lulucinax komentáře u knih
Tahle kniha patří mezi ty, které by měly být zařazeny do povinné četby. Doba se mění a není možné vychovávat děti tak, jak jsme byli vychovávány my. My jako rodiče bychom si měly v sobě zpracovat naše traumata, abychom je pak nepřenášely na své děti. Nechte si pomoct, pokud je toho na vás hodně.
Není to jednoduché, nikdo není dokonalý, ale tohle mi dává smysl. Dříve jsem podobnou literaturu četla víc, když byly děti malé. Sledovala jsem například Nevýchovu a jejich “aha momenty jsou skvělé.
S knihou se plně ztotožňuji a rozhodně můžu doporučit, občas si ji budu pouštět, abych se trochu vyklidnila. A nikdy není pozdě s tím začít.
Úžasná kniha o opičákovi, který zkrátka někdy nemá náladu, stejně jako děti. A nebo my :D
Příběh je přečtený za chvíli, má v sobě skvělou pointu a chytí vás za srdce, podobně jako první díl. Na první pohled zaujme barevnými a trefnými ilustracemi. A já budu doufat, že se k nám dostanou další díly tohoto opičáka. Jen nedoporučuji číst před spaním, protože děti celkem rozdivočil. A na oznámení, že se jdu už spinkat, řekli jako opičák: Ne!
V pořadí již druhý díl jsem náhodou objevila na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde jsem byla o víkendu. Rozhodně si Rudu kupte, pokud ho neznáte.
Grisham je moje srdcovka a sázka na jistotu. Vyvolávač deště není výjimkou. Poprvé jsem Grishama poslouchala a Ondřej Brousek podal mimořádný herecký výkon, takže mohu vřele doporučit. A také pokud vás aspoň trochu zajímá právnické prostředí nebo se chcete dozvědět něco bližšího o právním systému v Memphisu. Autor vždy volí velmi zajímavé případy. V této knize nechybí ani romantická linka.
Nicméně zde najdete i dost vtipných momentů. Mám ráda jeho humor a Grishamovy knihy tak příjemně plynou. Řadím je mezi oddechové čtení a k Malému životu to byl super poslech.
„Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem.“
Věta výše zcela vystihuje děj a obálka také. Spousta lidí doporučuje Malý život a já si po přečtení říkám, proč? Autorka hlavnímu hrdinovi naložila tolik, až toho bylo příliš. Neustále čtete o zneužívání a sebepoškozování na celých 640 stranách. Hodně hustě popsaných! Jedna stránka vydá jako skoro dvě běžné.
Jude se točí pořád v kruhu a stále čtete, jak mu někdo nebo on sám ubližuje, protože si to zaslouží. Za to se neustále omlouvá. Je hodně narušený a nechce se léčit. Jeho kamarádi mu chtějí pomoc, ale nikdo přesně neví, co se mu stalo.
Kniha bezesporu patří mezi hodně silné příběhy, ale mě nedostala. Postupně jsem otupěla, hmm, tak se zase říznul, co dál. Nechci to samozřejmě zlehčovat, ale nemůžu pochopit, co na tom všichni mají. A to nemluvím o ostatních hrdinech, kteří také dosáhli extrémů. Ačkoli jste se o jejich životech nedozvěděli nic moc konkrétního.
Na mě to bylo zkrátka až moc. Mám raději reálnější příběhy.
A kdo četl, všimli jste si, že v knize vystupují jen muži? O ženách je jen letmá zmínka, že někdo má manželku apod., ale vůbec nic bližšího.
Thriller to není, spíš rodinné drama s tajemstvími z minulosti. Hlavní hrdinka Marie byla pěkně zákeřná a nesympatická. Stále jsem nepochopila její pohnutky a nedokázala jsem se vcítit do jejich pocitů. Stuart mi přišel jako takový panák. Celkově na mě působila celá rodinka podivně a zpracování mě moc nezaujalo. Tohohle ležáka ráda pošlu dál. Nicméně kniha se četla dobře a měla krátké kapitoly, takže děj ubíhal a zajímalo mě, co bude dál.
Od autorky jsem četla i Dokonalou přítelkyni, která byla možná o malinko lepší, ale i tak mi v jejích knihách něco chybí nebo lehce vadí.
Od autora jsem už četla Povídky o vlasti a nebyly vůbec špatné. Tato mi ležela v knihovně dva roky a jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala.
