru. Byla to čtvrtá kniha autorky, celkově se mi líbila že zatím přečtených knih nejméně. ( Četla jsem Hanu, Tiché roky a Slepou mapu).

13 15.07.2023

(SPOILER) Seznamte se s Neonilou, pragmatickou a oportunistickou mistryní přežití. Neonilu totiž život naučil ctít pouze dvě pravidla: přizpůsobit se, přežít a mít hezký život.
Běda komukoliv, kdo se jí postavil do cesty: smetla ho bez milosti, ať už se jednalo o rodinu, která se jí ujala a i přes nebezpečí ji ukrývala, či adoptivní dcerku. Jako Sněguročka (které je podobná i fyzicky) z ruského folklóru, sněhová královna, ničí a zmrazí všechny, kteří jsou jí nepohodlní.
Na druhou stranu, člověk nesmí Neonilu přísně soudit: za jejími činy se ukrývá strach a ona se této strategii učila od mládí: z příběhu vyplývá, že byla zřejmě dcera statkáře a narodila se v Sovětském svazu ve 20. letech. Podařilo se jí vystudovat zdravotní školu a uplatnit se jako porodní asistentka na venkově blízko Smolenska. Jenže i do Sovětského svazu přichází válka a ona je rozhodnuta přežít... za každou cenu.
Když jí vojáček ze Slezska, který musel narukovat k wehrmachtu a s kterým se seznámila jako zdravotnice německého lazaretu, napíše svou adresu, je o jeho osudu rozhodnuto.
Sledujeme pouť Neonily z Ruska přes Německo do Slezska a osudy jejích blízkých.
Bylo mi až líto jejího manžela Emila a adoptivní dcery. Manipulovala s nimi, aby se chovali podle jejích pravidel. A svou výchovu založenou na podezíravosti, nedůvěře, neustálém strachu z prozrazení a nutnosti se přizpůsobit přenese i na vnučku Karin. Přijde mi také strašné, že si všechna tajemství, i ta v podstatě nevinná, vezme s sebou do hrobu.
Kniha zajímavě otvírá téma českých vojáků v uniformách wehrmachtu za 2. světové války.
Zaujalo mne i jméno Neonila, původně jsem si myslela, že je podobného významu jako Ninel (toho Lenina jsem tam našla), ale není tomu tak, je to jméno řeckého původu.
Celou dobu jsem si říkala, že s podobně motivovanou postavou jsem se už v knize setkala, byl to Marcello, hrdina knihy Konformista od Alberta Moravii.
Musím ještě napsat, že jsem velice překvapená, ze Severní Moravy, Slezska, Valašska či Těšínska, prostě z kousku naší republiky na obou dvou stranách Beskyd, pochází velice zajímavé autorky: Alena Mornštajnová a Karin Lednická, ke kterým nyní přidávám i Scarlett Wilkovou (navíc dámy jsou stejná generace, prostě se tam dobře urodilo).

13 29.05.2023

(SPOILER) Tak Nesbo s Harrym Holem opět nezklamal.
Spletitý a napínavý děj skoro do poslední stránky. Harry Hole má pouze pár dní na vyřešení záhadných vražd, při kterých obětem, mladým ženám, vrah odebírá oči a mozky. Harryho si najímá bohatý podnikatel Markus Roed, muž, který skrývá své choutky a je z vražd podezřelý. A Harry musí peníze získat, aby zachránil Lucille, stárnoucí americkou herečku, která se zapletla s mexickou mafií. Velké finále příběhu se odehrává právě za úplného zatmění měsíce, tzv. krvavého měsíce. Ale možná je titul odvozen od zatmění myslí vraha.
Jednu hvězdičku odebírám, přišlo mi, že tentokrát je příběh hůře srozumitelný čtenářům, pokud si nepřečetli předchozí knihu Nůž.
A je vějičkou na další pokračování je osloský masakr motorovou pilou za účasti kněze? Uvidíme...
Ověřovala jsem si některé reálie. O zeleném kokainu jsem nic nenašla (ze začátku jsem jako dobře vymytý eko mozek myslela, že se jedná o bio kokain :-)), ale růžoví slimáci v Austrálii opravdu existují. A informace o toxoplazmoze jsou taky reálné. S tím jsem měla malý problém: v okamžiku, kdy mi začalo být jasné, že se jedná o tohoto prvoka, dostal pro mne zvrhlý Prim podobu pana doktora Flegra, který kdysi právě problematiku toxoplazmozy zpopularizoval v novinách a televizi i ji sám prodělal.

12 19.05.2023

Tohle byla zvláštní kniha. Oceňuji bohatý jazyk a to, jak byla napínavě napsaná. Nutila mne si přečíst ještě kousek.
Ovdovělá květinářka Marie s seznámí s historikem Janem. Její dvě děti, teenagerka Šárka a předškolák Martin jsou převážně v péči babičky. Jenže ta umírá, a do výchovy se vloží otčím. Vypadá to, že děti svým působením obohacuje, citlivý Marek se přesto dostává do depresí. Šárka tuší, že něco je špatně, otec ji odhaluje jako patologickou lhářku, žárlivou a závistivou povahu, po maturitě zcela mizí z rodiny.
Až po náhlé smrti otce dostává Marek od Šárky dopis a začne pátrat, proč tak náhle z domova odešla.
Přesto se nemohu zbavit dojmu, že s námi autor hraje hru ( jak už poznamenala ve svém komentáři lalela). A ta hra je vždy má logiku a vede k dalšímu posunu děje.
Líbilo se mi, že se v příběhu střídal pohled Marka, Šárky i Jana. Také velice hodnotím grafickou úpravu knihy.
To, co se v rodině stalo, jsem odhadla, nicméně je skvěle popsaná manipulace s dítětem a překrucování a omlouvání si dosti otřesné skutečnosti.
Celkem knihu hodnotím 3 a 1/2 hvězdičkami.

12 14.11.2022

Kdo všechno pochopí, vše odpustí.

Román nás zavede do exotického prostředí korejského ostrova Čedžu během dvacátého století. Do přečtení románu jsem znala jen japonské lovkyně perel ama z křížovek. Nyní jsem se seznámila s potápěčkami henjo, jejich tradicemi a kulturou. Velmi se mi líbilo, jak henjo respektují životní cykly v moři a chovají se k jeho darům s úctou. Podívala jsem se i na dokument čt o ostrově Čedžu, takže jsem si mohla porovnat, zda se má představa lišila od skutečnosti.

Příběh vztahu dvou přítelkyň, henjo, se odvíjí na pozadí událostí dvacátého století a je jimi ovlivňován a určován (pro mne bylo zajímavé, že hrdinky byly stejný ročník jako moje halmang). A že dějiny Koreje v dvacátém století jsou velice dramatické. Při líčení následků incidentu 43 mne mrazilo...princip kolektivní viny je stále používaný v Severní Koreji, zemi, ze které je jen pár znepokojivých svědectví... Je to pokaždé násilí páchané lidmi u moci na spoluobčanech.

Je to příběh o odpuštění, provinění, hlubokém přátelství, krásném a nebezpečném povolání. V knize je mnoho zajímavých pasáží se zvyky, šamanskými obřady a přiléhavými příslovími. Autorka si musela dát velkou práci s vyhledáním všech těchto reálií.

12 25.08.2022