Autorovi se velmi dobře povedlo vykreslit hlavní postavu i prostředí, takže vás kniha hned vtáhne do zajímavého děje. Bylo tam jedno místo, kdy jsem si říkala, že to bude nudné, ale jsem ráda, že jsem vytrvala, protože text začal být akční a já obracela stránku za stránkou.
Líbí se mi jeho styl psaní a humor. Hrdinovi nešlo nefandit a dokázal svými činy velmi překvapit. Skvělý konec.
Zajímavý text, avšak v dnešní době z většiny části nepoužitelný. Jelikož jsem poslouchala jako audioknihu, myšlenky mi utíkaly pryč. Nedokázala jsem se tolik soustředit. Spousta pouček a kdy a jak útočit, když je na bojišti vodní příkop, když je proti vám větší nebo menší armáda apod.
Za poslech jsem ráda, některé rady lze přenést do "normální života" například, že nejdůležitější je znát svého nepřítele.
Novinka od známého českého spisovatele cílená na dětské publikum mě lehce zklamala, respektive nenadchla. Čekala jsem více vtipu.
Povídání o žití andulky Anduly v rodině mi přišlo takové obyčejné. Běžné situace v životě rodiny, očima andulky. Děti se smály jen tátovi nahaté hlavě, která tam zazněla celkem dostkrát.
Co se mi líbilo. Kniha se četla velmi dobře a příběhy jsou akorát dlouhé na jedno večerní uspávání, takže vám vydrží přesně týden. Ilustrace jsou hezké, jako malované.
„Jediné, co v životě je jisté, je smrt.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Pan Táborský ho skvěle namluvil. Karl Kopfrkingl, zaměstnanec pražského krematoria, které bere své povolání jako poslání, mi byl nesympatický už od začátku a postupem času jsem na něj dostala averzi až to vygradovalo úplně, k samému konci.
Například své členy rodiny oslovoval nebeští nebo podobně. Má nebeská nebo něžná, drahá, čarokrásná řekla a udělala tamto. V zásadě je kniha slizký, fádní text plný popisů, při kterém jsem trpěla a byla ráda, že už je konec.
Zajímalo by mě kolikrát se v knize vyskytuje jeho jméno “Kopfrkingl, protože mi přijde, že to bylo snad v každé druhé větě.
A už chápu, proč je řazen mezi horory, za poslech jsem ráda, ale už nikdy více.
Paulu jsem dříve několikrát zahlédla při závodě v televizi a byla mi sympatická, proto jsem neodolala její knize, kterou jsem koupila ve výprodeji již před dvěma a půl lety.
Kniha je plná tipů na běhání, jaké zvolit boty, co si obléknout, jak se stravovat, jak a kdy běhat. Nechybí ani tréninkové plány pro začínající běžce, ale i pro ty, kteří si chtějí zlepšit čas na své oblíbené trati.
V závěru se věnuje i běhání v těhotenství, po porodu i po menopauze.
Já už jsem přečetla několik knížek o běhání a běhu se věnuji, tak pro mě nebyla objevná, ale nějaké nové tipy jsem si tam našla a některé je fajn si připomenout.
Běh je láska.
Kdo by chtěl najít mrtvolu na své svatbě, hm? Asi nikdo. To je tak, když se na svatbu pozvou spolužáci ze školy a vzpomíná se na tehdejší léta a staré křivdy. I když si myslím, že spousta těch hochů se stále chovala pubertálně.
Každá z postav má tajemství a kdo ho nemá? V knize se pomalu odtajňují. Sem tam přitažené za vlasy, ale jinak spokojenost. Přestože mi žádná z postav nepřirostla k srdci, ale pro některé jsem měla pochopení. Líbila se mi atmosféra ostrova a divoká příroda.
Kniha mi ležela v knihovně téměř tři roky, tak jsem ráda, že už je přečtená. Celkově velmi fajn, čtivý a napínavý thriller plný tajemství. Trochu mi připomněla autorky knihu Štvanici, kde se řešilo snad ještě víc kdo a co s kým.
Další z povinné četby, která byla zfilmována a poslech je také vydařené a můžu vřele doporučit.
Některé povídky byly vtipné, některé zas dost smutné a chytnou vás za srdce. Celkově to bylo moc povedené vyprávění. Někdy si zas musím připomenout film. Už je to hodně let, co jsem ho viděla naposledy.
A tady si nejsem jistá, co bylo lepší, jestli kniha nebo film. Minimálně dosahují srovnatelné úrovně.
Kniha je spíš rodinným dramatem, kde nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Massimo mi pil krev. Především tím, jak se choval k manželce a svému synovi.
Krátké kapitoly, kde se střídají vypravěčky, vás nutí číst stále dál. Tyhle knihy mám moc ráda. Styl psaní autorky mi velmi sedl a přemýšlím o dalších jejích knihách.
Poslouchala jsem na audiotéce. V půlce jsem odložila, nebavila mě. “Vtipné historky jsou spíš pro starší generaci. Nic pro mne.
Za knihu moc děkuji autorce, nejspíš by mě minula a to by byla velká škoda. Hned anotace s ukázkou mě nalákala.
Byla to velmi příjemná romantická historická oddychovka a tak jsem ji také brala. Není třeba hledat nepřesnosti ohledně cestování v čase.
Ráda jsem se dozvěděla i historická fakta z roku 1591. V téhle době bych každopádně žít nechtěla :D Hlavním hrdinkám jsem fandila, protože obě byly sympatické a silné ženy. Byla jsem zvědavá, jak se budou chovat a cítit v době s rozdílem 400 let, ve které se ocitly. Jak se s tím poperou a jak moc budou ztracené.
Konec mě překvapil, čekala jsem jiné rozuzlení, ale autorka to vymyslela výborně a byla jsem spokojena. Rozhodně můžu doporučit, přestože obálka je nenápadná, kniha je napínavá, četla se skoro sama a nerada jsem ji odkládala.
Na seriál jsem koukala vždy, když ho dávali v televizi a líbil se mi. Nyní jsem si ho pustila do uší a to bylo horší. Se slovy se mi v hlavě neustále promítal film, ale celkově mě nebavil. Tady opravdu platí, že film/seriál je lepší. Nebo to je možná tím, že jsem na něj koukala, když jsem byla malá. Nyní jsem na děj pohlížela jinýma očima.
Bylo moc fajn si přiblížit tehdejší dobu, ale ten jejich slovník, samé načež, pročež a pravil apod. Poslech se dal, psaný text by se četl hůře. Nicméně jsem za poslech ráda, mám odškrtnuto.
Na knize z poválečného období se mi líbilo rozvětvení příběhu. Dočítáte se, co se stane, když hlavní hrdinka mladá židovka řekne ano a pak když řekne ne. A mě by alespoň v prvním případě zajímalo, co bylo dál :)
Kniha je velmi dobře napsaná, čtivá a teď přijdou ta ALE :D Čekala jsem jiné pohnutky hlavního hrdiny. Čekala jsem trochu víc.
Ale není to špatný příběh, můžu rozhodně doporučit. Jen to období válek a po válce už nerada čtu, protože člověk s tím nic nenadělá a je z toho akorát frustrovaný.
Knihu jsem četla poprvé na základní škole a doteď si pamatuji pocit, jak mě dostala. Především, jak skončila. Byla jsem hodně překvapena.
Nyní jsem si ji poslechla, abych si ji připomněla. Audiokniha je pěkně namluvena více hlasy a mohu jedině doporučit. Je kraťounká a třeba vás dostane, stejně jako mě
Skvělá hra, kterou jsem před lety shlédla v divadle. V televizi jsem viděla několikrát inscenaci a nyní jsem si ji pustila jako audioknihu a opět se mi velmi líbila.
Sluha, aby vydělal více peněz a víc se najedl, se nechá najmout dvěma pány. A pomotá vše, co se pomotat dá. Je tam opravdu dost vtipných momentů a herci načetli hru opravdu velmi bravurně.
Divadelní hra je v audiotéka klubu jako superprodukce - každá postava má svůj hlas. Takže si budete připadat jako kdybyste opravdu navštívili divadlo.
Rozhodně doporučuji všem.
Film jsem viděla už před hodně dlouhou dobou a mám pocit, že se mi líbil. Knižní předloha mě nijak moc nezaujala.
Jsem ráda, že jsem poslouchala, protože to byla snesitelnější forma a tak nějak kolem mě proplula. Naštěstí je kniha krátká, takže s ní nemusíte trávit tolik času.